Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Řada řídicích systémů
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.
Nomenklatura: Automatizace, regulace

Řada řídicích systémů

Před dvěma lety představila americká společnost Rockwell Automation svůj nový řídicí systém ControlLogix, který znamenal přelom v konstrukci PLC.

Procesor tohoto systému Logix5550 představuje svým výkonem, rychlostí i strukturou programů a dat pro programátory skutečnou lahůdku a byla by jistě škoda jej nevyužít i v jiných aplikacích, než pro které byl původně určen. Bylo by to jistě příjemné, v mnoha případech však neekonomické. Z toho důvodu přišla společnost Rockwell ne s jedním, ale s celou řadou produktů Logix, které mají různá provedení, ale jedno společné: atributy původního procesoru Logix5550.
Procesor systému ControlLogix, označovaný jako Logix5550, je výjimečný systém nabízející vysoký výkon (až 128 000 logických I/O), bohatý instrukční soubor (sekvenční a procesní řízení, polohování, řízení pohonů), multi-tasking uživatelských aplikací a další funkce (uživatelské datové struktury atd.), které ocení každý programátor řídicích systémů. Proto byl produkt rozšířen na celou řadu systémů využívajících původní procesor v různých modifikacích tak, aby systém jako celek nejlépe vyhovoval požadavkům aplikací, pro které je určen.
Současná rodina řídicích systémů Logix představuje následující produkty: ControlLogix (PLC systém s architekturou producent/spotřebitel), FlexLogix (procesor Logix konstruovaný pro připojení modulů Flex I/O a Flex Ex I/O), CompactLogix (procesor Logix v provedení pro použití s řadou modulů Compact I/O), SoftLogix5000 (softwarový PLC s virtuálním procesorem Logix) a DriveLogix (procesor Logix zabudovaný do frekvenčního měniče).
Všechny uvedené systémy mají jedno společné, a to procesor. Ačkoliv je v každém systému v odlišném provedení, jde vždy o procesor Logix se všemi svými atributy, jako je rychlost, výkon, instrukční sada, programové a datové struktury a v neposlední řadě programovací prostředí. Programování všech systémů Logix se realizuje pomocí softwaru RSLogix5000.

RSLogix5000

Jedná se o aplikaci Windows NT využívající všech předností, které tento operační systém nabízí. Uživatelské projekty je možné vytvářet v příčkovém diagramu, jak jsme u produktů RA zvyklí, nebo v tzv. funkčních blocích. (Oba způsoby lze samozřejmě libovolně kombinovat.) Připravována je i verze s možností programovat pomocí tzv.sekvenčních diagramů (SFC). Prostředí RSLogix je velice intuitivní a tvorba uživatelské aplikace snadná. (Díky funkcím "drag and drop" je tvorba a modifikace uživatelské aplikace jednoduchá a rychlá. Je možné používat části programů nejen z různých úloh projektu, ale i z programů jiných projektů.)

FlexLogix

Dále se budeme věnovat novému systému FlexLogix, představenému na letošním veletrhu Amper 2001.
Systém FlexLogix vznikl spojením osvědčené a mnoha aplikacemi ověřené konstrukce vzdálených vstupů a výstupů Flex I/O a procesoru Logix. Procesor je konstrukčně upraven tak, aby odpovídal provedení řady Flex. Disponuje všemi vlastnostmi jako procesor Logix5550, to znamená stejným instrukčním souborem, rychlostí i strukturou programů a dat. FlexLogix má vynikající komunikační možnosti, je určen pro řešení systémů distribuovaného řízení. To znamená, že nalezne uplatnění všude tam, kde je požadováno řízení menších technologických celků, umístěné v jejich bezprostřední blízkosti a vzájemně propojené rychlou komunikační linkou. K dispozici jsou dvě provedení, lišící se velikostí paměti programu. Typ 1794-L33 je osazen 64kB pamětí a typ L34 disponuje 512kB pamětí.
Procesor umožňuje přímé připojení až 8 modulů Flex I/O, se kterými tvoří kompaktní celek (tzv. lokální připojení). Dalších až 8 modulů lze připojit pomocí rozšiřujícího kabelu a modulu FLA (rozšířené lokální připojení). Tím ale nejsou všechny možnosti rozšíření počtu I/O vyčerpány. Až 16 modulů Flex I/O lze připojit prostřednictvím sítě ControlNet (vzdálené připojení). Procesor je totiž vybaven dvěma sloty pro komunikační jednotky. V současné době je k dispozici pouze komunikace po síti ControlNet (jednoduché i duplicitní), ale připravují se i jednotky pro síť DeviceNet a EtherNet. Je samozřejmě možné, aby systém současně komunikoval na obou sítích. Například jedna síť může realizovat vzdálené, distribuované I/O a druhá potom propojovat jednotlivé systémy FlexLogix. Co systém, vzhledem ke svému určení, neovládá, je funkce bridge. To znamená, že neumožňuje komunikovat nebo realizovat komunikaci z jedné sítě do druhé.
Další možnou komunikací je kanál RS-232. Ten je primárně určen pro nahrávání a ladění projektu (DF1, full duplex), ale díky implementovaným protokolům je možné jej využít pro komunikace ve SCADA sítích (DF1, half duplex, master/slave) nebo pro uživatelskou komunikaci v ASCII znacích.
Vzhledem k tomu, že moduly Flex I/O nejsou založeny na principu producent/spotřebitel, emuluje tyto funkce vlastní procesor. Pro uživatele to potom znamená, že se moduly v programovacím prostředí RSLogix5000 chovají podobně jako moduly systému ControlLogix.
Lokální, tzn. na procesor přímo napojené moduly nelze přes síť ControlNet sdílet jinými systémy tak, jak to známe u systému ControlLogix. Nicméně tato data mohou být sdílena přes vnitřní proměnné procesoru, který je spolu s ostatními může standardně nabídnout na komunikační síť. Data vzdálených modulů sdílena být mohou, ale pouze v režimu listn. (To znamená, že data mohou číst i jiné systémy, ale moduly mají pouze jednoho vlastníka, kterým je odpovídající procesor FlexLogix.)
Jak bylo uvedeno, Flex I/O je používanou a osvědčenou řadou, dosud využívanou pro realizaci vzdálených I/O. Jeho nespornou výhodou je konstrukční řešení, umožňující do univerzálního svorkovnicového modulu zapojit I/O modul, a to i za provozu pod napětím (RIUP). Škála modulů je velice široká a zahrnuje jak logické a analogové I/O, tak modul pro připojení termočlánků, odporových snímačů, modul rychlého čítače apod.
Skutečnost, že celá řada procesorů shodných vlastností, nicméně určených pro odlišné aplikace, využívá společný programovací nástroj, vytváří z rodiny Logix významný fenomén na poli automatizační techniky.

Další články

Automatizace, regulace

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: