Témata
Reklama

Stát by měl podporovat dobré jméno výrobce

Rozhovor s generálním ředitelem společnosti Cetos.

Milan Potenec
MM: Pane řediteli, i když se dá předpokládat, že většina čtenářů vaši společnost zná, mohl byste ji alespoň v krátkosti představit?
Ing. Potenec: Akciová společnost Cetos navázala v roce 1996 na tradici bývalého státního podniku TOS Hostivař. Společnost má sídlo v Praze, zaměstnává cca 480 zaměstnanců a základním výrobním sortimentem jsou brousicí stroje.
MM: Charakterizujte prosím konkurenceschopnost vašich výrobků na zahraničních trzích.
Ing. Potenec: Současné brousicí stroje se vyznačují vysokou vybaveností řídicí elektronikou, musí splňovat tvrdé ekologické a hygienické předpisy a musí být snadno přizpůsobivé požadavkům odběratelů. V posledních letech jsme vždy přibližně 75 % produkce prodali zákazníkům z vyspělých zemí (především z EU), a to nás opravňuje usuzovat, že naše výrobky jsou technicky konkurenceschopné.
Jinou otázkou je, jaké "dobré jméno" jsme schopni získat na trhu brousicích strojů. Zde musím konstatovat, že nám to jde pomaleji, než bychom si přáli.
MM: Jakým směrem se bude výroba ve vaší komoditě ubírat?
Ing. Potenec: S ohledem na soustavné zpřesňování výrobních technologií, které předcházejí broušení, se bude broušení uplatňovat pouze u výroby nejpřesnějších součástí. Dále jsem přesvědčen, že bude přibývat dodávek strojů "šitých zcela na míru" odběratele. Tyto směry budou vyžadovat perfektní vývojovou základnu výrobce, rychle reagující na složité požadavky zákazníků.
MM: V současné době již druhým rokem pracuje Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologie. Co vám spolupráce s Centrem přinesla a jak se díváte na společný výzkum?
Ing. Potenec: Jsem velmi rád, že se nám společně s ČVÚT podařilo prosadit tento projekt, neboť není efektivní, aby každá společnost byla technicky a personálně vybavena na celý rozsah vývoje a na trhu chyběl vhodný subjekt, který by se touto činností zabýval. Již nyní mohu konstatovat, že se nám podařilo v loňském roce ve spolupráci s tímto centrem řešit konkrétní úkoly, jakým je např. vývoj brusky využívající přímé pohony prstencovými elektromotory. V současné době projednáváme další zadání úkolů pro Výzkumné centrum.
MM: Na jaké úrovni, ať už z hlediska pracovní síly či vybavenosti, je vaše konstrukční a technologické oddělení?
Ing. Potenec: Myslím si, že otázce personální vybavenosti vývojových oddělení jsme věnovali výraznou pozornost. Výsledkem je, že z celkového počtu zaměstnanců pracuje v útvaru konstrukce a technologie téměř 15 %. Horší situaci máme v technickém zázemí těchto pracovníků, což je dáno nedostatkem finančních prostředků na investice, a tak např. teprve v roce 2003 realizujeme vybavení konstruktérů moderním softwarem pro konstruování v prostoru.
MM: Jaká exportní teritoria jsou pro vás zajímavá? Jak velkou část produkce představuje export?
Ing. Potenec: Jak již jsem řekl, na export je určeno cca 75 % naší produkce. Za rozhodující trh považujeme v současné době země EU. Snažíme se prosadit i na americkém trhu, ale bohužel zatím s malými úspěchy. Od druhého pololetí loňského roku jsme začali pracovat na obnovení prodejů na ruském trhu a věřím, že tento trh bude v budoucnosti pro naši firmu významný.
MM: Jak hodnotíte současnou úroveň proexportní politiky státu?
Ing. Potenec: Byl jsem vždy přesvědčen, že úspěch ve vývozu výrobků je vždy závislý na výsledcích práce firmy a stát pak může exportérům pomoci ve vytváření dobrého jména českých výrobků. Výrazně nám může také pomoci politická a ekonomická stabilita ČR a samozřejmě vítám i formy přímé pomoci, ať již je to podpora technického rozvoje, podpora účastí na veletrzích, činnost EGAP atd. Celkově musím konstatovat, že stávající vláda realizuje podporu exportu v daných podmínkách solidně.
MM: Na jaké úrovni využíváte kooperace s externími dodavateli?
Ing. Potenec: Vzhledem k mizivému přílivu mladých lidí do strojařských profesí v posledních 10 letech a s ohledem na potřebu snižování výrobních nákladů jsme se touto otázkou museli vážně zabývat. V současné době máme vytvořen okruh kooperačních partnerů v ČR, probíhají jednání o kooperačních dodávkách od firem z Polska a Rumunska a přímo v našem závodě pracují na nedostatkových kapacitách pracovníci spolupracujících firem ze Slovenska, Polska a Ukrajiny.
MM: Jak se díváte na problematiku marketingově orientovaného výzkumu a vývoje?
Ing. Potenec: Jsem přesvědčen, že doba zadávání vývojových úkolů ze strany techniků je pryč. Naší snahou je, aby systém řízení firmy byl efektivní ve vztahu k zákazníkovi, a proto i vývojovou kapacitu plně směrujeme do úkolů vyplývajících z výsledků marketingového průzkumu trhu. Upřímně se však přiznám, že marketingová práce ještě není naší nejsilnější stránkou. Chybí nám v této oblasti zkušenosti.
MM: Zabýváte se i repasí a modernizací dříve vyrobených strojů? Jaký je ze stran uživatelů o tyto služby zájem?
Ing. Potenec: Ano, tyto služby poskytujeme již řadu let a ze strany odběratelů je o ně zájem, a to nejen v tuzemsku. V posledních letech jsme např. získali významné zakázky na provedení retrofitů brusek pro bezhroté broušení od německého zákazníka. Opravy spojené s modernizací jsme schopni provést i na strojích pocházejících od jiného výrobce. Tyto služby představují v našich výnosech cca 15 %.
MM: Jaký máte pohled na současné přístupy bank k profinancování strojírenské výroby?
Ing. Potenec: Žádný, protože téměř neexistuje.
Děkujeme vám za rozhovor.
SST & MM
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Vydání #4
Kód článku: 20440
Datum: 17. 04. 2002
Rubrika: SST představuje / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

MSV představí svět budoucnosti

Mezinárodní strojírenský veletrh vstupuje do svého již 61. ročníku. Během let se z něj stal nejrenomovanější oborový veletrh. Je tedy jasné, že řídit jej tak, aby renomé neztratil, není nic snadného a vyžaduje to člověka nejen schopného, ale i zkušeného. Současný ředitel, Ing. Michalis Busios, bezesporu splňuje obojí. Dokladem je skutečnost, že pro veletrh úspěšně pracuje již od roku 2008.

Mít vůli i trpělivost

Zaměstnanec v socialistickém strojírenství, poté na vedoucích místech v První brněnské strojírně Velká Bíteš a Ekol Brno. Před odchodem do důchodu se věnoval konzultační činnosti v energetice. To lze stručně říci o Ing. Lubomíru Doležalovi. O tom, že prosazovat inovativní změny za socialismu nebylo nic snadného, by mohl psát romány...

Související články
Facelift pro staré stroje

Opravy a modernizace starých strojů s využitím současných technologií tak, aby jejich užitná hodnota byla posléze srovnatelná s novým strojem. To je náplň práce 35členného týmu společnosti Fermat Pressl, která sídlí v romanticky industriální budově v Rokycanech. Jejich práce by se dala přirovnat k plastické chirurgii u lidí, výsledek je však rozhodně trvanlivější i užitečnější. Na podrobnosti jsme se zeptali Ing. Vojtěcha Vlka, jednatele společnosti.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Rodinné podnikání v přesné strojařině

Brněnská firma VKV Horák se zabývá konstrukcí, vývojem a výrobou přístrojové mechaniky, přípravků, jednoúčelových strojů, forem pro vstřikování plastů, lití polyuretanových dílů a vakuovému tváření plastů. S jejím zakladatelem, panem Zdeňkem Horákem, jsme si povídali o aspektech podnikání v českém prostředí, o vzdělávání, kvalitě škol, průmyslu budoucnosti.

Stroje rostou se zákazníkem, říká pamětník českého obrábění Miroslav Otépka

Česká republika si v letošním roce připomíná 100 let od svého vzniku. Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně je 60 let. Redakce MM Průmyslového spektra se rozhodla také zavzpomínat a k rozhovoru pozvala Miroslava Otépku, který stál u zrodu konstrukce a výroby českých obráběcích strojů. Miroslav Otépka se z profese dělníka vypracoval na respektovaného majitele jedné z největších českých strojírenských firem. Aktivita, optimismus a dobrá nálada ho neopouštějí ani ve věku, kdy se jiní věnují odpočinku. Možná je to jeho filozofií a jak sám říká: „Práce mi nikdy nic nevzala, vše, co jsem dělal, dělal jsem rád.“

Nástrojáři sobě

V letošním roce slaví Svaz nástrojáren ČR své 20leté výročí. Při této příležitosti jsme požádali jejího předsedu představenstva doc. Ing. Václava Kličku, CSc., Ph.D., o rozhovor.

Upínače jsou stejně důležité jako stroj nebo nástroj

Výrobní zařízení pro třískové obrábění s nástupem CNC řízení a víceosých technologií významně změnily požadavky na složitost obrobků, řezné nástroje a v konečném důsledku také na automatizaci a robotizaci. Čemu se však často nevěnuje tolik pozornosti, jsou upínací technologie i přesto, že mohou mít zásadní vliv na výslednou kvalitu obráběného dílu, ale i na náklady.

Revoluce v měření přišla s analogovým signálem

Když se dnes bavíme o moderních výrobních postupech, máme často na mysli využívání high-tech technologií, které je snahou stále více propojovat, automatizovat a sledovat. Tyto přístupy pomáhají výrobcům transformovat jejich výrobní procesy až do stadia nejvyššího – takzvané cyber factory –, přičemž vysoká jakost vyráběných dílů a úspora nákladů během výrobních procesů hrají nejdůležitější roli. Z tohoto jasně vyplývá nutnost investice také do měřicích systémů.

Sázejme olivovníky, ať mají naši potomci co sklízet

Profesor Stanislav Hosnedl se celý svůj odborný život věnuje oboru konstruování výrobních strojů a zařízení. Značným podílem přispěl k rozvoji konstrukční vědní disciplíny Engineering Design Science and Methodology, ve které se stal uznávaným odborníkem nejen u nás, ale i v zahraničí. K jeho pedagogické a vědecké činnosti jej přivedly kroky z výrobní praxe. Tak by tomu mělo být. Stanislav Hosnedl je Plzeňák tělem i duší s aktivními kontakty po celém světě. Bylo nám ctí, že jsme mu mohli na letošním MSV v Brně předat Zlatou medaili za celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Jak se stát leaderem ve výrobě důlního zařízení

Moravská společnost Ferrit, s. r. o., se za 25 let působení v těžařském průmyslu stala světovou firmou v projektování a výrobě důlní závěsné dopravy. Zároveň je průkopníkem v oblasti vývoje a výroby důlních akumulátorových lokomotiv a jako jediná na světě vyrábí speciální lokomotivu, tzv. lokobagr, pro údržbu a čištění kolejové tratě a prostoru kolem kolejiště v hlubinných šachtách. Jejich stroje pracují v uhelných a rudných dolech napříč všemi kontinenty.

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Projekt snů 2

Významnost roku 2017 pro firmu Okuma – výrobce CNC obráběcích strojů – neznamená pouze oslavy 120. výročí založení společnosti, ale i uvedení do provozu v pořadí druhého nejmodernějšího automatizovaného závodu, firmou označovaného jako Projekt snů (Dream Site 2 – dále PS2) v místě japonské centrály.

Oboroví vystavovatelé MSV v Brně

V minianketě k tématu vydání oslovujeme ve spolupráci s Veletrhy Brno zástupce klíčových oborových vystavovatelů na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně (MSV). Na otázky odpovídají obchodní zástupce pro ČR a SR společnosti Maximator Hochdrucktechnik GmbH Ing. Lukáš Starý a Sales Engineer společnosti Renold Gears Jaroslav Edlinger, M.A.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit