Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> S MES systémy k vyšší efektivitě
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

S MES systémy k vyšší efektivitě

Další konference z produkce společnosti Controller Institut, která se věnuje vzdělávání v oblasti controllingu a podnikových financí, s názvem Výroba v detailu se konala v Plzni a účastníkům vedle hodnotného programu v přednáškové sekci byl umožněn také vstup do výrobních prostor společnosti Doosan Škoda Power. Konference je primárně určena výrobním ředitelům a manažerům, technickým ředitelům či mistrům výroby, kterým představuje řešení pro efektivní řízení výroby ale také např. zaměstnanců.

Konference Výroba v detailu si klade za cíl pomoci osobám odpovědným za výrobní procesy ve firmě nalézt cestu, jak plánovat, řídit a realizovat výrobní strategie efektivně a bez chyb. Součástí přednáškového bloku byly prezentace seznamující posluchače s informačními výrobními systémy. Konkrétně v Plzni představovala společnost Merz vlastní výrobní informační systémy MES Merz. Své zkušenosti se zaváděním systému business inteligence od téže společnosti přijel z papírny Mondi Štětí prezentovat pan Müller. Systém však není určen pouze pro výrobní podniky, úspěšně je využíván také např. ve společnosti Logio v oblasti řízení dodavatelských řetězců. Zástupce společnosti Minerva Michal Hégr pak ukázal účastníkům, jak rychle a efektivně reagovat na neočekávané změny ve výrobě pomocí softwaru Siemens APS. Tento nástroj pro podporu strategického rozhodování v sobě propojuje prognostické funkce a možnosti zpracování zákaznických objednávek s ohledem na úroveň zásob a na aktuální výrobní kapacity a mnoho dalšího.


Společnost Doosan Škoda Power se pyšní již více než stoletou historií výroby energetických zařízení.

Digitalizace vhodná také pro kusovou výrobu

Plzeňský výrobní závod Doosan Škoda Power se pyšní již více než stoletou historií výroby energetických zařízení a parních turbín (společnost Doosan akvírovala Škoda Power v roce 2009). Vysoce účinné parní turbíny od 3 MW do 1 200 MW jsou vhodné pro široké spektrum zákaznických požadavků. To je v podstatě předurčuje být jedinečné v každé konkrétní aplikaci. Lze tedy nadneseně říci, že ve výrobním programu společnosti Doosan Škoda Power neexistují dvě naprosto totožné turbíny. I přes koncept kusové výroby společnost zavádí a úspěšně využívá výrobní informační systémy a digitalizaci. Již v roce 2000 byl zprovozněn první PLM systém a v následujících letech zavádění digitalizace pokračovalo v podobě systému správy nářadí TDM, který původních 90 000 aktivních nástrojů ve výrobě pomohl redukovat na méně než polovinu (35 000). I toto číslo je však podle slov ředitele výroby Jaroslava Milsimera stále příliš vysoké. Zavedení MES, systému pro sledování činnosti strojů (obrábí/neobrábí), přineslo jednorázové zvýšení produktivity o deset procent na všech CNC strojích. „I přesto, že je náš výrobní program tvořen kusovou výrobou, díky MES systému dosahují naše výrobní stroje výkonnosti 73 %,“ dodává Milsimer. Dalším příkladem úspěšné aplikace informačních systémů je monitorování činnosti vysokozdvižných vozíků a portálových jeřábů. Analýza získaných dat odhalila, že přestože se potýkali s nedostatečnou kapacitou, byly vozíky a jeřáby pouze neefektivně využívány a vlastně by jich stačilo i méně. Osvědčilo se také umístění videokamer (CCTV) do některých obráběcích strojů, které napomáhají kontrolovat výrobní proces, řezné parametry včetně např. tvorby třísky apod. Kamery a další kontrolní systémy strojů napomáhají mimo jiné i zefektivnit vlastní údržbu těchto sofistikovaných zařízení. V následujícím roce budou testovány také chytré hodinky ve spojitosti s monitoringem a prediktivní údržbou strojů. Snahou je také zavést bezpapírovou dokumentaci, ale zde je zatím nepřekonatelnou překážkou zobrazení výrobních výkresů velikosti A0 na vhodných obrazovkách instalovaných přímo u obráběcích strojů. Data v rámci výrobního systému MES nejsou plně propojena/integrována s PLM systémem (aktuálně dvě nezávislá IT/IS řešení), ale to by se mělo v blízké budoucnosti změnit. Zavádění vysokého stupně automatizace a robotizace v kusové výrobě není předmětné z pohledu finanční efektivnosti celého procesu. Výroba turbínových lopatek by se dala zčásti sériovou nazvat, i když jde vždy maximálně o počet zhruba sta stejných kusů. Robotizace zde už je technicky realizovatelná a projektový tým velmi intenzivně pracuje i na výpočtu ekonomického zhodnocení této investice. Rozhodnutí o realizaci projektu by mělo být během následujícího roku. Tak jako v jiných výrobních podnicích i v Doosan Škoda Power se zavádění kontrolních a monitorovacích systémů potkalo s nevolí zaměstnanců. Až časem si začali uvědomovat benefity, které to přináší, a nyní považují tyto systémy za prospěšné a užitečné.


Schéma architektury MES systému v Doosan Škoda Power

 

Investice do výrobních technologií

Investice do nadřazených systémů nejsou jediné, které společnost Doosan Škoda Power realizuje. Významnou investicí ve výši 170 milionů korun byla v loňském roce koupě horizontálního obráběcího centra řady MC Ultraturn 3500 od společnosti Georg. Nové obráběcí centrum umožňuje provádět soustružení, vrtání, frézování, broušení a měření mimořádně velkých dílců do hmotnosti 140 tun s průměrem do 3 500 mm a délkou 12 000 mm na jednom zařízení na jedno upnutí. Primárně je obráběcí centrum určeno pro výrobu rotorů turbín, které se dříve obráběly na třech různých strojích. Snížení počtu strojů nutných k výrobě turbínového rotoru ze tří na jediný snížilo dobu obrábění z 1 000 hodin na pouhých 550. Ačkoliv je Georg kolos vážící několik desítek tun, při pracovní směně ho zvládne obsloužit jeden člověk, i díky tomu, že může pomocí tří vnitřních kamer pohodlně sledovat celý řezný proces. Přes 5 metrů vysoký, 30 metrů dlouhý a 10 metrů široký stroj je totiž zapuštěn do masivní betonové vany a vzhledem k dobře propracované ergonomii má obsluha osu rotace rotoru v úrovni očí – stroj je obsluhován z úrovně podlahy. Obráběcí centrum Georg je opatřeno lunetami s hydrostatickým uložením, neobvyklé je také úplné zakrytování stroje s integrovaným odsáváním olejové mlhy – do prostoru haly pak neunikají žádné výpary. Výrazně se snížila také hlučnost okolí stroje.


Investice do horizontálního obráběcího centra MC Ultraturn 3500 od společnosti Georg umožňuje provádět soustružení, vrtání, frézování či broušení na až 12 m dlouhých dílech na jedno upnutí.

 

 

Již v minulosti bylo investováno do technologie hot wire welding určené pro svařování rotorů, která významně snížila dobu výroby, neboť dříve se na výkovek o hmotnosti 50 tun čekalo až dva roky. Technologie umožňuje svařování tloušťky stěny do 130 mm i z různých materiálů. Důležitou roli ve výrobě turbínových lopatek (největší vyrobená turbínová lopatka na světě má délku 60 palců, v Doosan Škoda Power vyrábějí největší lopatky o délce 48 palců) hrají pěti- a šestiosá obráběcí centra švýcarského výrobce Leichti. Skříně turbíny jsou pak obráběny na obrovských horizontkách od společnosti Škoda Machine Tool.

Technologie hot wire welding umožňuje svařovat rotory do tloušťky stěny 130 mm.

 

 

Po výrobě a montáži všech částí rotoru turbíny je nutné provést test stability a funkčnosti ve vyvažovacím tunelu. Doosan Škoda Power disponuje vyvažovacím tunelem o délce 19 m s nosností 150 tun. Turbínové rotory se zde roztáčejí rychlostí od 3 000 do 10 000 otáček za minutu podle daného typu. Aby byla ověřena zejména bezpečnost, jednou za svou životnost se zde rotor turbíny roztočí otáčkami až o 20 % vyššími, než jakými se bude rotor točit v aplikaci, pro kterou je vyroben.


Turbínové rotory se ve vyvažovacím tunelu roztáčejí rychlostí od 3 000 do 10 000 otáček za minutu po dle daného typu.


Vysoce účinné parní turbíny Doosan Škoda Power od 3 MW do 1 200 MW jsou vhodné pro široké spektrum zákaznických požadavků. To je v podstatě předurčuje být jedinečné v každé konkrétní aplikaci.

Jakým způsobem se ve výrobě pracuje s lidmi?

Na závěr si dovolím ještě vyzdvihnout poslední přednášku prezentovanou Ivou Šubrtovou, lektorkou ve společnosti Controller Institut, která místo úskalí při práci se systémy a stroji poukázala na časté chyby při práci s lidmi, zejména při obsazování manažerských/vedoucích pozic. Často jsou nevhodně voleni z řad specialistů, kteří sice mohou být nejvýkonnějšími pracovníky, ale postrádají manažerské schopnosti. V nové funkci pak nejsou spokojeni. Vhodnější adept na povýšení do manažerské či vedoucí pozice je např. ten, který nejlépe vychází s ostatními. Kde se také často chybuje, je nesprávný způsob zadávání úkolů. Při zadávání úkolů je vhodnější určit, co má být uděláno, než jak to má být uděláno. Zaměstnancům je důležité svěřit odpovědnost, aby se mohli realizovat a připadat si důležití. Pak mají sami snahu vybudovat si respekt a práci odvést podle svého nejlepšího svědomí.

Další konference, tentokrát s názvem Setkání výrobních ředitelů, z dílny společnosti Controller Institut se bude konat od 11.–12. dubna 2019. Účastníci se mohou těšit na exkurzi do výrobního podniku Zetor Tractors.

Eva Buzková, Plzeň
Foto: Doosan Škoda Power

Eva.buzkova@mmspektrum.com

Další články

Průmysl 4.0
Automatizace, regulace
Materiály konstrukční kovové
Montáže/ kompletace
Technologie spojování/ dělení materiálů
Energetické strojírenství
Obráběcí stroje a technologie

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: