Témata
Reklama

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 8. díl: Jak se vláda ČR staví k e-mobilitě

V minulých dílech našeho seriálu jsme se zabývali dílčími problematickými aspekty předpokládaného úplného přechodu na elektromobilitu. Poukázali jsme kupř. na energetickou i ekologickou náročnost výroby trakčních baterií, na energetickou náročnost hypotetického přechodu na elektromobilitu, na problém energetického mixu, ale i na bezpečnostní rizika a na sociální, ekonomická i politická úskalí takového podniku. V tomto díle přinášíme rozhovor s Mgr. Janem Bezděkovským, pověřencem ministra dopravy pro čistou mobilitu, kterého jsme se na některá z uvedených témat zeptali. Má vůbec smysl v tuzemských podmínkách vést debatu o úplném přechodu na elektromobilitu? Jak se vláda České republiky staví k elektromobilům, jak bude reagovat na nízkou poptávku po tomto typu osobní dopravy a úroveň povědomí o něm? Bude mít fenomén elektromobility dopad i na provoz autoškol? Odpověď na tyto a další otázky nalezne čtenář v následujícím rozhovoru.

Tento článek je součástí seriálu:
Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu
Díly
Václav Zajíc

Vystudoval obecnou antropologii a filozofii na FHS UK v Praze. Externě spolupracuje s MM Průmyslovým spektrem.

Reklama
Reklama
Reklama
Mgr. Jan Bezděkovský vystudoval obor Západoevropská studia (2002) na Fakultě sociálních věd v Praze. Od roku 2004 je zaměstnancem na Ministerstvu dopravy, kde byl v letech 2007–2011 vedoucím oddělení koordinace záležitostí EU a později zástupcem ředitele Odboru pro mezinárodní vztahy a EU. Od roku 2012 pracuje na Odboru strategie jako specialista pro oblasti politika transevropské dopravní sítě (TEN-T), energetika v dopravě a čistá mobilita. Od února 2019 je pověřencem ministra dopravy pro čistou mobilitu. (Foto: archiv MD)

V. Zajíc: Je debata o úplném přechodu na elektromobilitu smysluplná? Je takový úplný přechod realistický? Totiž je reálná představa, že budou osobní vozidla s tradičním spalovacím motorem, případně lehká užitková vozidla, nahrazená těmi na elektřinu? Pokud ano, kdy očekáváte, že se toho dosáhne?

J. Bezděkovský:
Když sleduji, jak se vyvíjí debata na toto téma mezi státy Evropské unie, tak jsem přesvědčen, že v horizontu let 2040–2050 autům na spalovací motor odzvoní. Vše je totiž třeba vnímat v širších souvislostech unijního cíle, jímž je dosažení klimatické neutrality do roku 2050. A tohoto cíle prostě bez zásadní změny na našich silnicích dosáhnout nemůžeme. Uznávám, že z dnešního pohledu se mnohým lidem může podobná vize jevit tak trošku jako science-fiction. Ale kdybyste se člověka žijícího v první polovině 20. století zeptali, zda si umí představit svět více méně bez parních lokomotiv, taky by se tomu patrně vysmál… Je samozřejmě jasné, že ten přechod od aut se spalovacím motorem k elektrickým autům (a teď neříkám jen čistě k bateriovým elektromobilům, protože i taková vodíková auta jsou v zásadě auty elektrickými), nepůjde v celé Evropě stejně rychle. Norsko již třeba jasně deklaruje, že chce zakázat registrace nových osobních aut na konvenční pohon k roku 2030, a další evropské země, jako třeba Holandsko, Francie a řada dalších na západ od našich hranic, o stejném kroku uvažují v období mezi léty 2035–2040. Ale u nás si diskuzi na toto téma zatím moc představit neumím – nebo nejdříve někdy na konci zmiňovaného období.

V. Zajíc: Debata je to každopádně prudká. Přesto stále vnímáme, že je v ČR nízký počet registrovaných elektromobilů a poptávka po nich je ve srovnání s poptávkou po automobilech se spalovacím motorem mizivá. Proč jsou podle vás elektromobily tak málo atraktivní?

J. Bezděkovský: V první řadě jsou to ekonomické důvody. Dokud budou elektromobily tak drahé, jako je tomu dnes, těžko si jejich koupi bude moct dovolit většina běžných zákazníků – ať už z řad občanů, či firem. Ale pořizovací cena elektromobilů bude zcela bezpochyby časem klesat, o to strach nemám. Musíme si uvědomit, že automobilky tlačí evropská legislativa k tomu, aby prodávaly stále více a více elektromobilů, a tak zejména v období kolem roku 2025 lze očekávat, že se cena těchto vozidel v zásadě přiblíží ceně standardních vozidel se spalovacím motorem.

Stejně tak si myslím, že by do budoucna překážkou neměla být ani nedostatečná infrastruktura dobíjecích stanic. Když se podíváte na vývoj v zemích jako Norsko či Nizozemsko, tak zde se toto poměrně daří (i přes jisté mýty, které u nás šířila některá média ohledně těžkostí s dobíjením právě třeba v Norsku).

Pokud mám v souvislosti s rozvojem elektromobility u nás přeci jen trošku z něčeho strach, tak je to celkové vnímání tohoto fenoménu mezi lidmi. Češi jsou podle mě přeci jen trošku konzervativnější a také hodně nedůvěřiví. A tady se bavíme o poměrně radikální změně některých našich řidičských návyků a celkového uvažování o mobilitě. Avšak hodně v tomto směru věřím naší nastupující generaci mladých, pro niž tohle už takový problém nebude. A navíc mladí, jak se nyní ukazuje, řeší více než my ostatní všechny ty otázky kolem změny klimatu a ekologie, takže lze očekávat, že budou také více vnímat, co za tou radikální změnou vlastně je, a budou jí většinově pozitivně nakloněni.

V. Zajíc: Může stát atraktivitu tohoto způsobu dopravy nějak zvýšit? Snaží se o to? Jak? Třeba cestou státních subvencí i pro individuální zájemce o elektromobil, jehož pořizovací cena je pro spotřebitele stále příliš vysoká?

J. Bezděkovský:
Jisté kroky na podporu elektromobility, resp. čisté mobility (neboť se tu nemůžeme bavit jen o bateriové elektromobilitě) už stát dělá. Například jsou poskytovány dotace na výstavbu příslušné infrastruktury dobíjecích stanic či vodíkových plnicích stanic. Určité dotace existují i na pořízení těchto vozidel, i když zatím se to týká pouze podnikatelů a též měst a obcí. Nejde ale jen o poskytování dotací. Snažíme se poskytovat uživatelům elektrických vozidel i jisté výhody, které by jim alespoň částečně kompenzovaly zmiňovanou vyšší pořizovací cenu – jde třeba o osvobození z placení dálniční známky nebo o bezplatné parkování na modrých zónách v Praze.

V. Zajíc: Jaké mohou existovat jiné a efektivní způsoby zvýšení atraktivity elektromobilů? Informační kampaně, implementace této problematiky do vzdělávání? Plánuje stát či MD nějakým takovým způsobem se v otázce propagace elektromobility angažovat?

J. Bezděkovský:
Z toho, co jsem již uvedl, je zřejmé, že je naprosto zásadní zvýšit povědomí širší veřejnosti o výhodách a přínosech elektromobility. Tuto problematiku má ve své kompetenci Ministerstvo životního prostředí a kolegové z tohoto resortu se tomu průběžně věnují.

V. Zajíc: Je podle vás přechod na elektromobily opravdu efektivní, co se týká snižování CO2, v souvislosti s naším energeticko-elektrickým mixem, který je stále z podstatné části tvořen uhelnými elektrárnami? Ty totiž představují příslovečné výfuky elektromobilů. Řeší se tedy v souvislosti s elektromobilitou i otázky způsobu získávání elektřiny z alternativních, zelených zdrojů?

J. Bezděkovský:
Na rozvoj elektromobility, jak už jsem uvedl, je potřeba nahlížet v celoevropském kontextu. Evropská unie dlouhodobě podporuje přechod na výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů a je třeba si uvědomit, že už dnes existují země (např. Norsko), kde valná většina spotřebované elektřiny pochází právě z těchto zdrojů. Máte pravdu, že u nás k tomu zatím příliš nesměřujeme, ale i elektřina z jaderných elektráren je v zásadě bezemisní, resp. nízkoemisní. Plány naší vlády na budování nových bloků našich jaderných elektráren jdou tak přesně v tomto duchu. V souvislosti s elektromobilitou je však potřeba připomenout ještě jednu zásadní věc. A tou je téměř dvojnásobná energetická účinnost elektrického motoru v porovnání s účinností spalovacího motoru. Jde přitom o dosti klíčovou věc, protože z toho vyplývá, že k pohonu elektromobilů potřebujeme mnohem méně energie (tedy v tomto případě i třeba té elektřiny z uhelných elektráren), než kolik energie spotřebují auta na fosilní paliva. A méně energie znamená i méně emisí. Musím říct, že o tomto aspektu se v souvislosti s elektromobilitou moc nehovoří, ale je to prostě fyzika a ta platí, jak se říká, za každého počasí…

V. Zajíc: Bude mít případný rozvoj elektromobility dopad na strukturu a chod autoškol?

J. Bezděkovský:
Jsem přesvědčen, že problematika elektromobility se postupně stane nedílnou součástí výuky v autoškole, ale v zásadě si nemyslím, že jde o něco, čemu se nutně musíme věnovat již dnes. Každý, kdo si už někdy vyzkoušel jízdu elektromobilem a srovnal by to třeba s jízdou v autě s automatickou převodovkou, mi dá snad za pravdu, když řeknu, že zas takový rozdíl v jízdě to není. Tedy minimálně v porovnání s osvojením si základních řidičských dovedností, které jsou u všech typů aut stejné.

V. Zajíc: Jak se staví stát/MD k tomu, že výrobci automobilů budou už od příštího roku platit vysoké pokuty za překračování emisních limitů, čímž budou nuceni k produkci elektromobilů, aby tyto limity splnili? Bude stát automobilkám v tomto nějak nápomocen?

J. Bezděkovský:
Systém vysokých pokut, jak říkáte, vyplývá z legislativy Evropské unie a vláda České republiky dnes nemá vlastně jinou možnost, jak automobilky podpořit, než postupně vytvářet lepší a lepší podmínky pro masivnější rozvoj elektromobility. Uznávám, že ten systém pokut, resp. limitů CO2 z nově prodávaných vozidel je poměrně přísný a Česká republika při vyjednávání v Radě EU usilovala o zmírnění těchto podmínek. Bohužel většina ostatních unijních zemí to vnímala a nadále vnímá jinak, a tak lze naopak do budoucna očekávat spíš další zpřísňování. Na druhou stranu si prosím opravdu uvědomme, že ten výhled, který je před námi, pokud jde o klimatickou změnu, příliš optimistický vskutku není, a je zcela nezbytné s tím něco udělat. A ač neříkám, že nás v tomto ohledu „spasí“ elektromobilita, snad jsem třeba na základě toho, co jsem tu uvedl o parametrech elektrického motoru, dokázal vašim čtenářům vysvětlit, proč je ten přechod k bezemisním a nízkoemisním vozidlům tak důležitý.

V. Zajíc: Dokážeme reagovat na výzvy v podobě zásahů do infrastruktury (stavba uspokojivého počtu rychlodobíjecích stanic), přestavby stávajících veřejných garáží tak, aby byla pokryta specifická bezpečnostní rizika (komplikované hašení trakční baterie), rekonstrukce rozvodných sítí pro domácí nabíjení či úpravy stávajících sídlišť apod.?

J. Bezděkovský:
Pokud jde o rozvoj dostatečně husté infrastruktury dobíjecích stanic (a zdaleka nejen těch rychlodobíjecích), už jsem naznačil, že jsem v tomto směru optimista. Jednak díky tomu, co vím o záměrech různých společností, které se této záležitosti věnují, a pak taky proto, že naše ministerstvo chce i nadále pokračovat v poskytování dotací na podporu rozvoje v této oblasti. Díky prostředkům z evropských fondů (a Operačního programu Doprava) jsme v posledních dvou letech uvolnili na tuto oblast už okolo jedné miliardy korun, a podpořili tak mj. vznik 500 rychlodobíjecích stanic a okolo 800 běžných dobíjecích stanic. A v příštím období, tedy v letech 2021–2027, bychom rádi vynaložili až čtyřnásobek, tedy zhruba čtyři miliardy.

V. Zajíc: Přechod na elektromobilitu má představovat dílčí krok na cestě za nezávislostí na fosilních palivech a učinit nás tak konkurenceschopnějšími. Je ovšem pravda, že např. kobalt, užívaný v trakčních bateriích, se vyskytuje především v zemích, jako je Čína, Rusko anebo Kongo. Může přesto přechod na elektromobilitu představovat významný krok ve směru k soběstačnosti, co se zdrojů týká?

J. Bezděkovský:
Otázka surovinové soběstačnosti určitě není jednoduchá a nemůžeme ji jako Česká republika vyřešit sami bez široké odborné diskuze a spolupráce na úrovni Evropské unie. Ty diskuze v současnosti samozřejmě probíhají, protože všem je jasné, že Evropa by se z dlouhodobého pohledu neměla stát zcela závislou na dovozech zmiňovaných surovin z uvedených zemí. Zásadní konkurenční výhodu Evropy v souvislosti s elektromobilitou však spatřuji především v rozvoji nových technologií a inovací, ať už jde např. o vývoj nových bateriových technologií, nebo o zakomponování elektromobility do širšího konceptu autonomního řízení.

V. Zajíc: Děkuji vám za rozhovor
.

Něco navíc: Otázky, jež jsme Janu Bezděkovskému pokládali, vycházejí z témat, která již od začátku roku v souvislosti s postupným nástupem elektromobility zpracováváme v rámci našeho seriálu. Jednotlivé díly si můžete přečíst zde na našich internetových stránkách.

Václav Zajíc

Ministerstvo dopravy

Reklama
Související články
Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 1. díl: Proč elektromobily? Kontroverzní debata

Eletromobilita se postupně stává realitou. Přestože se názory na ni významně liší, faktem je, že se stane součástí našich životů (do jaké míry, to se ještě uvidí). Co všechno přechod na elektromobilitu ovlivní a jakým způsobem, se pokusíme nastínit v tomto desetidílném seriálu, který jsme připravili ve spolupráci a pod odborným dohledem profesora Jana Macka a inženýra Josefa Morkuse z Ústavu automobilů, spalovacích motorů a kolejových vozidel na FS ČVUT v Praze a spolu s dalšími odborníky. Jednotlivé příspěvky představí různé úhly pohledu na hromadné zavádění elektromobilů, jeho možné důsledky a technologické, ekonomické, ekologické, ale i politické dopady pro Českou republiku.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 9. a 10. díl: Jak se staví odborníci k e-mobilitě

V minulém díle našeho seriálu jsme dali prostor pověřenci ministra dopravy pro čistou mobilitu Mgr. Janu Bezděkovskému pro vyjádření se k jednotlivým problematickým aspektům, které s sebou přináší deklarovaný úplný přechod na elektromobilitu. V tomto díle jsme s podobnými otázkami oslovili odborné garanty našeho seriálu – prof. Macka a Ing. Morkuse –, již na ně velmi obšírně odpověděli. Zároveň tímto rozhovorem s odborníky, kteří náš seriál dozorovali, připomínkovali jednotlivé díly a motivovali nás k tvorbě dalších, seriál Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu končí. Snad svůj účel – jímž bylo představit některé problematické stránky úplného přechodu na elektromobilitu a předložit je k další diskuzi – splnil.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 7. díl: Bezpečnost trakčních baterií

V tomto díle se zaměříme na další problematickou stránku elektromobilů, na jejich bezpečnost. Oč nám půjde především, jsou rizika spojená s možným vzplanutím trakční baterie. Jak totiž v rozhovoru pro KdeNabíjet.cz uvedl plk. Mgr. Rudolf Kramář, mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR, pokud požár elektromobilu nezasáhne trakční baterii, pak neexistuje významnější rozdíl mezi požárem bateriového elektrického vozidla a toho s klasickým spalovacím motorem. Jakmile však baterie vzplane, ať už jsou toho příčiny vnější anebo vnitřní, vyžaduje si uhašení elektromobilu rozdílné, a nutno říct, že komplikovanější a nákladnější hasičské techniky a další navazující postupy.

Související články
Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 5. díl: Typy nabíjení a jejich specifika

V minulém díle jsme jako jednu z problematických stránek bateriových elektrických vozů uvedli relativně nízkou specifickou energii, tedy poměr uložené energie a hmotnosti akumulátorů. Dospěli jsme k tomu závěru, že aby byl hypotetický přechod na elektromobilitu skutečně účelný z hlediska snížení emisí CO2, nebudou moci mezi poptávané vlastnosti automobilů patřit vysoký výkon a na něj vázaný komfortní dojezd. Současné problémy s malým dojezdem elektromobilů lze částečně řešit budováním nabíjecí infrastruktury. Možnostem dobíjení bateriových elektrických vozů, jako i jeho problematickým stránkám, se budeme věnovat v tomto díle.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 4. díl: Jaké jsou limity lithiových baterií

Stěžejní součást bateriových elektrických vozidel představuje trakční baterie, soustava navzájem propojených sekundárních (nabíjecích) galvanických článků, které v podobě chemické energie akumulují tu elektrickou, již z baterie získává elektromotor. Protože se jako jedna z nevýhod elektrických vozidel oproti těm konvenčním uvádí poměr uložené energie a hmotnosti akumulátorů, tedy jejich relativně nízká specifická energie, zaměříme se v tomto díle našeho seriálu právě na ni, představíme si některé možnosti jejího navýšení a zmapujeme důsledky, jaké může pro mobilitu mít.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 3. díl: Energetický mix České republiky

V minulém díle jsme upozornili na tu skutečnost, že elektromobily lze za vozidla s nízkými anebo nulovými emisemi skleníkových plynů považovat pouze podmíněně a že jednou z takových podmínek je energetický mix dané země. To jsme ilustrovali na rozdílných emisích bateriových elektrických automobilů mezi Řeckem (155,3 g CO2/km) a Švédskem (4,1 g CO2/km). V tomto díle se zaměříme právě na energetický mix, jak všeobecně, tak v souvislosti s očekávaným postupným přechodem na elektromobilitu.

Energetická náročnost obráběcích strojů, část 3: Inteligentní technologie

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a  napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Smyslem předkládané trilogie článků není rozklíčovat současný stav a doporučit řešení, ale z pohledu konstrukce a provozu výrobních zařízení představit řešení firem, které primárně nehledí na byznys, ale na budoucnost naší planety.

Kvalita v automobilovém průmyslu

Co znamená, když se řekne kvalita v automobilovém průmyslu? Proč se na ni tolik dbá zrovna v tomto oboru? To byly otázky, na něž odpovědi zazněly z úst odborníků v rámci webináře Kvalita v automobilovém průmyslu. Ten uspořádala 9. listopadu Česká společnost pro jakost.

Moderní vědecké řízení podniku, Část 2. Desatero 1+2

Nasazení informačního systému PPROI do praxe s cílem maximálního zhodnocování kapitálu, obnáší pochopení jeho základních vědeckých stavebních kamenů. To si klade za cíl toto edukační desatero, které na stránkách časopisu postupně publikujeme. Dnes předkládáme první a druhé desatero.

Inženýrská akademie ČR - Rozvoj srdce Evropy

Inženýrská akademie ČR je organizace sdružující lidi se společným zájmem – podporovat výzkum, vzdělávání a inovace. Najdeme zde špičkové odborníky z různých oborů. V našem seriálu dáváme slovo těm z nich, jejichž oblasti působnosti mohou být pro naše čtenáře zvlášť zajímavé.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Úspory naruby - Zákaz výroby a dovozu halogenových žárovek

Pod tímto nadpisem redakce připravila sérii zásadních článků o odvrácených stranách tzv. úspor, jejichž skutečné výsledky jsou často přinejmenším sporné.

Modernizace laboratoře pro měření emisí

Od listopadu 2011 je v Roztokách u Prahy otevřen objekt VTP Roztoky. Objekt o celkové ploše 4 200 m2 využívá pro k realizaci svých aktivit zejména Centrum vozidel udržitelné mobility (CVUM), založené při ČVUT v Praze, Fakultě strojní. Budova vznikala právě na základě požadavků vědeckých a akademických pracovníků z ČVUT, kteří hledali nové laboratorní a kancelářské prostory se záměrem vytvořit špičkové výzkumné pracoviště a navázat tak na projekty Výzkumných center spalovacích motorů a automobilů Josefa Božka I, II, úspěšně řešené v  letech 2000 až 2011 pod vedením prof. Jana Macka. Záměr se podařilo realizovat také díky synergii projektů, využitých pro financování výstavby objektu a následně vybavení jednotlivých laboratoří. V loňském roce, sedm let po oficiálním otevření, byla realizována přístavba a obnova emisního vybavení v laboratoři s válcovou brzdou.

Made in Česko - Znovuzrozená kráska

„Prase“ – tak (kupodivu) zněla přezdívka populárního motocyklu Čezeta, který kdo z mládeže koncem 50. a začátkem 60. let minulého století neměl, jako by nežil.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit