Ještě v bývalé České a Slovenské federativní republice (ČSFR) dala vláda pokyn Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO), aby zpracovalo návrh zákona „o prevenci a likvidaci závažných havárií“. Tento pokyn byl vydán v roce 1992.
Následně už v podmínkách samostatné České republiky došlo k tomu, že gesce zpracování návrhu zákona přešla přibližně v roce 1995 z MPO na Ministerstvo životního prostředí (MŽP). Došlo však také ke změně pojetí výše uvedeného zákona, protože MŽP mělo za úkol zpracovat návrh zákona „o prevenci závažných havárií“. Je otázkou diskuze, zda tyto havárie mohou být pojmenovány jako chemické, protože se jednalo o havárie spojené s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky (nyní se již nově používá odborný výraz „směs“ místo „přípravek“). Přesněji řečeno se v názvu zákona objevilo „havárie, způsobené nebezpečnými chemickými látkami a přípravky“.
Tak se nakonec po letech příprav podařilo vydat první zákon o prevenci závažných havárií, který je všeobecně známý a dnes již neplatný. Uvedený zákon byl v počátku roku 2000 doplněn několika odbornými prováděcími vyhláškami.
Pokud velkoryse vynecháme další dílčí právní úpravy v legislativě v roce 2004, musíme konstatovat, že ještě v nedávné době platila další verze zákona. Zákon byl doplněn a rozšířen několika prováděcími vyhláškami. Tyto výše uvedené právní normy jsou v současné době již zrušeny, proto nejsou ani uvedeny v literatuře.
Pro úplnost je potřeba uvést alespoň poslední zákon o chemických látkách a směsích, a to zákon č. 350/2011 Sb. Tento zákon, stejně jako zákon o prevenci závažných chemických havárií vychází zejména z evropské právní úpravy, kterou zavádí do českého právního řádu. Není pochyb o tom, že uvedená odborná legislativa – čili také zákon č. 350/2011 Sb. – zcela zásadně a pozitivně ovlivnila „průmyslovou chemickou bezpečnost“ v České republice.
Odpovědné ministerstvo životního prostředí chystalo na základě nových poznatků, ale především nové evropské závazné legislativy nový zákon o prevenci závažných havárií, který měl být zaveden do zemí Evropské unie k 1. červnu 2015. Tento termín se nepodařilo splnit a nový zákon o prevenci závažných havárií byl vydán až ve Sbírce zákonů (částka 93) dne 11. září 2015 jako zákon č. 224/2015 Sb. s účinností od 1. října 2015. Zároveň byly vydány i prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu, některé jsou dále připomenuty.
Zákon zpracovává příslušnou Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU a stanoví systém prevence závažných havárií pro objekty a zařízení, v nichž je umístěna vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemická směs s cílem snížit pravděpodobnost vzniku a omezit následky případných závažných havárií na zdraví a životy lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek. Zákon nabyl účinnosti dne 1. října 2015. Zákonem se ruší starý zákon o prevenci závažných havárií.
Nový zákon a nové prováděcí vyhlášky v podstatě tvoří novou etapu prevence závažných chemických havárií v podmínkách České republiky. Kromě toho je možné konstatovat, že z výše uvedeného výčtu pravidelně novelizovaných zákonů a nových prováděcích vyhlášek je jasně patrné, že v této oblasti dochází stále k velkému pohybu a že prevence závažných havárií a další příbuzné obory se velmi rychle a dynamicky rozvíjejí.
Objekty, v nichž jsou umístěny vybrané nebezpečné chemické látky nebo směsi v množství překračujícím stanovený limit, se v závislosti na tomto množství zařazují do tří základních skupin:
- nezařazené objekty, pokud jsou v nich umístěny nebezpečné chemické látky nebo směsi v množstvích menších, než je nižší stanovený limit v zákoně a výpočet podle sčítacího vzorce je nižší než 1;
- do skupiny A jsou zařazovány objekty, v nichž jsou vybrané nebezpečné chemické látky nebo směsi umístěny v množstvích vyšších než nižší limit a zároveň nižších než vyšší hmotnostní limit;
- do skupiny B jsou zařazovány objekty, v nichž jsou vybrané nebezpečné chemické látky nebo směsi umístěny v množstvích dosahujících nebo překračujících vyšší hmotnostní limit.
- Rozsah bezpečnostní dokumentace je přesně stanoven jak zákonem, tak také důležitými prováděcími vyhláškami, jak byly výše uvedeny a jsou citovány na konci sdělení. Její podrobný rozbor a komentář by si vyžádaly podstatnější detailnější článek, protože se jedná o řadu samostatných oblastí od analýzy a hodnocení rizika přes bezpečnostní programy, bezpečnostní zprávu a vnitřní havarijní plán až po důležitou oblast ochrany obyvatelstva v zónách havarijního plánování.