Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Pro budoucnost českého průmyslu jsou zásadní investice
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Pro budoucnost českého průmyslu jsou zásadní investice

Investice do digitální transformace firmám pomohou vyrovnat se s nadcházejícím zpomalením ekonomického růstu. Částečně vyřeší také potíže spojené s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák při příležitosti MSV v Brně poskytl čtenářům MM Průmyslového spektra komentář k současnému stavu tuzemského průmyslu a obchodu.

Rekordně dlouhé období růstu českého průmyslu pokračuje i v letošním roce. V prvním pololetí pravidelně hlásily české průmyslové firmy růst výroby i zakázek. Toto období hojnosti ale nemůže trvat věčně. Náznaky, že růst ekonomiky zpomaluje, přicházejí ze zahraničí a začínají je pociťovat i tuzemské podniky.

Pokud se české firmy mají s očekávaným útlumem růstu vyrovnat bez větších výkyvů, potřebují, aby se vláda začala chovat odpovědně. Veřejný sektor musí s pomalejším tempem růstu počítat a rychle řešit větší tlak na veřejné finance. Vláda ale zatím zvedá povinné i nepovinné rozpočtové výdaje, místo aby se zaměřila na snižování zbytných výdajů. Obáváme se proto, že sáhne po zvyšování daní a poplatků firmám, které by díru v rozpočtu zacelily. Firmy by si naopak nyní zasloužily balíček opatření, který by osekal povinnosti, jimiž je stát zatěžuje, odstranil zbytečnou byrokracii a masivní digitalizací zjednodušil kontakt firem a veřejné správy.
Pro budoucnost českého průmyslu jsou zásadní investice. Firmy musí investovat do technologií, techniky a inovací, tak aby jejich služby, výrobky, ale i polotovary měly maximální přidanou hodnotu a mohly za ně očekávat dostatek peněz. Kdo nebude kvalitně investovat, bude mít v dalších třech, čtyřech letech problém ve vysoce konkurenčním prostředí uspět. Trend, který bude rozhodovat, jestli české firmy zůstanou konkurenceschopné, se jmenuje digitalizace a digitální transformace. Ten promění nejen fungování firem, ale také práci zaměstnanců. Dotkne se vztahů s dodavateli a odběrateli a změní světový obchod, na němž je česká ekonomika životně závislá.
 


„Obchodní spory mezi USA a Čínou, USA a Evropskou unií, Japonskem a Jižní Koreou, hrozba tvrdého brexitu, sankce proti Rusku či Íránu ohrožují světový hospodářský růst,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Foto: Radek Cihla

 

Poptávka ze zahraničí slábne

Od konce loňského roku roste počet firem, které uvádějí, že se zhoršuje zahraniční poptávka po jejich zboží. Ukazuje to pravidelné šetření, které Svaz průmyslu pořádá společně s Českou národní bankou mezi více než 150 průmyslovými firmami. Ochlazení přichází mimo jiné z Německa. Tamní průmyslová výroba se drží pod úrovní roku 2018 a německé firmy hlásí od začátku roku pokles zakázek. Každé ráno se modlím, aby se Německu dařilo. Česká a německá ekonomika jsou obchodně a vlastnicky provázané. Dopady vývoje v Německu tak pocítíme i u nás. Naše ekonomika ale zatím roste stále rychleji než německá.

Na domácím trhu se firmy zatím mohly opřít o rostoucí spotřebu domácností, ale také o chuť firem investovat do nových strojů, zařízení nebo rozšiřování výroby. Přesto se podle šetření SP ČR letos mírně snižuje podíl firem, které hodnotí domácí poptávku pozitivně. K podobným výsledkům dospěly také průzkumy ostatních institucí. Zpomalení růstu průmyslové výroby v nadcházejících měsících signalizuje jak Index nákupních manažerů PMI pro ČR, tak i indikátory důvěry, které sestavuje Český statistický úřad.

Investice do digitalizace firmám pomůže

S očekávaným zpomalením růstu se snadněji vyrovnají firmy, které už začaly investovat do své digitální transformace. Přinese jim to nejen zlepšení vnitřních procesů, což se projeví úsporou nákladů a zvýšením produktivity práce, ale také se před nimi otevřou nové možnosti, jak se zapojit do nových dodavatelských řetězců nebo jak nabídnout svým zákazníkům nové služby, které zvednou přidanou hodnotu jejich produktů. Za ně si pak budou moci účtovat vyšší ceny s lepšími maržemi než dnes.
Firmy musí dokončit svou digitální restrukturalizaci. To mimo jiné znamená optimálně využívat nejnovější výrobní technologie, jako jsou aditivní výroba, robotická pracoviště vybavená nástroji citlivými na dotek a strojovým viděním nebo průběžné automatické sledování kvality produkce. Navíc je nutné začít používat algoritmy umělé inteligence založené například na strojovém učení a modelování veškerých vnitrofiremních procesů. Na to je důležité připravit také stávající, ale i budoucí zaměstnance. Proto je nutné i modernizovat vzdělávání a rozvíjet v něm principy umělé inteligence nebo internetu věcí.

Trend digitalizace a využívání umělé inteligence ve světě je jednoznačný. Počet patentů udělených pro technologie využívající umělou inteligenci se za posledních 10 let ve světě zvýšil na pětinásobek, uvádí pravidelná zpráva Světové obchodní organizace (WTO) za rok 2018. Stejně strmě roste také počet vědeckých publikací v oblasti umělé inteligence.

České firmy si v rámci EU vedou v oblasti integrace digitálních technologií poměrně dobře. Podle hodnocení Evropské komise DESI jsou v EU na 12. místě a v míře a úspěšnosti integrace těchto technologií jsou nad průměrem EU. Malé a střední podniky jsou na evropské špičce v prodeji přes internet. Celkově však Evropě trochu ujíždí vlak. Hlavní hráči v digitální oblasti rostou v USA a Asii.

Stát v digitalizaci zaostává

K firmám by se konečně měla přidat také vláda. Ta už přijala řadu strategií a plánů v oblasti digitalizace, na jejichž tvorbě spolupracoval také Svaz průmyslu a dopravy ČR. Nyní vláda musí začít do jednotlivých opatření investovat, aby nezůstalo jen u plánů. Situace se pomalu zlepšuje, nicméně na výsledcích to ještě není vidět. V pravidelném hodnocení digitální připravenosti DESI, který sestavuje Evropské komise, jsme až na 18. místě z 28 členských států. Navíc v posledních třech letech se Česko v žebříčku propadalo.

V oblasti digitálních veřejných služeb je Česko v Evropské unii až na 20. místě. Navzdory zlepšením ještě v žádném ze sledovaných ukazatelů nedosahuje průměru EU. S komplexní digitalizací státu vláda počítá až kolem roku 2024. Z pěti hodnocených ukazatelů, které sleduje žebříček DESI, je česká úroveň digitalizace veřejných služeb nejhorší.

Nové technologie mění světový obchod

Digitální technologie už mění mezinárodní obchod. Vzhledem k tomu, že český průmysl je silně orientovaný na export, dotknou se tyto změny i tuzemských firem. V prvé řadě digitální technologie usnadňují zahraniční obchod díky snižování nákladů na logistiku či administrativu a díky zrychlení dodávek koncovým zákazníkům. Do roku 2030 jen kvůli tomuto efektu naroste objem světového obchodu podle odhadů WTO o 31 až 34 %.

Digitalizace také vytváří nové příležitosti v prodeji služeb do zahraničí. Ať už jde o služby v oblasti telekomunikací, informačních technologií, nebo nových typů služeb, které budou navázány na fyzický výrobek. Podíl služeb na světovém obchodu se do roku 2030 zvedne z nynějších 21 na 25 %, uvádí WTO.

Významným trendem, který se může v budoucnu dotknout českého průmyslu, je nástup 3D tisku. Při stávajícím tempu firemních investic do pořizování 3D tiskáren a technologie aditivní výroby by se mohla v roce 2060 tímto způsobem vyrábět až polovina průmyslového zboží. Pokud se tempo investic do 3D tisku zdvojnásobí, posune se tento okamžik už na rok 2040. Protože takto vytvářené produkty se budou vyrábět blízko místu spotřeby, může 3D tisk výrazně snížit potřebu jejich dovozu ze zahraničí, a tím také objem mezinárodního obchodu. WTO odhaduje, že by mohlo jít o pokles v řádu desítek procent. Nejvíce už nyní do 3D tisku a souvisejících služeb investují výrobci strojů, letadel, automobilů, zdravotnických zařízení a elektroniky.

Export letos dál roste

Českým exportérům se zatím daří. Po loňském rekordním roce rostl vývoz i na začátku letošního roku. Export v národním pojetí za leden až květen byl meziročně o 5,6 % vyšší než loni. Částečně je to dáno tím, že skoro 90 % vývozu směřuje do vnitřního trhu Evropské unie. Většina českých firem tak nemusí bezprostředně zápasit s rostoucím obchodním protekcionismem ve světě. Zprostředkovaně se ale ochranářství může projevit v úbytku zakázek od evropských odběratelů, kteří vyvážejí mimo Evropskou unii.

Obchodní spory mezi USA a Čínou, USA a Evropskou unií, Japonskem a Jižní Koreou, hrozba tvrdého brexitu, sankce proti Rusku či Íránu ohrožují světový hospodářský růst. Evropská komise spočítala, že loni se rozrostly bariéry obchodu mimo EU na rekordních 425 ochranářských opatření v 59 státech. Evropské firmy kvůli nim přicházejí každý rok o miliardy eur. V době, kdy hospodářský růst v Evropě i v Česku slábne, je to pro tuzemské firmy další potenciální riziko, s nímž se budou muset vyrovnat.

Je proto třeba ocenit společnou obchodní politiku EU, která se snaží podporovat obchod založený na pravidlech a principech WTO a rozšiřuje okruh zemí, s nimiž má EU dohody o volném obchodu. Je to jedna z nejúčinnějších společných politik a silný nástroj podpory zájmů EU v zahraniční a přináší hmatatelné výsledky. Exportní podporu potřebují firmy také od českých politiků, kteří by měli tuzemským výrobcům otevírat dveře v jihovýchodní Asii, zemích SNS, v subsaharské Africe a Jižní Americe. I tím jim mohou pomoci, aby si udržely v příštích letech vysokou výkonnost.


Ing. Jaroslav Hanák
 

Další články

Průmysl 4.0
Inovace
Štíhlá výroba a logistika
Management a řízení
Vzdělávání a školství
Legislativa, nařízení

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: