Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Připravme se na budoucnost, Část 3. Disruptivní technologie blízké budoucnosti
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Připravme se na budoucnost, Část 3. Disruptivní technologie blízké budoucnosti

Inovační guru, profesor Ján Košturiak připravil pro letošní rok cyklus seminářů s experty, které vytvářejí budoucnost pro ty, kteří chtějí být v budoucnu úspěšní. Tento nový koncept vzdělávací a informační platformy chce lidem ukázat změny, které přijdou v oblasti technologií, společnosti, práce, vzdělávání a podnikání.

Celkem se jedná o čtyři moduly seminářů konaných během celého roku postupně v Bratislavě, Brně, Praze a na závěr v domovské Žilině.

MM Průmyslové spektrum přijalo nabídku mediálního partnerství této události, a proto na svých stránkách v průběhu všech 10 vydání průběžně přinášíme rozhovory s osobnostmi k aktuálním tématům a osvětové články ve vazbě na prezentované seminárních moduly. Na konferenci konanou na konci března v Bratislavě věnovanou tématům exponenciálního světa a singularity, jimiž jsme se zabývali v předchozích dvou dílech, navazujeme dnes průlomovými technologiemi, automatizací a digitalizací – klíčovými oblastmi brněnského zastavení dne 6. června 2019. Přijměte prosím tuto tematickou ochutnávku.

Část 3. Disruptivní technologie blízké budoucnosti

Za průlomovou (disruptivní) technologii nebo inovaci se označuje technologie nebo její radikální změna, která překonává a vytlačuje technologii stávající. Autorem tohoto pojmu je profesor Clayton M. Christensen. Průlomová inovace přináší nová řešení pro zákazníka, která zpočátku nemají výkonnost stávajících produktů, služeb nebo podnikatelských modelů, ale postupně je překonávají a snižují či úplně eliminují jejich význam a podíl na trhu.

Koncem 80. let pracovníci Fraunhoferova institutu v Erlangenu experimentovali s komprimací zvuku. Tehdy ještě netušili, na co to bude dobré, a vymysleli pro své řešení typické německé označení – MP3. Zásluhou této technologie klesl mezi lety 2004 a 2008 prodej CD s hudbou z 800 milionů kusů na 400 milionů a tržby z prodeje hudby z 12,3 miliardy USD na 7,4 miliardy. Lidé si však dnes užívají hudbu z internetu více než kdykoliv předtím a rostou služby typu YouTube, Pandora nebo Spotify.

Firmu Kodak prý zničila digitální fotografie. Za dvě minuty dnes na světě vznikne více digitálních fotografií než analogových v celém 19. století. Pouhých 15 osob vymyslelo Instagram, na kterém dnes téměř 200 milionů lidí sdílí miliardy fotografií, a tato firma má dnes 4 600 zaměstnanců. V Kodaku pracovalo v nejlepším období 145 tisíc lidí a tisíce dalších bylo zaměstnáno v obchodní síti a službách při výrobě fotografii. Kodak vyhlásil bankrot, Instagram přebrala firma Facebook. Toto jsou průlomové technologie, které vytvářejí nové hodnoty pro zákazníky i nové byznysy a rychle pohřbívají stará podnikatelská odvětví, firmy a pracovní místa. A nastupují další – 3D tiskárny, nanotechnologie, umělá inteligence apod.


Jak můžou vybrané disruptivní technologie ovlivnit společnost, podniky a ekonomiky? McKinsey Global Institute identifikoval některé konkrétní technologie, které mohou mít největší potenciál finančního dopadu na ekonomiku do roku 2025 a to v objemu 14 až 33 bilionů US dolarů. [Zdroj: Konstrukce CNC obráběcích strojů IV, kap. Průmysl 4.0 a jeho role ve strojírenské výrobě, Roman Dvořák]

 

Vstoupili jsme do on-line světa digitalizace a automatizace

Každý den se sbírá z internetu, z různých senzorů a mobilních aplikací množství údajů a výrobci procesorů a počítačů vyvíjejí stále výkonnější systémy na jejich zpracování pro různé oblasti lidské činnosti. Před pěti lety říkal šéf Google, Eric Schmidt, že jde o údaje v objemu 2 exabytů (1 exabyt = 1018 bytů) každé dva dny. Odborníci tvrdí, že dnes je tento objem dat dvojnásobný. Marketing, poznání trhu, zákazníků a rozhodování ve firmách budou mít zcela nové možnosti. Firma OMS Lighting v Senici u Bratislavy Vladimíra Levárskeho kdysi prodávala italské lampy do Ruska, pak je začala vyrábět a vyvíjet. Přišla s inovacemi v designu a vsadila na technologii LED, která umožnila lépe řídit a customizovat světlo. Vymysleli Lighting Quality Standard – parametry kvality osvětlení z pohledu uživatele, naprogramovali konfigurátor a začali prodávat světlo. Dnes projektují světelné systémy, ve kterých jsou sensory, čidla a kamery a přes stávající infrastrukturu (světelný zdroj a elektrické vedení) se stávají lídry v oblasti „smart“ ve městech, výrobních firmách a obchodních centrech. To je ukázka firmy, která za 25 let své existence sleduje a využívá průlomové technologie.

Nové objevy a inovace potřebují vhodné prostředí pro své komerční rozšíření a zdá se, že dnes nastává čas sklizně v oblasti informačních a automatizačních technologií. Charles Babbage vymyslel první počítač v roce 1837, ale lidstvo muselo čekat 100 let, než funkce složitých a pomalých mechanických částí převzaly elektronické součástky. 3D tisk pod názvem Selective Laser Sintering (SLS) vznikl na základě zkušenosti s karbonátovým tiskem xeroxu. Stereolitografie (SLA) byla patentována již v roce 1984, a teprve dnes zaznamenáváme průlom v jeho průmyslový aplikacích.

Některé průlomové technologie

V minulosti se snižovaly náklady ve výrobě úspornými technologiemi, ekonomikou velkých výrobních množství a výrobou v zemích s levnou prací. Globální byznys bude v informacích (co-creation, big data, umělá inteligence, blockchain) a vyrábět se bude lokálně v mikrofabrikách. Současný cyklus vývoje automobilů se ze sedmi let zkrátí na šest měsíců, čas od objednávky k dodání se zkrátí z měsíců na dny.

Důležité je propojování technologií – elektro auto – sdílení (uberizace) – sběr dat o jízdě – umělá inteligence – samořízená auta – smart grid (baterie elektromobilu komunikuje s inteligentní infrastrukturou v smart city, dopravní prostředky jsou propojeny a optimalizovány, umělá inteligence řeší kolizní situace, zácpy apod.). Odhaduje se, že v roce 2025 bude mít Čína 25% podíl na trhu elektromobilů. Tato země masivně investuje i do umělé inteligence – drony, bezpilotní letadla, létající auta, Hyperloop, SpaceX, Next a další.

Mnoho lidí na světě nemá stále elektrickou energii, pět milionů ročně umírá na znečištění ovzduší, které je způsobeno tradiční výrobou elektrické energie. Ramez Naam hovoří o tom, že ceny elektrické energie z větrných elektráren klesly za posledních 35 let 15krát a dnes tvoří cca 5 % energie. Ceny elektrické energie ze slunce klesly za 30 let 250krát. Vítr i slunce, které máme zdarma, nám dnes umožňují vyrábět elektrickou energii za 4 centy/kWh. Vítr bude vyrábět energii v noci a slunce přes den. Solární energie v Mexiku je za 2,7 centu/kWh a v Chile za 2,15 centu/kWh. Končí éra uhlí a ropy. Nejčistší energie je ta, kterou nespotřebujeme – díky novým technologiím máme stále úspornější systémy, které snižují spotřebu, rekuperují, uskladňují a recyklují energii.

Blockchain je jednoduchá datová struktura seznamu bloků, v níž každý blok obsahuje šifru předchozího bloku. Tento řetězec bloků obsahuje vždy otisk originálního bloku, a záznamy tedy nelze zpětně měnit nebo falšovat neoprávněným zásahem. Technologie blockchain vznikla teprve pře 10 lety a již se o ní hovoří jako o novém internetu, decentralizované pravdě a eliminaci zbytečných mezičlánků. Celý svět dnes funguje pomocí zprostředkovatelů a mezičlánků – obchodní sítě prodávají zboží, banky přesouvají peníze, počítačové firmy spravují databáze a informace, média informace šíří mezi lidi apod. Občas se v těchto sítích vyskytnou chyby, poruchy, cenzura, manipulace, někdy podvodníci, nebo i kolapsy celých systémů. Představme si nyní zcela nový internet, ve kterém se sdílejí informace v decentralizované síti, jež se nedá manipulovat, je v ní absolutní bezpečnost a důvěra. Nikdo nemůže tuto síť cenzurovat, manipulovat nebo zneužívat ve svůj prospěch. Kolik problémů v obchodě, bankách, pojišťovnách, na policii a soudů by se podařilo vyřešit? Kolik zbytečných mezičlánků dokážeme vyloučit? Budeme moci obchodovat přímo, spravovat si svou zemi, a možná i zcela zrušit některé organizace, které nám dnes tvrdí, že by se bez nich svět zhroutil – např. politické strany, banky, pojišťovny a nadnárodní korporace

Přemýšleli jste nad tímto?

  • elektromotor má v sobě desítky součástek a benzínový motor tisíce. Jak bude vypadat výroba a servis vozidel v budoucnu?
  • výroba elektrické energie z větru a slunce postupuje, jaká bude budoucnost uhelného a ropného průmyslu?
  • umělá inteligence bude poskytovat kvalitnější, rychlejší a lepší poradenství, stejné jako poskytují dnešní právníci a finanční poradci. Jak se změní svět práce díky umělé inteligenci a robotům?
  • počítač Watson dnes diagnostikuje nemoci lépe než specializovaní lékaři, vytvářejí se samodiagnostické systémy, operovat se dá na dálku a lze vyrábět personalizované léky. Jak bude vypadat zdravotnictví?
  • autonomní vozidla změní tvář celého automobilového průmyslu. Budeme je sdílet, uvolníme parkovací plochy a cesty, snížíme nehodovost?
  • změní se způsoby výstavby a bydlení – modularita, mobilita, životní prostředí. Jak budou vypadat města budoucnosti – smart cities?
  • budou ještě banky a pojišťovny, když jejich současný byznys model nebude již nikdo potřebovat?
  • aditivní výroba se zrychluje a zlevňuje. Už se netisknou pouze prototypy a náhradní díly, ale finální výrobky, domy, jídlo, lidské orgány. Jak to změní svět výroby a logistiky a další odvětví lidské práce?
  • 70 až 80 % současných pracovních míst v příštích 20 letech zanikne. Vzniknou však nové druhy práce. Co to znamená pro nás a naše děti?

Nejenom o těchto tématech budeme diskutovat na setkáních cyklu konferencí Očekávejme neočekávané, nejbližší se koná v Brně 6. června 2019.

Ján Košturiak, Roman Dvořák

roman.dvorak@mmspektrum.com

Další články

Průmysl 4.0
3D technologie
Inovace
Průmyslový design
Management a řízení

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: