Témata
Reklama

Šestá generace povlaků

04. 02. 2004

Lichtenštejnská firma Balzers, která vstupem na trh PVD povlakování již před téměř 25 lety a v roce 1980 uvedením prvního povlaku TiN zahájila novou éru povlakování nástrojů, se v roce 2003 stala první a jedinou firmou na světě, jež zavádí využití nového patentově chráněného povlaku AlCrN, nesoucího označení Balinit G6 pro komerční využití v průmyslové praxi. V historii firmy jde již o tzv. šestou generaci - proto označení G6

Povlak s vysokou tvrdostí bez titanu

Nepočítáme-li povlak Balinit D (CrN), je nový AlCrN povlak Balinit G6 prvním nitridovým povlakem bez titanu. Je charakterizován vynikajícími vlastnostmi zásadními u nástrojů pro třískové obrábění, mezi nimiž do popředí vystupuje dosud u PVD povlaků nedosahovaná žáruvzdornost či odolnost vůči oxidaci za vysokých teplot až do 1100 °C a velmi malé snížení tvrdosti (dále charakterizované jako mikrotvrdost HV 0,05) při vysokých teplotách.
Dosud používané povlaky ztrácejí svoji tvrdost prudkým poklesem při zvýšení teploty v rozsahu 50 °C v intervalu teplot 900 až 950 °C. Naproti tomu je pokles tvrdosti u povlaku Balinit G6 pozvolný, a to v intervalu teplot 700 až 1000 °C i výše.
Reklama
Reklama
Reklama

Pro vysoké výkony

K dosažení vyšších výkonů přistupuje parametr bezproblémově využitelné vysoké řezné rychlosti v intervalu vc 200 až 400 m.min-1. Tyto dvě dominantní charakteristiky předurčují povlaky Balinit G6 zejména pro ty operace třískového obrábění, kde lze těchto vlastností s výhodou využít, a to hlavně při efektivním obrábění materiálů o tvrdosti nad 55 HRC. Povlak Balinit G6 je vhodný k povlakování a opakovanému povlakování jak nástrojů z rychlořezných ocelí, tak ze slinutých karbidů, a to jak vyměnitelných břitových destiček, tak celokarbidových nástrojů.

Kdy na českém trhu?

Pro zákazníky na českém trhu budou povlaky Balinit G6 dostupné počínaje březnem 2004. Avšak již od prosince 2003 mají české firmy možnost požádat o testovací povlakování vlastních nástrojů, které se však bude řídit do konce února 2004 mírně odlišnými podmínkami, než jsou standardně obchodně nabízené, a bude určeno pouze pro potřeby nekomerčního využití.
Do doby výstavby povlakovacího centra v České republice (plánováno na první polovinu roku 2004) je firma Balzers obchodně i logisticky zastupována firmou GLZ, s. r. o., která zajišťuje služby PVD povlakování povlaky Balinit v plném rozsahu standardní i speciální nabídky firmy Balzers, včetně zajištění povlaků Balinit G6. Uvedení job coating centra do provozu bude znamenat značný přínos nejen pro povlakování nástrojů, ale i pro využití kluzných povlaků Balinit na strojní aplikace, jako např. pro převodovky, konstrukce obráběcích strojů, uložení a jiné aplikace pro automobilový průmysl.
-ab-
Reklama
Vydání #1,2
Kód článku: 40108
Datum: 04. 02. 2004
Rubrika: Trendy / Materiály
Autor:
Firmy
Související články
Aplikace nanomateriálů ve strojírenství

Nanotechnologie umožňují vývoj nových generací kompozitů s vylepšenou funkčností a širokou škálou aplikací. V současnosti nanokompozity představují mnoho aplikací v mnoha průmyslových oborech. Užitné vlastnosti nanomateriálů vyplývají z jejich výjimečných fyzikálních a chemických vlastností, velikosti, tvaru či povrchové morfologii. Velikostní efekt (size efect) umožňuje výrazně zlepšovat užitné vlastnosti konvekčních materiálů. Nanotechnologie díky svému inovačnímu potenciálu již dnes výrazně ovlivňují moderní průmyslové produkty.

Pokročilé slitiny mědi a vysoce odolné mosazi

Společnost FRW Carobronze, která se specializuje na dodávky slitin mědi s pokročilými technickými vlastnostmi výrobcům v různých oborech, doplnila svoji řadu vysoce specializovaných slitin mědi o kované nebo vytlačované polotovary ze slitiny CuNi14Al2 (UN14A2) a kované nebo vytlačované polotovary z vysoce odolných mosazí CuZn19Al6 (UZ19A6) a CuZn23Al4 (UZ23A4).

Výrobní laserové technologie

Výrobní laserové technologie lze dělit mnoha způsoby-, podle použitého výkonu, délky pulzu nebo interakce s materiálem. Nejjednodušší způsob rozdělení laserových technologií je do tří skupin: dělení a odebírání materiálu, spojování materiálu a úprava povrchu materiálu. Vzhledem k rozmanitosti využití laseru není toto dělení zcela jednoznačné a existuje několik dalších technologií, které se nacházejí mezi těmito kategoriemi.

Související články
Výuka a výzkum aditivních technologií

Inovativní výrobní technologie nacházejí své místo také v technickém vzdělávání. Do svých osnov je dříve či později zakomponovaly všechny technické vysoké školy. Avšak pořízení nákladných technologií se neobejde bez podpory ze strany průmyslového výzkumu. Na Fakultě strojní ČVUT v Praze nyní disponují úplně novým zařízením M2 cusing pro výrobu dílů metodou DMLS německého výrobce Concept Laser, dnes působící pod značkou GE Additive. Stroj dodala společnost Misan a technologie slouží primárně pro výzkum v leteckém průmyslu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Kombinace technologií slévání a 3D tisku

Aditivní technologie přinášejí do oboru slévárenství nový pohled na věc a výrazně ovlivňují nejen proces výroby odlitků, ale i myšlení pracovníků ve slévárnách. Aditivní výroba zásadním způsobem mění zavedené pracovní postupy, systémy práce s výrobní dokumentací, technickou přípravu výroby a technologii výroby odlitků. Mění také možnosti konstrukce odlitků včetně jejich tvarové náročnosti. Proto můžeme bez přehánění tvrdit, že celou slévárnu a její postup výroby odlitků lze vměstnat do jednoho stroje - 3D tiskárny na kovy.

Ultra lehké komponenty vyráběné 3D tiskem

V posledních letech se do širšího povědomí dostávají aditivní technologie, neboli 3D tisk, kde je součást tvořena přidáváním materiálu nikoliv jeho odebíráním, jako je tomu u klasického obrábění. Jejich využití je zkoumáno napříč nejrůznějšími obory od strojírenství přes architekturu až po medicínu a módu. Pokud se omezíme na 3D tisk kovů, zjistíme, že aditivní technologie jsou brány jako prostředek pro výrobu tvarově složitých a občas konvenčními způsoby zcela nevyrobitelných dílů. Jsou brány jako jakási ideální výrobní technologie pro výrobu čehokoliv. V posledních letech se navíc stále více skloňuje spojení aditivní technologie a topologické optimalizace, což je způsob návrhu tvaru dílu na základě matematické optimalizace. Jak lze tušit, navržený tvar je značně složitý a často bývá označován jako organický. Takové díly jsou údajně vhodné pro 3D tisk, ale není tomu tak. Ve většině případů je realita daleko prozaičtější. Použití aditivní technologie je pouze jediná možnost, jak takový díl vyrobit.

Jsou smíšené konstrukce dočasně za svým zenitem?

Nikdo nenamítá proti oprávněné potřebě lehkých konstrukcí v dopravě, aeronautice, obalové technice a u pohyblivých částí strojů, systémů a zařízení. Avšak jsou smíšené konstrukce s plasty vyztuženými vlákny v současnosti opravdu za svým zenitem?

Obrábění těžkoobrobitelných materiálů

Stále rostoucí požadavky výrobců proudových motorů vyžadují kontinuální vývoj žárupevných materiálů. Klasické metody obrábění jsou zde na hranici svých možností, efektivní alternativou je elektroerozivní řezání drátovou elektrodou.

Od aditivních strojů k hybridním zařízením

Zlepšující se funkčnost a výkon hardwaru, široká paleta volby materiálů a stále se zlepšující kvalita vyráběných součástí přispívají k růstu aditivní výroby. Technik ve výrobě tak získává neustále na významu.

Aditivní výroba unikátních řezných nástrojů

Aditivní technologie jsou jedním z nosných pilířů Průmyslu 4.0. Od roku 2014, kdy v ČR 3D tisk kovů odstartoval „ve velkém“, byla o této problematice napsána celá řada publikací, díky nimž je tato technologie považována za poměrně známou. Jedním z průkopníků 3D tisku v ČR je firma Innomia, která přinášela informace o technologii DMLS do povědomí českého průmyslu již několik let před tímto zmiňovaných boomem.

Automatizace lidem práci nebere

Automatizaci se ve firmě Kovosvit MAS věnují od roku 2013. Z původního projektu vznikla samostatná divize MAS Automation a na letošní rok má plánované téměř dvojnásobné tržby oproti roku 2017. V porovnání s plánovaným obratem celého Kovosvitu jsou tržby divize zatím nevýznamné, ale průměrný růst divize o dvě třetiny ročně dokládá, že automatizace má v podniku ze Sezimova Ústí zelenou.

Autogen, plazma či laser?

Ať ve strojírenském, elektrotechnickém, potravinářském, chemickém či důlním průmyslu, nebo ve stavebnictví, zemědělství a mimo jiné také při výrobě dekoračních předmětů, tam všude nacházejí uplatnění CNC stroje pro termické dělení materiálů.

Průmyslové využití nejvýkonnějších laserů

Již několik desetiletí jsme svědky postupného nabývání významu a upevňování pozice laserů nejen v průmyslových provozech, ale i ve zdravotnictví, metrologii a mnoha dalších oblastech. Na stránkách tohoto vydání je uvedeno hned několik možností jejich využití, všechny jsou však velmi vzdálené možnostem laserů vyvíjených v centru HiLASE. V Dolních Břežanech u Prahy totiž vyvíjejí „superlasery“.

Oscilující paprsek laseru pracuje přesněji

Univerzálním nástrojem naší doby je laser, kterým je možné bezdotykově opracovávat téměř všechny materiály. Ještě lépe a přesněji se podaří materiály řezat nebo gravírovat, když paprsek laseru kmitá.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit