Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Strojírenské fórum 2019: Zaostřeno na inteligentní výrobu
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Strojírenské fórum 2019: Zaostřeno na inteligentní výrobu

Letošní podzimní, v pořadí již 10. Strojírenské fórum, bylo opět příležitostí pro setkání špičkových odborníků (nejen) z oblasti výroby. Odehrálo se 19. listopadu v prostorách FEKT VUT v Brně.

Podobně jako tomu bylo v rámci loňského podzimního fóra, řešilo se i nyní téma „Inteligentní výroba“. Účastníci měli příležitost vyslechnout názory a zkušenosti odborníků z akademické i komerční sféry týkající se moderních způsobů výroby a řízení v kontextu cyber factory. V následující panelové diskuzi pak významné osobnosti českého průmyslu představily své příběhy úspěšné restrukturalizace firem, souvisejícími právě se zaváděním inteligentní výroby.

Moderování konference se ujali Roman Dvořák, vydavatel a šéfredaktor MM Průmyslového spektra, které je spolupořadatelem konference, a Jiří Holoubek, prezident Elektrotechnické asociace ČR.

Roman Dvořák mimo jiné v úvodu řekl, že pro zvyšování konkurenceschopnosti našeho průmyslu jsou klíčoví lidé – lidé schopní a vzdělaní. Nové technologie, vybavení výrobních provozů a modernizace konstrukčních pracovišť pokryjeme z tržeb či štědrých dotačních nástrojů. Abychom však do tohoto stavu mentálně dozráli, je nutná změna myšlení v globálním pojetí celé firmy.


Roman Dvořák

Účastníky fóra oficiálně uvítal prof. Vladimír Aubrecht, děkan FEKT VUT v Brně. On sám je mimo jiné světově uznávaným odborníkem na počítačové modelování radiačního transportu energie v termickém plazmatu. Svými slovy potvrdil tezi Romana Dvořáka o tom, že technologie jsou nesmírně důležitým hybatelem rozvoje, ale nejdůležitější roli stále hrají lidé s multidisciplinárním vzděláním.

I. blok – Digitalizace

Prvním prezentátorem se stal Petr Fiedler, proděkan FEKT VUT v Brně. Jeho přednáška měla název Průmysl 4.0 ve výuce průmyslové automatizace na FEKT VUT v Brně. Ve své prezentaci popsal některá témata, týkající se Průmyslu 4.0., z těch aktuálně řešených v Ústavu automatizace a měřicí techniky, kde sám absolvoval doktorské studium. Posluchače velmi zaujal popis návrhu a využití zjednodušené verze rozhraní Asset Administration Shell (AAS), sloužícího jako vstupní brána fyzických entit do světa Průmyslu 4.0., který zazněl v části jeho přednášky.

Prof. Vladimír Aubrecht

Po něm následovala působivá prezentace s názvem Na cestě k tvůrci digitálního prostředí, kterou účastníci vyslechli z úst Libora Witasska, jednatele společností DC vision a Strojcar. Tento odborník, který v minulosti působil například jako poradce americké Wharton University of Pennsylvania pro programy podnikání ve střední Evropě nebo vedl společnost Vítkovice, se dlouhodobě specializuje na oblast kybernetiky druhého řádu se zaměřením na řízení podniku jako živého organismu. V jeho prezentaci mimo jiné zaznělo, že exponenciální nárůst nových technologií a nová digitální ekonomika nabízejí možnost odpoutat se z pozice dodavatele součástek s minimální přidanou hodnotou a proniknout do pozice tvůrce digitálního prostředí s nejvyšší přidanou hodnotou pro zákazníky.


Libor Witassek

Třetí osobností, prezentující v prvním bloku konference, se stal jeden z moderátorů konference, Jiří Holoubek. Název jeho přednášky zněl Druhá vlna Průmyslu 4.0 – je už opravdu tady? V ní mimo jiné sdělil, že od vyhlášení národní iniciativy Průmysl 4.0 uplynuly čtyři roky, přičemž technická veřejnost vnímala tento koncept doposud velmi rozdílně. Jedna část jej považovala za skutečnou technologickou revoluci, jiní oproti tomu za pouhý marketingový trik. V současné době si však podle jeho slov začínáme společně postupně uvědomovat, že má-li být koncept Průmysl 4.0 naplněn, je nutné věnovat největší pozornost změnám vnitrofiremních i mezifiremních procesů.


Jiří Holoubek

II. blok – Období změn

Druhou část konference zahájil Pavel Sobotka, generální ředitel společnosti Frentech Aerospace. Tento zkušený odborník vyjádřil v rámci své přednášky přesvědčení, že jsme svědky dramatických změn v různých typech výrob. Proto podle něj nelze přístupy paušalizovat a zužovat pouze na hesla digitalizace, 3D tisk a nákup robotů. Zcela jiným způsobem je totiž řízena výroba v automobilovém průmyslu a jinak v zakázkově orientovaných výrobách, kde lze využívat nejvyšší stupeň automatizace jen v omezeném měřítku. Každý typ výroby však musí podle něj být schopen vypořádat se s rychlými změnami – jak požadavků zákazníků, tak podmínek trhu. Nejdůležitější vlastností v různých typech výrob tedy je a bude flexibilita a efektivita.


Pavel Sobotka

O své praktické zkušenosti s realizací projektu Průmysl 4.0 ve firmě Secop se posléze s posluchači podělil Robin Mitana, ředitel firem Sidat Digital a Digitalizácia výrobných a logistických procesov Sidat Digital. Tento odborník se během své praxe již od roku 1989 věnoval oblastem digitálního návrhu výrobků a digitálního návrhu výrobních procesů. Právě jeho zkušenosti byly důvodem zaměření jeho přednášky na představení praktické realizace projektu Průmysl 4.0 ve výrobní firmě. Jeho cílem bylo sdělit své bezprostřední zkušenosti a doporučit, jak při implementaci podobného projektu postupovat.


Robin Mitana

Na něj s přednáškou s názvem Od Průmyslu 3.0 k Průmyslu 4.0 navázal Jan Vetiška, vedoucí odboru robotiky a robotů Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky FSI VUT v Brně. Ten v rámci letošního MSV získal s kolektivem výzkumníků z ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky Zlatou medaili v kategorii automatizační technika a Industry 4.0. Ústav výrobních strojů systémů a robotiky se tvorbě automatizovaných výrobních soustav věnuje již od přelomu konce 70. let minulého století. Dnes jsou, podle jeho slov, k tvorbě a provozu automatizovaných výrobních soustav využívána také digitální dvojčata. (Více viz rozhovor v tomto vydání MM Průmyslového spektra.)
 
Jan Vetiška

U řečnického pultu jej poté vystřídal Jan Loos, CNC Sales manager & CNC application engineer, Fanuc Czech, aby posluchače seznámil s Fanuc řešením problematiky Internetu věcí. Tento odborník z oblasti elektrotechniky s 25letou praxí v oboru řízení obráběcích strojů v rámci své přednášky představil Field systém. To je otevřená platforma navržená k inteligentnímu sledování, řízení výroby a plánování preventivní údržby průmyslových zařízení. Důležité je, že připojit je možno nejen zařízení Fanuc, ale prakticky jakýkoliv přístroj libovolného výrobce, který o sobě poskytuje data podle principu IoT – Internet věcí. Aplikace externích autorů jsou totiž nabízeny dodavateli příslušných IoT zařízení, kromě Fanuc nyní například výrobci měřicích strojů, monitorovacích sond, ale i ložisek, nástrojových hlav apod.


Jan Loos

Poté následovala přitažlivě podaná prezentace pánů Tomáše Koutka ze společnosti Promitea partner a Radima Gryce, projektového manažera v B2A Digital Innovation, na téma od tužky k tabletu. Stěžejní otázkou, kterou se ve své prezentaci snažili vyřešit, bylo, co se stane, když lidem ve výrobě seberete všechny papíry a dáte jim do ruky tablet. Podle jejich slov, pokud lidé dostanou software, který jim skutečně pomáhá, akceptují jej a nesnaží se proces obejít. To pak kromě dobře odvedené práce též generuje kvalitní data, kterým vedení může věřit a použít pro svá manažerská rozhodnutí.

Tomáš Koutek


Radim Gryc

Druhý blok pak zakončil Ondřej Bouzek, vedoucí týmu upínací technika, Schunk Intec, s přednáškou s lakonicky výstižným názvem Chytrá výroba. Tento manažer se zkušenostmi z oblastí pohonné techniky, automatizace a strojního obrábění ve své přednášce odhalil, jak nejlépe využít potenciál strojů i výrobních procesů ve firmě. Doporučil posluchačům snížení provozních nákladů spojením přesného, flexibilního obrábění obrobku a dynamické automatizace výroby. Podle jeho slov právě firma Schunk patří v oblasti upínací techniky a automatizace ke světové špičce.


Ondřej Bouzek

III. blok – Teorie i praxe

Závěrečná část posledního letošního Strojírenského fóra se nesla ve znamení velmi živé panelové diskuze, jejímž tématem byla inteligentní výroba v restrukturalizačním procesu. O své názory se zde vzájemně i s posluchači z pléna podělili Monika Šimánková, statutární ředitelka společnosti Hestego, Libor Witassek, jednatel DC vision a Strojcar, Radek Vlček, technický ředitel divize strojíren, Žďas, společně s Radkem Sejtkem, vedoucím projektantem téže firmy, a Jiří Holoubek, prezident Elektrotechnické asociace ČR.


Zleva: Jiří Holoubek, Libor Witassek, Monika Šimánková, Radek Vlček, Radek Sejtko

V rámci diskuze zazněly otázky a odpovědi k tématu restrukturalizace firemních procesů pomocí nástrojů digitalizace, přičemž se panelisté zabývali procesem od konstrukčního návrhu produktu přes plánování a realizaci výroby až po expedici. Nezapomněli ani na servis po dobu životnosti stroje i její ukončení. Velmi zajímavé byly též jejich názory na tvorbu digitální strategie, zkracování inovačního cyklu, problematiku zkrácení doby výroby či zvýšení kvality produkce a zajištění její stability. Dalším tématem panelové diskuze byla digitalizace dodavatelsko-odběratelských vztahů, přičemž se všichni diskutující shodli, že dodavatel, výrobce i zákazník jsou ve skutečnosti na jedné „digitální vlně“. Následně se diskuze tematicky stočila na dotační podporu MSP, která může být v rozporu se zájmy velkých firem při jejich digitální transformaci. Naopak všeobecná shoda panovala při tvrzení, že digitalizace je důležitým nástrojem pro posílení konkurenceschopnosti v hodnototvorném řetězci.

Po ukončení programu v univerzitní aule měli účastníci jedinečnou možnost navštívit prostory Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky FSI VUT v Brně, a zhlédnout zde pracoviště virtuální reality a v provozu též digitální dvojče výrobní buňky (soustruh a frézka), které využívá pro svou práci pracovníky ústavu navrženou neuronovou síť.


Pracoviště virtuální reality

 

Hana Janišová

JVasilkova@exponex.cz

Další články

Průmysl 4.0
Inovace
Management a řízení
Všeobecné strojírenství

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: