Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Rodinné podnikání v přesné strojařině
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Rodinné podnikání v přesné strojařině

Brněnská firma VKV Horák se zabývá konstrukcí, vývojem a výrobou přístrojové mechaniky, přípravků, jednoúčelových strojů, forem pro vstřikování plastů, lití polyuretanových dílů a vakuovému tváření plastů. S jejím zakladatelem, panem Zdeňkem Horákem, jsme si povídali o aspektech podnikání v českém prostředí, o vzdělávání, kvalitě škol, průmyslu budoucnosti.

MM: Začal jste podnikat hned v roce 1990. Bylo to obtížné?

Z. Horák: Nechtěl jsem od začátku být podnikatelem, zaměstnavatelem, šéfem. Dělal jsem sám za sebe, v noci se učil CAD programy. Díly, co jsem v noci nakreslil, jsem se snažil ve dne sám vyrobit nebo je nechával vyrobit. A jestli bylo těžké začít podnikat? Myslím, že to nebylo o nic těžší než situace o deset let dříve, kdy jsem absolvoval večerní školu pro pracující – pět let, třikrát týdně šest vyučovacích hodin po práci. Doma žena a dítě. Je pravdou, že mi tehdejší práce instruktora obrábění, vedení dílenských a laboratorních cvičení na vysoké škole, situaci trochu usnadnila. Ale, kolik mladých se dnes takto obětuje, zřekne se pohodlného života ve věku kolem třiceti let?


 


Ryze česká firma VKV Horák sídlí na Vídeňské ulici v Brně. Zkratka VKV znamená: vývoj, konstrukce, výroba. Firma se specializuje na výrobu přístrojové mechaniky geofyzikálních přístrojů, zástaveb monitorů do sedadel vlaků a autobusů, klimatizací do různých vojenských vozidel a mnoho dalších projektů. V současné době zde pracuje 32 lidí.

 

 

MM: Co vás k tomu tehdy vedlo?

Z. Horák: Bude to znít jako samochvála, ale asi moje tvořivost a zájem partnerů o ni. S tím samozřejmě souvisí radost z vytvořených věcí, spokojenost z ocenění. A tím nemyslím jenom peníze. Ty po naplnění rodinných „potřeb“ stejně zase všechny končí zpět ve firmě. Byl jsem zapálený, měl jsem vizi. Důležité je nemít ideály a sny, ty mají snílci.

MM: Do čeho byste se rád ještě pustil?

Z. Horák: Chtěl bych předat svému konstruktérskému týmu nový úkol, příležitost se realizovat a posunout znalosti a vědomosti. Jsem hrdý na to, že tento tým je stmelený a zkušený, vycepovaný výrobou, nucený se přímo účastnit řešení výrobních, montážních a oživovacích problémů. Chtěl bych nastartovat vývoj robotizace, automatizace, řízení technologických procesů a výroby moderním způsobem. Aktuálně máme chuť vyvinout řídicí systém výrobní linky, včetně software. Touto cestou odstranit pracnost, vliv lidského faktoru ve výrobním procesu, nároků na „lidské zdroje“.

MM: Jaké výrobní technologie využíváte?

Z. Horák: Každá návštěva odchází překvapena, jakými technologiemi tady disponuji. Jak je možné, že jsem je všechny dostal do nevelkých prostor. Proto se důsledně dbá na pořádek.

V naší malé firmě máme šest konstruktérů, 16 licencí 3D CAD programu a osm licencí CAM pro víceosé obrábění. Každé pracoviště má vlastní počítač s vlastním informačním systémem, potřebným software, všechna data se předávají v elektronické podobě. A vše je samozřejmě v elektronické podobě kontrolováno. Máme 11 CNC obráběcích strojů, z toho tři 5osá obráběcí centra, kontrolní pracoviště se souřadnicovým měřicím centrem, pět vstřikovacích strojů na plasty, včetně svislého lisu, a malou práškovou lakovnu. Každý operátor CNC stroje je obráběč, technolog a je zároveň/automaticky programátorem CNC strojů.

MM: Mluví se o manažerských metodách. Jaké styly řízení používáte?

Z. Horák: Nepoužívám žádnou „poradenskou“ agenturu, věci řeším intuitivně, radím se se svými kolegy. Mám úctu ke vzdělání, vědeckému a odbornému přístupu při vzniku technických objektů, ale třeba i při výrobě vína. Mám jednoduchá pravidla. Nezbytný je každodenní kontakt, osobní příklad. Např. já sám si nedovolím nepřijít ráno do práce na šestou, zapisuji vlastní docházku a výkaz práce stejně jako všichni zaměstnanci.

Konzultuji s kolegy, hledám objektivní názor, ve kterém má „protistrana“ pravdu a já se mýlím. Je nutné chápat, že každý má jiné vlohy a schopnosti a podle toho zadávat úkoly.

Vycítit, kdy daný člověk má potřebu řešit osobní problémy. Dát mu svobodu a prostor. Ale pozor, nejde toto paušalizovat nebo uplatňovat plošně, ne každý si to zaslouží, ne každý to ocení.

Poskytnout co nejlepší vybavení pracoviště a pracovního prostředí, aby spolupracovníci viděli, že mám zájem, aby se jim dobře pracovalo. I když práci prodává VKV Horák, snažím se, aby každý pracovník, který na daném projektu tvořivě pracoval, se představil zákazníkovi, prodal a obhájil svoji práci, vyslechl připomínky a sdílel pochvalu nebo kritiku od zákazníků.

Nekompromisně se zbavuji pracovníka, který narušuje vztahy, firemní kulturu, zvyklosti.


Na otázku „Co Vás na tom, že máte vlastní firmu, nejvíce baví?“ odpovídá její zakladatel Zdeněk Horák následující: „Dělám, co mě baví (nezaměňovat s „jenom to, co mě baví“). Baví tak, že rád vstávám v pět a na šestou jsem v práci. Baví mě se každé ráno pozdravit s každým zaměstnancem. Pod tímto aktem je jistě trochu skryta kontrola toho, co se zrovna dělá, kdo co a jak dělá, a jaká nálada a atmosféra ve firmě je. Baví mě tvoření ‚gramotného‘ týmu, mám radost, že jsou v mnohém lepší než já.“

 

MM: Co na vaše pracovní aktivity říká manželka?

Z. Horák: Moje žena má ve firmě na starosti správu areálu a všechny povinnosti vůči „státu“, kromě účetnictví. Bezpečnost práce, smluvní lékařku, zdravotní prohlídky, revize elektrických zařízení a záznamy všeho, co v této oblasti úřady vyžadují, obaly, odpady, nebezpečné odpady, životní prostředí atd. Pečuje o firmu s maximální péčí tak, jak si zasluhuje rodinná firma. Účastní se veškeré práce, úklidu. Má velkou autoritu, respekt a obdiv.

MM: Co bylo pro vás po pracovní stránce největší výzvou?

Z. Horák: Například spoluúčast na vývoji geofyzikálních přístrojů. Mechanické sestavy a design geofyzikálních přístrojů. Když zavzpomínám na skutečné strojařské výzvy, tak před 20 lety návrh, konstrukce, výroba, instalace a předání pracoviště-linky v nevýbušném provedení na delaboraci nášlapných min. Toto pracoviště a technologie fungovaly bez závad pro stovky tisíc kusů. Bylo toho hodně. A nové výzvy stále přicházejí.

MM: Jaké máte metody a postupy při výběru zaměstnanců?

Z. Horák: Mám velice špatnou zkušenost s personální agenturou. Zajímá je pouze smlouva a text napsaný na spodku poslední stránky malým písmem o sankcích a pokutách. Několik set tisíc, pokud jim neoznámíte, že jste agenturou vybraného člověka propustili. Nabídnou kohokoliv podle životopisu, za jejich odbornost a schopnosti nenesou žádnou záruku. Známý bonmot, že papír snese všechno, zde platí stonásobně. Dobré je jít cestou doporučení – kdy někdo důvěryhodný dotyčného zná a ví, jak žije, a doporučí jej. Ale i to někdy nefunguje.

Pak nezbývá nic jiného než ctít následující postup. Nejdříve vybrat v životopisech na různých serverech vhodné adepty. Potkávám uchazeče chlubící se až desítkou rozličných zaměstnání vystřídaných během tří let. Obvykle naplňují mýtus o mladých flexibilních, kteří získávání zkušenosti. Nic se za tu dobu nenaučí, nic neumí, pouze na sebe prozradí nespolehlivost, netrpělivost, neschopnost.

Pohovor? Mnozí uchazeči jsou docela dobří herci. Podle zákona se nesmíte ptát na osobní věci – jak potom tedy zjistit, jaký je to člověk? Přejdu na žoviální, hospodský pokec – co ho baví, jaké má koníčky, jaký sport dělá. A škatulkuji. Kolektivní sporty – míč (úkol) je problém a je třeba ho odkopnout = špatná reference, vytrvalostní sporty jako cyklistika, horolezectví, maratonci atd., předpoklad cílevědomost, houževnatost, pokora, zodpovědnost, vytrvalost. Ale pozor: Gaussova křivka platí i zde. Proto nelze paušalizovat.

Do naší firmy téměř všichni zaměstnanci nepřišli se znalostí toho, co bych po nich chtěl, na jakou pozici je beru, co bych potřeboval, aby uměli již v den nástupu do zaměstnání. Všemu se velice rychle naučili, pokud je to bavilo. Není důležité, co umí, ale co umět chtějí a mají-li k tomu předpoklady.






Pohled do výrobních a montážních prostor firmy VKV Horák, které jsou vybaveny moderními stroji a zařízeními. Aby se sem vše vešlo, je nutné v maximální míře ctít logistiku všech operací a důsledně dbát na pořádek.

 

 

 

MM: Jak se díváte na naše školství, na výchovu mladých techniků?

Z. Horák: Bohužel mladá generace již nemůže zažít poznávání základů mechaniky, mechanismů, kinematických principů, standardních součástek a konstrukcí. Tuto školu života jsme v 60. letech poznali na vesnici tím, že jsme rozmontovali kdejaký bicykl, moped, motorku, auto, traktor. Jako učeň jsem viděl mistra odborného výcviku, jak z tabule plechu vyklepal blatník auta. Mám za to, že nevidění hmoty je překážkou ve schopnosti chápat souvislosti. Měl jsem tady studenta, který řešil převodovku. Vůbec si neuměl představit, co to je krouticí moment 100 Nm. Když jsem mu řekl, ať si představí kýbl vody na metrové páce, tak se mu „rozsvítilo“.
Všichni moji konstruktéři jednotně říkají, že nejvíc základů strojařiny dala, a pořád z toho čerpají, střední průmyslová škola. Vysoká škola je naučila rozumět, spočítat spočitatelné a hledat řešení problémů.

MM: Co si osobně představujete pod diskutovaným tématem přizpůsobení škol potřebám praxe?

Z. Horák: Neměli bychom se spíše zabývat otázkou přizpůsobení škol potřebám měst, krajů, státu? Ale k předmětu vaší otázky. Ví někdo jak, kdo to bude řídit, kdo to bude platit? Ti „zkušení“ 24letí politici a političky? Kdo bude učit řemesla? Ti vysokoškoláci bez praxe? Jak přesvědčíte tuto generaci, že se bude živit „špinavou prací“? Kdo tuto generaci přesvědčí, že by neměla v řemeslných profesích brát víc než učitel, asistent, profesor, lékař?

I kdyby vznikly hospodářské komory jako na západě – je vůbec šance, politická vůle toto nějak vytvořit, změnit? A je někdo zodpovědný za tento rozvrat? Anebo se úplně mýlím a nechápu nové trendy? „Tisíc“ otázek zůstává nevyřčených i nezodpovězených.

MM: Jaké vidíte v současné chvíli největší překážky podnikání?

Z. Horák: Existuje nějaký manuál, učí někdo v tomto odstrašujícím duchu, co všechno je k podnikání potřeba? Politici se chlubí, že zkrátí proces založení firmy na pár hodin. A zveřejní, že pokud se nejedná o „kancelářský“ předmět podnikání, musíte mít k objektu, ve kterém chcete provozovat předmět podnikání, schváleno užívání, smlouvy o likvidaci odpadu, nebezpečného odpadu, obalů, dozor bezpečnosti práce, školení bezpečnosti práce, školení řidičů služebního vozidla, požární ochranu, hygienu práce, popisy práce s proškolením o obsluze každého (i toho nejprimitivnějšího) zařízení, smluvního lékaře, bez jehož vyjádření nesmíte přijmout jediného zaměstnance, revizi všeho, co se jenom přiblíží k elektrické síti, včetně nabíječky telefonu nebo holicího strojku... A za nesplnění toho všeho vám hrozí pokuty. Bude založení strojírenské firmy opravdu rychlejší?

MM: Technologie budoucnosti. Výrobní, nevýrobní. Vidíte něco, co má obzvláště budoucnost?

Z. Horák: Myslíte Průmysl 4.0? Čtvrtá průmyslová revoluce? Kyberneticko-fyzikální systémy? Nebo jak tomu ti pánové v oblecích (a mnohdy v oblacích) říkají. Automatizovaná, robotizovaná sériová a hromadná výroba, autonomní auta, digitalizace všeho a řízení všeho umělou inteligencí. A nebude se nakonec stejně všechno vyrábět v Asii? Obchod, sklady, doprava, nakupování, diagnóza nemoci z jedné kapky krve nebo slin, výběr léku atd. Asi ano, asi nezůstane kámen na kameni. Tam se umělá inteligence určitě prosadí. Ale kdo uvaří, upraví zahradu, opraví vodovod, opraví silnice, postaví domy, namaluje obraz, složí písničku, vymění plínky (ať malým, nebo starým), přinese s úsměvem pivo, naleje víno, zahřeje postel? A kdo tu umělou inteligenci bude řídit, programovat, kontrolovat, aby neřídila sama sebe? Je toto odpověď na to, co má obzvláště budoucnost?

MM: Děkuji vám za rozhovor.

 Lubomír Walter Novotný

 

Další články

Průmyslový design
Management a řízení
Automobilový průmysl
Výzkum/ vývoj
CAD/CAM/CAE/CIM
Automatizace, regulace
Renovace a údržba
Obráběcí stroje a technologie
Technologie zpracování pryže/ plastů

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: