Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Předpoklady a bariéry inovační tvořivosti vývojářů
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.
Nomenklatura: Management a řízení

Předpoklady a bariéry inovační tvořivosti vývojářů

Při výběru vývojáře do firmy by měl jeho budoucí vedoucí zkoumat, zda má předpoklady pro tuto práci (uvedené v předchozím článku MM 6&7,8/200635) a potom, zda nemá nějaké bariéry tvořivosti. Má je kdekdo.

Základní psychickou bariérou tvořivosti je tzv. postojová uzavřenost, dogmatismus a rigidita. Tvořivým člověkem v žádném případě nemůže být ten, kdo chodí po světě tzv. „s klapkami na očích“, kdo se nezajímá o dění kolem, kdo je pesimista, kdo nemá snahu a tendenci něco měnit, vylepšovat či kritizovat, protože přesně tyto vlastnosti jsou nezbytným předpokladem tvořivosti.

Postojová uzavřenost se projevuje rigidním a konzervativním myšlením, které je charakteristické odporem ke změnám. Osoby s „uzavřeným systémem“ se odlišují od „otevřených“ vyšší mírou úzkostlivosti a menší mírou radosti z řešení problémů.


Základní psychickou bariérou tvořivosti je tzv. postojová uzavřenost, dogmatismus a rigidita. (Zdroj: Pixabay)

Postojové bariéry

Tendence k tzv. postojové uzavřenosti je produktem výchovy a celé řady faktorů, které na člověka působí v procesu jeho socializace. Co je pro ně charakteristické? Lenost a pohodlnost myslet jinak, namáhat se, pokoušet se dělat věci jinak. Velmi často jde o nedostatek sebekázně přinutit se dělat něco jinak. Brzdou je konformismus – příliš dát na názor druhých, snažit se dělat to, co dělá většina. Takovým lidem chybí zvídavost a hravost, vidění toho, co očekáváme. Příčinou bývá nízká úroveň sebedůvěry – to je klíčové pro všechny oblasti života. Lidé často mají malou vytrvalost, brzy to vzdají. Mnozí se zacyklí v naučených myšlenkových schématech, ve zvycích a zlozvycích. Tito lidé nejsou schopni připustit, že existuje více pravd, řešení a pohledů na věc. K tomu také přispívá nesprávný životní styl: neschopnost uvolnit se, stres, přepracování, nedostatek spánku apod.

Bariéry vnímání

Problémem jsou těžkosti ve vymezení problému, zvyk dívat se určitým způsobem, přílišná přímočarost, neschopnost vnímat laterální podněty i neschopnost vidět problém z různých hledisek, neschopnost vhledu. Často chybí schopnost využít všechny smyslové podněty.

Bariéry prostředí

Často můžeme od manažerských autorit slyšet výroky, ze kterých až mrazí: „Fantazie a hravost jsou jenom ztrátou času; řešení problémů je vážnou záležitostí, v níž není místo pro humor; rozum, logika, čísla, užitečnost, praktičnost jsou dobré, zatímco cítění, intuice jsou špatné; tradice a stálost mají přednost před změnami.“ Problémem bývají i kulturní a náboženská tabu (symboly víry, psi a koně se nejí, otázky života a smrti, hodnoty společnosti) v různých zemích.

Intelektové bariéry

Jsou velmi zajímavé a zarážející. Je překvapující, kolik překážek se staví proti tvořivému zvládnutí inovačních problémů. Lidé často využívají k řešení nesprávný jazyk a neodhadnou potřebnou míru konkretizace i zobecňování. Mnohdy je to neschopnost využít jiných intelektových strategií. Díky rigiditě i neschopnost pochopit či vyjádřit myšlenku. Problémem může být i nízká úroveň IQ – pod 100 – a neschopnost abstrahovat. Někdy může být překážkou tvořivosti i příliš vysoké IQ – nad 130, dotyčný se tak spoléhá na brilantní myšlení, že nepustí kreativní procesy do hry – při řešení problémů. Téměř vždy se vyskytuje zacyklení se v určitých myšlenkových schématech. Nevýhodou může být i chybějící vzdělání pro pochopení problému, či nadbytečné, příliš vysoké vzdělání.

Podle studie NASA je zajímavé, že ty největší vynálezy posledních třiceti let provedli lidé sice se vzděláním Ph.D., ale z jiného oboru. Odborníci ve vlastním oboru nedělají tak významné vynálezy či objevy. Podléhají oborové rigiditě.

Bariéry emociální

Jsou docela zásadní brzdou tvořivosti a inovací. Hlavní emocí je strach. Jde zejména o strach dělat chyby, riskovat – strach se shodit, strach z ostudy, strach z posměchu či z neznámého. Strach nebo obava mít jiný názor než silní členové týmu, nechuť k chaosu. Strach omezuje přístup k oblastem představivosti, přidružuje pesimismus, zhoršuje emoční nastavení v „mol“ (melancholik).

14 způsobů, jak zabít myšlenku

V podnicích mnozí manažeři zabíjejí nápady mladých proto, aby se nepřišlo na to, že oni už žádné nemají, nebo proto, aby mohli stále excelovat jako ti nejchytřejší. Používají k tomu celý arzenál manipulativních prohlášení. Co se zajímavou myšlenkou? Například:

1. Včas zachytíte její (myšlenky) příchod a rychle změníte téma.

2. Ignorujte ji. Mrtvé ticho odradí každého, kromě největších nadšenců.

3. Předstírejte zájem, ale nic nedělejte. Tak lze autorovi zabránit, aby se obrátil jinam.

4. Účinný je úsměšek: „To nemůžete myslet vážně.“ Dejte si záležet na tom, abyste myšlenku okomentovali dříve, než bude objasněna.

5. Vychvalujte ji až k smrti. Když budete o hodnotě myšlenky mluvit deset minut, začnou ji někteří nenávidět.

6. Zmiňte se, že to ještě nikdo nikde nezkusil. Je-li myšlenka skutečně originální, pak je to určitě pravda. Můžete také říci: Jestliže je ten nápad skutečně tak vynikající, proč ho nikdo nevyzkoušel?

7. Řekněte: „To už jsme přece dávno vyzkoušeli.“ I když to není pravda. Platí to hlavně na  nováčky. Uvědomí si dokonale, jakými jsou outsidery.

8. Neutralizujte myšlenku výroky: „Nejsme na to ještě připraveni, ale jakmile čas dozraje…“

9. Změňte myšlenku tak, že ztratí podstatu. To je velmi elegantní. Budíte zdání, že pomáháte přivést myšlenku na svět, pouze ji tu a tam „trošičku“ pozměníte.

10. Pokusíte se z myšlenky vydělit některé její části. Když si s ní budete pohrávat dost dlouho, rozpadne se na kusy.

11. Proveďte silný útok na autora. Než se vzpamatuje, jeho myšlenka se už nebude zdát tak zajímavá či důležitá.

12. Ustanovte komisi, která myšlenku rozpracuje. Komise jsou jako slepé uličky, do kterých se myšlenka zavede a v tichosti zardousí.

13. Dejte autorovi studenou sprchu: „Nemáme na to lidi… doprovodná rizika jsou příliš velká… to zní dobře v teorii, ale v reálném životě…“

14. Vraťte myšlenku autorovi: „Budete muset být ve svém návrhu konkrétnější.“
 

Tyto výroky zaznívají ve firmách často. Vývojář a vlastně každý, kdo přináší nápady, jim nesmí podlehnout a musí vydržet. Jak už jsem dříve uvedl, musí se ve firmě nastavit proinovační firemní kultura a inovace svěřit manažerovi, který bude jejich motorem, ne brzdou.
 

PhDr.Karel Červený, MSc., MBA

Další články

Management a řízení

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: