Témata
Reklama

Připravme se na budoucnost, Část 5. Peter Mačuš, CEIT

Inovační guru, profesor Ján Košturiak připravil pro letošní rok cyklus seminářů s experty, kteří vytvářejí budoucnost pro ty, kteří chtějí být v budoucnu úspěšní. Tento nový koncept vzdělávací a informační platformy chce lidem ukázat změny, které přijdou v oblasti technologií, společnosti, práce, vzdělávání a podnikání.

Tento článek je součástí seriálu:
Připravme se na budoucnost
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Celkem se jedná o čtyři moduly seminářů konaných během celého roku postupně v Bratislavě, Brně, Praze a na závěr v domovské Žilině.

Reklama
Reklama
Reklama

MM Průmyslové spektrum přijalo nabídku mediálního partnerství této události, a proto na svých stránkách v průběhu roku průběžně přinášíme rozhovory s osobnostmi k aktuálním tématům a osvětové články ve vazbě na prezentované seminární moduly. Aktuálně představujeme témata pražského zastavení dne 12. září 2019, které se bude zabývat výrobou budoucnosti a exponenciálními technologiemi. Klíčovým přednášejícím na tomto setkání bude Ing. Peter Mačuš, Ph.D., technický ředitel společnosti CEIT, se kterým vám přinášíme rozhovor.

Ing. Peter Mačuš, Ph.D., technický ředitel společnosti CEIT

Část 5. Výroba budoucnosti a exponenciální technologie

MM: Působíte jako technický ředitel ve společnosti CEIT. Na čem zajímavém nyní pracujete?

Ing. Mačuš: V CEIT-e už niekoľko rokov rozvíjame témy ako automatizácia, virtuálna a rozšírená realita, digitalizácia, umelá inteligencia, adaptabilita, pokročilý zber a spracovanie dát a mnohé ďalšie. Naším cieľom je byť spoľahlivým inovačným partnerom priemyselných podnikov, čo znamená, že keď chcú reagovať na priemyselné trendy, my už musíme mať pripravené hotové riešenia, po ktorých môžu okamžite siahnuť. Ak sme pred rokmi hovorili o význame digitálneho podniku, teda vytvorení digitálnych modelov všetkých prvkov podniku, neskôr o virtuálnom podniku postavenom na získavaných dátach z reálneho prostredia, dnes v CEIT-e rozvíjame koncept prepojenia týchto troch svetov: digitálneho, reálneho a virtuálneho. Vnímame ho ako vlastný prístup k inteligentným podnikom, v rámci ktorého využívame naše technológie a prístupy, či už sú to nástroje na projektovanie, dynamická simulácia, aplikácie s využitím virtuálnej a rozšírenej reality, naše vlastné mobilné robotické systémy či technológie na lokalizáciu a monitorovanie objektov v reálnom čase. Zber a vizualizácia dát je však v našom ponímaní len prvým krokom, na ktorý nadväzuje analýza faktov a štatistík. Ak pokročíme k reakcii v reálnom čase, tak už sa bavíme o autonómnom riadení. Nasledovať bude schopnosť automatického predvídania a predchádzania problémom. Nasadením umelej inteligencie sa dostávame do fázy samooptimalizácie, samoorganizácie a rekonfigurability, čo je podľa nás témou najbližších rokov a práve v tomto kontexte rozvíjame naše ďalšie riešenia.

MM: Jak konkrétně může být nápomocna umělá inteligence běžným strojírenským výrobním firmám?

Ing. Mačuš: Umelá inteligencia má (alebo bude mať) dôležitú úlohu napríklad práve pri spomínanom pokročilom zbere a najmä automatickom spracovaní obrovského množstva rôznorodých dát, ktoré v inteligentných fabrikách získavame v reálnom čase. Okrem toho sme svedkami automatizácie a robotizácie výroby, najmä rutinných opakujúcich sa činností, nevynímajúc strojárenské firmy. Pri priemyselnej automatizácii môže mať umelá inteligencia rozhodujúci význam, v súvislosti so strojovým učením, plánovaním, riadením a predikciou.

MM: Jaký v reálných podmínkách ČR a Slovenska je aktuálně možné vytvořit digitální podnik? Na kterých reálných nosných pilířích bude postaven?

Ing. Mačuš: V prvom rade treba povedať, že ak má podnik svoj digitálny model, dajú sa akékoľvek zmeny plánovať jednoduchšie, rýchlejšie a hlavne efektívnejšie. S nástrojmi digitálneho podniku, od 3D skenovania a digitalizácie cez koncepčné a detailné projektovanie až po dynamickú simuláciu či 3D vizualizáciu, má dnes skúsenosti mnoho priemyselných závodov na Slovensku aj v Čechách. Vďaka nim získajú digitálne modely všetkých prvkov podniku, či už sú to dielce, výrobky, technológie, výrobné procesy, ľudia či systémy riadenia. Takže digitálne podniky, to už v dnešnej dobe naozaj nie je žiadna science-fiction.

My sme však išli ďalej a tento digitálny svet, digitálny model reálneho podniku, sme rozšírili o virtuálne prostredie. Vytvárajú ho dáta získavané zo senzorov nasadených v reálnom podniku, čím vzniká faktografický obraz reálneho prostredia. U nás teda hovoríme o integrácii troch svetov, digitálny je len jedným z nich. Práve na toto spojenie nadväzuje aj naše komplexné riešenie Factory Twin, ktoré má pomôcť postupne, systematicky budovať moderné podnikové prostredie. Factory Twin, to je vlastne synonymum inteligentného podniku budúcnosti. V našom ponímaní predstavuje komplexný cyklus, počnúc digitalizáciou cez samotnú implementáciu inovatívnych riešení a moderných technológií, až po analýzu prevádzky výrobného a logistického systému, čo prináša obrovský potenciál pre optimalizáciu na báze objektívnych faktov.

MM: Jak ideálně pohlížet na návratnost finančních investic do digitalizace výrobních procesů? Jaká je efektivita těchto kroků?

Ing. Mačuš: Priemyselné podniky myslia pragmaticky. Nové technológie nezavádzajú preto, že je to „in“. Rovnako ako aj Vy sa pýtajú, čo získajú, aký bude konkrétny prínos, ak prejdú od doposiaľ zaužívaných postupov k modernejším nástrojom. Potrebujú veľmi jasné odpovede na tieto otázky, inak by do toho nešli. Je veľmi ťažké hovoriť o nejakej „univerzálnej“ návratnosti. Ku každému priemyselnému podniku treba vždy pristúpiť individuálne, v závislosti od druhu a objemu výroby, od úrovne automatizácie či miery štandardizácie procesov, od množstva iných faktorov, mohol by som ich menovať desiatky. Projekty realizované v praxi však svedčia o tom, že ak je proces digitalizácie nastavený správne, je vždy prínosný.

MM: Na co se mohou posluchači těšit v rámci vašeho vystoupení v Praze dne 12. září 2019?

Ing. Mačuš: V úvode som spomínal náš vlastný prístup k téme inteligentnej výroby či inteligentného priemyslu a tiež to, že v rámci neho aplikujeme aj naše vlastné technológie a riešenia. V Prahe by som rád hovoril práve o ich konkrétnych prínosoch v praxi. Na praktických príkladoch a prípadových štúdiách chcem účastníkom stretnutia ukázať, čo všetko môžu získať, ak sa zo svojho reálneho podniku odvážia vstúpiť aj do digitálneho a virtuálneho podnikového prostredia.

MM: Děkujeme za rozhovor a zveme své čtenáře v září do Prahy na další cyklus konference Očekávejme neočekávané 2019.

Očekávejme neočekávané, Brno

Šestý červnový den se v rámci letošního cyklu konferencí Očekávejme neočekávané uskutečnilo v prostorech Jihomoravského inovačního centra setkání lidí, kteří chtějí překročit hranice svého oboru, zbavit se přežitého myšlení a pro pochopení rychle se měnícího světa hledají v sítích spolupracujících partnerů příležitosti a výzvy. Hlavní organizátor IPA Slovakia společně s Red Button, Inovato, za mediální podpory MM Průmyslového spektra, se jim snaží pomocí série těchto konferencí partnerské sítě zprostředkovávat. Brněnské zastavení mělo podtitul „Digitální technologie, které přicházejí, a jejich následky“. Ján Košturiak hovořil o změnách, které digitalizace přináší do našich životů i podniků. Filip Dřímalka (viz rozhovor www.mmspektrum.com/190539) prezentoval některé digitální nástroje a jejich využití v praxi. Jiří Marek z VUT v Brně se zamyslel nad smyslem digitalizace v předvýrobních a výrobních etapách v kontextu lidského faktoru. Juraj Rosa dal přítomným doporučení, jak umělou inteligenci uchopit a začít ji ve firmách využívat. Andrej Štefánik demonstroval, že již v současné době existují fabriky budoucnosti. Michal Gregor se vrátil ze studií v Číně a USA a ukázal, s čím se tam na poli umělé inteligence a strojového učení setkal. Lucie Kaniaková účastníkům představila zdejší centrum JIC, jeho smysl a výsledky – včetně prohlídky laboratoře 3D tisku pro širokou veřejnost, poslední přednášky se ujal Samuel Slávkovský a přítomným (pro běžného posluchače nesrozumitelnou terminologií) odhalil, jak je možné zbohatnout díky kryptoměnám a blockchainu. Závěrečná část konference, jak již bývá na akcích společnosti IPA zvykem, v menších skupinkách posluchačů shrnula, jaké myšlenky si z akce každý z nich odnáší, a následně je mezi sebou odprezentovali.

Roman Dvořák, Brno
Reklama
Související články
Připravme se na budoucnost, Část 6. Jan Mašek, RedButton

Inovační guru, profesor Ján Košturiak, připravil pro letošní rok cyklus seminářů s experty, kteří vytvářejí budoucnost pro ty, již chtějí být v budoucnu úspěšní. Tento nový koncept vzdělávací a informační platformy chce lidem ukázat změny, které přijdou v oblasti technologií, společnosti, práce, vzdělávání a podnikání.

Připravme se na budoucnost, Část 4. Filip Dřímalka, Digiskills

Inovační guru, profesor Ján Košturiak připravil pro letošní rok cyklus seminářů s experty, které vytvářejí budoucnost pro ty, kteří chtějí být v budoucnu úspěšní. Tento nový koncept vzdělávací a informační platformy chce lidem ukázat změny, které přijdou v oblasti technologií, společnosti, práce, vzdělávání a podnikání.

Připravme se na budoucnost, Část 3. Disruptivní technologie blízké budoucnosti

Inovační guru, profesor Ján Košturiak připravil pro letošní rok cyklus seminářů s experty, které vytvářejí budoucnost pro ty, kteří chtějí být v budoucnu úspěšní. Tento nový koncept vzdělávací a informační platformy chce lidem ukázat změny, které přijdou v oblasti technologií, společnosti, práce, vzdělávání a podnikání.

Související články
Připravme se na budoucnost, Část 1. Co nás čeká

Období do roku 2025 by mělo přinést tak zásadní společenský skok, jako přineslo celé dvacáté století. Celá řada změn již na nás nyní působí a postupně se stává automatickou součástí našich osobních a profesních životů. Ale to zásadní teprve přijde a je třeba se na změny nejen připravit, ale být jejich aktivní součástí.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Jste připraveni na budoucnost? Zjistěte to...

Každý den se probouzíme do situace, kdy nekonečný boj o nové zákazníky o kousek přitvrdí, je stále náročnější a vyhraje ten, kdo se nejlépe a nejrychleji přizpůsobí. Jak řekl rakouský psychiatr Viktor Frankl, základní lidskou vlastností je svoboda rozhodnout se, i když její uplatnění nemusí být lehké. Člověk není svobodný ve vztahu k podmínkám, v nichž žije, ale má svobodu v tom, jaké k nim zaujme stanovisko. Jak se rozhodnete vy?

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vydavatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

Inovační workshop v Plzni

V polovině listopadu v plzeňském kongresovém centru Primavera uspořádaly společnosti Autodesk a CAD Studio poslední z řady podzimních inovační workshopů určených pro management výrobních firem. Jednalo se o úspěšnou inovační roadshow, která odstartovala v polovině října na zámku Gbelany nedaleko Žiliny, a pokračovala v Brně, Ostravě a nakonec i v Plzni.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Fórum děkanů strojních fakult

Uveďte prosím stěžejní exponát, který bude vaše fakulta na MSV v Brně prezentovat a proč se škola rozhodla právě pro něj?

Konference o budoucnosti české výroby

Iniciativu Budoucnost české výroby, jejíž zrod před dvěma lety iniciovala společnost Autodesk, má v současné době již na 800 členů zejména z řad výrobních společností. Smyslem jejího založení bylo postupně realizovat pomocí partnerských organizací takové kroky, které napomohou zbavit ČR nálepky levné ekonomiky, jak je bohužel ve světě stále vnímána.

Budoucnost výroby tkví v inovacích, Část 5. Proč nemůžeme ignorovat Průmysl 4.0

Jsme zemí s průmyslovou tradicí, díky níž jsme se z provincie stali jednou z předních ekonomik světa. Dnes ale nedokážeme plně využít inovační potenciál a zaostáváme za vyspělou Evropou. Co nás brzdí? Seriál, který připravují odborníci společnosti Autodesk, se na příkladech dobré praxe snaží nastínit možné cesty, jak by firmy a jedinci mohli zvýšit svůj potenciál a tížený efekt.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

V čele high-tech továrny

Ivan Slimák je vedoucím závodu Škoda Auto ve Vrchlabí. člověk, který místo já většinou říká my je ve vedení závodu od roku 2011 a dá se říci, že mu dal novou tvář. Do té doby se zde montovaly Škodovky, známé jsou 1203, 105, 120, Favorit, Octavia, Roomster a další. Rozhodnutím koncernu Volkswagen se zde od roku 2011 nastartoval nový projekt a v roce 2012 sériová výroba automatických převodovek DSG (Direct Shift Gearbox).

Budoucnost výroby tkví v inovacích, Část 3. Inovační workshop

Jsme zemí s průmyslovou tradicí, díky níž jsme se z provincie stali jednou ze předních ekonomik světa. Dnes ale nedokážeme plně využít inovační potenciál a zaostáváme za vyspělou Evropou. Co nás brzdí? Seriál, který připravují odborníci společnosti Autodesk, se na příkladech dobré praxe snaží nastínit možné cesty, jak by firmy a jedinci mohli zvýšit svůj potenciál a tížený efekt.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit