Diagnóza vyplývající z právě ukončeného projektu Maturita efektivní a sociálně spravedlivá moc nadějí nedává. Problém je totiž ve formálně, nikoli fakticky, diverzifikovaném technickém vysokém školství v kombinaci s nadměrně diverzifikovaným sektorem maturitního školství. Přidáme-li k tomu neúčinnou (pokud vůbec nějakou) vzdělávací politiku státu doprovázenou nevhodně rozdělenými kompetencemi mezi státem a regiony, slabou sebereflexi vysokých škol, průmyslovky zapouzdřené do tradic kvality 80. let, krátkozraký pohled velké části zaměstnavatelů soustředěných spíše na aktuální dílčí problémy než dlouhodobé strategické vize, nemůžeme dojít k jinému závěru, než že se v dohledné době nic nezmění. Nezmění se ovšem ani již sedmdesát let trvající bezmocný pláč politiků nad virtuálním hrobem nedostatku technických „kádrů“ (je poučné pohlédnout na stránky Rudého práva z padesátých let minulého století).
Nutno dodat, že tento problém není českým specifikem. V té či oné podobě si obdobnými problémy prošla většina vyspělých zemí. Českým specifikem je pouze to, že ztrátu dvaceti let za vyspělou Evropou „doháníme“ tím, že si na řešení problémů jen hrajeme. Hra na tradiční kvalitu, hra na Boloňský proces.
Budeme-li tak činit i nadále, platí pro rodiče rada – chcete-li mít ze svého nadaného potomka technicky zaměřeného vysokoškoláka, dejte jej na gymnázium či technické lyceum. A chceme-li skutečně nastavit vzdělávací systém vstřícněji požadavkům na rozvoj technické inteligence, přesvědčme technické vysoké školy, aby přišly s významnou nabídkou profesně zaměřeného bakalářského studia a státní a krajskou správu středního školství, aby současně posílily sektor technických lyceí i umožnily výrazné otevření gymnázií. A nakonec jedna inspirativní douška – významným iniciátorem systémových řešení těchto problémů byli ve většině západních zemí zaměstnavatelé.
Tímto končí náš pětidílný seriál, kde autoři prezentovali nejdůležitější výsledky jimi realizovaného projektu Maturita efektivní a sociálně spravedlivá, financovaného Technologickou agenturou ČR, který se snažil jít pod povrch problémů současného vzdělávacího systému a najít cesty k tomu, jak postupně odstraňovat pouhým okem málo viditelné a přitom dlouhodobě a stále silněji působící překážky, jež na cestě za přírodovědným a technickým vzděláním stojí nejen u nás, ale ve většině vyspělých zemí.
Vysoká škola finanční a správní, ISEA
Prof. Petr Matějů, Ing. Pavel Zelený
matejup@gmail.com
www.vsfs.cz