Technologie, roboti a profese budoucnosti

Již dnes firmy hledají pracovníky například na pozice, jejichž popisem práce je návrh komunikačního stromu chatbotů, trénink robotického softwaru či propojování technologií a lidí. Zavádění robotické automatizace do firem ovlivňuje lidské zdroje jinak, než napovídaly předpovědi expertů. Pracovní místa nezanikají, ale mění se jejich charakter. Hlavním přínosem zavedení robotické automatizace je přitom snížení rutinních úkolů a zvýšení kvality jednotlivých robotizovaných procesů – zatímco lidská práce vykazuje v průměru 78% přesnost, v případě robotického softwaru dosahuje přesnost i více než 95 %. Robot je také až 20krát rychlejší než člověk.

Pokročilou automatizaci procesů nasazuje stále více společností. Robotizace, dříve využívaná jen pro rutinní úkoly typu tvorby reportů či pro mechanické přepisování dat z jednoho systému do druhého, se dnes rozšiřuje i na další činnosti související s řízením firmy, jako je například tvorba smluv anebo procesy spojené s nástupem nového zaměstnance v oblasti personalistiky. Robotizace se však masivně prosazuje v čím dál širším okruhu segmentů, mezi něž se v současné době začlenil například automobilový průmysl.

Jan Silber, jeden ze zakladatelů IT jobportálu Jobstack.it, říká: „To, co nám ještě před pár lety připadalo jako sci-fi, se dnes stává běžným. Stále aktuálnější záležitostí je například internet věcí (IoT) a umělá inteligence (AI). V návaznosti na tom se vyvíjí poptávka po kvalitních programátorech a vývojářích, kteří dokážou pracovat na tom, aby se chytré automobily, ledničky či celé domy stávaly běžnou realitou. Ale tím hlavním, co může v budoucnu výrazně ovlivnit trh práce, je robotizace a umělá inteligence. Tento trend může hodně změnit celou strukturu pracovníků ve výrobních firmách. V současné době je ve většině těchto firem stále výrazná převaha lidí, kteří obsluhují výrobní zařízení nebo sami se přímo podílejí na výrobě. Robotizace a umělá inteligence tohle změní a místo obslužných a výrobních profesí bude potřeba lidí, kteří roboty navrhují, programují a učí je se učit. Velmi výrazný dopad bude mít robotizace, umělá inteligence a další technologický posun i v navazujících oborech, jako je logistika a doprava, kde je zřejmý trend další automatizace a provozu bez lidí.“

Budoucnost se tedy zřetelně rýsuje. Které konkrétní nové či neobvyklé profese související s robotickou automatizací nebo umělou inteligencí však firmy poptávají už dnes?

Alžběta Honsová z personální agentury Randstad uvádí: „V tuto chvíli je pro všechny společnosti typické, že se snaží si novou oblast ,osahat‘ a vůbec definovat, jaký typ znalostí a dovedností budou u budoucích zaměstnanců potřebovat. Taková je praxe například u firem z oblasti výroby. Co se týče čistě technologických firem (IT, engineering), které samy s umělou inteligencí a automatizací pracují, pozorujeme, že nyní tvoří týmy specialistů a jsou velmi aktivní samy. Velmi aktuální je nyní obor ,machine learning‘, který s umělou inteligencí souvisí.“

Robotická automatizace procesů (RPA – Robotic Process Automation) obnáší především konfiguraci softwaru tak, aby dokázal pracovat s aktuálními daty i aplikacemi, reagoval na události, dokázal bez zásahu člověka zpracovávat transakce a komunikovat s dalšími systémy. Softwarové prostředky dnes umožňují automatizovat nejen jednotlivé procesy, ale i komunikaci mezi nimi. Do kategorie takto automatizovaných činnosti patří např. reporting, analytika, vyplňování formulářů, práce s databázemi i opakované činnosti, které lze provádět pomocí maker a softwarových agentů.

„Pro robotickou automatizaci jsou vhodné zejména procesy, kde je možné se rozhodovat na základě jasných kritérií a proces má rozumnou složitost. Vesměs jde o typ práce, kdy člověk realizuje nějakou rutinní činnost a nemusí příliš přemýšlet,“ říká Ota Kulhánek, prezident asociace ABSL, která sdružuje na českém trhu firmy z oboru podnikových služeb, jichž se fenomén robotizace také silně dotýká. „Podnikové procesy lze rozlišovat také podle toho, jakou přinášejí přidanou hodnotu. Tam, kde se tvoří nejvyšší přidaná hodnota, bývá úloha přemýšlivého a kvalifikovaného člověka dosud nezastupitelná a robotizaci lze využít pouze v omezené míře. V kombinaci s kognitivními technologiemi, jako je strojové učení, umělá inteligence či zpracování přirozeného jazyka, může být automatizace velmi pokročilá.“

„Lidská činnost se díky tomuto fenoménu posouvá od rutinních operací k sofistikovanějším úkolům. Vzniká nová generace odborníků, kteří díky své znalosti procesů a IT mohou naprogramovat pro roboty ty správné algoritmy a pak již jen sledovat jejich výkonnost a řešit nestandardní situace. Proměňuje se proto profil nejčastěji hledaných zaměstnanců,“ doplňuje Ota Kulhánek.

Firmy lidi převedou na jiné činnosti a kompetence, což jim umožní zkvalitnit služby a růst podnikání. To platí pro celý trh napříč všemi segmenty.

Alžběta Honsová z Randstadu k tomu dodává: „Aktuálně je to celý obor IT, který zase zásobuje řešeními a produkty další oblasti, jako jsou automotive, engineering, logistika, e-commerce, a velký potenciál je ve veřejných službách typu hromadná doprava, městské informační systémy, kanalizace, energetika apod. Ovšem vzhledem k tomu, že spousta ,nových‘ znalostí se vlastně ještě ani neučí, je logicky těchto lidí ještě méně než ,běžných‘ IT specialistů. Firmy jdou spíše cestou tipování a hledání talentů, které mají technický styl myšlení a potenciál se neustále učit, vynalézat a tvořit.“

Trh práce ovšem nemění jen samotné technologie, ale také to, jak umožňují novými způsoby spolupracovat lidem. Stále více procesů tak lze řešit například pomocí crowdsourcingu, na vzestupu je také homeoffice a firmy reportují i zvyšující se podíl tzv. freelancerů, tedy pracovníků, kteří nejsou ve firmě zaměstnaní, ale spolupracují s ní na základě kontraktu. Mladé generace, zejména generace X, ale do značné míry i Y, mají tuto formu pracovního vztahu v oblibě. Umožňuje jim to svobodu, fungovat například jako tzv. digitální nomádi.

K novým rolím, které se uplatní napříč mnoha segmenty podnikání, pak bude podle odborníků patřit například i manažer spolupráce a specialista sdílení technologií. Úkolem prvního z nich bude propojování lidí a sdílení firemní kultury v rámci organizací, které spoléhají na vzdáleně pracující zaměstnance, dodavatele a další externí spolupracovníky. Specialista sdílení technologií pak bude mít za úkol zajišťovat získávání know-how a technické podpory pro oddělení napříč společností a bude zodpovědný za kompatibilitu všech používaných technologií.

Lze očekávat, že postupné nahrazování rutinní práce automatizovanými systémy (od jednoduchých softwarových robotů po skutečné systémy umělé inteligence) učiní práci v mnoha oblastech přitažlivější pro kvalifikované i kreativní zaměstnance, kteří mají chuť stále se rozvíjet. Změna charakteru pracovních pozic, která v tuto chvíli probíhá, však znamená, že jednou dosažené vzdělání již nestačí na celý život. Ochota učit se bude tedy patřit ke klíčovým předpokladům získání zajímavé práce.

Proměnám trhu práce a nutnosti celoživotního učení se věnuje i nedávná studie společnosti Deloitte Navigating the future of work (Navigace budoucnosti práce), ve které její autoři přirovnávají moderní kariéru k surfování: člověk zachytí vlnu a pluje po ní, ale tato vlna má jen určitou životnost a bude třeba chytit zase nějakou další; i během pohybu na vlně je pak třeba se připravovat na další vlny (tj. odhadnout, jakým směrem se dále vzdělávat). Jedinou konstantou těchto vln je neustálý rozvoj technologií.

Nutnost průběžného vzdělávání si naštěstí neuvědomují nejen analytici a firmy, ale i samotní zaměstnanci. V rámci nedávného průzkumu Workmonitor společnosti Randstad uvedlo celých 86 % respondentů z celého světa, že musejí pokračovat v učení, aby si udrželi nebo zvýšili svou zaměstnatelnost.

Nové pozice související s robotizací budou pochopitelně zaváděny i ve výrobních firmách. Nicméně že by tyto firmy nyní hromadně zaváděly roboty do výroby a nahrazovaly zaměstnance, není v současnosti ještě na pořadu dne.

„Je to ale samozřejmě jedna z budoucích cest,“ říká Alžběta Honsová. „V zásadě firmy potřebují lidi s logickým a technickým myšlením – a nezáleží na tom, jakou úroveň studia tito lidé dokončili. Předpokládá se postupný vznik celé řady profesí zaměřených na programování, obsluhu a údržbu robotů. A v souvislosti s automatizací také budou potřeba lidé pro činnosti, které roboty nezvládnou – tedy ty, kde záleží na úsudku, individuálním posuzování, rozhodování a podobných ryze lidských schopnostech.“

Hana Janišová

hana.janisova@mmspektrum.com