Jak bylo popsáno v předchozí části, pro ablaci povrchové vrstvy je nutná hustota energie. Aby bylo dosaženo optimálního nastavení, je nutné optimalizovat vlnovou délku, délku pulzu, hustotu energie (J.cm-2) a intenzitu (W.cm-2).
Výhodou laseru je jeho selektivita. Při správném nastavení dochází k odstranění pouze nežádoucího materiálu a podklad zůstane neporušen. Nevýhodou je oproti mechanickému čištění použitelnost převážné pro tenčí vrstvy cca do 2 mm. Běžné lze laserem odstraňovat tuky a mastnoty, separátory, rez a oxidy, barvy, inkoust, oleje, zaschlé PUR pěny, laky a lepidla, gumu a pryž a mnoho dalšího.
Při laserovém čištění vzniká velmi malé množství odpadního materiálu, protože se většina nečistot odpaří. Díky vysoké účinnosti použitých laserových rezonátorů má čisticí proces velmi nízké provozní náklady. Na rozdíl od ostatních metod je k laserovému čištění potřeba pouze připojení k zásuvce s 230 V. Laserové čištění je nekontaktní, neabrazivní metoda, která je velmi šetrná k povrchu materiálu. Další výhoda tedy vyplývá v možnosti aplikace i na materiály s vyso¬kou povrchovou teplotou např. formy o 200 °C.
Vzhledem k tomu, že průběh interakce laserového záření s materiálem je závislý na materiálu, je možné nastavit parametry čištění tak, aby zůstal podklad po čištění nepoškozený.
Lasery jsou velmi efektivní a tím pádem i ekologické stroje (možnost získání ISO 14020 a ISO 14024). K procesu čištění nejsou potřeba žádné přídavné materiály (abraziva pro tryskání, plyny, pelety suchého ledu atd.), účinnost laserových rezonátorů je až 50 %, a tak se spotřeba elektrické energie pohybuje do 3 000 W za hodinu.