Témata
Reklama

Jak se společnost Pfeiffer stala beta testerem řídicího systému Sinumerik? A jak se vůbec Jak tento systém dostal do světa zakázkového obrábění a provozu obroben? Nebyl to vůbec lehký začátek a pro projektového manažera Karstena Schwarze ze společnosti Siemens, který stojí za tímto historickým milníkem, to nebylo vůbec snadné.

Koncem 90. let minulého století našel nového partnera, zakázkového výrobce společnost Pfeiffer, a tím se vše změnilo. Společně nastavili a optimalizovali řídicí systém přímo v provozu, a zahájili tak partnerství, které existuje mezi společnostmi a generacemi už více než dvě desítky let. Řídicí sytém Sinumerik tak snadno pronikl do světa zakázkového obrábění a stal se známou tváří mnoha obroben.

„Znáte to sami,“ říká Karsten Schwarz s úsměvem. „Občas v práci narazíte na věci, za které opravdu stojí bojovat. Pro mě to byl a vždy bude systém Sinumerik.“
V roce 1997 se totiž inženýr Karsten Schwarz rozhodl pro zcela nový úkol – zavést systém Sinumerik do provozu obroben, respektive do světa zakázkového obrábění. Nová provozní a programovací uživatelská rozhraní „ShopMill“ pro frézování a „ShopTurn“ pro soustružení byla navrhnuta tak, aby zjednodušila každodenní práci kvalifikovaných pracovníků. Namísto kódování komplikovaných NC výrobních programů, nová rozhraní slibovala přesné a jednoduché nastavení sekvencí jednotlivých kroků pro daný požadavek.

Karsten Schwarz dobře ví, že si tehdy nestanovil snadný úkol: „Většina obroben reagovala skepticky a často jsem slýchával komentáře typu „Řízení Siemens? Ne děkuji, to je moc drahé a složité. Je to spíš pro automobilový průmysl, ale ne pro nás, pro obrobny,“ vzpomíná na těžké začátky a reakce malých výrobců. Je pravdou, že systém Sinumerik používaly až do začátku nového tisíciletí především velké firmy z automobilového nebo leteckého průmyslu.

Reklama
Reklama
Reklama
„Díky kontaktu s Karstenem Schwarzem se naše společnost stala beta testerem systému Sinumerik,“ říká Andreas Pfeiffer (vlevo).

(Zdroj: Siemens)

Začátek partnerství

Když Karsten Schwarz jednou cestou z práce náhodně navštívil dlouholetého zákazníka v Zirndorfu, společnost Pfeiffer, zdálo se zpočátku, že se nejedná o nic zásadního. „Přivítali mě tehdy spíše skepticky,“ vzpomíná dnes s úsměvem. Avšak tehdy večer v roce 1998 po velice živé debatě začalo intenzivní partnerství. Karsten Schwarz a Andreas Pfeiffer starší zjistili, že mají společný cíl, a to optimalizovat systém Sinumerik pro malosériovou výrobu obroben.

„Díky kontaktu s Karstenem Schwarzem se naše společnost stala beta testerem systému Sinumerik,“ říká Andreas Pfeiffer, jednatel společnosti W. Andreas Pfeiffer – Maschinen – und Apparatebau.

„Frézku s rozhraním ShopMill jsme začali používat počátkem 90. let,“ vzpomíná Andreas Pfeiffer mladší, který v roce 2012 převzal firmu po svém otci. „Zpočátku jsme s tím měli jisté problémy, což je u zavádění nového softwaru celkem běžné. Když se u nás ve dveřích objevil Karsten Schwarz, můj otec mu podrobně popsal, co by potřeboval v provozu zlepšit,“ vzpomíná Andreas Pfeiffer mladší s úsměvem. Byla to šťastná náhoda, jak se brzy ukázalo. Díky úzké spolupráci tým dokázal optimalizovat uživatelské rozhraní a naprogramovat systém Sinumerik tak, aby dokázal splnit veškeré potřeby zakázkové výroby.

„Z tohoto vývoje systému Sinumerik se čerpá ještě dnes. Je to jeden z nejšťastnějších okamžiků v historii systému Sinumerik,“ dodává Karsten Schwarz.

Díky novým technologiím a možnosti kompletní simulace pracovních procesů, ještě před uvedením do provozu, je možné předem odhalit případné problémy.

(Zdroj: Siemens)

Vstup do světa zakázkového obrábění

Po několika letech zkoušení a testů a poskytování zpětné vazby bylo na trh uvedeno nové uživatelské rozhraní Sinumerik Operate, které sjednotilo nástroje ShopMill a ShopTurn do jednoho rozhraní a je v obrobnách používáno dodnes. „Tenkrát se společnost Siemens nejprve musela naučit, jak do procesu vývoje zapojit koncové uživatele,“ vzpomíná Karsten Schwarz a dodává: „K zásadní změně došlo až založením školicího střediska TAC v roce 2006, nyní známé jako centrum DEX (Digital Experience and Application Center), které je situované v německém Erlangenu.“

Už při první společné optimalizaci řídicího systému Sinumerik pro každodenní provoz obroben se Karstenu Schwarzovi a Andreasu Pfeifferovi mladšímu podařilo odstranit zásadní problémy. A tak stále více obroben objevovalo výhody, které systém Sinumerik přinášel, a začaly jej používat v každodenním provozu.
Už během prvních workshopů pro koncové zákazníky, které se tehdy konaly v Zirndorfu, jsme byli schopni inspirovat řadu středně velkých podniků, aby začaly uvažovat o k přechodu na systém Sinumerik,“ vzpomíná Karsten Schwarz.

„Kolem roku 2000 pak společnost Siemens použila ve své celosvětové marketingové kampani kartonového nosorožce v životní velikosti. Jeho roh byl vyroben z kusu kovu vyfrézovaného právě v našem podniku,“ říká Andreas Pfeiffer.

„Z tohoto vývoje systému Sinumerik se čerpá ještě dnes,“ říká Karsten Schwarz (vpravo).

(Zdroj: Siemens)

Na cestě k digitalizaci

Ani Karsten Schwarz, ani Andreas Pfeiffer mladší však neusnuli na vavřínech. Oba se již delší dobu soustředí na úspěšný přechod k digitalizaci všech procesů v oblasti zakázkového obrábění a výroby. Už více než 11 let rodinná firma Pfeiffer pracuje se systémy NX CAD/CAM.

„V poslední době spolu hodně probíráme témata, jako je řízení obrobny a možnosti, které přináší Machine Resource Libraries, edge computing nebo digitální dvojče. V těchto technologických inovacích vidím totiž velký potenciál,“ konstatuje Pfeiffer.

Díky novým technologiím a možnosti kompletní simulace pracovních procesů, ještě před uvedením do provozu, je možné předem odhalit případné problémy.
„Běžně chybu nezaznamenáte až do chvíle, kdy se řezačka najednou spustí příliš dolů kvůli špatnému naprogramování stroje. A digitální dvojče toto riziko minimalizuje,“ vysvětluje Andres Pfeiffer.

Bezchybný procesní řetězec je pro něj zcela zásadní. Pro úspěšný provoz je potřeba, aby bylo vše od prvotního nápadu až po výrobu zmapováno. A proto se jeho firma již několik let spoléhá právě na systém Sinumerik.

„Společnost Siemens nabízí nejrůznější řešení od navrhování v CAD až po obrábění,“ doplňuje Pfeiffer.

„Před 20 lety bylo téměř nemožné si představit Sinumerik jako zavedený automatizační systém v obrobnách,“ dodává Karsten Schwarz. „A společnost Pfeiffer sehrála ve vývoji tohoto průmyslového systému zásadní roli, a změnila tak jeho historii. Jediné, co mohu dnes dodat, je ‚děkuji‘!“

Zuzana Lepičová

Tomáš Duba

Mariana Kellerová

Reklama
Související články
Řídicí systém nejen pro budoucnost

Podpora komplexní digitalizace. Tak by se dala stručně charakterizovat základní vlastnost řídicího systému Sinumerik One z produkce společnosti Siemens. Mezi typické zástupce firem, které jej úspěšně využívají, patří i výrobce obráběcích strojů Soraluce a jejich uživatel Abus Kransysteme. Tyto dvě společnosti jsou důkazem, že digitalizaci lze zavádět postupně a vlastním tempem, které zohledňuje všechny specifické potřeby podniku.

Zažijte digitalizaci (nejen) v Brně

Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně se letos koná již po jednašedesáté. Stejně dlouho na něm vystavuje i společnost Siemens. Její expozice novinek a řešení již tradičně ukazuje směr dalšího vývoje nejen v oboru obráběcích strojů a průmyslové automatizace, ale především průmyslové digitalizace.

Vše o CNC obrábění: Online a též v češtině

Odborné veřejnosti v oblasti obráběcích strojů je již delší dobu známo, že na internetu jsou k dispozici stránky, které obsahují obrovské množství informací, dokumentace, návodů, tipů a triků a dalších užitečných věcí, které pomáhají například při tvorbě programů, školení či optimalizaci výrobního procesu. Jejich název – CNC4you – naznačuje, že zde lze nalézt téměř cokoli, co souvisí s oblastí CNC obrábění.

Související články
Digitální výroba pro produktovou diverzitu

V německém dolnofranském lázeňském městě Bad Neustadt, nacházejícím se na severozápadním okraji Bavorska, se elektromotory pro průmyslové využití vyrábějí již přes 80 let. Zásluhou vlastního vývoje a mnohaletých zkušeností s rozvojem výroby je tento závod společnosti Siemens zároveň i důkazem toho, jak zásadně je digitalizace nápomocna v oblasti efektivity a produktivity v tzv. diskrétní výrobě.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Welcome to Digital Arena: Průmysl 4.0 v praxi

Aspekt globalizace, implementace technologických inovací a rostoucí konkurence vyvíjí na firmy stále větší tlak v oblasti efektivity veškerých jejich činností. Klíčovou cestou k jejímu dosažení je digitální transformace.
Často jsou v této otázce vítězi menší firmy, neboť velké společnosti kvůli nepružnosti provozního modelu a zastaralých IT systémů často nedokážou změny implementovat dostatečně rychle.

Budoucnost české výroby

Česká výroba prochází složitým obdobím. Naši výrobci musí každý den řešit složité úkoly a problémy, za které si z části ani nemohou. Doba už je taková, je potřeba se jí ale postavit čelem.

Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Fórum výrobních manažerů

Jaké zkušenosti máte s produktovými/subdodavatelskými dodávkami do obranného průmyslu? Jak bylo náročné se do tohoto sektoru dostat? Jedná se o oblast, která je pro vás v současné době důležitá nejen v rámci vaší výrobní diverzifikace, ale i případných státních garancí?

MM Podcast: Glosa - (Po)citová investice

Kolikrát již v době růstu ekonomiky došlo k nenadálému, často nevysvětlitelnému zlomu? Kdo tahal za konce nití, aby změnil otáčení zeměkoule? Proč se to již stalo součástí naší životní cesty a začali jsme to brát jako samozřejmost, bez hlubšího pátrání po příčinách, navíc s ignorací všech hoaxů a cílené propagandy?

CIMT a Čína v roce 2023

Počínaje Velikonočním pondělím se v Pekingu, téměř tradičně v tomto čase, po pět dnů konal další ročník veletrhu výrobních strojů CIMT 2023. Pro cizince byla poslední výstava jednoduše dostupná na jaře roku 2019. Od ledna 2020 se přestalo do Číny létat a události nabraly nečekaný spád. V tomto krátkém textu se podíváme na výstavu i před brány výstaviště.

Musíme mít dovednosti orientačního běžce

S krizovým manažerem Petrem Karáskem, viceprezidentem České asociace interim managementu, jsme se sešli po pěti letech od posledního otevíracího rozhovoru pro náš časopis. Zajímalo nás, jakými turbulencemi z pohledu krizového manažera český průmysl za tu dobu prošel. Zda majitelé firem mění směr a portfolio svého podnikání. Zda se za pětileté období navýšil počet produktů s tuzemskou přidanou hodnotou, a jaké jsou aktuální podmínky pro podnikání v ČR.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit