Dále se budeme věnovat novému systému FlexLogix, představenému na letošním veletrhu Amper 2001.
Systém FlexLogix vznikl spojením osvědčené a mnoha aplikacemi ověřené konstrukce vzdálených vstupů a výstupů Flex I/O a procesoru Logix. Procesor je konstrukčně upraven tak, aby odpovídal provedení řady Flex. Disponuje všemi vlastnostmi jako procesor Logix5550, to znamená stejným instrukčním souborem, rychlostí i strukturou programů a dat. FlexLogix má vynikající komunikační možnosti, je určen pro řešení systémů distribuovaného řízení. To znamená, že nalezne uplatnění všude tam, kde je požadováno řízení menších technologických celků, umístěné v jejich bezprostřední blízkosti a vzájemně propojené rychlou komunikační linkou. K dispozici jsou dvě provedení, lišící se velikostí paměti programu. Typ 1794-L33 je osazen 64kB pamětí a typ L34 disponuje 512kB pamětí.
Procesor umožňuje přímé připojení až 8 modulů Flex I/O, se kterými tvoří kompaktní celek (tzv. lokální připojení). Dalších až 8 modulů lze připojit pomocí rozšiřujícího kabelu a modulu FLA (rozšířené lokální připojení). Tím ale nejsou všechny možnosti rozšíření počtu I/O vyčerpány. Až 16 modulů Flex I/O lze připojit prostřednictvím sítě ControlNet (vzdálené připojení). Procesor je totiž vybaven dvěma sloty pro komunikační jednotky. V současné době je k dispozici pouze komunikace po síti ControlNet (jednoduché i duplicitní), ale připravují se i jednotky pro síť DeviceNet a EtherNet. Je samozřejmě možné, aby systém současně komunikoval na obou sítích. Například jedna síť může realizovat vzdálené, distribuované I/O a druhá potom propojovat jednotlivé systémy FlexLogix. Co systém, vzhledem ke svému určení, neovládá, je funkce bridge. To znamená, že neumožňuje komunikovat nebo realizovat komunikaci z jedné sítě do druhé.
Další možnou komunikací je kanál RS-232. Ten je primárně určen pro nahrávání a ladění projektu (DF1, full duplex), ale díky implementovaným protokolům je možné jej využít pro komunikace ve SCADA sítích (DF1, half duplex, master/slave) nebo pro uživatelskou komunikaci v ASCII znacích.
Vzhledem k tomu, že moduly Flex I/O nejsou založeny na principu producent/spotřebitel, emuluje tyto funkce vlastní procesor. Pro uživatele to potom znamená, že se moduly v programovacím prostředí RSLogix5000 chovají podobně jako moduly systému ControlLogix.
Lokální, tzn. na procesor přímo napojené moduly nelze přes síť ControlNet sdílet jinými systémy tak, jak to známe u systému ControlLogix. Nicméně tato data mohou být sdílena přes vnitřní proměnné procesoru, který je spolu s ostatními může standardně nabídnout na komunikační síť. Data vzdálených modulů sdílena být mohou, ale pouze v režimu listn. (To znamená, že data mohou číst i jiné systémy, ale moduly mají pouze jednoho vlastníka, kterým je odpovídající procesor FlexLogix.)
Jak bylo uvedeno, Flex I/O je používanou a osvědčenou řadou, dosud využívanou pro realizaci vzdálených I/O. Jeho nespornou výhodou je konstrukční řešení, umožňující do univerzálního svorkovnicového modulu zapojit I/O modul, a to i za provozu pod napětím (RIUP). Škála modulů je velice široká a zahrnuje jak logické a analogové I/O, tak modul pro připojení termočlánků, odporových snímačů, modul rychlého čítače apod.
Skutečnost, že celá řada procesorů shodných vlastností, nicméně určených pro odlišné aplikace, využívá společný programovací nástroj, vytváří z rodiny Logix významný fenomén na poli automatizační techniky.