Milan Potenec
MM: Pane řediteli, i když se dá předpokládat, že většina čtenářů vaši společnost zná, mohl byste ji alespoň v krátkosti představit?
Ing. Potenec: Akciová společnost Cetos navázala v roce 1996 na tradici bývalého státního podniku TOS Hostivař. Společnost má sídlo v Praze, zaměstnává cca 480 zaměstnanců a základním výrobním sortimentem jsou brousicí stroje.
MM: Charakterizujte prosím konkurenceschopnost vašich výrobků na zahraničních trzích.
Ing. Potenec: Současné brousicí stroje se vyznačují vysokou vybaveností řídicí elektronikou, musí splňovat tvrdé ekologické a hygienické předpisy a musí být snadno přizpůsobivé požadavkům odběratelů. V posledních letech jsme vždy přibližně 75 % produkce prodali zákazníkům z vyspělých zemí (především z EU), a to nás opravňuje usuzovat, že naše výrobky jsou technicky konkurenceschopné.
Jinou otázkou je, jaké "dobré jméno" jsme schopni získat na trhu brousicích strojů. Zde musím konstatovat, že nám to jde pomaleji, než bychom si přáli.
MM: Jakým směrem se bude výroba ve vaší komoditě ubírat?
Ing. Potenec: S ohledem na soustavné zpřesňování výrobních technologií, které předcházejí broušení, se bude broušení uplatňovat pouze u výroby nejpřesnějších součástí. Dále jsem přesvědčen, že bude přibývat dodávek strojů "šitých zcela na míru" odběratele. Tyto směry budou vyžadovat perfektní vývojovou základnu výrobce, rychle reagující na složité požadavky zákazníků.
MM: V současné době již druhým rokem pracuje Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologie. Co vám spolupráce s Centrem přinesla a jak se díváte na společný výzkum?
Ing. Potenec: Jsem velmi rád, že se nám společně s ČVÚT podařilo prosadit tento projekt, neboť není efektivní, aby každá společnost byla technicky a personálně vybavena na celý rozsah vývoje a na trhu chyběl vhodný subjekt, který by se touto činností zabýval. Již nyní mohu konstatovat, že se nám podařilo v loňském roce ve spolupráci s tímto centrem řešit konkrétní úkoly, jakým je např. vývoj brusky využívající přímé pohony prstencovými elektromotory. V současné době projednáváme další zadání úkolů pro Výzkumné centrum.
MM: Na jaké úrovni, ať už z hlediska pracovní síly či vybavenosti, je vaše konstrukční a technologické oddělení?
Ing. Potenec: Myslím si, že otázce personální vybavenosti vývojových oddělení jsme věnovali výraznou pozornost. Výsledkem je, že z celkového počtu zaměstnanců pracuje v útvaru konstrukce a technologie téměř 15 %. Horší situaci máme v technickém zázemí těchto pracovníků, což je dáno nedostatkem finančních prostředků na investice, a tak např. teprve v roce 2003 realizujeme vybavení konstruktérů moderním softwarem pro konstruování v prostoru.
MM: Jaká exportní teritoria jsou pro vás zajímavá? Jak velkou část produkce představuje export?
Ing. Potenec: Jak již jsem řekl, na export je určeno cca 75 % naší produkce. Za rozhodující trh považujeme v současné době země EU. Snažíme se prosadit i na americkém trhu, ale bohužel zatím s malými úspěchy. Od druhého pololetí loňského roku jsme začali pracovat na obnovení prodejů na ruském trhu a věřím, že tento trh bude v budoucnosti pro naši firmu významný.
MM: Jak hodnotíte současnou úroveň proexportní politiky státu?
Ing. Potenec: Byl jsem vždy přesvědčen, že úspěch ve vývozu výrobků je vždy závislý na výsledcích práce firmy a stát pak může exportérům pomoci ve vytváření dobrého jména českých výrobků. Výrazně nám může také pomoci politická a ekonomická stabilita ČR a samozřejmě vítám i formy přímé pomoci, ať již je to podpora technického rozvoje, podpora účastí na veletrzích, činnost EGAP atd. Celkově musím konstatovat, že stávající vláda realizuje podporu exportu v daných podmínkách solidně.
MM: Na jaké úrovni využíváte kooperace s externími dodavateli?
Ing. Potenec: Vzhledem k mizivému přílivu mladých lidí do strojařských profesí v posledních 10 letech a s ohledem na potřebu snižování výrobních nákladů jsme se touto otázkou museli vážně zabývat. V současné době máme vytvořen okruh kooperačních partnerů v ČR, probíhají jednání o kooperačních dodávkách od firem z Polska a Rumunska a přímo v našem závodě pracují na nedostatkových kapacitách pracovníci spolupracujících firem ze Slovenska, Polska a Ukrajiny.
MM: Jak se díváte na problematiku marketingově orientovaného výzkumu a vývoje?
Ing. Potenec: Jsem přesvědčen, že doba zadávání vývojových úkolů ze strany techniků je pryč. Naší snahou je, aby systém řízení firmy byl efektivní ve vztahu k zákazníkovi, a proto i vývojovou kapacitu plně směrujeme do úkolů vyplývajících z výsledků marketingového průzkumu trhu. Upřímně se však přiznám, že marketingová práce ještě není naší nejsilnější stránkou. Chybí nám v této oblasti zkušenosti.
MM: Zabýváte se i repasí a modernizací dříve vyrobených strojů? Jaký je ze stran uživatelů o tyto služby zájem?
Ing. Potenec: Ano, tyto služby poskytujeme již řadu let a ze strany odběratelů je o ně zájem, a to nejen v tuzemsku. V posledních letech jsme např. získali významné zakázky na provedení retrofitů brusek pro bezhroté broušení od německého zákazníka. Opravy spojené s modernizací jsme schopni provést i na strojích pocházejících od jiného výrobce. Tyto služby představují v našich výnosech cca 15 %.
MM: Jaký máte pohled na současné přístupy bank k profinancování strojírenské výroby?
Ing. Potenec: Žádný, protože téměř neexistuje.
Děkujeme vám za rozhovor.
SST & MM