Témata
Reklama

Tlak na snížení nákladů a mezd i růst produktivity

Český dělník si až donedávna mohl vydělat více než dvojnásobek toho, co Polák na obdobné pozici. Jaká bude situace po ukončení vládních opatření v souvislosti s epidemií zatím nelze předjímat, záleží na jejich délce i rozsahu. Co však je podle Martina Malo, ředitele personální agentury Grafton Recruitment, patrné již nyní, je rostoucí tlak na snižování nákladů a předpokládaný budoucí důraz na zvyšování produktivity.

„Po skončení nouzového stavu se dá očekávat přetrvávající opatrnost spotřebitelů. Lidé i firmy se budou z této situace nějakou dobu vzpamatovávat, a tím pádem nebude jejich spotřeba taková jako před krizí,“ říká Martin Malo. (Zdroj: Grafton Recruitment)

MM: Česko mělo několik let rekordně nízkou nezaměstnanost, což vedlo k růstu mezd. Jak vysoké byly zdejší mzdy ve výrobě ve srovnání s ostatními zeměmi V4?

M. Malo:
Naše nedávné srovnání mezd ukázalo, že v ČR se v rámci zemí V4 pohybují mzdy na nejvyšší úrovni. Například v Polsku začíná mzda výrobního dělníka na 14 tisících korun, v Česku si ale pracovník na stejné pozici přijde minimálně na 18 tisíc a v některých regionech se jeho mzda může vyšplhat až na 32 tisíc. Rozdíly jsou patrné i u kvalifikovaných pozic ve výrobě, ne však už tak výrazné.

MM: Odpovídala tomu i efektivita práce ve výrobě?

M. Malo
: Řekl bych, že nepoměr mezi rychlostí růstu mezd a efektivity práce byl v uplynulém období značný. Pokud bychom mzdy navázali na růst produktivity práce, stoupaly by mnohem pomaleji, pokud vůbec. Aktuální krize a s ní související pokles volných prostředků ve firmách by mohla vést k reálnějšímu posuzování hodnoty práce. V segmentech, které současná situace zasáhne silně, pocítí zaměstnanci tlak na snížení nákladů velmi záhy.

MM: Jak velké propouštění lze kvůli aktuální situaci očekávat?

M. Malo:
Když odhlédneme od výrobců, kteří na nějakou dobu zcela zastavili provoz, tak některé firmy zatím fungují bez výraznějších omezení. Počet firem, které hlásí překážky v práci na straně zaměstnavatele, ovšem výrazně roste. Jejich kmenoví zaměstnanci jsou tedy stejně jako zaměstnanci agenturní, přidělení do jejich provozů, doma a čekají na znovuspuštění provozu. Sice se dá po odeznění nouzového stavu očekávat nějaké propouštění, nemyslím si však, že by se nějak výrazně dotklo českých pracovníků, samozřejmě záleží na sektoru, ve kterém zaměstnanci působí.

MM: A co agenturní pracovníci? Nehrozí větší propouštění ani jim?

M. Malo:
Podle mého názoru zájem o agenturní pracovníky bude ještě poměrně dlouho přetrvávat. Dokonce si troufám odhadovat, že současné problémy by mohly firmy vést k ještě většímu zájmu o agenturní zaměstnávání. Pro firmy je totiž mnohem výhodnější, umožňuje jim pružně reagovat na změny poptávky. Udržování určitého podílu těchto zaměstnanců tak bude dávat stále velký smysl, a to nejen ve výrobě, ale i v dalších segmentech, například v retailu či logistice, u určitých kategorií bílých límečků a podobně.

MM: Hodně se hovoří o zahraničních agenturních pracovnících a jejich situaci v době nouzového stavu. Panují obavy, že nedostanou zaplaceno a nebudou mít možnost dostat se domů. Jak je to možné?

M. Malo:
Pokud jsou tito pracovníci zaměstnanci legálních agentur, nemusí se ničeho obávat. Legální agentury se totiž pohybují v rámci platných zákonů a ctí možnost se o své agenturní zaměstnance starat i v případě, kdy kvůli krizi přijdou o uplatnění. Problém však může nastat u pracovníků nelegálních agentur, které nemají zákonnou licenci, obcházejí pravidla a neplatí daně ani pojistné. Mzdu svým lidem vyplácejí pouze za práci, a tak se stává, že v případě výpadku výroby či karantény pracovníci nedostanou žádnou kompenzaci a zůstanou bez prostředků, a často i bez ubytování. Věřme, že situace nebude až tak vážná jako v době krize v roce 2009, kdy musela ČR na své náklady zajistit repatriaci zahraničních zaměstnanců zpět do jejich zemí.

MM: Tahounem českého průmyslu je výroba automobilů, jaká je situace v tomto segmentu?

M. Malo:
Někteří výrobci a jejich dodavatelé již v minulém roce zaznamenali určité propady výroby, přesto dosud pro rok 2020 predikovali buď setrvalý stav, nebo mírný růst. Nyní to vypadá, že se obor propadům ani propouštění nevyhne. A bude to platit především pro subdodavatelské firmy v automobilovém průmyslu. Pro případnou potřebu snižování stavů pracovníků ve výrobě budou pravděpodobně firmy využívat nejdříve možnosti ukončit pracovní poměr s pracovníky ze zahraničí, ze států v rámci EU, kteří sem v minulých letech za prací přicházeli ve vysokých počtech. Na tyto pracovníky mají firmy zvýšené náklady, protože jim obvykle kromě mzdy hradí i ubytování.

MM: Co se dá očekávat po skončení nouzového stavu?

M. Malo:
Očekávat se dá přetrvávající opatrnost spotřebitelů. Lidé i firmy se budou z této situace nějakou dobu vzpamatovávat, a tím pádem nebude jejich spotřeba taková jako před krizí. To může mít vliv především na podnikatele a zaměstnance v oblasti služeb, avšak nejen tam, jelikož jejich obraty a mzdy nebudou s pravděpodobností hraničící jistotě dosahovat úrovně před krizí. Předpokládáme, že dojde i ke snížení průměrné mzdy zaměstnanců v oborech, kde je nezanedbatelná část celkové mzdy závislá na výkonnostních odměnách, jelikož tyto pracovníci nebudou generovat takové obraty, na jaké byli zvyklí.

Hana Janišová

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Univerzita Karlova cílí na vyšší spolupráci s firmami

Poprvé v historii byla zvolena do funkce rektorky Univerzity Karlovy, jedné z nejstarších univerzit v Evropě, žena. Lékařka prof. MUDr. Milena Králíčková v březnu tohoto roku, měsíc po svých 50. narozeninách, převzala mandát. Jejím cílem je poskytovat trhu práce moderního absolventa, větší zapojení studentů do komerční sféry, maximální podpora aplikace vědeckých výsledků do praxe a další úspěšný rozvoj Charles University Innovations Prague, která vznikla za jejího předchůdce prof. Zimy.

Související články
Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Reformy nestačí. Je nutná transformace

Je současná ekonomická krize příležitostí k progresu národního hospodářství? Bude avizovaná 7% inflace v tomto roce velkou hrozbou? Proč by se čísla měření životní úrovně ČR neměla srovnávat s některými státy EU? Je iniciativa českých podnikatelů k druhé transformaci české ekonomiky oprávněným voláním po změnách? Na tyto a další otázky odpovídala v rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Trh práce stále ovlivňuje nejistota

Napříč obory i regiony dochází k mírnému růstu mezd, který kompenzuje stagnaci v loňském roce. V části firem se zároveň vracejí na původní úroveň finanční i nefinanční benefity, které byly v uplynulém pandemickém roce sníženy či zcela pozastaveny. Trh práce v České republice však stále značnou měrou ovlivňuje nejistota způsobená pandemií. Kromě nedostatku kvalifikovaných pracovníků brzdí ekonomiku také chybějící zdroje či komponenty. O výši finančního ohodnocení, stejně jako o případných benefitech, začínají rozhodovat opět kandidáti. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu personální agentury Grafton Recruitment, který mapuje aktuální finanční ohodnocení stovek pracovních pozic v devíti oborech a 13 regionech.

Ovlivní státní dluh růst české ekonomiky?

Národní rozpočtová rada jako nezávislý odborný orgán vyhodnocuje, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem. Český státní dluh zaznamenal razantní propad a letos dosáhl více než 400 miliard korun. Zda se deficit bude prohlubovat, nebo konsolidovat, a jaké dopady to může mít na českou ekonomiku, jsme diskutovali s předsedkyní Národní rozpočtové rady Evou Zamrazilovou.

Blýská se na lepší časy?

Přestože koronavirová pandemie svými nepředvídatelnými nástupy otřásla světovou a unijní ekonomikou, David Marek, hlavní ekonom Deloitte ČR, nevnímá ekonomické dopady pandemie až tak negativně. Oceňuje překvapivou odolnost zpracovatelského průmyslu a nastávající rok 2021 vidí jako výzvu k rychlému hospodářskému růstu.

Způsob myšlení definuje naši úspěšnost

Ekonomické změny způsobené pandemií vyžadují nové přístupy v oblasti lidských zdrojů a leadershipu. O své zkušenosti a náměty, jak v tomto turbulentním čase efektivně využít lidský potenciál, včetně svého, se s námi podělila Lucie Teisler, vedoucí partnerka poradenské společnosti Anderson Willinger.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Prof. David Tuček, UTB Zlín

Smyslem nové série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali profesora Davida Tučka, děkana Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Stroje rostou se zákazníkem, říká pamětník českého obrábění Miroslav Otépka

Česká republika si v letošním roce připomíná 100 let od svého vzniku. Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně je 60 let. Redakce MM Průmyslového spektra se rozhodla také zavzpomínat a k rozhovoru pozvala Miroslava Otépku, který stál u zrodu konstrukce a výroby českých obráběcích strojů. Miroslav Otépka se z profese dělníka vypracoval na respektovaného majitele jedné z největších českých strojírenských firem. Aktivita, optimismus a dobrá nálada ho neopouštějí ani ve věku, kdy se jiní věnují odpočinku. Možná je to jeho filozofií a jak sám říká: „Práce mi nikdy nic nevzala, vše, co jsem dělal, dělal jsem rád.“

Jak se transferuje know-how

„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit