Témata
Reklama

Společná měna zvýší stabilitu ekonomiky

21. 05. 2003

Josef Palko

MM: V roce 2004 má Česká republika vstoupit do EU. Jak ovlivní tato skutečnost chod vámi řízené firmy, a to nejen z hlediska marketingu a obchodu, ale i technické úrovně, výroby a v neposlední řadě i logistiky?

Ing. Palko: Akciová společnost TOS Svitavy v letošním roce završuje 55 let tradice strojírenské výroby, která se od šedesátých let minulého století vyprofilovala do dvou základních komodit - jednak to jsou dřevoobráběcí stroje a zařízení pro průmyslové užití a jednak upínací nářadí ke klasickým i NC a CNC soustruhům - tzv. sklíčidla. Z pohledu významnosti a zaměření nebyly ani tzv. východní trhy, ale ani země současné EU dominantními trhy, neboť v obou komoditách byl a dosud je marketing a obchod realizován ve výrazně širší teritoriální působnosti (včetně Středního a Blízkého východu, Afriky, Jižní a Severní Ameriky atd.). Navíc naše zkušenosti ukazují, že trh Evropské unie je nutno chápat jako soubor individuálních národních trhů, které mají značnou setrvačnost ve svých odlišných požadavcích a národních zvyklostech. Tato specifika zůstávají v rámci sjednoceného trhu Evropské unie zachována a vyplývají z odlišností jednotlivých států, které integrací nemohou a ani nemají být smazány. Odstranění překážek obchodu naším vstupem do Evropské unie výrazně usnadní prodej do těchto členských zemí, avšak základní principy jeho fungování zůstanou zachovány. V oblasti vývoje našich výrobků dochází již dlouhodobě k zajišťování kompatibility s normami Evropské unie. V oblasti logistiky si slibujeme výrazné zjednodušení dovozů používaných materiálů a komponent ze zahraničí a zlevnění této činnosti. V naší společnosti jsme rovněž v oblasti logistiky zahájili proces, který zvyšuje podíl a úroveň finalizace dřevoobráběcích strojů a snižuje podíl vlastní výroby v oblasti obrábění a tváření dílců.
Reklama
Reklama
Reklama

MM: Jaký dopad bude mít pro váš podnik větší otevření konkurenci a naopak, jak se zvýší vaše exportní možnosti?

Ing. Palko: Po vstupu ČR do Evropské unie neočekáváme žádné významné změny v oblasti růstu konkurence na tuzemském trhu, neboť té jsme jako silně otevřená ekonomika vystavováni již řadu let. Naše firma je výrazně proexportně orientovaná a naše produkty tak musí být konkurenceschopné na zahraničních trzích, na čemž se nic nezmění ani po vstupu do Evropské unie. Dodáváme své výrobky do mnoha zemí světa, a to přímo nebo prostřednictvím obchodních partnerů. Proto jsme celou řadu let konfrontováni s významnou evropskou i světovou konkurencí v regionech s řadou odlišných podmínek, které se naším vstupem do Evropské unie nezmění. Zvyšování našich exportních možností očekáváme, s ohledem na značné hospodářské problémy právě nejvýznamnějších zemí v rámci Evropské unie, spíše na východních trzích. Tam také ostatně směřuje silná pozornost většiny zemí EU, tedy i našich konkurentů a běžně se i zde s nimi utkáváme stejně jako v zemích Evropské unie. Z tohoto pohledu se pro nás nic tak významného vstupem do Evropské unie nezmění. Jinak je to však v otázce měnové - přistoupení k euru bude znamenat zvýšení stability, záleží však na vstupních podmínkách.

MM: Po vstupu Irska do Společenství evropských států započala následně v této zemi masivní podpora vědy a výzkumu ze strany státu. Myslíte, že lze něco podobného očekávat i u nás?

Ing. Palko: Domnívám se, že nelze paušalizovat a odvozovat jen prostě od výsledků jedné země v Evropské unii. Zde se nejedná totiž o exaktní pravidla a zákonitosti, jako jsou některé ekonomické veličiny. Domnívám se totiž, že je nutné vycházet z určitých i historických předpokladů a specifik jednotlivých zemí. V naší zemi existovala a existuje stále celá řada oborů průmyslu, které se po celá desetiletí mohly řadit mezi evropskou i světovou špičku. Podpora vědy a výzkumu ze strany státu samozřejmě probíhá i nyní a určitě pomáhá řadě podniků. Nicméně bych byl optimističtější, kdybych tuto otázku dostal, dejme tomu před 10 lety, ale za tu dobu docházelo spíše k oslabování vědy a výzkumu, jeho rozložení, rozpadu řady výzkumných ústavů a projekčních týmů celých kolektivů v mnoha firmách. Jenom znovuvybudování těchto kapacit pro významnou podporu našich výrobních oborů tak, abychom dosáhli pouze předchozí úrovně, by stálo takové množství prostředků, které, obávám se, nebude stát moci uvolnit ani po vstupu do Evropské unie.

MM: Domníváte se, že stát změní svoji daňovou politiku vůči výrobcům nejen zvýhodněním nákladů na vývoj, ale i novou odpisovou politikou pro urychlení inovace a modernizace výrobní základny (podobně jako v Itálii či v poslední době v USA)?

Ing. Palko: Daňové zvýhodňování v oblasti nákladů na vývoj včetně odpisové politiky patří mezi účinné nástroje pro podporu inovační politiky a modernizaci výrobní základny producentů. Ve spojení s účinnější podporou technicky zaměřeného školství a vzdělávání by to byly mnohem vhodnější nástroje pro podporu rozvoje než současný systém. Chybí ovšem státní politika podpory vyprofilovaných nosných oborů a spíše převládá plošný systém podpory do všech oborů. Dochází nikoliv k cílenému soustředění pomoci vědy a výzkumu na perspektivní obory, nýbrž k rozmělňování prostředků, jejichž výsledný efekt se často ztrácí. To vidím jako jednu z vážných věcí - tedy absenci takové hospodářské politiky, která jasně stanovuje, které obory budou pro nás z historických i ze současných důvodů a pohledů pro tvorbu HDP konkurenceschopné a maximálně přínosné - a na ty by měla být soustředěna pozornost a podpora. A srovnání s progresivní politikou např. uváděného Irska? Ohlédnu-li se zpátky do minulosti, tak nenacházím snahy našeho státu být ve světové špičce několika zemí ve světě, které takto podporují svou ekonomiku. Tedy se nedomnívám, že si náš stát vezme právě v této oblasti a právě od těchto zemí příklad. Byl bych jenom rád, kdybych se mýlil.

MM: Jak byste v krátkosti shrnul klady a zápory vstupu do EU nejen z pohledu vrcholového manažera firmy, ale též občana ČR?

Ing. Palko: Vstup naší země do unie je žádoucí a jako manažer i občan ho vítám. Určitě i dnes, v předvečer vstupu do Evropské unie, nemohu říci, že dohlédnu všech nuancí a důsledků, které tato událost přinese. Předpokládám a věřím tomu, že ve středním a delším časovém horizontu ale budou převažovat pozitiva plynoucí nejen z ekonomických, ale také kulturních a sociálních přínosů integrace. Navíc je tento krok součástí vývoje světové globalizace a Česká republika nemůže zůstat stranou.
Děkujeme vám za rozhovor.
Reklama
Vydání #5
Kód článku: 30593
Datum: 21. 05. 2003
Rubrika: SST představuje / Strojírenství a EU
Autor:
Firmy
Související články
Stavme na pozitivním a fungujícím

Česko patřilo ke konci roku 2023 k zemím, jejichž ekonomika stále nedosáhla předcovidové úrovně. Hospodářský růst bude podle většiny ekonomů i v tomto roce velmi pomalý. Situaci komplikují nepříliš optimistické faktory, jako je nestabilita veřejných financí, výroba postavená na subdodávkách, nedostatečná infrastruktura a další. Když k tomu připočteme vnější geopolitické okolnosti, není situace příliš příznivá. A o tom, jak toto vše ovlivňuje automobilový průmysl a jak se zbavit stigmatu subdodavatelské země, jsme hovořili s Petrem Knapem, odborníkem společnosti EY pro automobilový průmysl.

Blíží se druhý ročník veletrhu broušení

Od 14. do 17. května 2024 se koná druhý ročník veletrhu GrindingHub, který odborníkům z celého světa představí – poprvé v historii ve čtyřech výstavních halách – nejnovější technologická řešení v oblasti broušení. Tentokrát se ve Stuttgartu představí přes 460 vystavovatelů z 31 zemí.

Letošní veletrh Formnext slibuje hojnou účast

Formnext, přední světový veletrh aditivní výroby a průmyslové produkce nové generace, slaví úspěšný start do nového veletržního roku – navzdory poněkud utlumené ekonomické situaci v Německu a globálním politickým výzvám se do konce února přihlásilo již přibližně 574 společností z 35 různých zemí.

Související články
MM Glosa: Sem se mi dívejte

Filmový a televizní dabing byl naší pýchou. František Filipovský nechť je toho důkazem. Úspěch rolí legendárního francouzského herce Louis de Funès, jehož vlastní hlas nikterak neupoutá, je z velké části právě dán mistrovským dabingem. Osobně bych se s ohledem na výuku jazyků tohoto pomyslného dabingového prvenství klidně vzdal a jménem Husákovy generace ho vyměnil za možnost zhlédnout černobílé upozornění ČST například před legendárním seriálem Profesionálové, že: „Pořad je v původním znění s titulky“, a agenty z CI5 slyšet v originále, a dostávat tak pod kůži hovorové fráze a výslovnost.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Kompozitní materiály z přírodních zdrojů

Veřejnost se stále více snaží být environmentálně odpovědnou. Ani napříč odvětvími průmyslu tomu není jinak. V oblasti kompozitních materiálů můžeme v posledních letech sledovat stále častější tendence využívat přírodní materiály jako náhradu konvenčních syntetických produktů. Roste poptávka po vláknech na rostlinné bázi (například vláknech ze lnu, konopí nebo sisalu) a tyto materiály získávají významný podíl na celkové produkci kompozitních výrobků.

Promluvy Štefana Kassaye: Protiřečení na denním pořádku

Kolem nás, u nás, všude, kde existuje život, se každou vteřinu odehrávají miliony událostí, které zasahují jednotlivce, komunity, státy. Rostou nepokoje, protesty a skandování, pouliční bitvy, rebelie. Systémy budované člověkem v sílící zlovůli a vlivem ničivých výroků se řadu let dostávají do úpadku. Jsme svědky válečných konfliktů, nových a nových hrozících válek.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Plzeňské setkání strojařů

Katedra technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni letos uspořádala již devátý ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň. V porovnání s minulým ročníkem zaznamenala podstatně větší návštěvnost – čítala téměř dvě stě účastníků a uskutečnilo se bezmála šedesát prezentací. Náš časopis na konferenci figuroval jako mediální partner akce.

MM Glosa: Eine große Katastrophe

V Německu to stále vře. Vedle obav z politických iniciativ a churavějící ekonomiky řeší naši západní sousedé i otázky rasismu. Skupina vědců, jejichž úkolem bylo zkoumat, jak kdysi dávno žili dinosauři, se raději zabývá otázkou, zda jména dinosaurů odpovídají dnešnímu duchu doby. Zatímco dinosauři kdysi obývali Zemi bez zájmu o politickou korektnost, jejich jména jsou nyní předmětem vášnivých debat, zdali nejsou rasistická nebo sexistická…

Co přinese rok 2024 v oblasti automatizace?

Řada otřesů v posledních několika letech předznamenala novou éru zvýšených geopolitických a ekonomických rizik. Výrobci jsou nuceni k tomu, aby do obchodních modelů začlenili odolnost a flexibilitu a aby přehodnotili globální dodavatelské řetězce a vztahy. Zároveň stoupá tlak na začlenění principů ESG do rozhodování o provozu (tato zkratka z anglických slov environment, social a governance označuje vliv firmy na životní prostředí, pracovní podmínky ve firmě a její vliv na společnost, celkové fungování firmy uvnitř i navenek a její transparentnost).

Promluvy Štefana Kassaye: Devalvace vědy vědeckou komunikací?

Užívání cizích slov v běžné řeči ještě nikoho neudělá vědcem ani to nepovýší jeho společenskou úroveň. Přesto má člověk, kromě běžné výměny názorů, svůj záměr, kterému odpovídá i příslušný komunikační styl. Pochopitelně, že vysoce uznávaná osobnost chce mít možnost být šiřitelem svých vlastních názorů.

Promluvy Štefana Kassaye: S novým rokem nové příležitosti

Milý úsměv již z dálky prozrazuje dobrou náladu Janka, mého přítele z dětství. Září radostí, z byť i náhodného setkání. „Štefane, víš, co všechno mě čeká? Tvrdá robota. Počínaje prvním pracovním dnem.“ Řekne mi hned na uvítanou. Jeníček toho má vždy dost na práci. Zlepšovací návrhy, inovace… A navíc, jako představitel podniku, svým dobře míněným posláním oplývá nesmírným zájmem o vše kolem. Chce šířit dobro, a pomáhat lidem realizovat jejich předsevzetí. Není to ale vždy tak jednoduché, vnější svět ovlivňuje ten náš vnitřní. Například, když byl prezentován vládní program, vyslechli jsme různá vyjádření, často i extrémní. Projevoval se určitý osobnostní intelekt. A jak dny plynou, až příliš často odkrývají znova rozdané karty. Do státní ekonomiky pronikají politické názory, a ekonomika je součástí podnikání.

Jak ušetřit za energie: Využijte odpadní teplo

Řada průmyslových provozů využívá různé technologie, při nichž vzniká velké množství odpadního tepla. Tato draze získaná energie často uniká bez užitku, například ve formě odvodu horkých spalin komínem. Na druhé straně teplo potřebujeme na ohřívání vody nebo na vytápění. K tomu, abychom unikající teplo zadrželi a využili je tam, kde je ho potřeba, slouží technologie zpětného získávání neboli rekuperace tepelné energie.

Kristova léta

Ke svému závěru se nachýlil rok, ve kterém stále rezonovaly všechny krize, které si Evropa nashromáždila za předchozí období. Některé státy se jejich důsledky popraly celkem se ctí, jako například Polsko, další se vrátily do předcovidové úrovně a bohužel Česká republika jako jediná stále lapá po dechu. Proč? Co je důvodem?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit