Témata
Reklama

"Příběh, jak jsme úspěšní, je jen z části pravdivý," říká přední český manažer Libor Witassek

S Liborem Witasskem jsme si povídali nejen o hledání ekonomické rovnováhy a Průmyslu 4.0, ale i o nebezpečí českých montoven, řešení nedostatku odborníků a zaspaném technickém vzdělávání.

Tento článek je součástí seriálu:
Otevírací rozhovory vydání
Díly
Iva Ruskovská

Stála u zrodu PR v ČR. Od 90. let se této problematice aktivně věnovala jako odborný konzultant nebo tiskový mluvčí v komerční a státní sféře. Mimo jiné vedla první tisková centra v období povodní v ČR nebo působila jako tisková mluvčí a vedoucí oddělení PR a marketingu ÚVN Praha. V současné době se věnuje copywritingu.
Vystudovala sociologii a aplikovanou psychologii na FF UP Olomouc, kde také dokončila doktorské studium. Dlouhodobě se věnuje problematice sebereflexe a efektivní komunikace. V této oblasti absolvovala studium na FF UK Praha a řadu certifikovaných kurzů v zahraničí.


Reklama
Reklama
Reklama
Ing. Libor Witassek se dlouhodobě specializuje na oblast kybernetiky druhého řádu se zaměřením na řízení podniku jako živého organismu. Působil v roli poradce americké Wharton University of Pennsylvania pro programy podnikání ve střední Evropě. Rovněž zastával funkci předsedy představenstva evropské poradenské skupiny Allied Consultants Europe e.V. Libor Witassek je expert na inovace a budování soustav podnikového řízení. S metodikou Lean Six Sigma pomohl již několika desítkám globálních firem, jako jsou například Siemens, Velux, Foxconn nebo Johnson & Controls. Působil jako transformační manažer v globální korporaci GCE Group a naposled jako generální ředitel a předseda představenstva společnosti Vítkovice. Je nejen autorem řady publikací, ale také metodologie Lean Leadership, kterou přednáší na Vysoké škole ekonomické v Praze. Je držitelem řady ocenění, mj. v soutěžích Manažer roku 2012, Marketér roku 2011 a 2012 a Ceny za společenskou odpovědnost firem v Moravskoslezském kraji 2013. Dnes je nezávislým podnikatelem v rámci investiční firmy Impactive.

MM: Česká republika zažívá ekonomický boom. Podle České bankovní asociace byl v roce 2017 náš mezičtvrtletní růst HDP 2,5 procenta, což byl nejsilnější výsledek v rámci celé EU. Stejný zdroj v aktualizované prognóze z 2. poloviny ledna 2018 uvádí, že tuzemská ekonomika dál poroste cca na 3,3 procenta. Přibližně stejná prognóza je i na rok 2019. Přiblížili jsme se více k Západu?

L. Witassek: Budu-li se držet ekonomické roviny, tak se velmi drobnými krůčky některým západním zemím přibližujeme. Ve mně však tyto výsledky žádnou euforii nevyvolávají. Naše ekonomika je posledních pět let subvencovaná stovkami miliard z Evropské unie. Pokud bychom odečetli tuto masivní subvenci, kterou dostáváme v uvozovkách zadarmo, tak by takto podporovaný růst měl být daleko rychlejší. Pokud si zkusíme představit, že by stovky miliard z EU neexistovaly, pak se domnívám, že naše ekonomika by byla pravděpodobně v minusu.

Nejsem a priori proti všem dotacím. Jsem proti dotacím, které narušují svobodnou tržní směnu. Líbí se mi model, který zde již byl – například program Phare, kdy peníze byly rozděleny na dotace podle principu „public money for public sector“. Určitě bych se přikláněl k tomu, abychom dotace primárně využívali pro veřejnou infrastrukturu.

Druhý aspekt, který vidím daleko nebezpečnější než přísun eurodotací, jsou návyky a postupy některých manažerů. Na dotace si zvykli a neuvažují o inovacích v souvislosti s trhem a s tím, co potřebuje zákazník, ale kdy přijde dotační výzva. Naučili se uvažovat v dotačních cyklech, ztrácejí přirozenou tržní intuici. O to víc si vážím firem, které dotace odmítají, protože se bojí, že by mohli začít investovat nesmyslně. Já si myslím, že ten příběh, jak jsme úspěšní, je jen zčásti pravdivý. Jsme úspěšní, jelikož nám plynou stovky miliard dotací z EU a ty pak činí významné procento HDP.

Česká republika byla v roce 2017 na 24. místě v indexu inovací. V čele Global Innovation Index (GII), který existuje od roku 2007, je již sedmým rokem Švýcarsko.Zdroj: ČSÚPro zvětšení klikněte na tabulku.

MM: V roce 2015 jste v jednom rozhovoru uvedl, že Česká republika je montovnou závislou na jiných ekonomikách, které rozhodují, co budou naše firmy dělat. Je rok 2018, pořád si to myslíte?

L. Witassek: Je hodně podnikatelů, kteří se na mě obrátili a kriticky reagovali na moje slova o montovnách. To signalizuje, že zcela nepochopili souvislosti a nebezpečí, které jim tento systém může přinést. Co je to tedy montovna a proč je pro naší ekonomiku nebezpečná?

Pokud podnik nemá vlastní produkt či službu, nemá značku a nemá ani přístup ke koncovému zákazníkovi, pak je „montovnou“ z principu, i když občas vybavenou nejmodernějšími výrobními technologiemi. Slovem „montovna“ totiž nejsou myšleny firmy, které postrádají automaty či jiné pokročilé technologie, ale firmy, které jsou de facto poskytovanou službou – outsourcingem pro globální a nadnárodní společnosti a mají nízký podíl vlastního výzkumu a vývoje.

Pokud spadáte do této kategorie, musíte si položit otázku autonomního rozhodování. Máte k zákazníkovi přístup, nebo vás někdo může ze dne na den odstřihnout? Já neříkám, že je to vždy špatně. Je řada podnikatelů, kteří se v tomto systému dokážou pohybovat a solidně se uživit. Je to však velmi riskantní a nebezpečné. Taková firma nemá přístup ke koncovému zákazníkovi, a proto v případě outsourcingových služeb jí hrozí, že díky masivní robotizaci a automatizaci si zahraniční firmy začnou výrobu přesouvat do svých regionů. Je to logické – ušetří na pracovní síle, logistice a dalších atributech.

Montovny jsou u nás ve všech průmyslových odvětvích. Nejohroženější je zpracovatelský sektor, elektrotechnický průmysl, strojírenství pro automobilový a letecký průmysl. Pokud bych měl uvést můj odhad, tak více než 50 procent v těchto sektorech má našlápnuto špatným směrem.

MM: Česká ekonomika je již od dob první republiky závislá na průmyslové výrobě. Podle některých ekonomů však vytváří nízkou přidanou hodnotu. Rozumím tomu dobře, že handicapem českého průmyslu je nedostatek inovací?

L. Witassek: Nedostatek inovací je mimo jiné důsledkem přirozeného evolučního vývoje. Nám se po revoluci spousta věcí rozpadla, včetně trhu RVHP. Češi v období socialismu měli hodně vlastních produktů. Měli jsme vlastní výzkum a vývoj. Vyráběli jsme například traktory, auta i letadla. Dodávali jsme do desítek zemí v rámci RVHP. Bohužel, tyto produkty díky neefektivnímu socialismu neměly patřičnou úroveň konkurenceschopnosti, především v oblasti kvality, a mimo RVHP tak neměly šanci. Málokdo si dovede představit, jak masivní a komplexní je systém řízení kvality například v leteckém průmyslu. Řada podnikatelů po roce 1989 hledala možnost pro západní firmy něco vyrábět. Filozofie byla taková, že když už neumím prodat finální produkt, tak budu vyrábět alespoň jeho část. Tím jsme se stali součástí globálních dodavatelských řetězců. To je v pořádku, ale na relativně nízkém stupni přidané hodnoty. A to už v pořádku není. Nejnižší přidaná hodnota je ve výrobě a montáži. Největší je ve výzkumu, vývoji a v zákaznických službách. Proto i logický krok globálních dodavatelských řetězců je v hledání nejlevnější výroby. České firmy byly pro ně donedávna zajímavé. Dnes už jsme relativně drazí, takže ji hledají v Rumunsku, Moldávii nebo ji hledaly po desetiletí v Číně. Ta je však specifická, především z hlediska vzdálenosti. Dnes hraje velkou roli rychlost a schopnost do řetězce dodat.

Co se týká tradičních českých značek, tak je zde určitě řada podniků, které si s tím poradily. Investují do výzkumu a vývoje a mají šanci uspět. V oblasti strojírenství jsem poměrně optimistický. Naše schopnost improvizovat, tvořit nové věci, ta tady zůstala. Je zde celá řada výrobců strojů, kteří jsou schopni vyrábět ohýbačky, CNC stroje a další stroje, které jsou konkurenceschopné, a to i na relativně vyspělých trzích. Konkrétně bych jmenoval lídry v polygrafii nebo výrobce tramvají a vlaků.

„Nejnižší přidaná hodnota je ve výrobě a montáži. Největší je ve výzkumu, vývoji a v zákaznických službách,“ říká Libor Witassek. Graf demonstruje, v jakém objemu je v ČR financován výzkum a vývoj prováděný v soukromých podnicích z veřejných zdrojů. Tento objem se od roku 2008 příliš nezměnil. Od roku 2008 do roku 2012 stoupal a od tohoto roku začal klesat.Zdroj: ČSÚPro zvětšení klikněte na graf.

MM: Pokud výzkumné a inovativní aktivity českých firem zaostávají za ostatními vyspělými západními zeměmi, jak to zlepšit? Chápu, že střední český podnikatel si samostatný výzkum nemůže dovolit?

L. Witassek: Cest je několik. Pro malé a střední podniky se vytvořily v Čechách malé granty a dotace na výzkum a vývoj. To má význam. Stejně jako v golfu ctím pravidlo dát slabšímu nějaký handicap, aby si mohl zahrát s tím silnějším. To je správně, podporuje to tržní rovnováhu. Dále jsou to vouchery, kdy ve spolupráci s univerzitami mohou něco vyvinout a některým se to daří.

Druhou cestou je německý vzor, kdy malé a střední podniky pracují v klastrech nebo jiných sdruženích. Němci na rozdíl od Čechů mají jedinečnou schopnost sdružovat se a nezávidět si. V Německu je hospodářských sdružení neuvěřitelné množství. Dávají v nich dohromady své vývojové kapacity nebo podporu duálnímu vzdělávání. Technická učiliště zajišťují teoretickou výuku, kterou financuje stát. Praktickou výuku zajišťují firmy nebo sdružení podnikatelů, které si studenty rozebírají a vzdělávají je v praxi. V Německu je také poměrně silná pozice hospodářské komory. Účast v ní je povinná. Německá hospodářská komora má velmi silné zázemí a sama iniciuje pro malé a střední podniky pobídky.

I u nás začaly vznikat určité klastry sponzorované Czechinvestem, který na tyto aktivity dostal dotace. Myšlenka je skvělá. Začaly vznikat klastry, ale bohužel hodně jich vzniklo jako consulting driven. Konzultanti cítili dotace a iniciovali založení klastru. Nebyla to přirozená touha výrobců něco společně vymyslet. Troufám si tvrdit, že absolutní většina klastrů je nefunkčních. Na druhou stranu, znám v moravskoslezském regionu dva klastry, automobilový a strojírenský, které jsou vcelku úspěšné a mají potenciál se do sdíleného vývojového centra rozvinout.

MM: Před rokem touto dobou uskutečnila naše redakce rozhovor s vedoucí partnerkou EY v ČR Magdalenou Souček. Mimo jiné jsme diskutovali na téma technologická připravenost – důležitý faktor konkurenceschopnosti? Jak jsou na tom v současné době české firmy?

L. Witassek: Zde je nutné rozlišovat sektor od sektoru. Jsme na světové špičce v oblasti IT. Je tady velké množství firem, které se prosadily v globálním světě a dokážou nabízet IT řešení i v oblasti Průmyslu 4.0. Problémem je totální nedostatek IT pracovníků. Podle mého názoru nám jich chybí desítky tisíc. Je to paradox. České průmyslové podniky chtějí změnit své technologické procesy, chtějí nové a modernější technologie, ale brzdí je nedostatek IT pracovníků, kteří by tyto projekty naprogramovali. Na vlastní kůži jsem zažil, že rozhodování o inovačních projektech ve firmě bylo posuzováno z hlediska dostupnosti firemního IT. V momentě, kdy byl dostatek IT zdrojů, šli jsme do toho. V opačném případě to je ztráta času. Veškeré procesy jsou pak velmi zdlouhavé a obtížně realizovatelné. Dnes je nutné inovovat rychle. Já jsem ve své manažerské praxi využil i programátory z Indie. Je naprosto normální, že kapacity, které se nedostávají, doplníte ze zahraničí. Češi prostě nejsou. Naše IT školství jich neprodukuje dostatek.

V roce 2017 dosáhl přebytek obchodní bilance v národním pojetí 152,6 mld. Kč, což představovalo meziroční pokles o 11,1 mld. Kč. V porovnání s rokem 2016 se zvýšil vývoz o 5,6 % a dovoz o 6,3 %.Český zahraniční obchod od roku 2012 rostl, přesto na začátku roku 2018 se místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk vyjadřuje k postupnému ochlazování zahraničních zakázek, včetně toho, že zahraniční partneři hledají pro realizaci svých objednávek nové trhy. Stejně situaci vnímá i Libor Musil, majitel české rodinné firmy Likos vyvážející zateplovací systémy budov. Sílí především špatná zkušenost zahraničních firem s dodávkami z Česka. Zdroj: ČSÚ

MM: Průmysl 4.0 – v jaké jsme fázi? Je v Čechách plně automatizovaný výrobní závod včetně robotů s nejnovějšími IT fikcí, nebo realitou?

L. Witassek: Dovolím si trochu parafrázovat. My nežijeme v éře Průmysl 4.0, ale Průmysl 4.%, kdy značná část českých podniků prodává své výrobky mateřským centrálám v zahraničí za transferové ceny s cca 4% marží a ty je dál prodají s marží v desítkách procent koncovým zákazníkům v Číně, USA či kdekoliv jinde na světě.

Nicméně když se řekne Průmysl 4.0, tak si většina představí robotizaci. Ale to přesně tuto oblast nevystihuje. Roboty jsou zde již desítky let. Těch oblastí, kde se setkáváme s Průmyslem 4.0, je mnoho. Já bych řekl, že nejmarkantnější je to v segmentu umělé inteligence. Nástup umělé inteligence do průmyslu sledujeme téměř denně. Je to součástí softwarových aplikací, plánovaní, logistiky. Za pět až deset let budou systémy umělé inteligence výkonnější než lidé. Nástup Průmyslu 4.0 není jen o výrobě samotné, ale i o administrativě. Nahrazují se pracovníci v ekonomice. Dnes nepotřebujete fakturantky, systém to zvládne bez lidí. Těch příkladů bych mohl jmenovat tisíce. Miliony pracovních míst budou nahrazeny roboty a aplikacemi. Tomu se nedá zabránit. Člověk se nemůže zaměřit na to, že bude něco dělat manuálně. Je nutné zaměřit se na vzdělávání. Budeme potřebovat kvalifikaci v oblasti soft skills. Nemůžeme konkurovat robotům tím, že budeme rychleji šroubovat. My můžeme konkurovat tím, k čemu je člověk stvořen – aby vymýšlel a tvořil. Musíme učit studenty samostatně kreativně myslet, tvořit a malovat. Potřebujeme inženýry, kteří budou vymýšlet. To je jediná cesta, jak za pět nebo deset let na trhu práce uspět.

My jsme se 25 let trápili s technickým vzděláváním, vytvořily se možná i desítky zbytečných vysokých škol a stovky zbytečných oborů. Neuměli jsme a neumíme plánovat s výhledem do budoucna. Nedokázali jsme předvídat, že o určitou kvalifikaci, kterou brzy nahradí roboty, již nebude zájem, a opačně, kterou pozici naopak potřebovat budeme.

MM: ČNB avizuje zdražování úvěrů. Čeští podnikatelé s tím počítají, růstu úrokových sazeb se neobávají a většinou ani nemají potřebu se proti němu zajišťovat. Takže nic nestojí v cestě dalšímu hospodářskému růstu? Přesto, na téma odpovědného chování bankovních institucí a možné nové hospodářské krize jsme v minulém čísle MM Průmyslového spektra hovořili s hlavním ekonomem Generali Miroslavem Singerem. Jak to vnímáte vy z druhého, nebankovního, podnikatelského břehu? Celý život se pohybujete v byznysu – je ekonomika přehřátá, hrozí další krize?

L. Witassek: Já jsem profesí kybernetik. Dost dlouho se zabývám kybernetikou druhého řádu, která mimo jiné pojednává o řízení živých procesů. Ekonomika živým organismem bezesporu je. Co se týká obav s projevy hospodářské krize, tak já bych se přikláněl k termínu globální ekonomická transformace, kterou budou provázet větší nebo menší turbulence v častých a nepravidelných intervalech. Dochází k obrovskému přesunu globálních výrob do lokálních místních ekonomik, které pracují na principu „dnes si objednám, zítra bude dodáno“.

Co se týká chování bank, tak to je složité téma. Můj obecný pohled je takový, že banky zcela správně oddělily obchodní procesy od procesů risk managementu. Přesto jsme svědky šílené euforie na straně finančního sektoru. Banky půjčují peníze kdekomu, téměř na cokoliv, a to v obrovských objemech. Musíme mít na paměti, co jsem již uvedl, že ekonomika je živý organismus a neustále hledá rovnováhu. Tak i v této oblasti přijde hledání rovnováhy a bohužel hodně podnikatelů bude mít problémy, protože se přeúvěrují, jelikož jim to současné bankovní standardy umožní. Když vidím některé české podniky a jejich rychle rostoucí zadlužení, je zcela jasné, že to není o číslech, ale rozhodují důvěra a emoce – a ty se brzy změní.

Co bych bankám dál vyčetl, je rozdíl v úrokových sazbách pro malé a střední podniky, kterým se často půjčuje za dvojnásobky až trojnásobky než velkým nadnárodním koncernům. V současné době, kdy jsou úrokové sazby relativně nízké, to nepokládám za správné. Bohužel nic s tím neuděláme, protože banky mají nastavené určité motivační systémy a je velice obtížné se s nimi domluvit. Měly by být pro firmy spíš partnery, kteří řeknou dost, již ti nepůjčím, do budoucna ti to přinese potíže, ale realita v praxi je jiná. V tomto ohledu bych pochválil ČNB, která má poměrně tvrdé předpisy a odvádí velmi dobrou práci. Banky kontroluje, ale v momentě, kdy přijde z jejich zahraničního centra nějaký, třeba i neodpovědný příkaz, tak s tím nic moc neuděláte.

MM: Růstu tuzemské ekonomiky věří většina odborníků. Jak mám však rozumět tomu, že na začátku roku 2018 se místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk vyjadřuje k postupnému ochlazování zahraničních zakázek, včetně toho, že zahraniční partneři hledají pro realizaci svých objednávek nové trhy. Rovněž i podle Libora Musila, majitele české rodinné firmy Likos vyvážející zateplovací systémy budov, sílí především špatná zkušenost zahraničních firem s dodávkami z Česka.

L. Witassek: To je dáno reindustrializací, o které jsme již hovořili. My jsme ekonomikou primárně odvozenou od německé. A i ta si začíná sama vyrábět subdodavatelské produkty. Zahraniční podnikatel si koupí 3D tiskárnu a už si nebude vozit potřebné díly někde z Čech. Vyrobí si je sám s minimálními logistickými náklady. To znamená, že je velice důležité v exportu podporovat firmy s vlastním produktem, který je schopen se ve světě uplatnit.

Pokud to stojí a padá s nedostatkem pracovních sil, tak se zamysleme, které procesy automatizovat a které řešit lidským potenciálem. Dovážet tisíce dělníků ze zahraničí, kterým dáme do ruky onen šroubovák, to je naprostý nesmysl. Pokud nemáme dostatek českých odborníků, musíme je dovézt ze zahraničí. Podnikatel nemůže fňukat, ale situaci řešit. Řešení existuje mnoho. Česká ekonomika je otevřená a lze využít pracovníky ze zahraničí, případně si dlouhodobě vychovávat své odborníky pomocí duálního vzdělávání. Pokud je všechno problém, tak ať se podnikatel zamyslí nad tím, kdo je jeho personální ředitel, jestli by neměl svůj talent uplatnit jinde.

MM: Vaše jméno bylo často zmiňováno v souvislosti s holdingem Vítkovice Machinery Group. Na konci roku 2017 jste odešel z postu generálního ředitele. Jaké jsou vaše zkušenosti s více než ročním působením ve vedení společnosti a jak vnímáte situaci firmy dnes?

L. Witassek: Práce pro Vítkovice byla obrovská zkušenost a jsem za ni vděčný. Za rok a půl jsem se naučil více než na všech absolvovaných vysokých školách dohromady. V současné době v této firmě již nepůsobím, chci se věnovat jiným novým projektům. Vítkovice prošly hlubokou restrukturalizací. Bylo to pro nás velmi náročné období. Denně probíhaly desítky zásadních rozhodnutí, což některé firmy nedokážou zvládnout ani v průběhu několika let. Byla to především náročná jednání s bankami a hledání řešení tak, aby Vítkovice žily dál. Hledali jsme řešení v neuvěřitelně složitých situacích, ale snad se nakonec pro většinu firem ve skupině nějaké podařilo nalézt. Zbývá primárně vyřešit jednu klíčovou společnost, do které by měl vstoupit nový investor, který snad bude mít dlouhodobý strategický zájem a v tomto regionu bude i nadále firmu rozvíjet.

MM: Děkuji vám za rozhovor a přeji mnoho úspěchů v profesním i osobním životě.

PhDr. Iva Ruskovská

iva.ruskovska@gmail.com

Reklama
Seriál
Firmy
Související články
E-commerce posouvá logistiku do vyšší dimenze

S rozvojem elektronického obchodování zaznamenala logistika velké změny. Dalším zlomovým okamžikem byl příchod pandemie na začátku tohoto roku, kdy e-shopy a logistické společnosti poskytující služby pro e-commerce musely prakticky den ze dne změnit své obchodní jednání, včetně logistiky. Proč se to jako jednomu z mála segmentů ekonomiky úspěšně podařilo a dále daří, jaké jsou nové trendy a jaký potenciál má umělá inteligence a další moderní technologie v logistickém byznysu? MM Průmyslové spektrum nad těmito tématy diskutovalo se zakladatelkou Zásilkovny a výraznou osobností české e- commerce Simonou Kijonkovou.

Jste připraveni na budoucnost? Zjistěte to...

Každý den se probouzíme do situace, kdy nekonečný boj o nové zákazníky o kousek přitvrdí, je stále náročnější a vyhraje ten, kdo se nejlépe a nejrychleji přizpůsobí. Jak řekl rakouský psychiatr Viktor Frankl, základní lidskou vlastností je svoboda rozhodnout se, i když její uplatnění nemusí být lehké. Člověk není svobodný ve vztahu k podmínkám, v nichž žije, ale má svobodu v tom, jaké k nim zaujme stanovisko. Jak se rozhodnete vy?

Fórum výrobních průmyslníků

Je typ vaší výroby (klíčový výrobní úsek ve firmě) vhodný k tomu, abyste integrací inteligentních automatizovaných systémů a „chytrých“ technologií on-line propojenými zvýšili její efektivitu provozu? Je to pro vás v této chvílí „na programu dne“, nebo jsou pro vás aktuálnější investice do upgrade výroby?

Související články
Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Štěstí musíte jít naproti, negativní zkušenost vás nesmí zlomit

Když většina českých studentů po roce 1989 odcházela studovat do Ameriky nebo na Západ, Kateřina Haring byla v té době jediná studentka, která se rozhodla studovat v Rusku. Na znalosti ruského prostředí a mentality si postavila byznys. Dnes její společnost Dynamic Group staví expozice po celém světě. V roce 2016 byla zvolena prezidentkou nejstarší asociace podnikatelek v České republice.

„Kdo neumí řídit sám sebe, neumí obvykle řídit ani druhé,“ říká prezident České manažerské asociace Pavel Kafka

Pavel Kafka je jedním z nejzkušenějších českých manažerů, který mimo jiné v 90. letech vybudoval skupinu Siemens v ČR. O své znalosti z oblasti řízení, kompetenci českých manažerů a připravenosti české ekonomiky měřit se s konkurencí v zahraničí, jsme si povídali v redakci MM Průmyslového spektra.

Jak se transferuje know-how

„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

O budoucnost českého průmyslu strach nemám říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák

Při příležitosti konání MSV v Brně oslovila redakce MM Průmyslového spektra výraznou osobnost českého byznysu – prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka.Povídali jsme si s ním o tom, žese našemu průmyslu mimořádně daří, jaká jsou největší rizika pro další růst tuzemské ekonomiky, jak vnímá státní podporu v oblasti podnikání a proč fandí Evropské unii, přestože si myslí, že je to byrokratický moloch.

Jak budeme podnikat v roce 2017?

Bude světová, potažmo česká ekonomika navzdory turbulentním geopolitickým změnám a nejistým trhům dále růst? Obstojí český podnikatel v těžké světové konkurenci? Měl by přidat? A v čem? Jaké jsou trendy zdravého podnikání? Doplácejí ženy na genderové stereotypy? O tom všem a dalších aspektech světového a českého podnikání jsme si povídali s vedoucí partnerkou EY v České republice Magdalenou Souček.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Ovlivní státní dluh růst české ekonomiky?

Národní rozpočtová rada jako nezávislý odborný orgán vyhodnocuje, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem. Český státní dluh zaznamenal razantní propad a letos dosáhl více než 400 miliard korun. Zda se deficit bude prohlubovat, nebo konsolidovat, a jaké dopady to může mít na českou ekonomiku, jsme diskutovali s předsedkyní Národní rozpočtové rady Evou Zamrazilovou.

V on-line byznysu chybí lidská chemie

Online platforma se i díky pandemii koronaviru stala hitem posledních tří měsíců. Někteří podnikatelé dokonce tvrdí, že se velká část byznysu a obchodování přesune do online prostředí. Bude tento fenomén přetrvávat, změní se konečně české montovny na podniky s přidanou hodnotou, a proč by Čechům mohla i krize prospět? Na to jsme se zeptali ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Lukáše Kovandy.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit