Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Svařování nerezu uprostřed zeleně
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Svařování nerezu uprostřed zeleně

O společnosti LIKO-S jste se v našem časopisu mohli dočíst před necelými dvěma roky, v rozhovoru mého kolegy Milana Louckého s jejím zakladatelem, panem Liborem Musilem (viz MM Průmyslové spektrum č. 5/2018 nebo www.mmspektrum.com/180516). Nyní jsem se do Slavkova u Brna, kde firma sídlí, vydal já, tentokrát ale na pozvání společnosti Fronius, která je jedním z jejích dodavatelů svařovací technologie.


Svařování nerezové konstrukce metodou TIG se zdroji MagicWave 4000 a MagicWave 3000 od společnosti Fronius

Hned v úvodu musím říci, že po příjezdu na místo jsem byl velmi mile překvapen nejbližším okolím výrobních hal i unikátním architektonickým řešením nové průmyslové haly, do které jsem měl namířeno. Ale popořádku. Když jsem si při přípravě na reportáž procházel webové stránky společnosti, abych se dozvěděl, čím vším se firma zabývá, našel jsem tento výčet: dělicí stěny a příčky, posuvné stěny, stropní podhledy, akustické panely, montované haly, zelená fasáda, zelená střecha a zakázková kovovýroba. Posledně jmenovaná již přímo souvisí se svařováním.


Michal Brutenič, obchodní zástupce firmy Fronius, výrobní ředitel společnosti LIKO-S industry Ing. Ivo Pavelec a vedoucí výroby Petr Hrabovský v interiéru haly LIK-Vo

Výrobní program a používané technologie

Ve Slavkově jsem se sešel s Michalem Bruteničem, obchodním zástupcem společnosti Fronius, a společně jsme zajeli do haly kovovýroby firmy LIKO-S industry, dceřiné společnosti firmy LIKO-S. Zde jsme se setkali s výrobním ředitelem, inženýrem Ivo Pavelcem, a vedoucím výroby Petrem Hrabovským. Kovovýroba zde má k dispozici vlastně haly dvě – několik let starou klasickou montovanou výrobní halu, jakých je koneckonců všude bezpočet, a na ni navazující halu nazvanou LIKO-Vo. Ta je naprostým unikátem – první živou halou na světě. Byla otevřena v polovině loňského roku a výrobáci a svářeči se v ní už plně a s chutí zabydleli. Pojďme se tedy podívat nejprve za jejich prací.

„Zaměřujeme se na zakázkovou výrobu podle dokumentace zákazníků,“ říká na úvod Ing. Pavelec. „Většina výrobků je určena pro potravinářský průmysl. K dalším oblastem, kam hodně dodáváme, patří úprava vody nebo zpracování komunálního odpadu.“ Díly vyrobené v LIKO-Su tak najdeme například v linkách na zpracování elektroodpadů či na zpracování starého papíru, ale i v dalších technologických zařízeních v různých oblastech průmyslu, například ve farmaceutickém. Slouží rovněž v oblasti jaderného výzkumu v proslulém švýcarském CERNu.


Zelená stěna průmyslové haly LIKO-Vo. Přitom je leden, období vegetačního klidu.

Firma postupně opustila zpracování „černé“ oceli a přešla kompletně na výrobu dílů z nerezu, případně hliníku. „Jedná se o svařence různých typů a velikostí nebo o obráběné svařence,“ upřesňuje Petr Hrabovský. Kromě rozměrných plechových dílů vyrábí také svařence z trubek a profilů. Díly pro potravinářský průmysl, kde záleží na kvalitě povrchu, se po svaření zpravidla ještě tryskají. „Všechno to jsou části technologických celků, které si zákazníci montují do svých technologií.“ K technologiím používaným ve výrobě patří dělení materiálu, konkrétně laserové řezání a řezání vodním paprskem, ohýbání plechu, zakružování a odjehlování plechu. Nakonec přichází ke slovu skládání a svařování. K dispozici jsou i povrchové úpravy – tryskání balotinou (skleněnými mikrokuličkami) a moření.

TIG svařování nerezových konstrukcí

Ke svařování se ve firmě LIKO-S s ohledem na používané materiály využívá většinou metoda TIG, tj. svařování netavící se wolframovou elektrodou v ochranné atmosféře argonu, přičemž do svarové lázně se dodává přídavný materiál. „Většinu svařovacích zdrojů pro TIG máme od firmy Fronius,“ říká Ing. Pavelec a oceňuje jejich spolehlivost: „Řada z nich slouží déle než 15 let a jsou stále ve stoprocentním stavu. Jsme s nimi velmi spokojeni.“ Kromě toho si pochvaluje blízkost kvalitního servisu, vynikající dostupnost náhradních a spotřebních dílů přímo od výrobce ze skladu v Brně. Navíc zde v případě potřeby existuje i možnost zapůjčení náhradního zdroje.

Metoda MIG/MAG, které ve výrobě neřekne nikdo jinak než „céóčko“, se v LIKO-S využívá v menší míře. „Od společnosti Fronius máme jeden zdroj pro MIG/MAG, ostatní jsme prodali,“ uvádí Petr Hrabovský. „Souvisí to s naší současnou specializací na svařování nerezových ocelí, kde se používá hlavně TIG. MIG/MAG jsme v minulosti používali pro svařování uhlíkových ocelí, se kterými již dnes nepracujeme.“


Zeleň je i uvnitř haly. Řekli byste, že jste vlastně ve svařovně?


Obecně je metoda MIG/MAG produktivnější, avšak kvalita svaru u metody TIG je vyšší. Její výhodou je vysoká teplota oblouku, přičemž teplotní pole je velmi úzké. Díky tomu lze dosáhnout velké hloubky závaru při malém tepelném ovlivnění základního materiálu. Navíc je u metody TIG možné volit druh přídavného materiálu, který si svářeč přidává do lázně podle potřeby. Svary jsou preciznější než u MIG/MAG a metoda má dobré vlastnosti i při svařování v polohách. Metoda TIG je vhodná zejména pro svařování vysokolegovaných a nerezových ocelí stejnosměrným proudem nebo pro svařování lehkých kovů, například slitin hliníku, avšak střídavým proudem, který dobře rozrušuje nesnadno tavitelnou povrchovou oxidickou vrstvu na dílech z tohoto materiálu. Společnost LIKO-S využívá od společnosti Fronius plně digitalizované svařovací zdroje řady MagicWave, určené pro svařování metodou TIG stejnosměrným i střídavým proudem.

Hala LIKO-Vo

Na závěr mé návštěvy mě s unikátním řešením průmyslové haly LIKO-Vo, která slouží právě provozu kovovýroby, seznámil vedoucí marketingu Jan Morbacher: „Tuto zelenou halu jsme postavili v rámci našeho konceptu živých staveb a v rámci filozofie ,domy jako stromyʻ.“ Koncept vychází z toho, že k největším bolestem současných staveb patří tepelná radiace, neboť běžně používané materiály obvykle nedokážou absorbovat sluneční a tepelné záření, a naopak je odrážejí do okolí. Výsledkem je vysoká teplota v okolí budov. „To jsme se rozhodli změnit,“ pokračuje Jan Morbacher. „V rámci našeho areálu provádíme ve spolupráci s univerzitami a vědeckými pracovišti výzkum, jak zeleň aplikovaná na stavbách dokáže snížit teplotu ve svém okolí. Poprvé v praxi jsme koncept zelené fasády a zelené střechy aplikovali na stavbě budovy nazvané LIKO-Noe, kde se nachází pracoviště našeho vývoje. Efekt byl neuvěřitelný. V budově není ani klimatizace a vzniká zde něco, co jsme pojmenovali jako přírodní tepelná stabilizace. Aplikací zelených střech a zelených fasád kolem budovy vzniká biotop, přírodní prostředí, které prospívá lidem uvnitř i vně této budovy. Zeleň dokáže sluneční teplo absorbovat a odpařováním ochlazuje plášť i okolí budovy.“


V popředí extenzivní zelená střecha haly LIKO-Vo, osázená suchomilnými rostlinami nevyžadujícími závlahu. V zadní části střechy se nachází kořenová čistírna odpadních vod.


Když společnost potřebovala postavit novou halu pro pracoviště kovovýroby, rozhodla se na základě získaných zkušeností pro koncept ověřený u LIKO-Noe. Součástí zelené střechy a fasády u obou staveb je také kořenová čistírna odpadních vod. Vyčištěná voda se spolu s dešťovou shromažďuje v retenčním jezírku v sousedství budovy a následně se používá k zavlažování. Nechybí ani příjemná parková úprava. „Když jsme sem přišli, byla tady jen suchá step,“ vzpomíná Morbacher. „Nyní je zde voda, létají sem ptáci, v létě tu kuňkají žáby. Zeleň, kterou jsme stavbou přírodě vzali, jsme ji vrátili dvojnásobně.“ Oproti jiným halovým objektům, nad nimiž se vzduch ohřívá až na 80 °C, dokáže hala LIKO-Vo snižovat radiaci tepla a ochlazovat své okolí až o 10 °C. Nároky na klimatizaci haly jsou přitom šestkrát menší než u tradičně pojaté stavby.

Autorem projektu obou budov je architekt Zdeněk Fránek. Dovolím si ocitovat několik jeho slov z podnikového časopisu Likosáček: „Průmyslová hala LIKO-Vo je unikátní v ohleduplnosti. Nové průmyslové stavby v Česku jsou většinou orientované na rychlý zisk, vulgární ke krajině, bez známky architektonických ambicí nebo alespoň snahy majitele se kultivovaně prezentovat. Hala LIKO-Vo se to pokouší zachránit. Zatím je jediná, a tím naprosto unikátní.“ I takto může vypadat průmyslová hala, v níž se svařují nerezové konstrukce.

Pavel Marek

pavel.marek@mmspektrum.com

www.mmspektrum.com/180516

www.fronius.com/cs-cz/czech-republic/perfect-welding/vyrobky/ruční-svařování/tig/magicwave/magicwave-3000

www.fronius.com/cs-cz/czech-republic/perfect-welding/svet-svarovani/svaovn-tig

www.liko-welding.cz/cs/vyrobky-reference

www.zivestavby.cz 

Další články

Stavebnictví & Strojírenství
Ekologie
Technologie spojování/ dělení materiálů

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: