Témata
Reklama

Strojaři se potkají ve Zlíně

Jsem strojař. Kreslil jsem převodovku na pauzák s tuší, diferenciální rovnice počítal ručně a diplomku psal na psacím stroji. Na počítači se zelenou obrazovkou a děrnými páskami jsem pracoval jako student v posledních dvou ročnících studia. Konstruoval jsem uložení ložisek v ZVL, psal technologické postupy na stroje typu SV18RA, VR4 nebo FA3V.

Prof. Ján Košturiak

Vystudoval strojírenství a průmyslové inženýrství, dlouhoudobě spolupracoval s největší evropskou společností pro aplikovaný výzkum Fraunhofer, spolupracoval na vývoji systému Simple++ (dnes PlantSimulation) a na desítkách inovací s nadnárodními i domácími firmami – např. VW, Mercedes, Siemens. Je spoluzakladatel společnosti IPA Slovakia, zemědelského družstva Agrokruh, spolupracuje na vývoji customizovatelného eBiku a jeho aditivní výrobě, buduje vlastní Podnikatelskú univerzitu (www.podnikatelskauniverzita.sk) ve které propojuje inovátory a podnikatele, pracuje v komunitě Dobrý pastier (ozdobrypastier.eu), ve které se nachází 350 lidí z okraje společnosti návrat do života s pomocí podnikatelských aktivit. Inicioval založení partnerské sítě Inovato, jejíž je prezidentem. Žije mezi Varínem na Slovensku a Měrůtkami na Moravě s manželkou Milenou a dětmi Jánem, Lucii a Zuzanou. Věnuje se jízdě na horském kole, turistice a psaní knih.

My, kteří jsme studovali strojírenskou technologii před více než 20 lety, nemáme znalosti z mnoha nových technologií a materiálů, jako jsou například aditivní výroba, digitalizace, nové způsoby řízení vývojových projektů a práce v konstrukci, technologii a vývoji, kolaborativní roboti, rozšířená realita, nanomateriály, kompozity nebo karbon. Neznáme nové technologie zušlechťování, spojování a povrchových úprav materiálů, nejnovější technologie obrábění a zvyšování produktivity ve výrobě. Denně jsme konfrontováni s tím, abychom snižovali náklady, zkracovali časy a zvyšovali parametry výrobků, jsme často přetížení prací a nemáme čas ani zdroje, kde bychom se mohli učit nové věci, které by nám pomohly v naší práci.

Reklama
Reklama
Reklama

Přichází rychlá a radikální změna.

Je třeba hledat odpovědi na následující otázky:

  • Jaké jsou hlavní transformační trendy a jejich vliv na strojírenské podniky?
  • Jak se budou v budoucnu řešit strojírenské rozpory mezi výkonem, účinností, hmotností, rozměry, náklady a ekologií?
  • V jakém stadiu jsou průlomové technologie a podpůrné sítě pro jejich využití?
  • Jaké nové materiály nastupují do strojírenské výroby (součástka, stroj, nářadí, řezné kapaliny, maziva apod.)?
  • Jaké jsou strojírenské profese budoucnosti a jak zajistit jejich vzdělávání?
  • Jak organizovat podniky, aby v nich dokázaly spolupracovat rozdílné generace X, Y a Z?
  • Na jaké zásadní vlivy z jiných oborů se musí podniky a podnikatelé připravit?
  • Jak zaručit extrémní požadavky na rychlost, pružnost, sdílení zdrojů a znalostí?
  • Do jakých oblastí investovat, když se vše rychle mění a zastarává?

Otázek je mnohem více. Hledání správných odpovědí na ně nás může rychle probudit a nastartovat potřebné změny. Jejich ignorování a čekání na to, „jak to dopadne“, je jako umělý spánek nebo kóma těžce nemocného pacienta.

3P

Byl jsem ve firmě, kde jsem viděl prázdnou halu s moderními stroji, které nepracovaly. Koupili je před dvěma lety s velkými plány a dnes pro ně nemají výrobu. Změnily se produkty, technologie, materiál, nemají série a výrobní dávky. V další firmě zavírají výrobu kvůli tomu, že trh válcují výrobci z Číny, třetí firma končí, neboť ji zlikvidovala průlomová technologie.

Změny jsou rychlé a nečekané, dlouhodobé strategie nefungují a investiční rozhodování jsou velmi složitá. Čím později si koupíte stroj nebo linku, tím jsou levnější a mají lepší funkce. Musíme se naučit používat 3P – Pozorovat, co se děje kolem nás (trendy, změny v byznysu, konkurenti, technologie, problémy a nedostatky). Pochopit, co to znamená a Podniknout akci. Porozumět rychlému a měnícímu se světu kolem nás je důležité pro nás i naše děti. Písmenem P začínají i slova příležitost, pád nebo prohra. „Na cestě k úspěchu máme dvě překážky – strach a lenost,“ říkal Tomáš Baťa.

Tomáš Baťa nechtěl ve své firmě lidi s pokřiveným charakterem, ale ani ty, kteří jenom vzdychají. Nepomůže nám vzdychání nad tím, že nemáme pracovníky, že máme méně peněz na vývoj než německé firmy, že nás ničí čínští výrobci, že školy nefungují tak, jak bychom si představovali, že se zvyšují ceny materiálů a energií.

Potřebujeme pozorovat a pochopit rychle nastupující trendy, sdílet znalosti a kapacity, setkávat se a spolupracovat. Strojírenství je stále více o informacích a znalostech, o digitalizaci a inteligentních řešeních než o železe a elektřině.

IPA Slovakia

Prof. Ing. Ján Košturiak, PhD.

kolinkova@utb.cz

A PROTO....

...zveme všechny strojaře, kteří chtějí jít tímto směrem, na společné setkání 18. září 2019 ve Zlíně na konferenci „Lidé – výzva pro budoucnost podnikání – Baťův odkaz Evropě“. Ve strojírenské části budou diskutovat například Norbert Brath, bývalý šéf vývoje Embraco a ředitel firmy Spinea Prešov, Ota Horák, ředitel Spoluworks Kyjov, František Červenka, bývalý šéf firmy Šroubárna Kyjov a současný ředitel Kovárny Viva ve Zlíně, majitel firmy Švec a SPOL Vráble Ľubomír Švec, Ján Košturiak, IPA Slovakia Žilina, a další. Budeme hovořit o spolupráci při sledování nových trendů a technologií, sdílení znalostí, vzdělávání strojírenských odborníků, sdílení kapacit a inovacích.

V rámci konference budeme hovořit o spolupráci při sledování nových trendů a technologií, sdílení znalostí, vzdělávání strojírenských odborníků, sdílení kapacit a inovacích.

Na konferenci, kterou organizuje Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně spolu s Nadací Tomáše Bati, přijalo pozvání více než 50 řečníků na plenární zasedání a do sedmi sekcí. Doplní ji bohatý doprovodný program a setkání v Baťově vile. Konferenci pořádá Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky společně s Nadací Tomáše Bati.

Více o konferenci na webových stránkách
www.batuvodkazevrope.cz.

Reklama
Související články
Jak ušetřit za energie: 10 kroků k vyšší efektivitě

Ačkoli se zdá, že největší vlna zdražování energií už začíná opadat, potřeba energetických úspor v průmyslu je stále velice naléhavá, a v příštích desetiletích tato naléhavost ještě poroste. Příčinou není jen rostoucí tlak na snižování finančních nákladů na výrobu, ale zejména nutnost omezovat její negativní dopady na životní prostředí, a to při očekávaném zvyšování celkové produkce. Abychom si zajistili udržitelný rozvoj, musíme už nyní hledat možnosti, jak zvýšit energetickou účinnost výroby, a těchto možností využívat.

Strojírenské fórum 2019: Zaostřeno na inteligentní výrobu

Letošní podzimní, v pořadí již 10. Strojírenské fórum, bylo opět příležitostí pro setkání špičkových odborníků (nejen) z oblasti výroby. Odehrálo se 19. listopadu v prostorách FEKT VUT v Brně.

Fórum výrobních průmyslníků

Pomůže vám integrace reálných prvků digitalizace a robotizace do vaší firmy zajistit vyšší produktivitu ve výrobě a dosažení vyšší efektivity všech vnitropodnikových procesů - od přijetí zakázky, přes konstrukci, výrobu, až po její expedici a v neposlední řadě nahradí tyto prvky scházející pracovní sílu?

Související články
Strojírenské fórum 2018: Inteligentní výroba

Další z již tradičních setkání odborníků (nejen) z oblasti výroby – podzimní Strojírenské fórum – se odehrálo 8. listopadu, tentokrát v prostorách Ústavu výrobních strojů a zařízení a RCMT FS ČVUT v Praze.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Podpora výzkumu a vývoje v podnicích, Daňové odpočty

V prvním díle našeho miniseriálu o podpoře výzkumu a vývoje v České republice jsme se věnovali porovnání základních druhů podpory výzkumu a vývoje v České republice s uvedením jejich základních specifik a odlišností. V tomto díle bychom se rádi detailněji zaměřili na možnost podpory výzkumu a vývoje prostřednictvím daňového odpočtu na výzkum a vývoj.

Strojírenské fórum ukazuje firmám, jak uspět

Na třetí ročník Strojírenského fóra do Obecního domu v Praze přišlo na dvě stě odborníků, zástupců strojírenských firem i státních institucí. Hlavním tématem dvoudenní akce bylo best practice v oblasti získávání nových zahraničních trhů, inovacích či průmyslovém designu nebo odborném školství.

Automatizace plug and play bez programování

Automatizace má za úkol usnadnit život lidem pracujícím u obráběcích center a samozřejmě zvýšit produktivitu, zajistit stabilní kvalitu výroby a stát se úsporným opatřením v nelehkých časech. Pokud se podíváte správným směrem, nemusí být robotizace frézky nikterak nedosažitelná, i když jste třeba společnost skromnějších poměrů.

Zdraví a stroje

Nové technologie prodlužují průměrný i maximální věk člověka a zvyšují jeho schopnosti. Jejich použití je přitom v podstatě oborově neomezené a neexistuje snad oblast výzkumu, která by se nějakým způsobem nepromítla do vývoje pro medicínu – od elektroniky až po strojírenství.

Inovace: Změna úhlu pohledu

Určitě jste to zažili taky. Je večer, jasná obloha a vy vidíte, jak měsíc balancuje přesně na špičce věže kostela. Stačí ale malá změna úhlu pohledu a měsíc je jinde. Jaký je váš úhel pohledu na inovace ve strojírenství?

Průmyslové inženýrství a jednoúčelové stroje

Harmonický výrobní proces není jen iluze. Cest a možností, jak dosáhnout souladu ve výrobě, je i v současné nelehké situaci bezpočet.

VaVaI a průmysl: Aby know-how zůstalo ve firmě

Ryze česká společnost Lavat se sídlem v Chotuticích vyrábí a dodává přesné strojírenské součásti, vakuové zařízení a komponenty a také výrobky z oboru laboratorní techniky. A aby toho nebylo málo, intenzivně se věnuje vlastnímu výzkumu a vývoji, na který vynakládá více než 15 % z celkového obratu. Na zkušenosti s propojením vědy a výzkumu s oblastí průmyslu, tak aby bylo prospěšné oběma stranám, jsme se zeptali Ing. Tomáše Chaloupky, technického ředitele a vedoucího zdejšího výzkumně vývojového oddělení.

Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Marketing v 21. století

Budování značky pomocí moderních marketingových nástrojů je podle Tomáše Keprty, šéfa marketingového oddělení ve společnosti ČKD Blansko, v dnešní době zcela klíčové a nezbytné pro propagaci českého strojírenství a inženýringu ve světě. V následujícím rozhovoru vysvětluje, proč a co může přinést za výhody, obchodní příležitosti i konkrétní zakázky.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit