Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Rumunsko - nevyužitá obchodní adresa
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Rumunsko - nevyužitá obchodní adresa

Rumunsko je svým počtem obyvatel (23 mil.) bezpochyby perspektivním a zejména stále ještě nepokrytým trhem pro české výrobky. Nízká kupní síla (v roce 2000 činila průměrná čistá měsíční mzda přibližně 100 USD) a dlouhá návratnost kapitálových investic značně limitují nejen české firmy, ale i ostatní zahraniční investory.

Československo patřilo k předním obchodním partnerům Rumunska. Ještě v roce 1990 činil celkový obrat obchodní bilance 185 mil. USD, v následujících letech se však propadl na pouhých 43 mil. USD. Je proto potěšitelné, že obchodní bilance dosáhla v loňském roce 200 mil. USD (z toho vývoz z ČR 166 mil. USD, dovoz do ČR 34 mil. USD).

Rumunská ekonomika

V loňském roce se Rumunsku podařilo zvrátit negativní tendence hospodářského vývoje, které se vlekly rumunskou ekonomikou od roku 1996 a k nimž přispěly (kromě příčin vnitřních) i vnější vlivy: dopady ruské finanční krize, kosovská krize (embargo, zastavení plavby po Dunaji v Jugoslávii), celosvětová recese v těžkém průmyslu.
Současná vláda vzešlá z podzimních voleb slibuje v letošním roce rapidně snížit inflaci, která byla v uplynulých letech - na zemi kandidující na vstup do EU - enormně vysoká (1997 - 151 %, 1998 - 41 %, 1999 - 55 %, 2000 - 41 %), ovšem na výsledky tohoto předsevzetí budeme muset ještě počkat.
Nezaměstnanost se již několik let udržuje na úrovni kolem 10 %, neustále však roste počet osob pracujících nelegálně ve stínové ekonomice.
Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika) za evropským standardem v mnohém zaostává. Týká se to zejména silniční sítě, která však nyní prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Modernizací prochází také mezinárodní železniční síť a telekomunikace.
Největší část rumunského vývozu směřuje do zemí EU (v pořadí Itálie, Německo, Francie), další je Turecko. Pořadí zemí, ze kterých se do Rumunska nejvíce dováží, je přibližně stejné. Vyváží se především textilní výrobky, hutní výrobky, strojní zařízení a elektrické přístroje.
Mezi zboží nejčastěji vyvážené z ČR do Rumunska patří pneumatiky, výrobky z plastů, čerpadla a kompresory, motorová vozidla (především osobní automobily Škoda), potraviny, součásti železničních vozidel atd. Naopak z Rumunska se do ČR dováží nábytek, ovoce a zelenina, organické chemikálie, hutní výrobky, motorová vozidla.

Úskalí rumunského trhu

Také zpráva Evropské komise z konce loňského roku upozorňuje na značně rozšířenou korupci v zemi. Nepřehledný legislativní rámec a jeho často nejednotná aplikace jsou skutečnostmi, které při pronikání na rumunský trh způsobují zahraničním firmám potíže a umožňují na druhé straně rumunským partnerům těžit z neznalosti prostředí např. prodlužováním jednání, odkazováním na administrativní postup atd. Problematická je dosud i vypovídací úroveň poskytovaných informací, ať již jde o nabídkovou či poptávkovou agendu nebo o prodej privatizovaného podniku a čísla o jeho hospodaření. Možnosti, jak nejen udržet, ale zvýšit a vyvážit vzájemnou obchodní výměnu mezi ČR a Rumunskem, budou v nejbližších letech proto spíše spočívat v orientaci na komodity krátkodobé a střednědobé povahy.

Příležitost pro české podnikatele

Zkušenosti potvrzené některými českými firmami v Rumunsku ukazují, že ve společných podnicích s rumunskými partnery lze ve zdejším prostředí spíše uspět ve vyhlašovaných tendrech, resp. státních zakázkách.
Služby představují sektor, který je na rumunském trhu stále ještě nepokrytý, a poskytuje tudíž možnou příležitost k obsazení (zejména služby komunálního charakteru, služby spojené s využíváním volného času atd.). Na druhé straně předpokládá dobré kapitálové zázemí a poměrně dlouhou návratnost investic, což vyplývá z nízkého stupně tržního prostředí v Rumunsku a slabé kupní síly rumunského obyvatelstva.
Podnikatelé zajímající se o podnikání v Rumunsku by měli (raději předem) počítat s odlišnostmi rumunského obchodního prostředí, např. s leckdy komplikovaným jednáním s místními úřady, méně efektivními pracovními silami, nedochvilností. V zemi s tak velkorysými sociálními zákony, jakou Rumunsko bezesporu je, by primárním obranným reflexem příchozích podnikatelů mělo být uzavírání pracovních smluv výhradně na dobu určitou.
České firmy, které se přes tyto i další problémy dokázaly přenést, však investic do rumunského trhu nelitují.
Z rozlehlého rumunského teritoria by si možná větší pozornost potenciálních českých podnikatelů a investorů zasloužila oblast jižního Banátu, kde v šesti horských vesnicích či dalších městech žijí příslušníci české menšiny v Rumunsku. Tradiční zaměření vesnic na zemědělskou výrobu a postupné omezování důlní těžby, která byla v uplynulých desetiletích hlavním zdrojem příjmu českých rodin, s sebou přináší problém nezaměstnanosti. Sami krajané spolupráci s českými podnikateli (zatím všem velice omezenou) vítají - pracovní příležitosti v okolí jejich domovů by potom jistě přibrzdily znatelné vylidňování českých vesnic, ke kterému v posledních letech dochází. Situaci v oblasti v současné době patrně nejlépe mapuje nevládní organizace Člověk v tísni, která je garantem vládního projektu rozvojové pomoci českým krajanům. České ministerstvo zahraničí v jeho rámci vyčleňuje určité finanční prostředky i na asistenční pomoc při rozvoji podnikatelských aktivit v českých lokalitách. Několik českých krajanů potom zaměstnávají pobočky českých firem v Rumunsku jako překladatele.
Asistenční pomoc potenciálním českým exportérům poskytuje jednak obchodně-ekonomický úsek české ambasády v Bukurešti (např. informuje o mezinárodních či dvoustranných obchodních dohodách), jednak České centrum, které nabízí zájemcům z řad podnikatelů široký servis. Ze strany českých podnikatelů je největší zájem o vyhledávání potenciálních rumunských partnerů v zadaném odvětví a o zveřejňování kontaktních inzerátů českých firem ve věstnících jednotlivých obchodních komor. Tento servis poskytuje ČC zdarma, placené jsou ovšem další služby související především s prezentací jednotlivých firem v Rumunsku (pronájem prostor k jednání, překladatelské služby atd.) Kontakty na rumunské firmy, které hledají spolupracovníky v ČR, mohou čeští podnikatelé najít na internetové stránce Správy českých center www.export.cz.
Přehled důležitých kontaktů
Velvyslanectví ČR v Bukurešti
obchodní oddělení (obchodní rada Heřman Chromý)
Ion Ghica 11
Bucuresti 3
Tel.: 00401 315 91 42-3
Fax: 00401 312 25 37
E-mail: ccbucuresti@czech.cz
České centrum Bukurešť
Ion Ghica 11
Bucuresti 3
Tel.: 00401 315 91 42 - 3
Fax: 00401 312 25 37
E-mail: ccbucuresti@czech.cz
Správa českých center
Rytířská 31
110 00 Praha 1
Tel.: 02/21 61 02 56
Fax: 02/21 61 02 82
E-mail: info@czech.cz
Člověk v tísni, o. p. s.
Robert Basch
Kavčí hory
140 70 Praha 4
Tel.: 02/61 13 44 01
Fax: 02/61 13 41 37
E-mail: pinfcz@czech-tv.cz
Obchodní a průmyslová komora Rumunska
Camera de Comert si Industrie a Romaniei
Bd. Octavian Goga nr. 2, Sector 3
79502 Bucuresti
Tel.: +401 322 95 35 - 39
Fax: +401 322 95 42
E-mail: ccir@ccir.ro

Důležité internetové adresy:
ANEIR - Národní společnost rumunských dovozců a vývozců: www.aneir-cpce.ro
Rumunská obchodní komora: www.ccir.ro

Další články

Financování stroj. výroby/Podniková ekonomika

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: