Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Strojírenské fórum 2018: Zaměřeno na nové technologie a materiály
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Strojírenské fórum 2018: Zaměřeno na nové technologie a materiály

Příběh pátého ročníku Strojírenského fóra se začal psát 10. května 2018 na půdě Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně konferencí na téma moderní výrobní technologie a materiály s důrazem na aditivní výrobu z velké části kovových materiálů a na inovativní aplikace kompozitních materiálů. Na sto účastníků z řad výrobní a akademické sféry vyslechlo na 13 přednášek a následně v pozdních odpoledních hodinách se větší část z nich odebrala na exkurzi po šesti VaV pracovišťích zaměřených na nové technologie. Plný den poznání a nových setkání. Pojďme se k němu vrátit fotoreportáží.


Smyslem Strojírenského fóra je vytvářet platformy setkávání a odborníky zvát na místa, kde se nacházejí nejlepší oborové mozky a realizují se inovace v pravém slova smyslu. Pro oblast aditivních technologií pořadatelé Strojírenského fóra společnosti Exponex a MM publishing oslovili FSI VUT v Brně, pracoviště Odboru reverzního inženýrství a aditivních technologií Ústavu konstruování. Zahájení konference se ujal děkan FSI doc. Katolický, který prezentoval některé příklady spolupráce fakulty s praxí a ředitel Ústavu konstruování prof. Hartl hovořil o vlivu aditivní technologie na výuku.


První blok konference věnovaný aditivní a hybridní výrobě z kovových materiálů zahájil ředitel Svazu strojírenské technologie Oldřich Paclík. Hovořil o aktivitách evropského sdružení Cecimo na poli aditivní výroby, zmínil i první tuzemský hybridní stroj WeldPrint z dílny společnosti Kovosvit MAS a výzkumného centra RCMT při FS ČVUT v Praze.


Výsledky práce Odboru reverzního inženýrství a aditivních technologií Ústavu konstruování FSI přítomným představil doc. Koutný. Hovořil o důvodech použití 3D tiskem vzniklé mikro-prutové struktury pro optimalizaci hmotnosti konzoly. Zabýval se technologickými problémy její výroby a predikcí jejích mechanických vlastností. To vše doc. Koutný demonstroval na příkladu konzoly pro fixaci antén telekomunikačního satelitu, jež byla vyvíjena ve spolupráci s LK Engineering a TASF pro evropskou vesmírnou agenturu jako demonstrátor možnosti snižování hmotnosti využitím aditivní výroby.




Organizátoři na Strojírenské fórum pozvali zástupce VaV strojních fakult, aby prezentovali před technickou veřejností své dosavadní zkušenosti s aditivní technologií zpracování kovů a nabídli konkrétní možnosti spolupráce na tomto poli. Vystoupili zde Dr. Šafka a Dr. Ackermann z TU v Liberci, doc. Zetek ze ZČU v Plzni a zkušenosti ostravské VŠB-TU představil Ing. Hajnyš.


První blok vyvrcholil vystoupením programového ředitele GE Aviation a prezidenta a CEO pro GE CZ a SK Dr. Milana Šlapáka, který na příkladu nového turbovrtulového motoru GE Catalyst demonstroval využití aditivní technologie. Díky této technologii byli schopni zkrátit dobu jeho vývoje o 1,5 roku, což mj. stálo za vítězstvím v tendru. Jednou z výhod aditivní technologie je výroba složitých dílů, a tudíž eliminace sestav a podsestav, což v případě motoru GE Catalyst znamená náhradu 855 dílů vyrobených konvenční technologií 12 dílů aditivních.


Druhý dopolední blok byl věnovaný nekovovým materiálům. Zahájil jej jeho odborný garant prof. Petr Louda z TU Liberec přednáškou s „kacířským“ názvem: Končí doba železná? Na konkrétních příkladech, zejména v oblasti automotive, demonstroval postupný nástup nových materiálů a technologií na úkor klasických na bázi kovu. Je nesporné, že nanostrukturované kompozitní materiály výrazně zlepšují vlastnosti inovovaných strojů a zařízení. Užitné vlastnosti složených materiálů v kombinaci s ekonomickými faktory pak výrazně ovlivňují jejich aplikační potenciál a umožňují stále širší uplatnění, čehož jsme svědky již u zboží běžné spotřeby.


Jedna z prvních aplikací 3D tisku pro širší využití se realizovala ve zdravotnictví. Zkušenosti odborníků z celého světa za dosavadní dobu vývoje a aplikací jsou rozsáhlé a čeští specialisté drží krok se světem. Brněnský start-up Invent Medical je toho důkazem. Zabývá se vývojem a výrobou customizovaných zdravotnických ortéz a sportovních pomůcek vyráběných pomocí 3D tisku a dále pak designem a výrobou 3D tištěných zdravotnických modelů s využitím algorytmického a parametrického designu. Velký zájem vzbudilo vystoupení jejího spoluzakladatele a šéfdesignéra MgA. Grygara který hovořil o možnostech aplikace uceleného digitálního procesu 3D skenování, CAD a 3D tisku v ortotice a protetice.


Odpolední, třetí blok byl věnovaný praktickým zkušenostem s nasazením aditivní výroby v podání partnerů konference. První vystoupili zástupci MCAE Systems, konktrétně Bc. Drápela a Ing. Chaloupka, kteří postupně hovořili o využití a aplikaci 3D tisku metodou FDM a PolyJet s důrazem na reálné projekty z oblasti automobilového a leteckého průmyslu. Ve druhé části se věnovali aplikacím, kde již nestačí prototypování z plastu a fotopolymeru a kde je pro výrobu funkčních součástí použita metoda 3D tisku kovů metodou BMD s odlehčenou vnitřní strukturou.


Za odborníka na slovo vzatého v oblasti technologické podpory laserového spékání kovů lze bezesporu řadit Dr. Jana Hudce z firmy Misan, která se v roce 2013 stala dodavatelem této technologie od firmy Concept Laser. Své pětileté zkušenosti Dr. Hudec prezentoval ve svém vystoupení, ve kterém se zabýval základními technologickými zásadami pro přípravu stavby dílů pomocí laserového spékání. Ve druhé části vystoupení pak demonstroval typické konstrukční úpravy a prvky, které této technologii vyhovují.

 


Závěrečné dvě přednášky patřily softwarové podpoře. Ředitel firmy Advanced Engineering Dr. Hynek Purš hovořil o simulačních a optimalizačních softwarových nástrojích. Dalším řečníkem byl Ing. Jiří Těhník ze společnosti Technodat, který ve svém vystoupení přítomné seznámil jednak s první českou virtuální továrnou v rámci Centra aditivní výroby kovů a dále hovořil o způsobech podpory českých firem k jejich větší inovativnosti, dále vývoje a výroby vlastních výrobků s vlastním know-how.

 


Podobně jako vloni byla i letos součástí Strojírenského fóra exkurze do laboratoří. Pro účastníky zástupci Netme Centre, Ústavu konstruování a Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky připravili možnost zhlédnout celkem šest pracovišť. Laboratoř robotického 3D tisku, Laboratoř 3D tisku metodou SLM, pracoviště elektronového paprsku, první český univerzitní FabLab, Formuli Student a pracoviště virtuálního navrhování a zkoušení Power Wall.


Jako tenká červená linie se napříč diskuzemi v sále i kuloárech Strojírenského fóra táhla otázka certifikace dílů zhotovených aditivními technologiemi, zejména v oblasti automotive, aerospace či zdravotnictví, které mají své velmi přísné certifikační procesy. Současné technologie průmyslové výroby jsou známy desítky let, ověřené mnohaletou praxí a vyrobené součástky mají předvídatelné fyzikální vlastnosti. Oproti tomu u 3D tisku neexistují dlouhodobé zkušenosti s reálným používáním zhotovených dílů – opotřebení, únava materiálu. Zavést trojrozměrný tisk do běžné praxe, certifikovat výrobu jednotlivých součástek, ale i jednotlivých 3D tiskáren i vstupního materiálu, tak bude ještě stát hodně lidského úsilí, času i financí.


Roman Dvořák, Brno
Foto: Jan Hrdý

roman.dvorak@mmspektrum.com

Další články

Průmysl 4.0
3D technologie
Inovace
Průmyslový design
Strojírenství v lékařství
Letecký průmysl
Automobilový průmysl
Výzkum/ vývoj
CAD/CAM/CAE/CIM
Nekonvenční technologie
Obráběcí stroje a technologie

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: