Zkrátit cyklové časy výroby lze redukcí vedlejších časů a překrýváním jednotlivých obráběcích operací (souběžné obrábění).
Snaha po co nejkratších vedlejších časech vedla konstruktéry k náhradě všech pneumatických prvků servomotory (upínací válce, zpevňování při indexaci vřetene, ...). Plně je využito i nových vlastností řídicí jednotky, která umožňuje vykonávání M kódů během pohybu os (např. během vrtací operace zapínat a vypínat vysokotlaké chlazení), ale i polohování následujícího nástroje (zadní suport) do místa řezu po bezpečných drahách v době, kdy vedlejší vřeteno teprve odjíždí.
Dvě obdobně výkonná vřetena a dva lineární na sobě nezávislé nástrojové suporty jsou dobrým předpokladem nasazení souběžných obrábění. Bez mozku v podobě aplikace řídicího systému by to však nešlo. Lépe by bylo říci trojmozku, protože stroje Tsugami řady BW jsou řízeny tříkanálovým NC Fanuc 16i-TB (osy X1-Y1-Z1; X2-Z2; X3-Z3), který umožňuje i nezávislé zadní obrábění.
Nelze zapomenout ani na promyšlené a flexibilní uspořádaní 20 nástrojů, kde upínací prvky nástrojů umožňují rychle přenastavit nástroje do poloh šetřících vedlejší časy, bez složitých přenastavování korekcí nástrojů. Ke všem nástrojům je i jednoduchý přístup.
Můj prvotní strach z přípravy výroby a programovaní strojů této řady dlouhotočných automatů se rozplynul po seznámení se s interaktivním automatickým systémem, který je dodáván společně se strojem k instalaci na PC technologa. Před vlastním obráběním si lze jednotlivé operace virtuálně přehrát a nechat si doporučit nastavení nástrojů a případně přepočítat eventuální nežádoucí kolize.
Odpověď na otázku z úvodu po hybné síle, která vede ruce konstruktérů, lze tedy doopravdy v tomto případě hledat v síle trhu nutícího optimalizovat výrobní možnosti obráběcích strojů.