V závislosti na délce vřetena a koncovém uložení jsou omezeny dosažitelné hodnoty axiální tuhosti. Elastické deformace a kmitání vyvolané například obráběcími silami omezují přesnost lineárního polohování. Také z hlediska dosažitelných lineárních rychlostí mají tyto osové systémy své fyzikální hranice. Zvýšené stoupání vřetena zvyšuje sice lineární rychlosti, ale působí negativně na přesnost polohování a na životnost, resp. únosnost. Proto mají velký význam maximálně možné otáčky kuličkového šroubu, které sice byly zvýšeny na dosud technicky možnou hranici, avšak zvláště u vysoce dynamických aplikací se při vysokých rychlostech vyskytují u obráběcích strojů nežádoucí rezonanční otáčky, resp. ohybově kritické otáčky. K tomu stále více přistupuje termický účinek zvýšených otáček a rychlosti, jehož důsledkem jsou délkové změny vřeten.
Tomu lze zabránit předepnutím vřeten. Pro tuto kompenzaci teplotní dilatace jsou ale potřebné vysoké síly, které se musí zachytit axiálními ložisky na koncích rotujících vřeten. Tím je předepnutí limitováno. Přitom vznikající síly u pevného oboustranného uložení zatěžují navíc k vlastní zátěži i valivá ložiska a zkracují tak jejich životnost.