Přestože se Ministerstvo průmyslu a obchodu snažilo co nejintenzivněji vyjednat nové podmínky podpor s Evropskou komisí a průběžně již od února 2007 vyhlásilo nejdříve 2 dotační tituly, posléze další 4 dotační výzvy a následně i 3 programy úvěrové a záruční, do doby oficiálního schválení operačního programu se mohlo jednat jen o přípravnou fázi a konkrétní podmínky byly předmětem složitých vyjednávání. Teprve 3. prosince 2007 schválila Evropská komise Operační program Podnikání a inovace spolu se sedmi Regionálními operačními programy, což byly první podepsané programy pro Českou republiku využívající prostředky Evropského fondu pro regionální rozvoj (3 operační programy využívající zdroje Evropského sociálního fondu byly schváleny o několik týdnů dříve). Tento akt umožnil ministerstvu zahájit hodnocení a schvalování prvních projektů předložených na základě předchozích výzev a hned 2. ledna 2008 vyhlásit další výzvy k předkládání žádostí o podporu v rámci tohoto operačního programu.
Nový Operační program Podnikání a inovace 2007–2013 je oproti předchozímu Operačnímu programu Průmysl a podnikání 2004–2006 výrazněji zaměřen na intervence zajišťující zvýšení inovační výkonnosti sektoru průmyslu a služeb v ČR ve vazbě na tzv. Lisabonskou strategii. Jeho hlavním cílem je totiž zvýšit do konce programovacího období konkurenceschopnost české ekonomiky a přiblížit inovační výkonnost sektoru průmyslu a služeb úrovni předních průmyslových zemí Evropy. V několika svých prioritních osách bude mít tento operační program úzkou vazbu i na Operační program Výzkum a vývoj pro inovace, realizovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, ke zdůraznění synergií na ose výzkum-vývoj-inovace-podnikání. Hlavní pozornost v oblasti podpor bude i nadále věnována malým a středním podnikům, přesto i větší firmy budou mít širší možnost zapojit se do využívání evropských strukturálních fondů, než tomu bylo v předcházejícím období (poměr podpor pro MSP ve vztahu k velkým firmám však musí být dodržen alespoň na úrovni 75:25 vyjma prioritní osy Inovace, kde je možný i větší podíl pro velké podniky, resp. menší podniky, které však nenaplňují evropskou definici MSP např. z důvodu svých majetkoprávních propojení na jiné subjekty); na druhé straně se podařilo s Evropskou komisí vyjednat vyjmutí komisí původně prosazovaných limitujících podmínek pro velikost těchto příjemců dotací (zvažovala se hranice do 1 250 zaměstnanců), resp. původních podmínek znemožňujících čerpání podpor podnikatelským subjektům, které jsou součástí nadnárodních firem. Pro velké podniky se tak otvírá určitá možnost čerpat prostředky např. i v rámci programu Eko-energie, ICT a strategické služby, Marketing a jiné.
Podporované oblasti v rámci nového OPPI
V návaznosti na prioritní rozvojové cíle Národního strategického referenčního rámce budou podpory v rámci Operačního programu Podnikání a inovace směřovat do šesti základních prioritních os a budou poskytovány v rámci 15 schválených programů podpory.
První prioritní osa je zaměřena na pomoc začínajícím podnikatelům, s akcentem na inovačně orientované malé firmy. Podnikatelé vstupující nově do podnikání anebo po předchozí alespoň sedmileté přestávce tak budou moci získat z programu Start bezúročný úvěr nebo zvýhodněnou záruku s finančním příspěvkem k zaručovanému úvěru poskytnutému smluvním partnerem Českomoravské záruční a rozvojové banky a. s. V budoucích letech se uvažuje i o podporách investic pro rozvoj malého a středního podnikání s využitím rizikového kapitálu, k čemuž Evropská komise spolu s Evropskou investiční bankou nabízejí finanční nástroj označovaný Jeremie.
Druhá prioritní osa je zaměřena na podporu rozvojových projektů malých a středních podniků prostřednictvím úvěrového programu Progres a záručního fondu v rámci programu Záruka, s cílem poskytnout tyto prostředky tam, kde by žadatelé s ohledem na svou nižší kapitálovou vybavenost nebo omezenou schopnost zajištění úvěru nezískali obdobné finanční nástroje nabízené za běžných komerčních podmínek. V strukturálně nejpostiženějších oblastech ČR (stanovených dříve příslušnými vládními usneseními) budou moci malé a střední podniky získat dotace na pořízení nových výrobních technologií za podmínek velmi oblíbeného programu Rozvoj. Nově budou podporovány i informační a komunikační technologie, a to s využitím programů ICT v podnicích a ICT a strategické služby.
Třetí prioritní osa je zaměřena na stimulování podnikatelů ke snižování energetické náročnosti jejich výroby a snižování spotřeby fosilních paliv, resp. k širšímu využívání obnovitelných zdrojů energie. Tyto podpory budou realizovány prostřednictvím programu Eko-energie, který nahradí dřívější programy Úspory energie a Obnovitelné zdroje energie vyhlášené v předchozím programovacím období výhradně pro malé a střední podniky.
Čtvrtá prioritní osa představuje z hlediska očekávaného přínosu pro rozvoj konkurenceschopnosti našich firem nejvýznamnější nabídku dotačních titulů. Program Inovace je zaměřen na podporu inovací produktů a procesů ve firmách, ale také významně na podporu netechnických inovací, tj. v oblasti organizace a řízení podniku a marketingu. Novinkou tohoto i dříve využívaného oblíbeného programu je podpora patentových aktivit, s cílem překonat stávající finanční bariéry mnoha podnikatelů při ochraně práv průmyslového vlastnictví, hlavně v zahraničí. Novým programem je Potenciál, který má posilovat vývojové a inovační kapacity firem a jejich spolupráci s výzkumnými a vývojovými institucemi.
Pátá prioritní osa sleduje vytváření vhodného prostředí pro vznik a rozvoj inovačního podnikání prostřednictvím podpory infrastruktury pro rozvoj spolupráce podniků, vědecko-výzkumných a vzdělávacích institucí, a to využitím programů Prosperita a Spolupráce; dále má napomoci rozvoji kvalitní infrastruktury pro vzdělávání pracovníků firem tam, kde toto nelze zabezpečit v rámci stávajícího školského systému (program Školicí střediska), a v neposlední řadě bude podporovat rozvoj infrastruktury pro podnikání prostřednictvím výstavby a dalšího rozvoje průmyslových areálů, s prioritním zaměřením na regeneraci „brownfields“ s očekávaným budoucím využitím pro nově se rozvíjející malé a střední podniky, k čemuž má napomoci program Nemovitosti. V rámci tohoto programu však nebudou podporovány projekty realizované podnikatelskými subjekty s úmyslem budoucího komerčního využití takto zregenerovaných ploch (tj. developerskými firmami za účelem budoucího komerčního pronájmu vystavěných nebo rekonstruovaných objektů). Naopak velká pozornost bude věnována projektům založeným na partnerství veřejného a soukromého sektoru (Public-Private-Partnership – tzv. PPP projekty).
V rámci šesté prioritní osy zaměřené na masivnější podporu sektoru průmyslových služeb budou dotace vypláceny v rámci programu Poradenství na projekty rozvoje a využívání kvalitních poradenských a informačních služeb, a to nejen poskytovaných centrálně, ale i na regionální úrovni. Další prostředky budou směřovat k projektům zaměřeným na zvyšování marketingové připravenosti hlavně malých a středních podniků a jejich marketingových prezentací vůči zahraničí. Program Marketing nově nabídne podpory i pro společné účasti firem na mezinárodních veletrzích a výstavách (kde se budou moci zúčastnit spolu s malými a středními firmami i větší podniky) a výjimečně i podpory v rámci nejprestižnějších mezinárodních veletrhů pořádaných v České republice.
Pozitivní výsledky čerpání podpor v rámci OPPP
Ačkoli přiznané podpory ze starého programovacího období 2004–2006 budou podle pravidla N+2 čerpány až do konce roku 2008, průběžné výsledky využití prostředků strukturálních fondů na podporu podnikání z Operačního programu Průmysl a podnikání ukazují, že ve většině případů poskytnuté dotace a zvýhodněné úvěry významně napomohly urychlit rozvoj zejména malých a středních podniků v České republice a přinesly nemalé výsledky. Při průběžném čerpání 771 dotací a 1 588 úvěrů bylo oprávněným subjektům vyplaceno do konce roku 2007 již téměř 6 mld. Kč, hlavně v oblasti přímých podpor znamenajících rychlejší dostupnost nejnovějších technologií, často založených na výsledcích domácích výzkumných a vývojových pracovníků. Zejména v oblasti zavádění inovačních technologií byly realizovány projekty významné pro zvýšení konkurenceschopnosti našich firem na tuzemském trhu ale i na zahraničních trzích. Z tohoto pohledu je důležité, že systém využívání strukturálních fondů EU je založen nejen na sledování správnosti využití přiznaných podpor, ale jeho dopady jsou sledovány i z hlediska naplňování stanovených indikátorů, které pak ve svém souhrnu mohou objektivně dokladovat dosažené výsledky firem, které evropské fondy smysluplně využily.