Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Setkání výrobních ředitelů
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Setkání výrobních ředitelů

Výrobní ředitelé průmyslových podniků jsou denně stavěni před problémy, které musejí zvládat efektivně řešit. Stojí někde v polovině pomyslné pyramidy podnikové hierarchie, kdy musejí vyhovovat požadavkům shora a proměňují je v praxi, komunikují nastalé změny svým podřízeným a zase "nahoře" vysvětlují, proč se např. nepodařilo požadované výsledky dosáhnout. Leckdy uvítají radu od zkušenějšího kolegy, či možnost porovnání, jakým způsobem to dělají v podobném provozu. Debatu nad tématy, která spojují většinu průmyslových podniků, každoročně zprostředkovává společnost Controller Institut, poskytovatel vzdělávacích služeb v oblasti controllingu a financí.

Konference Setkání výrobních ředitelů se letos konala v Přerově, byla rozdělena do tří tematických diskuzních bloků/workshopů a vyvrcholila exkurzí do firmy Meopta, výrobního podniku optických produktů pro průmyslové, vojenské a spotřební trhy. Na čtyřicet výrobních ředitelů konferencí provázel Martin Kořínek, jednatel společnosti Grammer CZ, výrobce sedaček do kamionů, vlaků a pro offroad.

Proč špatný management dusí firmy?

První blok s názvem Role vedení v úspěšné výrobní firmě vedla lektorka kurzů a MBA, facilitátor a kouč Iva Šubrtová. Sama Iva má bohaté zkušenosti jako operátorka a ve svém diskuzním bloku upozornila na časté problémy mezi vedoucími a podřízenými, které nejčastěji pramení z nejasného zadání úkolů, z neúplného předání odpovědnosti (ředitelé často řeší problémy na úrovni, kterou už měli dávno ve své pozici předat jinému podřízenému) či nedostatečné komunikace. Cílem této diskuze bylo ujasnit si, za co jsou manažeři a mistři skutečně odpovědní, nalézt cestu, jak správně rozdávat úkoly či jak správně vybrat mezi operátory vhodného kandidáta na mistra/předáka, jestli je lepší provádět lidi změnami, nebo je nechat změny provádět. Výše zmíněné problémy managementu vystihují také slova pana Kořínka: „Kdo vesluje, nemůže kormidlovat!“

Úspěšné vedení změn

Druhý blok s názvem: … „jistá“ realizace změn v (ne)jistých dobách… plynule navazuje na první. Moderátor druhého bloku Pavel Janout, provozní ředitel ve společnosti Moog Brno, pomocí diskuze řešil otázku: Proč vedení změn někdy selhává? Jistě mi dáte za pravdu, že změny zejména ve výrobním prostředí jsou často spojeny s nevolí zaměstnanců (zákaz kouření, změna pracovní pozice, zavádění kontrolních systémů, pracovní pomůcky apod.). Dříve nebo později si zaměstnanci na změny musejí zvyknout, ale určitě jsou různé cesty, jak se vyvarovat nepříjemných situací. Všechny tři skupiny ředitelů se shodly na tom, že je v první řadě důležité změny správným způsobem komunikovat, ideálním případem pak je, když má zaměstnanec pocit, že to vymyslel sám, že mu změna v práci pomůže nebo mu ji ulehčí a že se na ní chce podílet. Diskutovány byly také jednotlivé kroky, co by změnám mělo předcházet, co by se změnami mělo probíhat a že je vždy důležité zapojené lidi motivovat a projevit vděčnost nad jejich snahou!


Konference Setkání výrobních ředitelů se letos konala v Přerově, byla rozdělena do tří tematických diskuzních bloků/workshopů, kde se ředitelé na jednotlivých tématech aktivně podíleli.

K čemu slouží ukazatel OEE?

Třetí blok se týkal konkrétní změny, kterou mnoho podniků už prošlo nebo právě prochází, a to je zavádění ukazatele OEE (overal equipment effektiveness = celková efektivita výroby). Hodnota OEE představuje klíčovou informaci pro podniky, které chtějí zlepšovat a zeštíhlovat své výrobní procesy. Je to nejpoužívanější výrobní statistika managementu podniků, která ukazuje výrobní ztráty způsobené prostoji, opravami nebo poruchami strojů – dostupnost, ztráty využití normované kapacity zařízení/nižší výrobní takt – výkon a ztráty z nekvality výrobků – kvalita. OEE je v procentech vyjádřeno jako součin těchto tří faktorů (dostupnost x výkon x kvalita x (100 %)). Zúčastnění ředitelé se shodli na tom, že jde o velmi účinný nástroj k odhalování slabých míst výroby, avšak je potřeba jednotlivá data uvádět pravdivě i za cenu, že výsledné číslo bude nižší, než požaduje vedení. Moderátor třetího bloku Miroslav Krejčí, produktový manažer ve společnosti THK Rythm Automotive Czech, sdílel vlastní zkušenosti s ukazatelem OEE. Nejen v jeho případě k dosažení reálného výsledku faktoru OEE napomohl sběr dat z výroby, která je nutné umět správně vyhodnocovat.

Co čeká český průmysl?

Mezi řečníky byl pozván viceprezident pro hospodářskou politiku a export ze Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Posluchače ujistil, že také pro letošní rok je odhadován růst HDP, a to ve výši 2,8 %, kde průmysl tvoří zhruba 32 %. Takto optimistickou prognózu může v současné době ovlivnit výsledek brexitu, důsledek uvalených cel USA na dovoz oceli a hliníku z EU a eskalace zavádění cel mezi USA a Čínou (+ další). Nejvíce pesimistický odhad je pak růst pouze o 1,8 %. Na dotazy zúčastněných ředitelů se dále Špicar vyjadřoval k elektromobilitě, kdy poukázal na to, že je sice dobře, že v Evropě myslíme na snižování CO2, ale bude to asi málo platné, nepřidají-li se k nám také ostatní kontinenty (i znečišťovatelé – nejde totiž jen o automobily), a že v konečném důsledku by to Evropu mohlo stát ztrátu konkurenceschopnosti v oblasti automotive. Závěrem promluvil také na téma nedostatku kvalifikovaného personálu a pracovní síly obecně. Svaz tyto nedostatky řeší zaměstnáváním vězňů, podporou zaměstnávání žen po mateřské dovolené a zaměstnávání cizinců (v rámci tohoto programu do ČR již přišlo pracovat 20 000 Ukrajinců a Špicar plánuje pozvat dalších 40 000). Na zúčastněné apeloval, že efektivním řešením tohoto problému je také automatizace a robotizace.


Mezi řečníky byl pozván viceprezident pro hospodářskou politiku a export ze Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Lepší pohled na svět

Dvoudenní konference byla zakončena prohlídkou výrobního podniku Meopta, nadnárodní společnosti, která byla založena už v roce 1933. Od té doby hrdě pokračuje v tradiční výrobě špičkových optických, optomechanických a optoelektronických produktů. Společnost má nyní továrny v České republice a Spojených státech. Má vlastní vývojové centrum a realizuje kompletní proces od prvotní myšlenky až k sériové výrobě. Je partnerem a dodavatelem mnoha světově proslulých firem, které působí v oblasti lékařství, digitální filmové projekce, polovodičového průmyslu, průzkumu vesmíru či vojenských systémů. Významnou osobností v historii firmy byl loni zesnulý Paul Rausnitz (ƚ 11. 11. 2018), jenž do skupiny Meopta, která se při restrukturalizaci rozdělila do několika divizí, poprvé vstoupil v roce 1992. Pomohl společnosti zbavit se dluhů a v roce 2003 ji plně ovládl, když vytěsnil poslední akcionáře z privatizačních dob. Dnes je generálním ředitelem Meopta Group Paulův synovec Gerald Rausnitz. Na řízení se Gerald podílí již řadu let a zasadil se o moderní fungování firmy, např. zavedením ERP systému Axapta či získáváním zakázek v segmentu průmyslových aplikací, který dnes tvoří 76 % celkového obratu firmy.

Od roku 2010 firma výrazně investuje do rozvoje nových technologií a do rekonstrukce a modernizace výzkumného a vývojového centra. Dnes každoroční investice do nových zařízení přesahují 200 milionů korun. Poslední velkou investicí byla výstavba nového čistého prostoru ISO 5 na montáž optických komponent pro průmyslové aplikace, která se uskutečnila v loňském roce. Během prohlídky těchto prostor se na znamení našeho průvodce od stolu zvedá žena v kombinéze a s rouškou na tváři a skrz okno nám ukazuje objektiv, který právě montuje dohromady. Zařízení se skládá asi z 15 kusů optických komponent a vyhodnocovací techniky. Každý důležitý krok montáže je fotograficky dokumentován pro zaručení kvality. Zaměstnanci na této montáži musejí disponovat vysokými motorickými schopnostmi, které osvědčují během půlročního tréninku. Trpělivost a zručnost jsou jejich nepostradatelnými vlastnostmi.


Montáž optiky se provádí v čistých prostorách. Společnost Meopta disponuje prostorami ISA 4, ISO 5 a ISO 6. (Foto: Meopta)

Dalším pracovištěm, kam nás vede náš průvodce Vlastimil Cech, COO Meopty, je výroba optiky. Ta je rozdělena do dvou sekcí podle tvaru vyráběné optiky na sférickou a rovinnou optiku. Rovinná optika slouží především k převrácení či otočení obrazu, k odklonění obrazového svazku, případně v kombinaci s přesnými vrstvami jako disperzní nebo polarizační prvky. Nahlédnout můžeme do tzv. hrubárny, kde na hranolech např. pro vojenské periskopy probíhají hrubárenské práce – broušení a pětiosé tvarové obrábění. CNC brousicí stroje nejčastěji značky Haas jsou napojeny na společný ERP systém, který v reálném čase ukazuje plnění zakázky. Abychom si mohli prohlédnout další část výroby (tentokrát sférické optiky), musíme přejít do vedlejší budovy. Přesné optické komponenty se mezi jednotlivými budovami pohybují v k tomu určených nadzemních tunelech. Sférické čočky jsou nejčastěji využívanými optickými elementy, ať již samostatně, nebo v různých sestavách. Vyrábějí se konkávní a konvexní tvary čoček s širokým rozsahem poloměru zakřivení. Leští se na vysokou přesnost na strojích nejčastěji německých renomovaných výrobců. Celosvětový trend ve zvyšování výkonu, přesnosti a rozlišovací schopnosti optických systémů zavedl do designu optických soustav prvky s asférickými plochami. Asférické plochy jsou obecně definovány jako nekulové, rotačně symetrické plochy, jejichž poloměr zakřivení se mění v radiálním směru do středu optického elementu. Výroba a měření asférických prvků se liší od těch sférických. Neplatí zde principy celoplošného opracování a měření. Výroba je tím časově náročnější.


Práce s optikou vyžaduje velkou manuální zručnost, vysokou čistotu a high-tech výrobní zařízení. (Foto: Meopta)

Pro finální korekce tvarů ploch a k dosažení vysoké přesnosti je využívána patentovaná technologie magnetoreologického leštění (QED-MRF). Finální tvarovou korekci lze na tomto zařízení provádět u všech druhů optiky. Princip je postaven na magneticky citlivé kapalině, která v působícím magnetickém poli mění svou intenzitu a tvar a vytváří tak speciální lešticí nástroj. V neposlední řadě je možné jednotlivé optiky opatřit také tenkými vrstvami se speciálními vlastnostmi pomocí vakuového napařování. Meopta vlastní 38 vakuových zařízení (nejčastěji značky Bühler), která umožňují napařování za tepla nebo studena ve spektru UV přes VIS až po IR (193–1 600 nm). Čistota ovzduší se na tomto pracovišti pohybuje od 1 000 do 10 000. Jen o pár pater níže se ve stejné budově nachází ještě jedna zajímavá technologie, na kterou jsme mohli také nahlédnout. Jde o fotolitografii – výroba záměrných křížů, značek a různých stupnic. Na substráty z optických skel se zde nanáší tenká vrstva chromu, leptání obrazců s tloušťkou čar tenkých až 0,003 mm je pak prováděno kyselinami nebo plazmou.


Společnost Meopta se rozprostírá na ploše 140 000 m2 a zaměstnává 2 400 zaměstnanců. Na fotografii Vlastimil Cech ukazuje jednotlivé divize.

Poslední zastávkou naší minitour závodem rozprostírajícím se na 140 000 m2 je divize Mechanika. Meopta disponuje více jak 120 obráběcími centry. Strojový park je rozdělen podle typu výrobní operace, nejpřesnější stroje pracují v oddělených klimatizovaných místnostech. Středisko měření je integrováno přímo mezi jednotlivá výrobní střediska, na 3D měřicích zařízeních zde probíhá kontrola kvality. Nejčastěji se obrábí hliník, korozivzdorné oceli, hořčík, titan, plasty a další. Vysoko nad našimi hlavami, tak aby každý mohl vidět, je obrazovka, která ukazuje reálné plnění plánu a dostupnost každého stroje. Všechna centra svítí zeleně – žádné nestojí, výroba probíhá v plném proudu. Na obrazovce se usmívá smajlík, neboť také plán se daří plnit a v pravém sloupci se operátoři dozvědí, co bude dnes v kantýně k obědu. V závislosti na zakázkách zde na mechanice 430 zaměstnanců pracuje i v nepřetržitém provozu a každý měsíc spotřebují nástroje za jeden milion korun.
Je až neuvěřitelné, kolik náročných technologií se skrývá v budovách přerovského areálu společnosti Meopta. Hospodářské výsledky společnosti však dokazují, že jde o high-tech technologie nejvyšší úrovně, a proto jsou optické komponenty i celé optické sestavy Meopta známé po celém světě. Pro fanoušky biatlonu jistě nebude překvapení, že český biatlon používá dalekohledy společnosti Meopta. Důvěru česká společnost získala také u norského biatlonového týmu.

Eva Buzková

Eva.buzkova@mmspektrum.com
 

Další články

Průmysl 4.0
Inovace
Management a řízení
Automobilový průmysl
Automatizace, regulace
Montáže/ kompletace
Obráběcí stroje a technologie

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky














Sledujte nás na sociálních sítích: