O patro níže – v kanceláři obchodníků jsme účastníky klasické diskuse: „Tak jsem tomu zákazníkovi řekl, že to za těch 14 dní bude mít, že mu za to ručím, že sice výroba bude zase mít řeči, ale to oni dělají pořád a nakonec to stejně vždycky zvládnou. Stačí na ně zatlačit. No přece nenechám takhle velkou zakázku ležet na ulici jen proto, že mi výroba tvrdí, že se to nedá stihnout. Už jsem to zadal do ERPčka, dal jsem tam schválně termín dodání minulý týdem, aby byli trochu pod tlakem.“
Tento přístup je špatně úplně celý. Pokud obchodník akceptuje objednávku, na kterou zcela jistě chybí kapacity, může to dopadnout jen jedním ze tří špatných způsobů: Buď budeme muset neplánovaně přidat zdroje – což znamená náklady navíc, a to v cenách typicky vyšších, než je běžné –, nebo takto přijatou objednávku nedodáme, nebo – a to je snad nejhorší – tuto zakázku tlakem obchodu termínově opravdu stihneme, ale 10 jiných nepozorovaně, o to však bolestněji, zpozdíme.