Témata
Reklama

Rychlé firmy pohlcují pomalé

21. 05. 2003

Petr Zemánek

MM: V roce 2004 má Česká republika vstoupit do Evropské unie. Jak ovlivní tato skutečnost chod vámi řízené firmy, a to nejen z hlediska marketingu a obchodu, ale i technické úrovně, výroby a v neposlední řadě i logistiky?

Ing. Zemánek: Naše velmi úzké propojení na Německo znamená, že na bázi principů platných v Evropské unii již určitou dobu prakticky fungujeme. Nemyslím si proto, že by vstup České republiky do Evropské unie pro naši společnost znamenal nějaké zásadní změny. Kontinuálně si připravujeme optimalizaci obchodní pozice, do zpracování uceleného marketingu jsme například zapojili zahraniční odborníky a výsledky projektu jsou velmi podnětné. Z nich se odvíjí naše inovační a výrobní strategie. V oblasti logistiky si od vstupu do Evropské unie slibuji v první řadě zjednodušení výměny zboží s naší sesterskou firmou.
Reklama
Reklama
Reklama

MM: Jaký dopad bude mít pro váš podnik větší otevření konkurenci a naopak, jak se zvýší vaše exportní možnosti?

Ing. Zemánek: Jako společnost s vysokým podílem exportu se se světovou konkurencí setkáváme neustále a nepředpokládám, že by v našem případě došlo v souvislosti se změnou podmínek vyplývajících z členství v Evropské unii k zásadním změnám. V oboru panuje obrovská konkurence a nic ji neusnadní, nikdo nikomu nic ve světě zadarmo nedá a musíme spoléhat sami na sebe. Vždy říkám, že nikoliv velcí pohlcují malé, ale rychlí pohlcují pomalé. A my se snažíme o to být lepší, levnější a rychlejší dlouhodobě, bez ohledu na vstup do unie. Aktivní obchodní politiku nám umožňují provádět obchodní zastoupení vybudovaná téměř v padesáti zemích světa, poslední době v Číně.

MM: Po vstupu Irska do Společenství evropských států započala následně v této zemi masivní podpora vědy a výzkumu ze strany státu. Myslíte, že lze něco podobného očekávat i u nás?

Ing. Zemánek: Nemohu srovnávat, neznám detailně programy, které Irsko přijalo, ale myslím, že i u nás je dnes možné zapojení do určitých programů zaměřených na rozvoj výzkumu. Naše společnost např. participuje na státním programu pro podporu vzniku a rozšíření technologických center, do něhož jsme zařadili řešení šesti inovačních projektů. Každý dobrý hospodář by se měl starat o svoji budoucnost a investovat do ní.
Nikdo určitě nechce, aby se z naší republiky stával pouhý výrobce cizích výrobků bez vlastního tvůrčího potenciálu. Každý také určitě ví, že jen vysoce sofistikované výrobky schopné mj. přinášet nová know-how jsou nejjistější nadějí na přežití. Proto bych i předpokládal, že z tohoto pohledu bude strategie státu adekvátní.

MM: Domníváte se, že stát změní svoji daňovou politiku vůči výrobcům nejen zvýhodněním nákladů na vývoj, ale i novou odpisovou politikou pro urychlení inovace a modernizace výrobní základny (podobně jako v Itálii či v poslední době v USA)?

Ing. Zemánek: To je silná zbraň a velká pomoc, kterou může stát firmám poskytnout a vytvořit podmínky k progresivnějším inovacím. Každý zákazník očekává, že se zrychlením modernizačního cyklu přijde s každou generací něco nového, a to podtrhuje nutnost vývoje nejnovější výrobní techniky.
Když se podívám řekněme patnáct let zpátky, tak se přesnost broušení pohybovala v setinách, a přesnost soustružení v desetinách milimetru. V současnosti jsou požadavky o řád vyšší a brousí se v tisícinách, soustruží v setinách milimetru. Zkušenosti potvrzují, že tento trend bude nadále vzestupný.Tím chci říci, že urychlování inovací je nevyhnutelný proces, a aby se naši výrobci prosadili na trhu, neměli by být znevýhodněni a zůstat osamoceni bez odpovídající státní politiky.

MM: Ve které zemi - a nemusí být pouze na evropském kontinentě - si myslíte, že jsou nejvýhodnější podmínky pro podnikání ve vaší komoditě?

Ing. Zemánek: Na tuto otázku lze zřejmě odpovědět několika způsoby.
Z jednoho pohledu má výhodu ten subjekt, který podniká v místě s největší spotřebou. Pod tím si představuji třeba USA, Čínu nebo Německo. Z hlediska daňového zatížení to jsou zase země s daňovými úlevami a opět se mi vybavuje USA. Pro kvalitu a záruky je optimální Švýcarsko, předností skandinávských zemí je zase pořádek. Každý by si samozřejmě přál, aby mohl zůstat tím, čím je, a ideální podmínky pro podnikání byly právě v jeho zemi. Asi je třeba se snažit, aby to byla Česká republika.

MM: Jak byste v krátkosti shrnul klady a zápory vstupu do Evropské unie nejen z pohledu vrcholového manažera firmy, ale též občana České republiky?

Ing. Zemánek: Osobně vnímám vstup do Evropské unie jako návrat do přirozeného prostředí, protože se domnívám, že Česká republika patří do srdce Evropy. To, že se prohlásíme za "Evropany", by přitom nemělo narušit politické a obchodní vztahy k dalším zemím, které by měly být co nejotevřenější a přímé. Vidím obrovské východní a asijské trhy a myslím na to, abychom se pod vlivem Evropské unie nestali s ohledem na naše občasné tendence "papežštější než papež". Z našich poznatků usuzuji, že plnohodnotná integrace do EU znamená také schopnost dobře se dorozumět, a v tom možná vidím určitý handicap naší země.
Děkujeme Vám za rozhovor.
Reklama
Vydání #5
Kód článku: 30594
Datum: 21. 05. 2003
Rubrika: SST představuje / Strojírenství a EU
Autor:
Firmy
Související články
Stavme na pozitivním a fungujícím

Česko patřilo ke konci roku 2023 k zemím, jejichž ekonomika stále nedosáhla předcovidové úrovně. Hospodářský růst bude podle většiny ekonomů i v tomto roce velmi pomalý. Situaci komplikují nepříliš optimistické faktory, jako je nestabilita veřejných financí, výroba postavená na subdodávkách, nedostatečná infrastruktura a další. Když k tomu připočteme vnější geopolitické okolnosti, není situace příliš příznivá. A o tom, jak toto vše ovlivňuje automobilový průmysl a jak se zbavit stigmatu subdodavatelské země, jsme hovořili s Petrem Knapem, odborníkem společnosti EY pro automobilový průmysl.

Blíží se druhý ročník veletrhu broušení

Od 14. do 17. května 2024 se koná druhý ročník veletrhu GrindingHub, který odborníkům z celého světa představí – poprvé v historii ve čtyřech výstavních halách – nejnovější technologická řešení v oblasti broušení. Tentokrát se ve Stuttgartu představí přes 460 vystavovatelů z 31 zemí.

Kompozitní materiály z přírodních zdrojů

Veřejnost se stále více snaží být environmentálně odpovědnou. Ani napříč odvětvími průmyslu tomu není jinak. V oblasti kompozitních materiálů můžeme v posledních letech sledovat stále častější tendence využívat přírodní materiály jako náhradu konvenčních syntetických produktů. Roste poptávka po vláknech na rostlinné bázi (například vláknech ze lnu, konopí nebo sisalu) a tyto materiály získávají významný podíl na celkové produkci kompozitních výrobků.

Související články
MM Glosa: Sem se mi dívejte

Filmový a televizní dabing byl naší pýchou. František Filipovský nechť je toho důkazem. Úspěch rolí legendárního francouzského herce Louis de Funès, jehož vlastní hlas nikterak neupoutá, je z velké části právě dán mistrovským dabingem. Osobně bych se s ohledem na výuku jazyků tohoto pomyslného dabingového prvenství klidně vzdal a jménem Husákovy generace ho vyměnil za možnost zhlédnout černobílé upozornění ČST například před legendárním seriálem Profesionálové, že: „Pořad je v původním znění s titulky“, a agenty z CI5 slyšet v originále, a dostávat tak pod kůži hovorové fráze a výslovnost.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Promluvy Štefana Kassaye: Protiřečení na denním pořádku

Kolem nás, u nás, všude, kde existuje život, se každou vteřinu odehrávají miliony událostí, které zasahují jednotlivce, komunity, státy. Rostou nepokoje, protesty a skandování, pouliční bitvy, rebelie. Systémy budované člověkem v sílící zlovůli a vlivem ničivých výroků se řadu let dostávají do úpadku. Jsme svědky válečných konfliktů, nových a nových hrozících válek.

Letošní veletrh Formnext slibuje hojnou účast

Formnext, přední světový veletrh aditivní výroby a průmyslové produkce nové generace, slaví úspěšný start do nového veletržního roku – navzdory poněkud utlumené ekonomické situaci v Německu a globálním politickým výzvám se do konce února přihlásilo již přibližně 574 společností z 35 různých zemí.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Plzeňské setkání strojařů

Katedra technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni letos uspořádala již devátý ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň. V porovnání s minulým ročníkem zaznamenala podstatně větší návštěvnost – čítala téměř dvě stě účastníků a uskutečnilo se bezmála šedesát prezentací. Náš časopis na konferenci figuroval jako mediální partner akce.

MM Glosa: Eine große Katastrophe

V Německu to stále vře. Vedle obav z politických iniciativ a churavějící ekonomiky řeší naši západní sousedé i otázky rasismu. Skupina vědců, jejichž úkolem bylo zkoumat, jak kdysi dávno žili dinosauři, se raději zabývá otázkou, zda jména dinosaurů odpovídají dnešnímu duchu doby. Zatímco dinosauři kdysi obývali Zemi bez zájmu o politickou korektnost, jejich jména jsou nyní předmětem vášnivých debat, zdali nejsou rasistická nebo sexistická…

Promluvy Štefana Kassaye: Devalvace vědy vědeckou komunikací?

Užívání cizích slov v běžné řeči ještě nikoho neudělá vědcem ani to nepovýší jeho společenskou úroveň. Přesto má člověk, kromě běžné výměny názorů, svůj záměr, kterému odpovídá i příslušný komunikační styl. Pochopitelně, že vysoce uznávaná osobnost chce mít možnost být šiřitelem svých vlastních názorů.

Co přinese rok 2024 v oblasti automatizace?

Řada otřesů v posledních několika letech předznamenala novou éru zvýšených geopolitických a ekonomických rizik. Výrobci jsou nuceni k tomu, aby do obchodních modelů začlenili odolnost a flexibilitu a aby přehodnotili globální dodavatelské řetězce a vztahy. Zároveň stoupá tlak na začlenění principů ESG do rozhodování o provozu (tato zkratka z anglických slov environment, social a governance označuje vliv firmy na životní prostředí, pracovní podmínky ve firmě a její vliv na společnost, celkové fungování firmy uvnitř i navenek a její transparentnost).

Promluvy Štefana Kassaye: S novým rokem nové příležitosti

Milý úsměv již z dálky prozrazuje dobrou náladu Janka, mého přítele z dětství. Září radostí, z byť i náhodného setkání. „Štefane, víš, co všechno mě čeká? Tvrdá robota. Počínaje prvním pracovním dnem.“ Řekne mi hned na uvítanou. Jeníček toho má vždy dost na práci. Zlepšovací návrhy, inovace… A navíc, jako představitel podniku, svým dobře míněným posláním oplývá nesmírným zájmem o vše kolem. Chce šířit dobro, a pomáhat lidem realizovat jejich předsevzetí. Není to ale vždy tak jednoduché, vnější svět ovlivňuje ten náš vnitřní. Například, když byl prezentován vládní program, vyslechli jsme různá vyjádření, často i extrémní. Projevoval se určitý osobnostní intelekt. A jak dny plynou, až příliš často odkrývají znova rozdané karty. Do státní ekonomiky pronikají politické názory, a ekonomika je součástí podnikání.

Jak ušetřit za energie: Využijte odpadní teplo

Řada průmyslových provozů využívá různé technologie, při nichž vzniká velké množství odpadního tepla. Tato draze získaná energie často uniká bez užitku, například ve formě odvodu horkých spalin komínem. Na druhé straně teplo potřebujeme na ohřívání vody nebo na vytápění. K tomu, abychom unikající teplo zadrželi a využili je tam, kde je ho potřeba, slouží technologie zpětného získávání neboli rekuperace tepelné energie.

Kristova léta

Ke svému závěru se nachýlil rok, ve kterém stále rezonovaly všechny krize, které si Evropa nashromáždila za předchozí období. Některé státy se jejich důsledky popraly celkem se ctí, jako například Polsko, další se vrátily do předcovidové úrovně a bohužel Česká republika jako jediná stále lapá po dechu. Proč? Co je důvodem?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit