Perspektivy čínského draka

První ročníky veletrhu CCMT se konaly ve východočínském průmyslovém Nanjingu a v Pekingu. Následně organizátor – čínský svaz CMTBA, přesunul akci do Šanghaje na nově budované výstaviště Shanghai New International Expo Center, které je vzdáleno cca 30 minut jízdy taxíkem od mezinárodního letiště Pudong (je možné za nižší částku a samozřejmě kratší čas využít vysokorychlostní, na magnetickém polštáři, pozemní dráhu Maglev, dodanou firmou Siemens).

Veletržní areál je trojúhelníkového tvaru s obrovskou vnitřní betonovo-trávníkovou plochou rozlohy několika fotbalových hřišť. Veletrh CCMT zabíral pět hal západní části a stejný počet severní části výstaviště, které se neustále rozšiřuje. Během pěti dnů všemi vstupními turnikety prošlo na 172 tisíc návštěvníků a vystavovatelů. Expozice 1 200 firem z 23 zemí světa se rozkládaly na čisté výstavní ploše 71 tisíc metrů čtverečních. Čínských firem zde bylo na 700 a zabíraly dvě třetiny plochy. Jak bývá zvykem, někteří domácí vystavovatelé vzhled svých expozic dolaďovaly ještě po ranním otevření bran prvního dne.

V Číně se nachází k pěti stům výrobců obráběcích a tvářecích strojů. Na 90 % jejich produkce nachází spotřebu na domácím trhu. Zbylá část, pouhých 10 %, je vyváženo na trh americký, německý či korejský.

Nahlédneme-li do statistik amerického Gardneru, v roce 2017 se na celém světě vyrobily obráběcí a tvářecí stroje v objemu cca 75 miliard USD. Z toho čínská spotřeba činila 30 miliard dolarů (meziroční nárůst o 7,5 %), následovalo USA s 8,7 mld. USD, Německo s 6,8 mld. USD a Japonsko s 6,2 mld. USD. Na zmíněné čínské spotřebě 30 mld. USD se domácí produkce podílela více než 21 mld., tedy za necelých 9 mld. USD byly stroje dovezeny (Japonsko, Německo a Tchaj-wan a tyto tři země vloni dohromady představovaly přes dvě třetiny dovozů). Česká republika byla dle statistik s překvapivým meziročním nárůstem 56 % (!) v dovozu na 10. místě s objemem 111 mil. USD.

Jak vidno z podrobného studia statistik, podíl domácí výroby na spotřebě rok od roku roste na úkor snižujících se dovozů. Bezesporu složitá situace, především pro japonské, německé a korejské importéry, ale přesto každé promile získaného čínského trhu v obratu exportéra představuje zásadní údaje, pro naše firmy nevyjímaje. A proto i na veletrhu CIMT díky opětovné podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu měla ČR statut oficiální účasti. Společná expozice českých firem byla realizována Veletrhy Brno. V letošním roce své stánky ve společné expozici měl TOS Varnsdorf a ReTOS, KSK Precise Motion, pochopitelně čínský Žďas, tradiční Škoda Machine Tool, Fermat, Pilana, velká rodina TOS Kuřim, ČKD Blansko-OS a Toshulin a překvapivě i Kovosvit MAS. Samostatné expozice v sousední hale měly Narex Ždánice, Dormer Pramet a Tajmac – ZPS prostřednictví svého dealera European Turning Technologies.

I přes značný inovativní růst čínských firem je stále patrný rozdíl v přístupu mezi nimi a zahraničními vystavovateli. Zatímco domácí firmy jsou ve svých expozicích ryze pragmatičtí a nabízejí to, co „běžná“ čínská výroba aktuálně vyžaduje – tedy v ideálním případě CNC obráběcí stroj s robotickou obsluhou často tuzemské výroby (často prezentované na obrábění disku kol auta), evropské, japonské, korejské a USA firmy v rámci celosvětové marketingové strategie představovaly smart řešení, digitální výrobu, umělou inteligenci či nové byznys modely. Samozřejmě to pozornost Číňanů přitahuje, otázkou však zůstává efekt promítnutý do přímé reálná poptávky po těchto řešeních u běžných čínských výrobců, kteří jsou ve fázi modernizace či rozšíření stávající výroby s omezenými financemi. Samozřejmě se zde budují na zelené louce nové moderní výrobní prostory, ale technologie jsou dodávány v rámci projektů přímo, nikoliv skrze tendry následně vzešlé z návštěv nadnárodních expozic. Ty mají spíše efekt technické osvěty.

Pro doplnění mých úvah: Vloni během pekingského veletrhu CIMT organizovala naše čínská sesterská redakce MM setkání domácích výrobních firem, kde z úst managementu napříč velikostí a technické vyspělosti firem shodně zazněly dva názory: máme obrovské množství levné pracovní síly, které musíme nabídnout práci, a za druhé nelze stávající technologie ze dne na den „vymést“ a nahradit novými v konceptu digitální továrny.

Bezesporu je však otázkou času, kdy čínští výrobci začnou masivně investovat do řešení smart výroby. Lze očekávat, že v prvním kroku do bude ve společných OEM výrobách či joint venture se zahraničním kapitálem. Headquarters rozsetý po celém světě bude vyžadovat přímý on-line dohled nad efektivností výroby. Bezesporu se to pak stane standardem, shodně jako v USA či Německu, které je pro Čínu velkým inovačním symbolem. A proto zdejší vláda činí...

Čínská vláda vědoma si zdejší komparativní výhody spočívající v levné pracovní síle a klesajícím výkonu ekonomiky, spustila program na zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu a nazvala jej Made in China 2025. Klade si v něm za cíl do roku 2025 podíl lokálně vyrobených komponent a materiálů ve vyráběných produktech zvýšit na 70 %. Program se z velké části otevřeně inspiroval německou Industrie 4.0 a soustředí se na deset prioritních průmyslových segmentů, jako jsou např. nové pokročilé informační technologie, letecký průmysl, výroba automatizovaných obráběcích strojů a robotů, železničních dopravních prostředků nebo energetických zařízení. Pokrývá celé oblasti výrobního průmyslu, včetně procesů, standardů, ochrany práv duševního vlastnictví a rozvoje lidských zdrojů. Součástí plánu je rovněž zřízení celkem čtyřiceti nových výzkumných pracovišť do roku 2025.

Důležitým obchodním partnerem Číny je Korea. Proto nahlédněme i do strategie jihokorejské ekonomiky, která před necelými čtyřmi lety představila program Manufacturing Industry Innovation 3.0, který cílí na užívání moderních technologií v průmyslové výrobě a podporuje budování inteligentních továren. Společné investice soukromého a veřejného sektoru v celkové výši přesahující 750 mil. EUR mají za cíl do roku 2020 postavit 10 000 nových inteligentních továren.

Zpět do Šanghaje. Nosná témata vyvěšena na různých místech výstaviště byla v duchu digitalizace, propojování a inteligentní výroby a bezesporu přitahovaly pozornost čínských návštěvníků. Toto aktuální téma dne, která si našlo cestu z Německa doslova do celého světa, patří ke zdejším headlinům především u německých a švýcarských vystavovatelů. Dále byl veletrh ve znamení podpory efektivní výroby a její funkcionality, inteligentních technologií a v neposlední míře se snažil podporovat kreativitu a vynalézavost, o čemž svědčila i expozice opakovaně v MM Průmyslovém spektrum prezentovaného špičkového pekingského designového studia Purifying Design, které si za další rok připsalo na své konto nejedno z úspěšných realizací a s patřičnou hrdostí a elegancí je ve své expozici prezentovalo.

Celkovým překvapením byly menší expozice prémiových čínských společností, ale i nadnárodních koncernů jako DMG Mori, Okuma nebo Mazak. Například německý Trumpf zde chyběl, americký Haas Automation taktéž a italská Pama měla pouze malý informační stánek v porovnání s rozsáhlou expozici s velkou horizontkou vloni v Pekingu. Letošní ročník byl zajímavý i s ohledem na typy prezentovaných strojů – vedle tradičních obráběcích center (frézovací, soustružnická, multicentra) převažovaly karusely a portálová centra, naopak horizontky nebyly v expozicích tak často ke zhlédnutí. Stroje na aditivní výrobu neměly ve svých expozicích žádní světoví leadeři.

Veletrhy tohoto charakteru jsou především barometrem demonstrující stav domácí produkce. Nejen návštěvníci zhlédnou expozice, ale i zahraniční vystavovatelé důkladně prozkoumávají exponáty čínských výrobců zpravidla ze své konkurenční komodity. Jejich kroky často směřují k těm inovačně nejvyspělejším, spadajícím do tzv. Velké čínské pětky, tedy firem Dalian Machine Tool Group (DMTG), Shenyang Machine Tool (SMTCL), Beijing No. 1 Machine Tool Plant (BYJC), Jier a Qiqihar Qinchuan Machine Tool. Vydejme se tam i my.

Čínské firmy byly umístěny v celém západním křídle, v pěti pavilonech výstaviště, a tak návštěvník, který přicházel z této strany neprodleně vstoupil do expozice QCMT&T Group neboli Shaanxi Qinchuan Machine Tool&Tool Group (podobně jako v severní části zahraničních vystavovatelů při vstupu do expozice DMG Mori).

Vedle viditelně menších expozic vlajkových čínských výrobců bylo neočekávané další poznání. Bohužel přetrvávající obrovské finanční problémy s nesplacenými pohledávkami dlouhodobého charakteru řádově v desítkách miliard juanů a nesplácené státem vydané dluhopisy stály za tím, že největší čínská, z velké části státní společnost Dalian Machine Tool (DMTG), která vždy patřila bezesporu k tomu nej, co bylo možné zde v Číně na výstavách zhlédnout, a to jak co do velikosti expozice, tak i do počtu prezentovaných strojů, letos v Šanghaji nevystavovala. Firma s miliony čtverečních metrů výrobních ploch a dávající práci desítkám tisíc lidí se dostala do zásadních problémů a státní subvence v kontextu přetrvávajících ekonomických problémů země musely být zásadně tlumeny. Tato globální společnost má své akvírované firmy po celém světě ve více než 100 zemích, mj. např. Ingersoll či F. Zimmermann a řadu dalších... Čas ukáže, jak to vše dopadne.

Obecně se do existenčních problémů dostává mnoho čínských firem, jak soukromých, tak i státních – jako například společnost SMTCL, kterou údajně stát stále subvencemi podporuje. Tato ekonomická rizika se začnou projevovat ve zpomalení inovačního vývoje a technická vyspělost strojů a jejich řešení nepokračuje v předpokládaném modu. Otázkou je, zdali je to pro importéry v krátkodobém hledisku zpráva dobrá a zvýší jim podíl na trhu, či naopak z pohledu ekonomického vývoje Číny se jedná o časovanou bombu.

I přes rostoucí inovační potenciál čínských výrobců zdejší zákazník stále rozlišuje čtyři kategorie strojů dle teritoria – čínské, tchajwanské, evropské a japonské. A svůj výrobní park si v souladu s tímto rozdělením obsazuje dle potřebné náročnosti na přesnost a spolehlivost. Do vypisovaných tendrů pak oslovují konkrétní dodavatele spadající do výše uvedených kategorií.

V Číně v sektoru obráběcích a tvářecích strojů pracuje přes půl milionu lidí, kteří vytvářejí roční produkci kolem 25 mld. USD. Ta jde minimálně na vývoz, téměř vše se spotřebuje doma, a ještě jsou kapacity na dovoz ze zahraničí v objemu cca 9 mld. USD.

Strategie zdejších firem se stále nemění, především vyrábět pro domácí trh a zbytek exportovat. Vydělané prostředky pak investovat do nákupu světových firem v podílu málo přes 50 %, ale s rozhodujícími pravomocemi. Majitelé neprosperujících firem na nabídku většinou kývnou, nic jiného jim nezbyde, neboť jsou si vědomi, že jejich firma měsíc co měsíc ztrácí na své prodejní hodnotě. Taková byla a je taktika Made in China.

Česká republika se dle statistik s objemem 111 mil. USD. (pouhý 1 mil. USD tvářecí stroje) umístila na 10. příčce v dovozu na čínský trh. Znamenalo to meziroční nárůst o 56 % (!), který potvrzují reference oslovených firem během veletrhu CMMT. Společnost TOS Varnsdorf dle slov obchodního ředitele Miloše Holakovského v loňském roce dodala na čínský trh 10 strojů a dalších 20 bylo vyrobeno ve společném podniku v Kunmingu. Výrobce karuselů Toshulin ústy místního zástupce Petra Příkopa hodnotí loňský rok též velmi pozitivně, jelikož se jim podařilo realizovat velké projekty do aerospace a energetiky, které v rámci dlouhotrvajících tendrů čekaly na schválení. Taktéž firma Fermat dle slov obchodního ředitele Jana Ference hodnotí loňský rok velmi pozitivně a letos díky rozjednaným obchodním případům očekává dvojnásobný růst. Dodavatel kuličkových šroubů KSK Precise Motion prostřednictvím obchodního ředitele Antonína Kopřivy uvádí, že během roku 2017 své aktivity na čínském trhu výrazně zintenzivnili, nalezli vhodné teritoriální obchodní partnery a výsledky představovaly více než 100% nárůst a očekávání pro rok letošní jsou obdobné. V rámci společné české expozice se účastnila i firma Kovosvit MAS. Dle slov teritoriálního obchodně-technického zástupce Romana Mládka předchozí snahy firmy zde byly nesourodé a obchodním zástupcům chyběla technická fundovanost. Snahou je nyní kontakty „oprášit“, potřebné know-how předat a prodej podpořit i kvalitním servisem. Nadále platí vyhlášená strategie restrukturalizace firmy Kovosvit MAS se stěžejní koncentrací na evropský trh.

Roman Dvořák,Šanghaj, Čína

roman.dvorak@mmspektrum.com