Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Přidaná hodnota v technologii obrábění
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Přidaná hodnota v technologii obrábění

V tomto příspěvku bych se rád vrátil ke své návštěvě japonské firmy Kyocera. V jednom z mých minulých textů (viz www.mmspektrum.com/170111) jsem představil unikátní systém řízení pomocí takzvaných améb, který vyvinul zakladatel firmy Kyocera Dr. Kazuo Inamori. Díky tomuto systému a japonské píli a umu se firma dostala na světovou špičku v řadě oborů. Na základě osobních zkušeností pak mohu prohlásit, že to platí také pro divizi řezných nástrojů. Například rychloposuvové frézy Kyocera vysoce překračují produktivitu, která je u nás i v Evropě standardní.

Optimálních výsledků při obrábění uživatel obráběcích strojů dosáhne jen tehdy, pokud technologická soustava obráběcí stroj–nástroj–obrobek a jeho upínač spolu s CNC řídicím systémem jsou co nejlépe vzájemně sladěny. K tomu všemu přistupuje zkušenost obsluhy, které mnohdy nákladnou investici zhatí, anebo naopak povýší. Jakou má stabilitu tato soustava, taková je i produktivita výroby a nejistota výroby.

Po čem dnes touží uživatelé obráběcích strojů

V dnešní době se zatím neobjevily nijak překvapující konstrukce obráběcích strojů. Alespoň prozatím ne. Velká část úsilí se tedy odehrává v přidaných hodnotách k těmto konstrukcím obráběcích strojů. Jednou z možností, jak povýšit užitnou hodnotu, je kromě volby správné strategie obrábění a soustředění se na způsob řízení relativního pohybu nástroje a obrobku také pokrok v oblasti řezných nástrojů včetně jejich upínání. Jde zejména o rychlost, s jakou je tříska odebírána, a životnost břitu, i když to jsou jenom jedny z mnoha parametrů, které uživatelé vyhodnocují. To vše musí být realizováno při efektivně vynaložených nákladech.

 

Jak je na tom Kyocera

Během návštěvy firmy Kyocera jsem mimo její centrálu v Kjótu zavítal také do výrobního provozu v Kagošimě a k některým z místních zákazníků firmy. Měl jsem tak možnost na vlastní oči vidět, jak se vyrábí celá řada zajímavých nástrojů, a hlavně jak jsou využívány pomocí tzv. „nového japonského“ způsobu. Japonští výrobci jsou totiž známí tím, že výchozí řezné podmínky, které jsou uvedeny v jejich katalozích, jsou nastaveny pro vícestrojovou obsluhu a mnohdy tak „papírově“ zaostávají za evropskými konkurenty.
 

Porovnání úběru materiálu

 

Při vícestrojové obsluze hraje totiž důležitou roli stabilita výrobního procesu a delší životnost nástroje tak hraje prim nad produktivitou. Během své návštěvy jsem však byl svědkem, jak například rychloposuvové frézy od Kyocery dokážou spojit vysokou produktivitu se stabilitou procesu obrábění.

Rychloposuvové frézy jsou neuvěřitelně univerzální nástroje nejen pro výrobu forem, ale díky svým vlastnostem mohou efektivně nahradit čelní frézy při hrubovacích operacích.

Používají se také pro rychlé odebrání materiálu z drážek, ale hravě si poradí s „rampováním“ nebo hrubováním otvorů frézováním po šroubovici. A to vše s velmi vysokým úběrem materiálu při relativně nízkém zatížení stroje.

Pohled na rychloposuvovou frézu MFH 80

Rychloposuvové frézy s logem Kyocera jsem pak v praxi pozoroval u jednoho z jejich zákazníků poblíž města Kjóta na portálovém centru Toshiba. Fréza řady MFH o průměru 80 mm zde hrubovala formu z nástrojové oceli (ekvivalent W. – Nr. 1.2312, ČSN 19 520) pro automobilový průmysl. Posuv byl nastaven na 10 000 mm.min-1 a v podstatě byl limitován jen vlastnostmi stroje. Šířka záběru dosahovala hodnoty až 100 % při hloubce třísky 1 mm.

 


Porovnání životnosti břitu

Úběr materiálu dosahuje při těchto parametrech hodnoty 800 cm3.min-1. To vše při řezné rychlosti 200 m.min-1. Životnost břitu byla v některých případech až 4násobná v porovnání s konkurencí, dlouhodobě se však pohybovala na 166 % životnosti břitu konkurence. Na základě svých zkušeností mohu konstatovat, že v České republice se s takto produktivním a stabilním procesem obrábění nelze běžně setkat.

 
Pohled na rychloposuvovou frézu MFH 80.

Životnost a úběr materiálů frézy MFH 80 firmy Kyocera v porovnání s konkurencí

Dalším příkladem může být modulární fréza s průměrem 25 mm. Byla testována při řezné rychlosti 200 m.min-1, posuvu 8 000 mm.min-1, hloubce třísky 0,6 mm a šířce záběru 100 %. V porovnání s konkurencí dosáhla fréza opět vyšší produktivity (140 %) i životnosti břitu (150 %).

V dalším navštíveném závodě obráběli korozivzdorné oceli (ekvivalent W. – Nr. 1.4313) modulární rychloposuvovou frézou průměru 40 mm s extrémním vyložením o délce 500 mm. I přes dlouhé vyložení nástroje probíhal proces stabilně při řezné rychlosti 160 m.min-1 při minutovém posuvu 7 900 mm.min-1 a bylo dosaženo velmi uspokojivých výsledků.

 

Závěrem

Jak už jsem zmiňoval, v České republice se nesetkávám často s takovouto produktivitou a stabilitou procesu. V současné době, kdy se obtížně hledají na poli obráběcích nástrojů výrazné novinky, se firma Kyocera soustředí na maximální využití a neustálé zlepšování současných řezných technologií. Ať už se jedná o konstrukci nástrojů a geometrie VBD, nebo o jejich materiál a povlaky. Přesvědčil jsem se, že Kyocera je světovou špičkou nejen v oboru nástrojů pro třískové obrábění.
 

Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně


prof. Dr. Ing. Jiří Marek

Další články

Inovace
Letecký průmysl
Automobilový průmysl
Průmyslové kapaliny
Výzkum/ vývoj
Nástroje pro obrábění / řezné materiály
Obráběcí stroje a technologie

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky













Sledujte nás na sociálních sítích: