Témata
Reklama

Rumunsko - nevyužitá obchodní adresa

Rumunsko je svým počtem obyvatel (23 mil.) bezpochyby perspektivním a zejména stále ještě nepokrytým trhem pro české výrobky. Nízká kupní síla (v roce 2000 činila průměrná čistá měsíční mzda přibližně 100 USD) a dlouhá návratnost kapitálových investic značně limitují nejen české firmy, ale i ostatní zahraniční investory.

Československo patřilo k předním obchodním partnerům Rumunska. Ještě v roce 1990 činil celkový obrat obchodní bilance 185 mil. USD, v následujících letech se však propadl na pouhých 43 mil. USD. Je proto potěšitelné, že obchodní bilance dosáhla v loňském roce 200 mil. USD (z toho vývoz z ČR 166 mil. USD, dovoz do ČR 34 mil. USD).
Reklama
Reklama
Reklama

Rumunská ekonomika

V loňském roce se Rumunsku podařilo zvrátit negativní tendence hospodářského vývoje, které se vlekly rumunskou ekonomikou od roku 1996 a k nimž přispěly (kromě příčin vnitřních) i vnější vlivy: dopady ruské finanční krize, kosovská krize (embargo, zastavení plavby po Dunaji v Jugoslávii), celosvětová recese v těžkém průmyslu.
Současná vláda vzešlá z podzimních voleb slibuje v letošním roce rapidně snížit inflaci, která byla v uplynulých letech - na zemi kandidující na vstup do EU - enormně vysoká (1997 - 151 %, 1998 - 41 %, 1999 - 55 %, 2000 - 41 %), ovšem na výsledky tohoto předsevzetí budeme muset ještě počkat.
Nezaměstnanost se již několik let udržuje na úrovni kolem 10 %, neustále však roste počet osob pracujících nelegálně ve stínové ekonomice.
Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika) za evropským standardem v mnohém zaostává. Týká se to zejména silniční sítě, která však nyní prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Modernizací prochází také mezinárodní železniční síť a telekomunikace.
Největší část rumunského vývozu směřuje do zemí EU (v pořadí Itálie, Německo, Francie), další je Turecko. Pořadí zemí, ze kterých se do Rumunska nejvíce dováží, je přibližně stejné. Vyváží se především textilní výrobky, hutní výrobky, strojní zařízení a elektrické přístroje.
Mezi zboží nejčastěji vyvážené z ČR do Rumunska patří pneumatiky, výrobky z plastů, čerpadla a kompresory, motorová vozidla (především osobní automobily Škoda), potraviny, součásti železničních vozidel atd. Naopak z Rumunska se do ČR dováží nábytek, ovoce a zelenina, organické chemikálie, hutní výrobky, motorová vozidla.

Úskalí rumunského trhu

Také zpráva Evropské komise z konce loňského roku upozorňuje na značně rozšířenou korupci v zemi. Nepřehledný legislativní rámec a jeho často nejednotná aplikace jsou skutečnostmi, které při pronikání na rumunský trh způsobují zahraničním firmám potíže a umožňují na druhé straně rumunským partnerům těžit z neznalosti prostředí např. prodlužováním jednání, odkazováním na administrativní postup atd. Problematická je dosud i vypovídací úroveň poskytovaných informací, ať již jde o nabídkovou či poptávkovou agendu nebo o prodej privatizovaného podniku a čísla o jeho hospodaření. Možnosti, jak nejen udržet, ale zvýšit a vyvážit vzájemnou obchodní výměnu mezi ČR a Rumunskem, budou v nejbližších letech proto spíše spočívat v orientaci na komodity krátkodobé a střednědobé povahy.

Příležitost pro české podnikatele

Zkušenosti potvrzené některými českými firmami v Rumunsku ukazují, že ve společných podnicích s rumunskými partnery lze ve zdejším prostředí spíše uspět ve vyhlašovaných tendrech, resp. státních zakázkách.
Služby představují sektor, který je na rumunském trhu stále ještě nepokrytý, a poskytuje tudíž možnou příležitost k obsazení (zejména služby komunálního charakteru, služby spojené s využíváním volného času atd.). Na druhé straně předpokládá dobré kapitálové zázemí a poměrně dlouhou návratnost investic, což vyplývá z nízkého stupně tržního prostředí v Rumunsku a slabé kupní síly rumunského obyvatelstva.
Podnikatelé zajímající se o podnikání v Rumunsku by měli (raději předem) počítat s odlišnostmi rumunského obchodního prostředí, např. s leckdy komplikovaným jednáním s místními úřady, méně efektivními pracovními silami, nedochvilností. V zemi s tak velkorysými sociálními zákony, jakou Rumunsko bezesporu je, by primárním obranným reflexem příchozích podnikatelů mělo být uzavírání pracovních smluv výhradně na dobu určitou.
České firmy, které se přes tyto i další problémy dokázaly přenést, však investic do rumunského trhu nelitují.
Z rozlehlého rumunského teritoria by si možná větší pozornost potenciálních českých podnikatelů a investorů zasloužila oblast jižního Banátu, kde v šesti horských vesnicích či dalších městech žijí příslušníci české menšiny v Rumunsku. Tradiční zaměření vesnic na zemědělskou výrobu a postupné omezování důlní těžby, která byla v uplynulých desetiletích hlavním zdrojem příjmu českých rodin, s sebou přináší problém nezaměstnanosti. Sami krajané spolupráci s českými podnikateli (zatím všem velice omezenou) vítají - pracovní příležitosti v okolí jejich domovů by potom jistě přibrzdily znatelné vylidňování českých vesnic, ke kterému v posledních letech dochází. Situaci v oblasti v současné době patrně nejlépe mapuje nevládní organizace Člověk v tísni, která je garantem vládního projektu rozvojové pomoci českým krajanům. České ministerstvo zahraničí v jeho rámci vyčleňuje určité finanční prostředky i na asistenční pomoc při rozvoji podnikatelských aktivit v českých lokalitách. Několik českých krajanů potom zaměstnávají pobočky českých firem v Rumunsku jako překladatele.
Asistenční pomoc potenciálním českým exportérům poskytuje jednak obchodně-ekonomický úsek české ambasády v Bukurešti (např. informuje o mezinárodních či dvoustranných obchodních dohodách), jednak České centrum, které nabízí zájemcům z řad podnikatelů široký servis. Ze strany českých podnikatelů je největší zájem o vyhledávání potenciálních rumunských partnerů v zadaném odvětví a o zveřejňování kontaktních inzerátů českých firem ve věstnících jednotlivých obchodních komor. Tento servis poskytuje ČC zdarma, placené jsou ovšem další služby související především s prezentací jednotlivých firem v Rumunsku (pronájem prostor k jednání, překladatelské služby atd.) Kontakty na rumunské firmy, které hledají spolupracovníky v ČR, mohou čeští podnikatelé najít na internetové stránce Správy českých center www.export.cz.
Přehled důležitých kontaktů
Velvyslanectví ČR v Bukureštiobchodní oddělení (obchodní rada Heřman Chromý)Ion Ghica 11Bucuresti 3Tel.: 00401 315 91 42-3Fax: 00401 312 25 37E-mail: ccbucuresti@czech.cz
České centrum BukurešťIon Ghica 11Bucuresti 3Tel.: 00401 315 91 42 - 3Fax: 00401 312 25 37E-mail: ccbucuresti@czech.cz
Správa českých centerRytířská 31110 00 Praha 1Tel.: 02/21 61 02 56Fax: 02/21 61 02 82E-mail: info@czech.cz
Člověk v tísni, o. p. s.Robert BaschKavčí hory140 70 Praha 4Tel.: 02/61 13 44 01Fax: 02/61 13 41 37E-mail: pinfcz@czech-tv.cz
Obchodní a průmyslová komora RumunskaCamera de Comert si Industrie a RomanieiBd. Octavian Goga nr. 2, Sector 379502 BucurestiTel.: +401 322 95 35 - 39Fax: +401 322 95 42E-mail: ccir@ccir.ro
Důležité internetové adresy:
ANEIR - Národní společnost rumunských dovozců a vývozců: www.aneir-cpce.ro
Rumunská obchodní komora: www.ccir.ro
Reklama
Vydání #6
Kód článku: 10616
Datum: 06. 06. 2001
Rubrika: Management / Ekonomika
Autor:
Firmy
Související články
Silný výkon českého zpracovatelského sektoru

Od začátku roku na internetových stránkách www.mmspektrum.com ve speciální sekci přinášíme ve spolupráci se společností IHS Markit měsíční reporty indexu nákupních manažerů (PMI), který je nejvíce sledovaným obchodním průzkumem na světě a je pro svou schopnost poskytovat aktuální, přesné a často jedinečné měsíční indikace ekonomických tendencí oblíben mezi zástupci relevantních institucí a firem. Tento text přináší shrnutí prvního pololetí a výhled na další období.

Jaké má české strojírenství potenciál?

Analytická a výzkumná společnost CEEC Research opět po roce realizovala průzkum, který se zabýval mapováním potenciálu českého strojírenství. Vznikla Studie českého strojírenství 2017/H2, která přináší výsledky 101 uskutečněných osobních a telefonických interview realizovaných s klíčovými představiteli vybraných strojírenských společností. Studie byla slavnostně představena opět v prostorách Pražského hradu, tentokrát v Míčovně, za účasti generálních ředitelů českých firem, zástupců profesních svazů a organizací a politické sféry.

Investiční plán pro Evropu představen v Praze

Na pražském Žofíně se uskutečnila mezinárodní konference pod názvem Investiční plán pro Evropu, jež byla realizována Zastoupením Evropské komise ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR a Evropskou investiční bankou (EIB). Cílem setkání bylo přiblížit tzv. Junckerův balíček určený k posílení investic a tvorbě nových pracovních míst v Evropě. Konference se konala při příležitosti slavnostního otevření pražské kanceláře Evropské investiční banky, která chce posilovat svou přítomnost ve všech členských zemích EU.

Související články
Každá čtvrtá faktura v Evropě je zaplacena pozdě

Stálý přísun zakázek je pro firmu známkou úspěchu a dobře odvedené práce. Úspěch se ale stěží dostaví, pokud zákazníci za výrobky neplatí včas, v horším případě vůbec. Obchod je totiž dokončen až se zaplacenou fakturou. Podle průzkumu platební morálky, který uskutečnila mezinárodní inkasní agentura EOS KSI ve 12 zemích Evropy, je pozdě splacena téměř čtvrtina pohledávek. Nejvíce pozdních plateb v roce 2014 zaznamenaly firmy v Bulharsku a Polsku, nejméně v Německu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Internetový vyhledávač dotací

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky nabízí jednoduchý vyhledávač dotací. Na internetové adrese www.podporapodniku.cz najdete přehlednou webovou aplikaci, která dokáže zobrazit všechny aktuálně platné dotační nabídky. Zadáte stáří firmy, její velikost, místo realizace projektu a zvolíte oblast podpory a aplikace vyhledá nabídky, které zadaným parametrům odpovídají.

Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Žijeme na dluh dalších generací

Petr Novák aktuálně zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

Současné ceny energií jsou pro firmy likvidační

Pavel Janeček působí v energetice celý svůj profesní život. S redakcí MM Průmyslového spektra se podělil o své dlouholeté zkušenosti z plynárenského byznysu a o názory na řešení energetické krize v České republice. Navrhuje konkrétní východiska a apeluje na rychlé jednání české vlády.

Inovace: Změna úhlu pohledu

Určitě jste to zažili taky. Je večer, jasná obloha a vy vidíte, jak měsíc balancuje přesně na špičce věže kostela. Stačí ale malá změna úhlu pohledu a měsíc je jinde. Jaký je váš úhel pohledu na inovace ve strojírenství?

Fórum výrobních manažerů

Co vám v současné době dělá především v operativě řízení firmy největší vrásky na čele? Jsou to ceny energetických a materiálových vstupů, nedostatek surovin, plnění termínů zakázek, personální otázka či něco jiného? A jak se s tím potýkáte? Co se vám již podařilo stabilizovat?

Byznys je o přidané hodnotě

Česká ekonomika dlouhodobě vykazuje nerovnovážný stav. Budoucnost montoven, a to i úspěšných, nemá z dlouhodobého hlediska perspektivu. Pokud nezvýšíme konkurenceschopnost našich produktů, více se nezačleníme do ekonomiky eurozóny a pokud bude ČNB dále diktovat českému trhu, problémy budou podle kybernetika, podnikatele a manažera Libora Witasska přetrvávat.

Fórum výrobních manažerů

Silné rozkolísání cen energetických a materiálových vstupů stále není ustáleno, a bohužel se nezdá, že by tomu tak mělo v blízké budoucnosti být. Jak se vám daří tato skutečnost ve střednědobém výhledu promítat do stability vaší firmy? Byli jste již nuceni tento fakt zohlednit do cen vašich produktů? Spatřujete zde určitou nápomocnou roli státu?

Fórum výrobních manažerů

Jakým způsobem se projevuje navýšení energetických a materiálových vstupů v ekonomice vaší firmy? Daří se vám tento fakt promítat do cen vašich produktů? Je tato situace pro vás střednědobě udržitelná a jak by se podle vás měl stát v takových případech zachovat?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit