V rámci dlouhodobé systematické spolupráce firem Vítkovice, a.s. a AGA GAS, spol. s r.o. (nyní Linde Technoplyn a.s.) se vedle dodávek technických plynů firma AGA GAS orientovala na technicko-technologický servis, konkrétně na zavedení a provozní zvládnutí technologií svařování v ochranných atmosférách. Zavádění metody 135 nebylo bez problémů, a proto byla v letech 1996 - 2000 realizována ve spolupráci divize Těžká mechanika a AGA řada provozních instruktáží svářečů s cílem zvládnutí této metody svařování a dosažení co nejvyšší kvality svarových spojů.
V rámci prováděných experimentálních prací na zkušebních deskách byla věnována hlavní pozornost úpravě svarové hrany (úhel rozevření, velikost otupení, mezera v kořeni spoje), optimalizaci parametrů a podmínek svařování, způsobu provedení kořenové oblasti a výplně svarových spojů a vlivu směsných plynů Mison 18, 25 na provaření kořene. Zkušební spoje byly zkoušeny nedestruktivními metodami (UT, RTG), metalograficky a vyhodnocovány dle příslušných evropských norem. Dosažené poznatky byly okamžitě zavedeny ve výrobě vícevrstvých X, V, 1/2 V a K svarových spojů a můžeme je shrnout následovně: při sestavování těžkých svařenců je nutno dodržet optimální velikost kořenové mezery, která je významná z hlediska dosažení průvaru. Svarová hrana, kořenová mezera, úpravy kořenové oblasti po svaření musí zajistit dostatečnou přístupnost a manipulační prostor pro zajištění kvalitního průvaru v každé části svarového spoje. Dále je významný soulad parametrů svařování, dodržení navrženého a odzkoušeného schématu svarových housenek. V případě K spoje je nutné ve všech oblastech svaru věnovat maximální pozornost svislé svarové hraně, kde jsou vlivem nejvyššího odvodu tepla nejhorší podmínky pro závar.
V divizi Těžké strojírenství byl na základě provedených zkoušek zpracován interní dokument svarových hran, převážně pro velké tloušťky svařovaných materiálů. Konstrukce pak při navrhování a adaptaci zahraničních výkresů svařenců zohledňuje takto navržené svarové hrany v detailech svarových spojů.
V roce 1999 se praxí ověřenou formou spolupráce pracovníků Vítkovice, a. s., divize Těžké strojírenství, AGA GAS, ESAB, ESAB Vamberk a ČSÚ začala prosazovat technologie FCAW/136 a při její aplikaci na konkrétních zakázkách bylo dosaženo výborných výsledků.
Spolupráce s divizí Těžké strojírenství pokračuje i po fúzi firem Linde a AGA, které od 1. ledna 2001 na českém trhu působí společně pod názvem Linde Technoplyn, a. s.: od konce roku 2000 byly v provozních podmínkách divize Těžké strojírenství a Democentra společnosti Linde Technoplyn v Brně zkoušeny a prezentovány možnosti monitorování reálného průběhu svařování pomocí systému Linweld, který napomáhá příznivě ovlivnit kvalitu svarových spojů.
Zavedením moderních technologií GMAW a FCAW při využití univerzálního směsného plynu Mison 18 se zvýšila produktivita svařování při dosahování kvality, která je potvrzována nedestruktivními zkouškami podle evropských norem EN 12062 nebo amerického ASME Code, sekce VIII. Aby přitom v reálných provozních podmínkách výroby ocelových konstrukcí byly maximálně omezeny nepřípustné indikace zjištěné nedestruktivními kontrolami, je nutno přísně dodržovat ověřené technologické zásady při vlastním svařování, obzvláště u vícevrstvých svarových spojů prováděných v nucených polohách.