Témata
Reklama

Snažíme se, abychom nemuseli říkat "promiňte,to nemáme"

16. 07. 2002

Rozhovor se zástupci obchodních firem s obráběcími nástroji, nářadím, stroji, měřidly, pracovními pomůckami - společnostmi Grumant, s. r. o., a CKP Chrudim, v. o. s. -, pány Valerim Zakrepou a Oldřichem Klimentem.

Mohli byste na úvod nejdříve firmy Grumant a CKP Chrudim stručně představit?

Valeri Zakrepa:

Naše firma Grumant, s. r. o., vznikla v roce 1993. Postupně jsme vypracovali kompletní sortiment řezných nástrojů pro třískové obrábění kovů. Myslím si, že navzdory silné konkurenci jsme si vybojovali dobrou pozici na trhu a že jsme vstoupili do povědomí mnoha firem jako dodavatelé kvalitních nástrojů a především služeb technické podpory. Za 9 let jsme získali výhradní obchodní zastoupení pro Českou republiku od firem Korloy, Kyocera, GE-Tooling; YG-1; YesTool a Yamawa. Nedílnou součástí úspěchu naší firmy je zásada neformálního přístupu k zákazníkům. Velmi úzce spolupracujeme s obchodní firmou CKP Chrudim.
Oldřich Kliment: Naše firma vznikla v roce 1992 a postupem času stavěla zázemí, vybírala dodavatele a doplňovala sortiment zboží zaměřený na obor strojírenství. Celá firma se učila, jak vést moderní obchod. Výsledkem tohoto snažení je, že jsme se stali jednou z největších obchodních firem tohoto resortu na našem trhu, máme perfektní zázemí v novém areálu firmy v Chrudimi s moderním automatizovaným skladem. Úspěchu mimochodem také napomáhají zaměstnanci, kteří v naší firmě pracují a tvoří dobrou skupinu kolegů a přátel. V této době jsme schopni poskytnout zákazníkům velice širokou nabídku zahrnující nejen celý obor třískového obrábění, brusiva, ale i ruční a elektrické nářadí. Ke všem komoditám nabízíme servis a technickou podporu.
Reklama
Reklama
Reklama

Jak byste zhodnotili poměry na českém trhu nástrojů a vaše místo na něm?

O. K.: Toto je velice zajímavá otázka. Odpověď na ni hledá asi každá firma. Tyto poměry pocházejí z historických souvislosti a určité dočasné izolace českého strojírenství od moderního obrábění ve vyspělých průmyslových zemí. Strojírenství je relativně konzervativní obor, staré metody, postupy a představy přežívají v lidech léta. Dnes už je situace docela dobrá, většina firem se zařizuje pro moderní efektivní výrobu, ale i dnes jsou slyšet názory z doby před 10 lety. Mezi klasické můžeme zařadit například tyto: Důležité je kupovat ty nejlevnější nástroje. Stroje a nástroje se mají šetřit a ne "honit" na vysoké rychlosti. Povlaky na řezné nástroje jsou jen trikem obchodníků, jak víc vydělat. - Díky osvětě, která se tady provádí, jsou naštěstí tyto názory slyšet stále řidčeji.
V posledních letech vzniklo mnoho menších firem rozpadem z gigantických neoperativních podniků. Tyto firmy jsou pružné, aktivní a chovají se ekonomicky. Podařilo se jim pochopit, ve které fázi výroby se musí šetřit a kdy se musí utratit více, aby v důsledku došlo k efektivní a ekonomické výrobě. Sázíme především na tyto firmy. Máme snahu dát našim klientům nejlepší nástroje spolu s dlouhodobou osvětou a servisem přímo na pracovišti. Neděláme rozdíl mezi velkou a malou firmou, v tom, že bychom velkému a tedy pro nás slibnému zákazníkovi pomáhali a věnovali se více než menšímu odběrateli. Naopak se snažíme podpořit menší pružné firmy. Konec konců malí a pružní ovládnou tento trh obrábění komponentů a unifikovaných výrobků. Velké firmy budou zajišťovat montáž konečných výrobků a jejich vývoj.
V. Z.: Tyto postřehy bych doplnil srovnáním činnosti našich firem a jejich lidí s prací domácího lékaře. Náš zákazník nám svěří své problémy a starosti. Od toho okamžiku se stává jeho problém pro nás výzvou k řešení. Takřka vždy vhodné řešení nalezneme. Spokojenost zákazníka je pro nás více než zisk z poradenských služeb, proto je tato služba bezplatná.

V čem zejména se snaží vaše firmy dělat věci jinak než ostatní dodavatelé nástrojů?

V. Z.: Zaprvé je obvyklé, že se firmy snaží prosadit na trhu samostatně. Každá firma ze stejného oboru je pak konkurentem. My jsme měli od počátku naší aktivity strategii, která spočívá ve snaze najít v obchodních firmách především potenciálního partnera, což je cesta velmi trnitá. Mnohdy je spojena se zklamáním, nepochopením a negativní odezvou. Přitom propojování firem a obchodní řetězce nezávislých subjektů je metoda na západních trzích známá desítky let jako osvědčená a silná zbraň menších firem proti nadvládě těch velkých. Tato forma organizace má však jeden háček - je neslučitelná se sobectvím a vyžaduje velkou dávku dobrovolného podřizování se a pružnosti vůči partnerským firmám. Od začátku jsme hledali spojence, a to nejenom formální, ale především dynamické a otevřené partnery. Tyto firmy jsou páteří našeho společného prodejního systému. Především je to firma CKP Chrudim, se kterou tvoříme v podstatě jeden celek.
O. K.: Naším společným cílem je vytvořit systém maximálního servisu a pohodlí pro zákazníka. Systém máme zorganizovaný tak, aby kvalita a rozsah našeho sortimentu mohly zákazníkovi splnit jakoukoliv potřebu. Naše úsilí směřuje k tomu, abychom zákazníkovi nemuseli říci "promiňte, to nemáme" nebo "promiňte, my to seženeme, ale až za 2 nebo 3 měsíce". Pro takové služby je potřeba kvalifikovaný personál, velké skladové zásoby. Sloučení kapitálových možností nám dává velký náskok z hlediska vytvoření širokých zásob moderních nástrojů. V rámci našeho sdružení každá z firem má na svém skladě určitý sortiment, který dodává dál a v rámci sdružení.
Hlavním zdrojem naší síly je vzájemná důvěra v rámci naší kooperace, přinášející pocit jistoty a rychle rostoucí organizaci několika firem majících společný cíl.
V. Z.: Další věcí, ve které se zásadně lišíme od ostatních firem, je spojení odbornosti a šířky sortimentu. Abych toto tvrzení vysvětlil: Většinou se na trhu setkáme s firmami, které zastupují jednoho výrobce. Zákazníkovi se pak snaží nabídnout z jeho nabídky nástroje bez ohledu na to, že třeba některé z nich nejsou úplně vhodné buď cenově, nebo parametry. Nechci tyto firmy nijak poškozovat, ale sám to znám z počátků obchodování naší firmy, kdy jsme dodavatelskou síť neměli vybudovánu. Každý výrobce nástrojů má své silné "koně" a vedle nich má pochopitelně i slabiny, které pokulhávají za špičkou. Žádný pak nemá a ani nemůže mít úplně kompletní sortiment, který by se do detailu zabýval každou problematikou. Proto žádná firma nemůže, z důvodů omezeného sortimentu, dokonale splnit všechny potřeby zákazníků.
Potom jsou firmy, které prodávají veškerý sortiment. Tyto firmy ovšem dost často fungují tzv. "supermarketovým" systémem, tzn. zákazník si sám vybere, zákazník si sám koupí. U nás najde zákazník výhody obou - technickou podporu i široký sortiment. Ještě jednou bych chtěl zdůraznit, že jednáme vždy přímo s výrobci zboží, nikoliv s obchodními firmami a ode všech máme výhradní obchodní zastoupení pro Českou republiku.

Jak vypadá váš typický zákazník? Jakým způsobem si snažíte své stávající klienty udržovat a nové získávat? Chystáte případně nějaké proniknutí do "nových pozic"?

O. K.: Pro nás je typický zákazník každý, kdo se zabývá strojírenskou výrobou. Máme v zásadě dva modely zákazníků, ke kterým musíme zaujímat rozdílné přístupy. Na začátku naší činnosti byli našimi zákazníky převážně starší podniky se vším, co tyto firmy doprovází - velké zásoby starých nástrojů, málo zakázek, špatné financování aj. Problémy v těchto firmách jsme si brali k srdci a pomáhali je řešit. Odkupovali jsme zásoby, dávali delší doby splatnosti. Postupem času se to vyplatilo a situace se až na výjimky začala měnit k lepšímu. Podniky se postupně zvedly z kolen a začaly perspektivněji pracovat, započaly s modernizací výroby, při které se jim také snažíme pomáhat. Jako příklad bychom mohli uvést společnost Praga-Hostivař, pro kterou jsme provedli dodávku nástrojů pro započetí sériové výroby převodových skříní. Po několika jednáních náš tým nabídl a do 1 měsíce dodal moderní efektivní nástroje náhradou za konvenční, čímž ušetřil mnoho financí i výrobního času.
Nyní se snažíme soustředit na menší regionální firmy, které se zabývají výrobou větších či menších zakázek především od zahraničních společností. S těmito firmami je vždy třeba spolupracovat neformálně, s osobní účastí na jejich problému.
V. Z.: Naším typickým zákazníkem jsou stejně jako u CKP menší regionální firmy, ale nemalý podíl na našem obratu mají i takové společnosti, jako např. Bosch Diesel Jihlava nebo Letov Praha, s nimiž spolupracujeme v podstatě od počátku vzniku naší společnosti. Do prvního kontaktu s novým zákazníkem se zpravidla dostáváme na základě referencí od svých starých odběratelů, na základě veletrhů a výstav, inzerce a v neposlední řadě na popud našich obchodníků v terénu.
Do nových pozic pronikáme v podstatě stále nebo spíše podle poptávky našich zákazníků. Například v poslední době připravujeme obchod s novou komoditou, tedy s upínači. Relativně dlouho jsme hledali dodavatele, který může slíbit vysokou kvalitu, na niž jsou naši zákazníci zvyklí, ale za zajímavé ceny. Dodavatele jsme před nedávnem našli a během měsíce budeme mít v ČR rozsáhlý sklad, se kterým budeme schopni rychle reagovat na potřeby zákazníka.

Jakým směrem se chtějí vaše společnosti v budoucnu ubírat vzhledem k vývoji oboru obráběcích nástrojů i vašemu pohledu na perspektivy českého trhu?

V. Z.: Myslíme si, že české strojírenství navazuje na tradice první republiky a znovu se stává významným centrem strojírenské výroby. Naše firmy se budou vyvíjet podle potřeb našich zákazníků, tedy trhu. Myslíme, že se čím dál tím více budou vyvíjet kvalitnější povlaky, případně kvalitnější metody povlakování pro delší životnost nástroje. Myslím si, že náš postoj nejlépe vystihuje toto úsloví: "Nový typ nástroje, který dnes dáváme do výroby, považujeme již za zastaralý a hledáme modernější řešení."
O. K.: My samozřejmě vydáme maximální úsilí proto, abychom se stali největší obchodní společností v této komoditě na českém trhu. Věříme, že nám v tom pomůže také příprava velkého školicího a servisního střediska.

Grumant je název jednoho z příkrých horských údolí na severských Špicberkách. Byly náročné podmínky panující v této oblasti inspirací při volbě jména vaší firmy? Nebo něco jiného?

V. Z.: Grumant není název jedné části, ale je jedním z názvů pro celé skalnaté souostroví Špicberky. Mohli bychom si ten název vykládat různě, například že sortiment naší firmy je tak kolosální jako Špicberky. Nebo bychom mohli uvažovat o tom, že stejně jako Grumant - souostroví velkých a malých ostrovů, které odolává s úspěchem v těžkých podmínkách nepříznivému severskému podnebí -, tak i Grumant, s. r. o., se snaží vytvořit souostroví firem se společnou vizí služeb našemu zákazníkovi, s větší silou odolávající úskalím tržního prostředí, ve kterém vítězí silnější, chytřejší a důslednější. A podobných asociací by nás jistě napadly spousty, ale pravý důvod, proč jsem naši firmu nazval Grumant, ví jen málokdo. Je to pro mě velmi významné a osobní, proto se nezlobte, když si dovolím to neprozradit.
Reklama
Vydání #7,8
Kód článku: 20741
Datum: 16. 07. 2002
Rubrika: Výroba / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Stavme na pozitivním a fungujícím

Česko patřilo ke konci roku 2023 k zemím, jejichž ekonomika stále nedosáhla předcovidové úrovně. Hospodářský růst bude podle většiny ekonomů i v tomto roce velmi pomalý. Situaci komplikují nepříliš optimistické faktory, jako je nestabilita veřejných financí, výroba postavená na subdodávkách, nedostatečná infrastruktura a další. Když k tomu připočteme vnější geopolitické okolnosti, není situace příliš příznivá. A o tom, jak toto vše ovlivňuje automobilový průmysl a jak se zbavit stigmatu subdodavatelské země, jsme hovořili s Petrem Knapem, odborníkem společnosti EY pro automobilový průmysl.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Související články
Je něco shnilého ve státě dánském

Historička ekonomie Antonie Doležalová tvrdí, že to, co prožíváme, je příležitostí. Čas prý ukáže, jestli bude promarněná, nebo využitá. My Češi jsme byli obdivováni pro svůj podnikatelský zápal. Jak jsme pilní a pracovití. Jak jsme jednotní a soudržní. Jak umíme odhodit své osobní zájmy ve prospěch celku. Jak jsme kulturní a vzdělaní. Jaká je ale současná realita?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Kvalitní subdodavatelé se nemusí bát o zakázky

Energetická krize a válka na Ukrajině zasáhla především evropskou ekonomiku. Hospodářské kormidlo se den ze dne otočilo a jednotlivé státy začaly posilovat svoji obranyschopnost. Průmysl je více soustředěn na oblast obranného a bezpečnostního charakteru, a subdodavatelé tak mají šanci svůj byznys diverzifikovat. Co se podařilo a co by mohlo být lepší, v tomto zajímavém segmentu podnikání, jsme diskutovali s prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřím Hynkem.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Jiří Mašek, ČZU v Praze

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Jiřího Maška, děkana Technické fakulty ČZU v Praze.

Matematiku považuji za základ všeho

O problémech s výukou matematiky na českých základních a středních školách, o českých vysokoškolácích, kteří mají vynikající výsledky v oblasti informatiky, kybernetiky, robotiky a umělé inteligence, ale také o budoucnosti energetických zdrojů, jsme diskutovali s rektorem Českého vysokého učení technického v Praze doc. RNDr. Vojtěchem Petráčkem, CSc.

Musíme mít dovednosti orientačního běžce

S krizovým manažerem Petrem Karáskem, viceprezidentem České asociace interim managementu, jsme se sešli po pěti letech od posledního otevíracího rozhovoru pro náš časopis. Zajímalo nás, jakými turbulencemi z pohledu krizového manažera český průmysl za tu dobu prošel. Zda majitelé firem mění směr a portfolio svého podnikání. Zda se za pětileté období navýšil počet produktů s tuzemskou přidanou hodnotou, a jaké jsou aktuální podmínky pro podnikání v ČR.

Modulárne mikrofabriky a modulárne roboty

V sieti Inovato vzniklo medzinárodné zoskupenie, ktoré vyvíja koncept modulárnej mikrofabriky. Mikrofabrika je malé až stredne veľké, vysoko automatizované a technologicky vyspelé výrobné zoskupenie so širokou škálou procesných možností. Mikrofabrika vyžaduje menej energie, menej materiálu a malú pracovnú silu, a to vďaka high-tech automatizovaným procesom.

Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

Průmysl a jeho lidé: Nikdy nepolevující zodpovědnost

Jen málo firem dnes disponuje tolika lidmi a takových profesí, které potřebuje, a to včetně pozic vrcholových manažerů. Přitom bez fundovaných lidí se žádná firma neobejde. Jak je získat a jak udržet? O své názory se s námi podělila Lucie Teisler, CEO společnosti Anderson Willinger.

Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Žijeme na dluh dalších generací

Petr Novák aktuálně zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit