Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

MM: Miroslav Singer se na začátku roku 2018 v rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum vyjádřil, že nemusíme mít obavu ze skepse některých ekonomů, kteří prognózují další velkou hospodářskou krizi. Jste optimistou jako Miroslav Singer, nebo skeptik jako někteří ekonomové, kteří předpovídají hospodářskou krizi?

Ing. Zámečník: Chápu situaci ve stejném kontextu jako Miroslav Singer. V české ekonomice nejsou podstatné nerovnováhy, které by mohly vyvolat zásadní ekonomický otřes, například vzhledem k velkému schodku běžného účtu platební bilance. Na druhou stranu vnímám významné výkyvy, které přicházejí z venku. Z části je to silná vazba na našeho hlavního obchodního partnera Německo a z části je to náš export na trhy USA nebo Číny prostřednictvím německých firem. Další faktor, který může mít velký přímý nebo nepřímý makroekonomický dopad, je brexit. Poté co se stal premiérem Boris Johnson, přichází v úvahu realizace tvrdého brexitu k 31. říjnu tohoto roku. To by mohl být docela silný makroekonomický šok. Jako příklad mohu uvést vývoz 75 000 škodovek ročně, které se u nás vyrábějí a vyvážejí na Britské ostrovy. Nepřímým faktorem je také napětí mezi USA a EU, které může eskalovat v podzimních termínech. V tomto období Donald Trump může rozhodnout, že zdaní dovoz automobilů z Evropy. Z nějakého důvodu ho už dlouhá léta dráždí úspěch prémiových, především německých značek. Argumentovat, že dovoz aut z Evropy ohrožuje národní bezpečnost USA je sice trochu legrační, ale je to jediná cesta, jak může prezident USA bez souhlasu kongresu takové opatření přijmout. Je to jeho vyjednávací strategie se zbytkem světa, a především s Evropou. Nic jiného se za tím neskrývá než obchodní deficit, který mají USA s Německem, přičemž nejviditelnější jsou právě automobily, přestože BMW i Mercedes vyrábí sportovně-užitková auta hlavně ve Spojených státech a následně je vyveze i do Německa.

Prostřednictvím našeho silného subdodavatelského vztahu s německou ekonomiku to pocítí česká ekonomika nepřímo. Přímé dopady by mohlo mít Slovensko, které vyrábí v Bratislavě vozidla Audi, VW nebo Porsche.

MM: Dvě poslední makroekonomické prognózy České bankovní asociace uvádějí, že zpomalování německé ekonomiky je současná hlavní hrozba pro ekonomický růst. Jak by se mohla tato hrozba promítnout do fungování českých firem? Jaká a kde vidíte největší rizika? Kdo by mohl být nezranitelnější?

Ing. Zámečník: Nejzranitelnější jsou firmy s nízkými maržemi, které dodávají přímo, ale i nepřímo německým odběratelům. Pokles zakázkové knihy je může právě kvůli minimálnímu polštáři rychle dostat do provozní ztráty. Pokud nebudou schopny razantně snížit výrobní náklady a najít alternativní odběratele, budou mít velký problém. A tato skupina podniků není bohužel nijak malá.

MM: Ekonom Jan Švejnar v jednom rozhovoru ze září 2018 říká, že obavy z přehřívání ekonomiky i z vyšších platů jsou přehnané. Prý to říkají ti, kteří hledí pouze na náš trh práce a na nedostatek zaměstnanců. Jaký je váš názor? Změnila se za rok situace?

Ing. Zámečník: Jan Švejnar měl asi na mysli situaci v nových členských zemích EU, protože všechny tyto země řeší nedostatek pracovních sil. Mzdy, stejně jako v Čechách, u nich rychle stoupají. V současné době pracuje například v Polsku jeden milion lidí z Ukrajiny, přitom v Polsku byla historicky velmi vysoká nezaměstnanost. Jezdím tam poměrně často a Polsko je poseté nabídkami práce, což dříve nebývalo. Rumunsko, a dokonce i Bulharsko jsou na tom stejně. Dnes je opravdu v celém regionu velký problém sehnat kvalifikovanou pracovní sílu. Jediný velký trh se zásobou pracovní síly je Turecko, jehož ekonomika nezažívá v poslední době nejlepší časy. Turecká lira vůči euru za poslední roky hodně oslabila. Pracovní síla je tam daleko levnější než v ČR a střední Evropě. Neříkám v Rumunsku a Bulharsku, ale pro země Visegradské čtyřky to určitě platí.

Ing. Miroslav Zámečník, ekonomický konzultant a analytik
Narodil se v roce 1962. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou. Později se věnoval studiu na Georgetown University ve Washingtonu, obor zahraniční vztahy. Dalším oborem jeho specializace je problematika zdravotních systémů, financování a ekonomiky zdravotnictví. Těmto tématům se věnuje také jako lektor postgraduálních vzdělávacích programů (Justiční akademie, České manažerské centrum) a přednáší v ČR i zahraničí. V minulosti byl například vedoucím Centra pro ekonomickou analýzu v kanceláři prezidenta Václava Havla, pracoval ve vedení Revitalizační agentury, byl vyjednávačem Středoevropské zóny volného obchodu, zástupcem České republiky ve Světové bance a náměstkem ředitele Konsolidační banky. V roce 2009 byl členem a později předsedou dozorčí rady Českých aerolinií. Jako člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) spolupracoval na protikrizových opatřeních. Od roku 2001 působí jako konzultant v oblasti finanční restrukturalizace a reorganizace insolventních podniků, firemních fúzi a akvizic.

Dále uvedu faktor případných dlouhodobých obchodních konfliktů. Pokud by nastaly, tak chcete mít karty blízko u těla. Jinými slovy – co dříve bylo globální, se bude regionalizovat a vznikne potřeba mít kratší produkční řetězec u své centrály. Druhým trendem bude snaha se vyhnout ochranářským bariérám. Proč Baťa zakládal své podniky po celém světě? Protože potřeboval překonat mimo jiné i celní bariéry. Tomáš Baťa byl průkopník přímých zahraničních investic předválečného Československa a této cesty ochrany proti protekcionismu.

Pokud se globální trh bude nějak významně fragmentovat, historie se zopakuje. Pro české firmy by to znamenalo potřebu se přizpůsobit a reagovat na oba, byť protisměrné proudy. Jednak je to vývoz investic a snaha uchytit se na trzích, které budou chráněny protekcionistickými bariérami. Na druhé straně bude působit snaha o zkrácení výrobních řetězců a stahování výrob do obchodních bloků, které vzniknou.

MM: Mezinárodní personální agentura ManpowerGroup uskutečnila v červnu tohoto roku průzkum. Jejich Total Workforce Index porovnává trhy práce v 75 zemích světa podle 90 parametrů. ČR se umístila na 22. místě. Je toto místo dobrou vizitkou pro potenciální investory, pro zájemce o práci v ČR, včetně kvalifikovaných a sofistikovaných pozic?

Ing. Zámečník: Co se týká českého pracovního trhu, přes všechny stížnosti podnikatelů je zde široké spektrum kvalifikovaného personálu, včetně nových oborů. Přes rychlý růst mezd pořád v ČR platí, že kvalifikovaný programátor nebo datový analytik vás bude stát méně než v Kalifornii nebo Bavorsku. Jsme však dražší než třeba Indové. Rovněž i kvalita života je v Čechách velmi dobrá. Pokud hovoříte například s lidmi ze Spojených států, potvrdí vám, že není problém sehnat expaty na manažerské pozice v Česku, pro které je důležité zázemí a školy. Geograficky jsme blíž vyspělým ekonomikám. Všichni oceňují Českou republiku jako klidnou zemi, a i tím jsme zajímaví. Producentem mladých chytrých lidí, o které je zájem, jsou všechny vysoké technické školy. Slyšel jsem chválu na absolventy statistiky z VŠE a ekonomy z FSV UK.

Jinak většina firem, ať už jsou to mezinárodní korporace působící v ČR, nebo i některé české firmy, mají mezinárodní interdisciplinární týmy odborníků. Je to jedna z cest, jak uspět v tvrdé konkurenci. Diverzita obohacuje. Národovci a pseudovlastenci nové byznysy většinou neznají a nechápou. Neuvědomují si, jak jsou mezinárodní týmy pro růst důležité.

MM: Výsledky hodnocení ČR, z výše zmiňovaného průzkumu, mimo jiné uvádějí, že v posledních dvou letech vysoká poptávka po zaměstnancích na nekvalifikované pozice ve výrobě a logistice přinesla vysoké tempo nárůstu mezd. To vede velké výrobní podniky přesouvat své provozy s nízkou přidanou hodnotou např. do Rumunska, Turecka, Srbska, Bulharska. Mohou se zvednout velké nadnárodní korporace z ČR a odejít například do Turecka?

Ing. Zámečník: Proč by to dělaly? Zvednou se ty korporace, které jsou tady kvůli levné, ale málo kvalifikované pracovní síle. V současné době většina průmyslových firem jede na vlně automatizace a robotizace, ale i to má své limity. Vzpomenu známý případ Elona Muska a jeho vize totální robotizace při výrobě Tesly „trojky“. Skončilo to fiaskem. Pořád nejde nahradit dobře zaškolenou pracovní sílu ani ve finální montáži aut. Budoucnost české ekonomiky vidím právě v kvalifikované pracovní síle. Lidé s nízkou kvalifikací budou postupně z průmyslových procesů vytěsněni. Prostor pro ně byla a bude práce ve službách, kterou nejde jednoduše automatizovat.



Majitelé některý českých firem konstatují určitou nejistotu, která prý již export a investice provází cca tři čtvrtě roku.

Dokud budou v Čechách technicky kvalifikovaní lidé, budeme otevření přílivu talentů ze světa a schopní dávat dohromady mezinárodní týmy, zvlášť ve vývoji a výzkumu, tak se neztratíme.

MM: Česká bankovní asociace odhaduje růst českého HDP v roce 2019 na 2,4 % a v roce 2020 na 2,3 %. Bude zlomovým rokem pro možnou recesi, nebo již krizi, rok 2020? Někteří, především američtí, ekonomové tvrdí, že pokud nastane globální ekonomická krize, tak ve srovnání s tou před 10 lety budou nástroje fiskální i měnové politiky pravděpodobně méně účinné, ať už kvůli zadluženým vládám, nebo „nafouklým“ rozvahám centrálních bank. Co vy na to? Je možné takový scénář očekávat?

Ing. Zámečník: To, co naznačujete, že v možné recesi nebudou mít centrální banky takový prostor pro koordinovaný postup jako při poslední krizi, souvisí s tím, jak moc se změnila hospodářská politika za Donalda Trumpa. Ale nemusíme chodit daleko. Dnes je úroková sazba 2 % a naše centrální banka pravděpodobně neudělá žádnou změnu kvůli vnitřním inflačním tlakům. V roce 2013 se však ukázalo, že ani technická nula nestačí a centrální banka musela udělat nějaké dodatečné opatření, a to se jmenovalo kurzový závazek. A teď se nabízí otázka – myslíte, že by to ČNB udělala znovu, když už tento krok jednou vyzkoušela a ví, jak nepopulární byl?

MM: Majitelé některý českých firem konstatují určitou nejistotu, která prý již export a investice provází cca tři čtvrtě roku. Hovoří o určitém vyčkávání. Která investice bude bezpečná? Je možné, aby v recesi, v krizi, byla vůbec některá bezpečná?

Ing. Zámečník: Když se bavíte s lidmi, kteří dělají investiční poradenství na nákupy firem, tak vám řeknou, že zájem o české firmy pořád existuje. Otázkou je – o jaké firmy se jedná? Odpověď je jednoduchá. Zájem je o průmyslové výrobní podniky, kde se nedělá 4% maržový byznys, ale produkce s vlastním výzkumem a vývojem, s vysokou technickou úrovní. Ideálně s přímým kontaktem na konečného zákazníka, což znamená nebýt součástí subdodavatelského řetězce, anebo být alespoň v Tier I, tedy důležitý a špatně nahraditelný. Kdo dělá v jakémkoli výrobním oboru na takové úrovni, že má vlastní technologické know-how, které nelze jen tak zkopírovat, prodává do celého světa a inovuje, ten se budoucnosti bát nemusí. Celá výzva pro Česko spočívá v tom, aby podíl takových subjektů na celkové firemní „populaci“ byl co nejvyšší. 




 „V české ekonomice nejsou podstatné nerovnováhy, které by mohly vyvolat zásadní ekonomický otřes. Na druhou stranu vnímám významné výkyvy, které přicházejí z venku. Nepřímým faktorem je také napětí mezi USA a EU, které může eskalovat v podzimních termínech. V tomto období Donald Trump může rozhodnout, že zdaní dovoz automobilů z Evropy. Prostřednictvím našeho silného subdodavatelského vztahu s německou ekonomiku to může česká ekonomika pocítit nepřímo. Přímé dopady by mohlo mít Slovensko, které vyrábí v Bratislavě vozidla Audi, VW nebo Porsche,“ říká Miroslav Zámečník.

MM: Zaznamenal jste za svoji dlouholetou ekonomicko-analytickou praxi, že by se hospodářské cykly nějak významně kvalitativně měnily, včetně rychlosti a délky střídání cyklů? Je možné v současné složité a rychle měnící se geopolitické situaci něco s nějakou jistotou prognózovat?

Ing. Zámečník: Prognózovat vývoj ekonomiky České republiky by bylo jednoduché, kdyby šlo opravu jen o ekonomiku. Bohužel, klasické spouštěče, které předznamenávají blížící se recesi a krizi, tak jak je známe z minulosti, přestávají fungovat. Příkladem může být recese v roce 2008, kdy jsme žádnou zásadní ekonomickou nerovnováhu neprožívali. V podstatě nikdo ani u nás, ale ani v Německu a jiných západoevropských zemích pořádně nevěděl, co se odehrává pod palubou finančního sektoru USA, včetně všech neuvěřitelných provázaných transakcí a komplexních derivátů. Snad jedinou výjimkou byl ekonom indického původu žijící ve Spojených státech Raghuram Rajan, který na rizika upozorňoval, ale nikdo mu nevěřil. Za dva roky byla pravda naprosto jiná, ale to už bylo pozdě.

Dnes je ekonomika daleko více provázaná s politikou. Proto, jestli se mne ptáte na nějaké středně nebo dlouhodobé ekonomické výhledy, tak vám odpovím, že my ekonomové do politických hlav nevidíme. Určitě nejsem schopen předpovídat politická rozhodnutí Donalda Trumpa, Mattea Salviniho, Borise Johnsona nebo čínských soudruhů, která jak vidíte, mají ohromný dopad na celosvětové ekonomické dění. Opravdu nevím, zda nastane tvrdý brexit nebo Donald Trump uvalí cla na auta. Rozhraní mezi ekonomikou a politikou je dnes tím neuralgickým bodem. O to hůře se prognózuje, odkud signály přijdou. Ale pravděpodobně bude spouštěčem politika.

MM: Děkuji vám za rozhovor

PhDr. Iva Ruskovská

iva.ruskovska@gmail.com

Další články

Průmysl 4.0
Inovace
Štíhlá výroba a logistika
Management a řízení
Vzdělávání a školství
Legislativa, nařízení
Automobilový průmysl
Exportní příležitosti
Financování stroj. výroby/Podniková ekonomika
Výzkum/ vývoj

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: