Příležitosti a hrozby pro všechny firmy

Urychluje se digitalizace státní a veřejné správy. Využívá se tvořivosti lidí k řešení nenadálých problémů. Mnoho lidí přichází o živnost. Umělci netvoří, skládají zboží ve skladech či sedí za pokladnou v supermarketu, aby se uživili. Zřizuje se mnoho aplikací, které mají usnadnit trasování nakažených (e-rouška), aplikace na sledování uměleckých představení na podobné bázi, jako je Netflix. Zemřely statisíce lidí. Nevíme, jak se bude pandemie vyvíjet příští rok.

To všechno udělala jedna jediná událost. Co kdyby jich nastalo více najednou? Jaké by byly synergické efekty?

V médiích pomalu přibývá předpovědí, co se v průběhu deseti až dvaceti let stane. Bohužel, mnohé předpovědi mají průměrně jen padesátiprocentní šanci, že se buď vůbec stanou, nebo že se stanou v určitém čase a v podobě, kterou někdo predikuje.

Přesto lze vydedukovat pár desítek událostí či situací, které jistojistě nastanou, protože už se daly do pohybu. Jsou události, které mají pomalý náběh – třeba dvacetiletý, s vrcholem, který se špatně odhaduje, kdy k němu dojde. Podobně jako vznik a rozvoj internetu či mobilních telefonů.

Jiné události např. soptění sopek, tsunami, výsledek prezidentské volby, pandemie apod., mají náběh velmi rychlý a nelze předpovědět, zda a kdy přesně nastanou či jak dopadnou.

Každá krize v sobě skrývá příležitost. Někdo vidí jen krizi a hořekuje, jiný vidí dál a hlouběji. Někdo umí posoudit dopady budoucích krizí, jiní vidí pouze nejbližší dopady současných událostí. Jaké příležitosti a hrozby nás čekají? Do roku 2030 můžeme spolehlivě předpokládat události v tabulce.
Události s téměř stoprocentní jistotou, že nastanou do roku 2030:

Hrozbou – katastrofou – by mohlo být odpálení špinavé bomby v londýnské City. Zdánlivě neškodný útok by mohl vést ke zhroucení finančních trhů. To je příklad rychlé akce a dopadu. Některé hrozby zpočátku nevypadají tak hrozně. Mají poněkud pomalejší náběh. Například covid se objevil v prosinci 2019 a rozvinul se za tři čtvrtě roku až rok. Tedy počátek hrozby nemusí vypadat katastroficky. To znamená, že pomaleji se vyvíjejících hrozeb jsou kontury nejasné. Například změna klimatu probíhá pomalu a jistě. Nedá se s ní nic dělat, jen trochu brzdit či vymýšlet opatření typu 3D tisku ochranných hrází a stěn okolo pobřeží velkých aglomerací.

Příležitost nemá na sobě napsáno: Jsem tvoje příležitost, využij mne. Příležitost se také musí cíleně objevovat, mívá nejasné kontury, zvláště u dlouhodobých věcí. Musí se na ně vytrénovat „čich“. V tabulce jsem uvedl několik tzv. „jistých příležitostí“, které budou velmi zřetelné do roku 2030.

Jestliže IBM, Google, Facebook, Amazon, Apple a další ročně investují stovky miliard dolarů do nových léků, omlazování, prodlužování života a do nesmrtelnosti, pak to pro nejbližších deset let bude nejvíce se rozvíjející obor ze všech. Na možnost prodlužování mládí a života čeká asi pět miliard lidí. Na tomto poli inovační vlak ještě neujel. Vždy se najde místo pro firmy „druhého řádu“, dodavatele či následovatele vyzyvatelů, ke spolupráci s lídry v oboru. Je to oblast, v níž uspějí mnohé nové koncepty.

Nejen Neuralink Elona Muska usiluje o zvyšování intelektu pomocí čipů v mozku. Takových snah se objevuje čím dál více. Intelekt půjde zvyšovat i chemicky a biologicky. Ti, kdo budou mít intelekt o stovky procent vyšší, budou moci komunikovat s tzv. širokou AI a vymýšlet nové převratné koncepty pro život lidstva. Bude mezi námi více Teslů, Einsteinů, Hawkingů apod.

Jestliže stávající lineární internet změnil životy devadesáti procent lidstva, pak nový typ internetu založený na kvantové fyzice otevře lidstvu nebývalé možnosti ke změně práce a života. Navíc současný internet je čím dál více centralizovaný a slouží hlavně sociálním sítím. Mnoho špičkových odborníků na sítě se bojí, že ovládnou životy uživatelů od A do Z. Potřebujeme nový, nezávislý decentralizovaný internet. Může jich být několik, aby si konkurovaly. Jeden může být více intelektuálský, kde si lidé po vzoru Wikipedie budou více hlídat, co se na nich vyskytuje. Internet s Facebookem a dalšími manipulativními produkty bude pro masy.

Kvantová fyzika nám umožní vstup do nanosvěta a makrosvěta a umožní využívat přechody mezi nimi. Zatím známe využití kvantové fyziky z telefonování, navigace či z laserových operací. Velkým příslibem je možnost nekonečného ukládání informací (kvantové cloudy) a využití neprolomitelného šifrování. Také rychlost práce kvantového počítače bere dech. Kvantový počítač dokáže za tři minuty vypočítat příklad, který by klasickému lineárnímu počítači trval deset tisíc let.

Tzv. úzká a široká umělá inteligence dostává čím dál tím větší prostor ve všem, co lze algoritmizovat. Kapitalisté budou preferovat roboty před lidmi, kteří se jeví nespolehliví a drazí – jsou prý s nimi hlavně problémy. Digitalizace a robotizace bude určovat charakter podnikání, práce i zábavy. Již dnes řídí psaní článků, pečení chleba, řídí výrobu a dopravu, řídí operace očí a čehokoliv či vybírá správné lidi do firem. AI a VR (virtuální realita) jsou nástroji, které stále porostou a budou pronikat všude.

Nové materiálové inženýrství změní svět. Koncem desetiletí dojde k bodu zlomu. Postupně se přestanou těžit a opracovávat suroviny. Každý rok bude vyvinuto několik nových materiálů, které budou nahrazovat ty stávající klasické. Změní se materiálová základna všeho. Nastane totální změna podstaty výrobků – budou vyráběny na zakázku a bez molekuly odpadu. Budou dokonce vytvořeny nezničitelné materiály pro tisk zdí na pobřežích k ochraně před zaplavením zvyšující se hladinou moří, na stavbu vesmírných lodí či na obranné systémy, silnice, železnice apod. 3D tisk je spolu s AI nejvíce rozšiřující se technologií. V této oblasti může uspět 80 až 90 procent firem.

Již dnes je rozšiřování dronů tak razantní, že jsou tím všichni odborníci překvapeni. Od armádního využití přes zemědělství i archeologii až po doručování balíčků či inventury ve skladech. Drony se budou dále rozšiřovat do bezpečnostních složek k mapování změn v krajině, hledání ložisek vzácných prvků, ke kontrole čehokoliv – od chování demonstrantů až po migrace zvířat. Velké drony – tzv. kvadrokoptéry – se na konci desetiletí stanou všudypřítomnými taxíky či nahradí automobilové dodávky na rozvoz balíčků.

Je to k neuvěření, že na klimatickou změnu a proměnlivé (záplavy střídají sucho znovu a znovu) a devastující počasí máme řešení. Vertikální farmy. Množí se dnes po celém světě. Jsou to takové moderní automatické skleníky, kde rostou bylinky a zelenina. Rostou pod speciálními LED lampami buď v hydroponickém roztoku či ve výživné mlze (aeroponie). Za pár let se v nich bude pěstovat i ovoce, obiloviny a zrniny, protože zajišťovny a pojišťovny nebudou úrodu na otevřených polích pojišťovat. Proč? Rozšiřují se pouště, mizí voda, eroze půdy odnáší humus, zůstává neúrodná půda. Takových farem budou potřeba statisíce, ne-li miliony. Zapojit se do tohoto byznysu není těžké. Břeclavské firmě Fosfa to trvalo tři roky, než vyvinula vše „tak akorát“. Její zelenina je chuťově vynikající.

Autonomní auta asi nebudou brzy takovou samozřejmostí, protože to bude vyžadovat obrovské investice do infrastruktury. Technologie jednotlivých aut asi bude k dispozici zanedlouho, ale systémy řízení, kontroly či stanovení právní odpovědností za škodu bude obtížné. Celý systém bude dobře fungovat až tehdy, kdy všechna auta na Zemi budou fungovat pod řízením umělé inteligence. Ale pokoušet se zapojit do dílčích projektů bude výhodné.

Vynález super baterie, která beze ztrát podrží energii z léta na zimu a z noci na den, bude průlomem v energetice, zvláště když se propojí s fotovoltaikou, která už nebude mít podobu křemíkových desek, ale polymerových fólií, které lze nalepit či nastříkat na chodby, stropy, všechny vnitřní a vnější povrchy. Při propojení fotovoltaiky se super bateriemi se postupně může každá budova na Zemi stát energeticky nezávislou. To bude další revoluce v energetice, která změní tvář světa. Odstraní klasické elektrárny, rozvodné sítě, rozvodny apod. Do takového byznysu se vyplatí investovat.

Každou zmíněnou oblast by chtělo konkrétněji rozepsat. To by však vydalo na celou knihu. V podnicích facilituji schůzky skupin pro strategické myšlení a řízení, aby přišly na to, co se stávajícími zdroji znalostními, lidskými, technickými, finančními atd. může firma relativně snadno dělat. Často bývají překvapeni, jakou podobu mají příležitosti. Jak jim mnohé utekly, protože všichni byli ponořeni do plnění plánu a o příležitosti se nikdo nestaral. Když už to někoho napadlo, rychle myšlenku zavrhl. Proto, že se mu jevila buď moc odvážná, nebo málo konkrétní.

Proto jsem si jist, že by každá firma měla mít zřízenou radu pro strategické myšlení, složenou z lidí, co vidí dál a za roh. Měli by zkoumat obzor příležitostí, rozebírat možnosti firmy a navrhovat vedení alternativy. Zároveň by měli zkoumat hrozby a naučit se vnímat synergie. Aby mohli varovat před nebezpečím a minimalizovat dopady hrozeb. Aby mohli navrhovat posilování silných stránek a oslabování slabých stránek. K tomu je třeba mít jednoho až dva lidi nad stav a neumořit je odstraňováním nedostatků a řešením problémů. Jak říká guru managementu Jim Collins, máte-li ve firmě špičkového člověka, nikdy mu nedávejte řešit problémy, ale vyhledávat příležitosti a realizovat je. Musí k tomu mít kompetence a nesmí se mu házet mnoho klacků pod nohy, protože může brzy vyhořet a odejít. A firma přijde o potenciál a spadne do průměru.
PhDr. Karel Červený, MSc., MBA