Témata
Reklama

Realizace společných zájmů

V dnešní době je již téměř zbytečné opakovat, že obráběcí a tvářecí stroje tvoří nosný pilíř našeho strojírenství. Při hodnocení loňského roku zjistíme, že nejen u nás, ale i v celé Evropě došlo k obnovení dynamiky růstu výroby obráběcích a tvářecích strojů. Nemalou zásluhu na tom mají i členské podniky Svazu výrobců a dodavatelů strojírenské techniky.

V polovině ledna letošního roku byl správní radou zvolen nový prezident Svazu výrobců a dodavatelů strojírenské techniky. Stal se jím ing. Milan Potenec, který zároveň působí ve funkci generálního ředitele akciové společnosti CETOS, našeho předního výrobce brousicích strojů. Naše redakce využila možnosti exkluzivního rozhovoru.
Reklama
Reklama
Reklama

MM: Pane prezidente, úvodem našeho rozhovoru bych vám chtěl jménem redakce časopisu MM Průmyslové spektrum a jménem našich čtenářů pogratulovat ke zvolení a zároveň se vás zeptat, s jakými představami se ujímáte funkce prezidenta SST.

Ing. Potenec: Předem bych chtěl říci, že již dva roky jsem členem představenstva SST, a tak nevstupuji na úplně neznámou půdu. Do činnosti SST jsem se zapojil, neboť jsem přesvědčen, že výrobci obráběcích strojů mají velmi příbuzný předmět podnikání, z čehož vyplývá, že existuje celá řada společných zájmů, které lze naplnit efektivněji ve sdružení. Mým cílem proto bude hledat společně se všemi členy SST tyto společné zájmy a realizovat jejich řešení. To lze efektivně plnit, jen pokud se mi podaří přesvědčit většinu členů SST, že je racionální sdružovat kapacity a prostředky ve vybraných případech - to je mým hlavním cílem.

MM: Charakterizujte prosím současnou úroveň výroby tuzemských obráběcích a tvářecích strojů a jejich konkurenceschopnost na zahraničních trzích.

Ing. Potenec: Výrobní kapacity členských podniků SST jsou tak vysoké, že se nemůžeme spolehnout na to, že většinu své produkce umístíme na tuzemský trh. Nutností je pro nás vyvézt na zahraniční trhy minimálně 3/4 naší produkce, a pokud budeme chtít zvýšit využití výrobních kapacit, bude nutné objem vývozu ještě zvýšit. Abychom toho dosáhli, musíme soustavně zlepšovat technické parametry našich výrobků a přitom si proti konkurenci udržet cenovou výhodu, kterou máme. To, že vývoz je směrován především do vyspělých evropských zemí a do USA, svědčí i o tom, že čeští výrobci obráběcích strojů patří v tomto oboru ke světové špičce, a jsem přesvědčen, že své postavení budou dále zlepšovat.

MM: Jakým způsobem svaz spolupracuje se svými členskými podniky? Mohl byste zmínit některé konkrétní výsledky vzájemné spolupráce?

Ing. Potenec: Již jsem naznačil, že jde o to, hledat společné problémy většiny členů SST a ty pak společně řešit. Jako konkrétní výsledky lze uvést např. společné propagační akce v tisku, včetně velmi široké spolupráce s vaším časopisem. Velmi účinná je společná účast na veletrzích obráběcích strojů formou společného stánku. Pro vaši informaci, na rok 2001 připravujeme těchto účastí asi sedm. Jde např. o výstavy v Minsku, Hannoveru, v Káhiře, Pekingu a v dalších částech světa. Hledáme i další možnosti spolupráce, jako jsou např. soustředěné nákupy, vzájemné využívání volných výrobních kapacit (nabídky přes internet) či spolupráce na společném výzkumu.

MM: Ve vaší odpovědi zazněla i zmínka o vzájemné spolupráci mezi SST a naším časopisem. Co vy osobně si od této spolupráce slibujete a jaký přínos má pro technickou veřejnost?

Ing. Potenec: Abych byl upřímný, nečekám od této aktivity výrazný dopad do objemu prodeje členských podniků SST. Dnes jsou totiž výrobky tak technicky náročné, že je nelze prodávat pouze pomocí inzerce, i když nepodceňuji odbornost čtenářů vašeho časopisu, který je znám po celé Evropě. Strojírenství však v ČR po revoluci velmi ztratilo na popularitě a výsledkem je malý příliv mladých odborníků a růst průměrného věku zaměstnanců. Z tohoto důvodu využíváme všech možností k popularizaci oboru a tím ke zvyšování zájmu veřejnosti se v našem oboru angažovat - a váš časopis tomu velmi pomáhá. Za velmi zajímavou akci považuji například naši dohodu o pravidelných měsíčních čtyřstránkových odborných článcích či pravidelnou prosincovou zvláštní přílohu představující sortiment členských podniků SST.

MM: V současné době již začíná pracovat Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologie, na jehož provozu se vedle Strojní fakulty ČVUT podílí i váš svaz. Co bylo hlavním důvodem založení tohoto výzkumného centra?

Ing. Potenec: Opět jde o to, že jsme dospěli k závěru, že nám chybí základní výzkum, že není efektivně možné, aby se každý výrobce samostatně zabýval otázkami základního výzkumu. Když se navíc objevila možnost toto realizovat s výraznou státní podporou, nebylo třeba dlouho o našem zájmu diskutovat. Spojili jsme se s ČVUT, vypracovali projekt a dnes se centrum rozjíždí. Vybavení tohoto pracoviště technikou bude špičkové, předpokládáme i zájem špičkových odborníků o jeho činnost a věříme, že se tím začne pomalu řešit absence strojírenského výzkumu. Při této příležitosti bych chtěl uvést, že po dobu, kdy je činnost centra dotována i ze státního rozpočtu, jsou jeho výsledky veřejné, a tudíž přístupné i ostatním subjektům v ČR.

MM: Pane prezidente, náš rozhovor se blíží ke konci, ještě si však neodpustím otázku, zda se vám nezdá téměř magická tato kombinace: nové milénium, nové století ... a nový prezident SST.

Ing. Potenec: Pane redaktore, v tom nic magického nevidím. Čas běží stále, a proto muselo přijít i nové milénium. My se zase řídíme stanovami svazu, které přesně definují dobu, po kterou může řídit svaz jeden prezident. Důležité je však to, že na začátku nového milénia nezačínáme od nuly, že v posledních letech naše strojírenství opět nabralo dech, a mojí snahou bude dosáhnout toho, aby výrobky členských podniků SST ovládly rozhodující světové trhy.

MM: Děkuji vám za rozhovor.

PRACOVNÍ ŽIVOTOPIS

Ing. Milan Potenec
prezident a předseda představenstva SST, generální ředitel a předseda představenstva akciové společnosti CETOS
Narodil se 23. května 1952 v Příbrami. Po absolvování Fakulty strojní ČVUT v roce 1976 nastoupil do s. p. TOS Hostivař, kde postupně pracoval na různých pozicích v obchodním oddělení. V roce 1986 dokončil postgraduální studium na katedře ekonomiky řízení strojírenské výroby ČVUT, v roce 1991 získal dekret auditora-ověřovatele účetních uzávěrek a o tři roky později získal dekret daňového poradce. V roce 1996 byl zvolen do funkce generálního ředitele a. s. CETOS a o čtyři roky později se stal předsedou představenstva. Začátkem letošního roku byl správní radou zvolen prezidentem a předsedou představenstva SST.
Reklama
Vydání #3
Kód článku: 10355
Datum: 05. 03. 2001
Rubrika: Management / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

MSV představí svět budoucnosti

Mezinárodní strojírenský veletrh vstupuje do svého již 61. ročníku. Během let se z něj stal nejrenomovanější oborový veletrh. Je tedy jasné, že řídit jej tak, aby renomé neztratil, není nic snadného a vyžaduje to člověka nejen schopného, ale i zkušeného. Současný ředitel, Ing. Michalis Busios, bezesporu splňuje obojí. Dokladem je skutečnost, že pro veletrh úspěšně pracuje již od roku 2008.

Facelift pro staré stroje

Opravy a modernizace starých strojů s využitím současných technologií tak, aby jejich užitná hodnota byla posléze srovnatelná s novým strojem. To je náplň práce 35členného týmu společnosti Fermat Pressl, která sídlí v romanticky industriální budově v Rokycanech. Jejich práce by se dala přirovnat k plastické chirurgii u lidí, výsledek je však rozhodně trvanlivější i užitečnější. Na podrobnosti jsme se zeptali Ing. Vojtěcha Vlka, jednatele společnosti.

Související články
Nástrojáři sobě

V letošním roce slaví Svaz nástrojáren ČR své 20leté výročí. Při této příležitosti jsme požádali jejího předsedu představenstva doc. Ing. Václava Kličku, CSc., Ph.D., o rozhovor.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Upínače jsou stejně důležité jako stroj nebo nástroj

Výrobní zařízení pro třískové obrábění s nástupem CNC řízení a víceosých technologií významně změnily požadavky na složitost obrobků, řezné nástroje a v konečném důsledku také na automatizaci a robotizaci. Čemu se však často nevěnuje tolik pozornosti, jsou upínací technologie i přesto, že mohou mít zásadní vliv na výslednou kvalitu obráběného dílu, ale i na náklady.

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Technologie pro náročné obrábění

MM Průmyslové spektrum požádalo o rozhovor majitele obchodní společnosti Ludačka Machine Tools (LMT) Ing. Zbyňka Ludačku, který na českém a slovenském trhu zastupuje řešení leaderů ve svém oboru – rakouského WFL pro multifunkční obrábění rozměrově větších dílů především rotačního charakteru a švýcarské skupiny Starrag Group, globálního technologického leadera nabízejícího vysoce přesné obráběcí stroje pro frézování, soustružení, vyvrtávání a broušení dílů všech velikostí z kovů, kompozitů a keramických materiálů. Za necelé čtyřleté působení zprostředkovala společnost LMT obchody za necelých 15 milionů eur a v dalších letech plánuje posílení týmu a další rozvoj v oblasti high-tech řešení obrábění pro své náročné zákazníky.

Jsme zemí subdodavatelů

O pohled na budoucnost tuzemského strojírenství jsme požádali Mgr. Pavla Diviše, jednatele společnosti TGS nástroje-stroje-technologické služby, spol. s r. o.

V týmu se to lépe táhne

Celosvětově známý prodejce nástrojů WNT, který patří do velkého holdingu Plansee, se v rámci tohoto holdingu nyní spojil s výrobcem nástrojů Ceratizit. Zeptali jsme se jednatele společnosti WNT Česká republika Antonína Holuba mimo jiného na to, co od spojení očekává a co to bude znamenat pro uživatele.

Loňské rekordní výsledky českého průmyslu obráběcích strojů

Při příležitosti nadcházejících veletrhů MSV a IMT v Brně jsme se zeptali ředitele Svazu strojírenské technologie Ing. Oldřicha Paclíka, jak vnímá současnou společenskou krizi v Evropě, geopolitické změny a jejich dopady na světové hospodářství, jak si v této nelehké době stojí české strojírenství a jaký vidí další vývoj v tomto důležitém segmentu našeho hospodářství.

Řízení je jednoduchá disciplína, když se umí

František Lambert doposud strávil ve vysokých manažerských funkcích více než čtvrt století. Pojmy jako krize, vyhoření, nedaří se nezná. Manažerská práce je jeho koníčkem a stále ho naplňuje. O nějakém zasloužilém odpočinku, podle jeho slov, nemůže být ani řeč. Právě naopak. Věříme, že tento rozhovor bude inspirací nejen pro začínající manažery…

Blíží se druhý ročník veletrhu broušení

Od 14. do 17. května 2024 se koná druhý ročník veletrhu GrindingHub, který odborníkům z celého světa představí – poprvé v historii ve čtyřech výstavních halách – nejnovější technologická řešení v oblasti broušení. Tentokrát se ve Stuttgartu představí přes 460 vystavovatelů z 31 zemí.

Chceme svítit

Povědomí o bývalém vojenském prostoru Stříbro v západní části naší republiky přinášejí buď vzpomínky osobního rázu, nebo přicházejí skrze narukované, kteří zde společně, převážně s romskými spoluobčany z tehdejšího východu Československa, v tankových praporech chránili naši republiku proti vpádu západních imperialistů. Doba se naštěstí změnila. Nyní je to rozvíjející se region jak díky blízkosti k Německu a hlavní dálniční tepně, tak i zásluhou generace techniků, kteří se zde kolem plzeňské Škody zrodili a po jejím rozpadu a rozmělnění se vydali na cestu soukromého podnikání ve strojírenském oboru. Do jedné z takových firem, nacházející se v Kladrubech u Stříbra, jsem se vypravil. Důvodem byla ukázka vzniku a růstu dalšího partnerství s dodavatelem technologií obrábění, společností Mazak.

Pořádná špona je dnes věda

S obráběním, vrtáním pomocí nástroje začali pravděpodobně jako první už staří Egypťané cca 4 000 let před naším letopočtem, přičemž využívali tětivu luku – základ smyčcového soustruhu. Potom přišel středověk, dále Leonardo da Vinci a návrh prvního soustruhu… Technologie třískového obrábění ale v porovnání s dnešní dynamikou vývoje postupovala jen pomalu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit