Témata
Reklama

Současnou ekonomiku vstup do EU zasáhne negativně

18. 06. 2003

František Peterka

MM: V roce 2004 má Česká republika vstoupit do EU. Jak ovlivní tato skutečnost chod vámi řízené firmy, a to jak z hlediska marketingu a obchodu, tak i technické úrovně, výroby a v neposlední řadě i logistiky?

F. Peterka: Hlavním výrobním programem akciové společnosti Astos Aš je příslušenství obráběcích strojů - vynašeče (dopravníky) třísek a zařízení pro filtraci řezné kapaliny. Protože je dodáváme většině výrobců obráběcích strojů v České republice i některým výrobcům v zemích EU, musí tyto výrobky odpovídat všem normám a předpisům Evropské unie. To se samozřejmě týká i logistiky. Pokud chceme vyvážet, musíme již řadu let používat komponenty ze zemí EU. To se týká především elektrotechnických materiálů, řídicích systémů apod.
Domnívám se, že z hlediska marketingu, obchodu, logistiky i technické úrovně výrobků nám vstup do EU situaci ve firmě nezkomplikuje. Naopak nám pomůže odstranění celních bariér zefektivnit a zrychlit jednání s našimi obchodními partnery.
Reklama
Reklama
Reklama

MM: Jaký dopad bude mít pro váš podnik větší otevření konkurenci a naopak, jak se zvýší vaše exportní možnosti?

F. Peterka: Otevření konkurenci je tady již několik let a naším vstupem do EU se v tomto směru nic nezmění. Nejen naše současná vláda, ale ani ty předchozí nevytvářely českému průmyslu a tedy ani strojírenství žádnou ochranu před konkurencí, a dokonce nečinně přihlížely postupné likvidaci českého textilního a obuvnického průmyslu konkurencí mimo hranice našich zákonů a daňových předpisů.
S konkurencí počítáme a konkurenčnímu prostředí se musíme přizpůsobit. Bohužel i tomu, že naše kapitálově silnější konkurence ze zemí EU někdy využívá dumping s cílem levnější českou konkurenci zlikvidovat. Naše firma bude mít naštěstí v polovině roku 2004 již splacený privatizační úvěr, a tak bude mít i větší finanční prostředky k tomu se konkurenci přizpůsobit nákupem technologií, které jsme si dosud nemohli dovolit.

MM: Po vstupu Irska do Společenství evropských států započala následně v této zemi masivní podpora vědy a výzkumu ze strany státu. Myslíte, že lze něco podobného očekávat i u nás?

F. Peterka: Jsem přesvědčen že ne. Naše vláda má tolik starostí s rozpočtem, že na to nebude mít prostředky. Mám obavy, že si důležitost této podpory, vzhledem k delší návratnosti vložených prostředků, ani neuvědomuje. Vždyť není ani schopna řešit odborné školství, což by ji mnoho prostředků nestálo. Tak se stále učí obory, které nikdo nepotřebuje. Kvalifikovaná pracovní síla ve strojírenství již citelně chybí a v této republice brzy bude tradice kvalifikovaných pracovníků minulostí. Z mladých lidí chce jen velmi malé procento být zámečníkem, obráběčem, konstruktérem nebo vývojovým pracovníkem. Spíše chtějí být manažérem, obchodníkem nebo počítačovým odborníkem. Proto se naše školství přizpůsobuje poptávce studujících, ale nikoliv potřebám průmyslu.
Myslím si však, že naše situace při vstupu je s Irskem nesrovnatelná. Dříve především agrární Irsko bylo nuceno orientovat se hlavně na příliv zahraničních investic. Je otázkou, zda ekonomický růst Irska způsobila masivní podpora vědy a výzkumu v tak poměrně krátké době, nebo zda jsou hlavní příčiny růstu v jiných faktorech.

MM: Domníváte se, že stát změní svoji daňovou politiku vůči výrobcům nejen zvýhodněním nákladů na vývoj, ale i novou odpisovou politikou pro urychlení inovace a modernizace výrobní základny (podobně jako v Itálii či v poslední době v USA)?

F. Peterka: I zde jsem spíše pesimista. Vláda i většina našich politiků vyznává zcela jiné priority. Svůj politický potenciál vyčerpají na kauzách typu Diag Human za 326 milionů, přes 10 miliard za TV Nova, 1,5 miliardy izraelské firmě za nepostavenou dálnici na severní Moravě atd. Rozhodování o prioritách hospodářské politiky a českého průmyslu však vyžaduje tvrdou práci a hluboké znalosti problematiky. A na to naše současná politická reprezentace nemá. Je to obrovská chyba, protože rozdíly v produktivitě proti firmám zemí EU jsou citelné. Jiná daňová politika a zvýhodnění nákladů na vývoj by mohly pomoci smazat rozdíly v produktivitě. To je však budoucnost, i když blízká. A tato vláda však řeší hlavně současné sociální problémy a na budoucnost nedohlédne.

MM: Ve které zemi - a nemusí být pouze na evropském kontinentě - si myslíte, že jsou nejvýhodnější podmínky pro podnikání ve vaší komoditě?

F. Peterka: Na to nemohu odpovědět jednoznačně, protože hledisek je několik. Mám však obavy, že naše republika brzy mezi tyto země nebude patřit. Zatím ještě máme výhodu levnější a kvalifikované pracovní síly a dalších nákladů, ale například výhodu levnějšího materiálu jsme již téměř ztratili.
Zřejmě to však již budou vyspělé státy jihovýchodní Asie s politickou stabilitou. Pro nás pak vyplývá nutnost hledat vhodné kooperace s výrobci z těchto států a zajišťovat tak výkonnost našich firem. Případné zakládání společných podniků v tomto teritoriu si mohou dovolit jen větší firmy, a i ty bez větší podpory státu jen velmi obtížně. V tomto směru nás stát zatím podporuje maximálně 100 tis. Kč na zahraniční veletrh, což považuji za velmi málo.

MM: Jak byste v krátkosti shrnul klady a zápory vstupu do EU nejen z pohledu vrcholového manažera firmy, ale i občana ČR?

F. Peterka: Vstup do Evropské unie je nutnost a také šance pro příští generace. V delším časovém horizontu budou převažovat klady nad zápory. Přínosy budou nejen ekonomické, ale také kulturní a politické.
Jsem však přesvědčen, že ekonomiku naší současné generace vstup do EU zasáhne negativně a že naši politici to vědí, ale neříkají. Postupně budeme ztrácet výhodu nižších nákladů a tlak na mzdy určitě nepůjde v souladu s růstem produktivity. Očekávám růst byrokracie a zneužívání požadavků na sjednocení s Evropskou unií a jejich promítání do spotřebních a jiných daní. Všeobecně pak, že současnou deflaci nahradí vyšší inflace.
Děkujeme vám za rozhovor.
Reklama
Vydání #6
Kód článku: 30635
Datum: 18. 06. 2003
Rubrika: SST představuje / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Stavme na pozitivním a fungujícím

Česko patřilo ke konci roku 2023 k zemím, jejichž ekonomika stále nedosáhla předcovidové úrovně. Hospodářský růst bude podle většiny ekonomů i v tomto roce velmi pomalý. Situaci komplikují nepříliš optimistické faktory, jako je nestabilita veřejných financí, výroba postavená na subdodávkách, nedostatečná infrastruktura a další. Když k tomu připočteme vnější geopolitické okolnosti, není situace příliš příznivá. A o tom, jak toto vše ovlivňuje automobilový průmysl a jak se zbavit stigmatu subdodavatelské země, jsme hovořili s Petrem Knapem, odborníkem společnosti EY pro automobilový průmysl.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Související články
Je něco shnilého ve státě dánském

Historička ekonomie Antonie Doležalová tvrdí, že to, co prožíváme, je příležitostí. Čas prý ukáže, jestli bude promarněná, nebo využitá. My Češi jsme byli obdivováni pro svůj podnikatelský zápal. Jak jsme pilní a pracovití. Jak jsme jednotní a soudržní. Jak umíme odhodit své osobní zájmy ve prospěch celku. Jak jsme kulturní a vzdělaní. Jaká je ale současná realita?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Kvalitní subdodavatelé se nemusí bát o zakázky

Energetická krize a válka na Ukrajině zasáhla především evropskou ekonomiku. Hospodářské kormidlo se den ze dne otočilo a jednotlivé státy začaly posilovat svoji obranyschopnost. Průmysl je více soustředěn na oblast obranného a bezpečnostního charakteru, a subdodavatelé tak mají šanci svůj byznys diverzifikovat. Co se podařilo a co by mohlo být lepší, v tomto zajímavém segmentu podnikání, jsme diskutovali s prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřím Hynkem.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Jiří Mašek, ČZU v Praze

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Jiřího Maška, děkana Technické fakulty ČZU v Praze.

Matematiku považuji za základ všeho

O problémech s výukou matematiky na českých základních a středních školách, o českých vysokoškolácích, kteří mají vynikající výsledky v oblasti informatiky, kybernetiky, robotiky a umělé inteligence, ale také o budoucnosti energetických zdrojů, jsme diskutovali s rektorem Českého vysokého učení technického v Praze doc. RNDr. Vojtěchem Petráčkem, CSc.

Musíme mít dovednosti orientačního běžce

S krizovým manažerem Petrem Karáskem, viceprezidentem České asociace interim managementu, jsme se sešli po pěti letech od posledního otevíracího rozhovoru pro náš časopis. Zajímalo nás, jakými turbulencemi z pohledu krizového manažera český průmysl za tu dobu prošel. Zda majitelé firem mění směr a portfolio svého podnikání. Zda se za pětileté období navýšil počet produktů s tuzemskou přidanou hodnotou, a jaké jsou aktuální podmínky pro podnikání v ČR.

Modulárne mikrofabriky a modulárne roboty

V sieti Inovato vzniklo medzinárodné zoskupenie, ktoré vyvíja koncept modulárnej mikrofabriky. Mikrofabrika je malé až stredne veľké, vysoko automatizované a technologicky vyspelé výrobné zoskupenie so širokou škálou procesných možností. Mikrofabrika vyžaduje menej energie, menej materiálu a malú pracovnú silu, a to vďaka high-tech automatizovaným procesom.

Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

Průmysl a jeho lidé: Nikdy nepolevující zodpovědnost

Jen málo firem dnes disponuje tolika lidmi a takových profesí, které potřebuje, a to včetně pozic vrcholových manažerů. Přitom bez fundovaných lidí se žádná firma neobejde. Jak je získat a jak udržet? O své názory se s námi podělila Lucie Teisler, CEO společnosti Anderson Willinger.

Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Žijeme na dluh dalších generací

Petr Novák aktuálně zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit