Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Podpora výzkumu a vývoje v podnicích. Quo vadis?
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Podpora výzkumu a vývoje v podnicích. Quo vadis?

Výzkum a vývoj má mnoho tváří a existuje nejenom v laboratořích, ale i tam, kde bychom ho na první pohled nečekali. Z výzkumu a vývoje plynou nové znalosti, vznikají nové produkty, postupy a služby, které jsou pak motorem technického pokroku a zdravého konkurenčního tržního prostředí. Cílem tohoto dvoudílného příspěvku je představení základních typů veřejné finanční podpory výzkumu a vývoje v podnicích a uvedení hlavních podmínek pro její efektivní využívání. První část příspěvku je věnována porovnání základních druhů podpory výzkumu a vývoje v České republice a jejich specifik.

Výzkum a vývoj v České republice

Základní a aplikovaný výzkum prováděný vysokými školami je dominantně financován z veřejných zdrojů. Naproti tomu experimentální vývoj je z největší části financovaný podnikatelskou sférou, pro kterou vývoj nových produktů představuje strategický klíč k udržení konkurenceschopnosti a zajištění dlouhodobého růstu. I proto investují vyspělé ekonomiky EU na podporu výzkumu a vývoje kolem 3 % HDP ročně (veřejné i soukromé zdroje dohromady). V případě České republiky to jsou přibližně 2 % HDP, což nás řadí k lepšímu průměru.

Nedávno provedený průzkum společnosti Deloitte ukázal, že firmy v České republice chtějí využívat především více nástrojů podpory výzkumu a vývoje (dotace, záruky, půjčky, daňové zvýhodnění apod.). Právě různorodost nástrojů podpory výzkumu a vývoje považují společnosti za klíčovou pro své další rozhodování a přikládají jí často větší vliv než samotné výši podpory, která však také bezesporu hraje významnou roli. Úkolem zákonodárců na národní i nadnárodní (evropské) úrovni je připravit takové prostředí, které bude motivovat firmy k provádění výzkumu a vývoje. Základním motivačním nástrojem v rukou zákonodárců je finanční veřejná podpora. Ta může být buď tzv. přímá, ve formě dotací, nebo tzv. nepřímá, ve formě daňových úlev. I přesto, že v jednotlivých státech jsou modely podpory různé, využívá většina států v EU právě kombinaci těchto nástrojů.

Podle statistik bylo v České republice v roce 2014 vynaloženo na výzkum a vývoj celkem 85,1 mld. Kč, přičemž 28 mld. Kč pocházelo z veřejných zdrojů a zbývající část 57,1 mld. Kč ze soukromých zdrojů podniků. Není bez zajímavosti, že Česká republika byla v roce 2013 jedničkou v objemu přijaté zahraniční podpory na výzkum a vývoj na jednoho obyvatele ze zdrojů EU. Toto prvenství je však spíš perličkou – důležitá jsou celková čísla, ve kterých už Česká republika takto neexceluje.

Strategie podpory výzkumu a vývoje v České republice

Základní členění podpory výzkumu a vývoje v České republice je na podporu přímou a nepřímou. Přímá podpora je představována finančními dotacemi, které obdrží přímo příjemce, a to buď ex ante (před vynaložením nákladů, které budou dotací pokryty), v průběhu realizace projektu, nebo typicky ex post (způsobilé náklady musí být vynaloženy před čerpáním prostředků z dotačního titulu). V následujícím textu přibližujeme jednotlivé typy dotačních programů podle poskytovatelů a zdrojů financí.
První oblastí jsou dotační programy z národních zdrojů (českého státního rozpočtu), ve kterých podporu výzkumu a vývoje spravuje zejména Technologická agentura České republiky (TAČR). V jednotlivých dotačních programech (Beta, Gama, Epsilon, Omega a Centra kompetence) je podporováno prohlubování spolupráce soukromého a veřejného sektoru a transformace výsledků výzkumu a vývoje do praxe. Dotace jsou poskytovány jak podnikům, tak výzkumným organizacím v rozsahu 25–100 % neinvestičních nákladů.

V oblasti strukturálních fondů (které kombinují zahraniční i národní zdroje) jsou podporovány jak neinvestiční, tak investiční náklady. Typickým příkladem relevantním pro české podniky je program OPPIK (Operační program podnikání a inovace pro konkurenceschopnost), kde je poskytovatelem dotace Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) prostřednictvím Agentury pro podnikání a inovace. Výše dotace se zde velice často odvíjí od velikosti podniku (malý/střední/velký) a typu aktivit. Podporovány jsou pouze projekty realizované mimo hlavní město Prahu. Finanční alokace u těchto programů je poměrně vysoká a po splnění základních parametrů bývá i úspěšnost žádostí o dotaci relativně vysoká. V současné době (konec roku 2016) jsou vyhlašovány výzvy k předkládání žádostí o dotace pro více typů záměrů, nejenom na realizaci výzkumu a vývoje.

Poslední oblastí jsou čistě evropské dotace, kde největším dotačním programem pro podporu výzkumu a vývoje je v současné době Horizont 2020 (anglicky Horizon 2020). Podpora z tohoto programu je zaměřena na projekty mezinárodní spolupráce a pozornost je věnována zejména malým a středním podnikům. Výše podpory je zde až 125 % přímých nákladů. Úspěšnost žadatelů je však vzhledem k vysokým nárokům programu a vysokému zájmu ze strany žadatelů napříč Evropou velmi nízká.

Na významnosti postupně získává nepřímá podpora výzkumu a vývoje, kterou v České republice představují specifické daňové úlevy. Jednak jde o možnost uplatnění odpočtu na výzkum a vývoj od základu daně ve smyslu § 34 odst. 4 a násl. zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a dále o možnost uplatnění investiční pobídky např. na založení tzv. „technologických center“ v podobě slevy na dani dle § 35a a § 35b zákona o daních z příjmu. Podrobněji jsou tyto způsoby podpory popsány níže. Daňovému odpočtu pak bude věnována pozornost ve druhém díle tohoto článku v příštím vydání.

Trendy ve veřejné podpoře výzkumu a vývoje

Záměrem EU je dosažení investic do výzkumu a vývoje v objemu minimálně 3 % HDP v každé ze členských zemí. S ohledem na tento záměr lze tedy očekávat stimulaci růstu nejenom soukromých výdajů podniků, ale i veřejné podpory výzkumu a vývoje. V posledních letech je v České republice možné v oblasti veřejné podpory podnikového výzkumu a vývoje sledovat následující trendy:

  • Přímá podpora výzkumu a vývoje pro české podniky celkově významně ubývá. Přestože objem přímé podpory výzkumu a vývoje jak ze státního rozpočtu České republiky, tak ze zahraničních zdrojů roste, většina těchto prostředků směřuje do vysokých škol a Akademie věd ČR. V roce 2014 směřovalo do soukromých podniků pouze 17,5 % z celkového objemu prostředků z veřejných zdrojů určených na financování výzkumu a vývoje v České republice, což je nejnižší podíl za posledních deset let.
  • Významně se snižuje dostupnost přímé podpory na výzkum a vývoj pro velké podniky (nižší procento podpory nebo snížená finanční alokace pro velké podniky podle konkrétních dotačních programů). Například v programu OPPIK Inovace (cíleném na pořízení strojů pro výrobu nových výrobků) činila v programovém období 2007–2013 podpora velkým podnikům 40 % způsobilých výdajů, v aktuálním programovém období 2014–2020 je tato výše pouze 25 %.
  • Podmínky poskytování přímé veřejné podpory se stále více zpřísňují, zejména z pohledu využívání výsledků výzkumných a vývojových aktivit a souvisejících příjmů z podpořených projektů.
  • Významně roste počet podniků využívajících nepřímou podporu pomocí daňových zvýhodnění, zejména daňového odpočtu na výzkum a vývoj. Tento trend je nejvýraznější u malých a středních podniků, které oceňují ad ministrativní nenáročnost a flexibilitu odpočtu. Negativně zde však působí určitá nejistota ve výkladu definice výzkumu a vývoje a pojmů „novost“ a „technická nejistota“ finančními úřady a několik medializovaných soudních sporů.

Pro zajímavost uvádíme graf, který ukazuje objem přidělené přímé (pouze z národních zdrojů) a nepřímé podpory poskytnuté soukromým podnikům na podporu výzkumu a vývoje v roce 2013 relativně k HDP v různých zemích. Z grafu jsou patrné opačné přístupy k podpoře výzkumu a vývoje. Podpora je poskytována buď pomocí dominantního přímého financování (např. Izrael, Rusko, Švédsko), či naopak nepřímé daňové podpory (např. Kanada, Japonsko, Belgie, Francie či Nizozemsko).


Graf. Objem prostředků, které získaly podniky na výzkum a vývoj z veřejných zdrojů v roce 2013 (přímá a nepřímá podpora jako procento HDP).( Zdroj: Mana M. „Financování soukromého VaV z veřejných zdrojů“. ČSÚ, 2016)
Pro zvětšení klikněte na graf.

A teď už jen zvolit tu správnou možnost…

S ohledem na specifika jednotlivých forem podpory neexistuje jednotné doporučení, která podpora je pro konkrétní záměr nejvýhodnější. Každá z forem podpory má svá specifika, výhody a nevýhody, a proto je třeba postupovat u každé společnosti nebo u každého záměru individuálně.

Pro základní odlišení jsme v tabulce zpracovali aspekty tří hlavních typů podpory operativních (neinvestičních) výdajů na výzkumné a vývojové aktivity (tj. mezd, spotřeby materiálu, odpisů a dalších provozních výdajů). Vybrané základní možnosti, které může většina žadatelů v daném případě zvažovat, jsou tyto:
• investiční pobídka – založení technologického centra a podpora jeho mzdových výdajů;
• daňový odpočet na výzkum a vývoj;
• přímá dotace prostřednictvím programu OPPIK Aplikace.

Z více programů přímé podpory jsme vybrali ten, u kterého je díky vyšší finanční alokaci prostředků u poskytovatele vyšší pravděpodobnost přidělení podpory (za předpokladu splnění podmínek programu) a lze tak s touto možností podpory lépe strategicky plánovat. Ty programy, u kterých je alokace a tedy i šance získání podpory výrazně nižší, mají parametry odlišné a nejsou v tabulce níže zvažovány (jedná se např. o programy MPO Trio, TAČR Epsilon apod.). V tabulce jsou zeleně zabarvena políčka, která obsahují obecně výhodnější parametry v rámci srovnání konkrétních aspektů podpory.


Pro zvětšení klikněte na tabulku.

Jak již bylo zmíněno výše, není jednoduché zobecňovat a jednoznačně stanovit, která forma podpory je pro konkrétního žadatele a jeho záměr nejvýhodnější. Nicméně jsme se pokusili shrnout základní myšlenkový proces, kterým by si měl každý, kdo o podpoře svého výzkumu nebo vývoje uvažuje, projít:

  • zda se jím vykonávaná aktivita kvalifikuje jako podporovaná činnost výzkumu a vývoje;
  • kde bude realizovat svou výzkumně-vývojovou činnost (některé formy podpory vylučují z podpory hlavní město Prahu);
  • zda je možné cíle, výsledky a harmonogram řešení projektu výzkumu a vývoje dopředu závazně stanovit či zda z podstaty věci budou cíle a harmonogram upravovány ad hoc podle průběžně dosaženého stavu;
  • zda žadatel zamýšlí projekt realizovat sám, nebo ve spolupráci s vysokou školou či výzkumnou organizací, a jakým způsobem bude chtít nakládat s výsledky tvůrčí duševní činnosti (patenty, ochranné známky apod.);
  • zda žadatel plánuje přijímat nové výzkumně-vývojové pracovní síly;
  • jakou prioritu má projekt výzkumu a vývoje pro žadatele a zda je jeho realizace závislá na veřejné podpoře;
  • jaké načasování financování je pro žadatele nejvhodnější (obdržení dotace před vynaložením nákladů na výzkum a vývoj, v průběhu realizace, nebo až po skončení realizace; daňová úleva na výzkum a vývoj v rámci každoročního daňového přiznání);
  • jak dlouho se chce podporované aktivitě věnovat (musí si být vědom, že u některých forem podpory musí splnit udržitelnost projektu v délce několika let);
  • kdo bude mít na starosti administraci přidělené podpory (objem administrativy u dotačních programů bývá velký a časově náročný).

Podle odpovědí na uvedené otázky je pak možné favorizovat či zamítnout některé z aktuálně dostupných druhů/programů podpory a vymezit si pole pro další fázi. Volba vhodného druhu podpory je strategickým rozhodnutím, které by mělo být i rozhodnutím kvalifikovaným – s vědomím výhod, nevýhod a rizik jednotlivých možností. Realita je taková, že podmínky pro úspěšné získání a efektivní využití podpory nejsou jednoduché. Proto většina žadatelů nějakým způsobem využívá i služeb poradců, kteří jsou na jednotlivé oblasti specializovaní a dokážou nejen poradit ve fázi před rozhodnutím o výběru konkrétního typu podpory, ale i pomoci ve fázi realizace.

V dalším díle našeho článku se budeme podrobněji věnovat praxi uplatňování daňového odpočtu na výzkum a vývoj a aktuálním možnostem podpory kapitálových investičních výdajů.

Článek připravuje tým autorů Deloitte Advisory, s. r. o., složený ze specialistů na finanční a právní aspekty veřejné podpory a dále techniků, kteří sami řadu let působili v průmyslovém výzkumu a vývoji.


Sally radí

Ti dříve narození bezesporu pamatují na poradnu v tehdejším Mladém světě. Tou jsme se inspirovali a rádi bychom čtenáře pozvali k diskuzi o radostech a strastech využívání veřejné podpory pro jejich záměry. V následujících vydáních MM Průmyslového spektra bude otiskován sloupek s vašimi otázkami a odpověďmi specialistů z Deloitte. Popište svůj případ, ať už se týká využívání veřejné podpory ve fázi záměru, administrace či sporů, a zasílejte své dotazy na e-mailovou adresu: sally@mmspektrum.com. Anonymizované příběhy zde budou otištěny.


 

Eloitte Advisory

Ing. Tomáš Holkup, Ph.D., a kolektiv

THolkup@DeloitteCE.com

 

Další články

Strukturální fondy EU
Legislativa, nařízení
Výzkum/ vývoj

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: