Témata
Reklama

Trendy vývoje a prognózy plastů

Fakta z poslední doby ukázala, že u zpracovatelů plastů rozhodují výrobci, kteří jsou schopni působit globálně, dodávat v nejkratším čase a ve stejné a vysoké jakosti na kterékoliv místo na světě. Vytváří se e-commerce sítě nezávislé na výrobci. Pro zpracovatele plastů platí, že na klíčových trzích je nutné jít za konečným uživatelem a zřizovat vlastní prodejní a servisní centra, a zpracující závody na regionální a místní úrovni.

Nedávno skončený veletrh K 2001 se konal na pozadí oslňujících údajů o produkci plastů a pryže v roce 2000. V posledním roce minulého milénia se ve světě vyrobilo 180 milionů tun plastů a 18 milionů tun pryže. V prvním pololetí 2001 se však objevuje pokles poptávky a stagnace prodeje s padajícími cenami. Nemají ale plasty svá skvělá léta za sebou? Po září 2001 na tuto otázku nedala odpověď ani největší světová akce roku - prognózy bude zřejmě nutno korigovat.
Reklama
Reklama
Reklama

Statistiky na úvod

Ze světové produkce plastů a pryže bylo v roce 2000 spotřebováno na 150 mil. tun plastových a 15 mil. tun pryžových výrobků; zbytek produkce byl spotřebován na barvy, laky, nátěrové disperze, lepidla, těsnicí hmoty a vlákna. Meziroční spotřeba plastů 1999/1998 (proti roku konání posledního veletrhu K ´98) stoupla o 7,6 %, spotřeba 2000/1999 o 4,7 %.
Podle posledních údajů se v Evropě vyrábí 31 % světové produkce plastů, z toho 4 % v zemích východní Evropy. V příštích letech se však očekává pokles produkce v Americe a v Evropě o zhruba 4 %. Důvodem je předpokládaný přesun produkce do Asie (především do Číny a jihovýchodní Asie), která má dnes podíl 32 %, ale ten se má dále zvyšovat na 37 % v roce 2010. Evropský trh roku 2000 představuje asi 40 mil. tun plastů a pryže, z čehož 30 mil. tun připadá na standardní plasty, asi 2 mil. tuny na technické plasty, asi 2,7 mil. tun na polyuretany a na syntetickou pryž asi 5 mil. tun. Západní Evropa spotřebovává 33,6 mil. tun, z toho země EU 32,7 mil. tun a z nich SRN 8,6 mil. tun.
Podle prognóz by měl do roku 2010 trh polyetylenu (PE) ročně růst asi o 5 %, polypropylenu (PP) více než o 6 %, polystyrenů (PS) asi o 5 % a PVC asi o 4 %. U technických plastů se předpokládá růst asi o 5 % ročně, ale u polykarbonátů (PC) na optická média CD a DVD nejméně o 10,5 %. U polyuretanů s produkcí 8,5 mil. tun v roce 2000 by měla produkce již v roce 2005 dosáhnout 11 mil. tun. Výrazný růst čeká i polyetylentereftalát (PET), jenž by měl kopírovat světový růst spotřeby PET láhví (120 mld. lahví a 2,81 mil. tun PET v roce 2000) o více než 10 % ročně.

Konkurence, koncentrace a fúze výrobců plastů

Následkem tvrdé konkurence ve standardních termoplastech dochází v roce 2000 ke koncentraci výrob a do té doby nepředstavitelným fúzím v průmyslu plastů. Spojením aktivit firem BASF, Shell, Targor, Elenac a Montell v oboru polyolefinů vznikl Basell, největší světový výrobce PP s kapacitou 7 mil. tun a ve spolupráci s největším světovým výrobcem metalocenových polyolefinů společností ExxonMobil obsadil páté místo ve výrobě PE s kapacitou 2,6 mil. Tun. Dále fúzují BP, Amoco a Arco s nimiž spolupracují Solvay, TotalFina, Elf, Mitsubishi Chemical a další japonští výrobci. Očekává se, že během několika let ovládne výrobu polyolefinů několik gigantů, které bude možno spočítat na prstech jedné ruky. Podobný vývoj probíhá i u PET a PBT, kde společné výroby zakládají BASF a GE Plastics, Ticona a DSM, Bayer a DuPont, a u polyuretanů, kde Dow získal EniChem.
Nezanedbatelným důvodem spojování je synergie vytvářená obchody velkých producentů, lepší využití zdrojů a koncentrace prostředků na vlastní výzkum a vývoj a jeho zajišťování od malých a středních specializovaných firem.

Ve strojích vede Evropa

Na trhu strojů pro zpracování plastů a pryže roku 2000 dominuje Evropa se SRN na prvním místě před USA, Itálií a Japonskem při objemu světové produkce 16,8 mld. USD. Dvě třetiny tohoto objemu se exportují a 60 % zde drží evropští výrobci - SRN (21 %), Itálie, Francie, Rakousko a Švýcarsko. O zbývajících 40 % se dělí USA (18,2 %), Japonsko, Kanada a Tchaj-wan. Po dlouhém růstu došlo v roce 2000 k prvnímu poklesu odbytu v USA o 8 %, následovanému v první polovině roku 2001 nejsilnějším poklesem za posledních 10 let - až o 45 %. V SRN naopak růst výroby strojů dosáhl 14,8 % na rekordní prodej posledních let, a to 3,9 mld. EUR. V prvním pololetí 2001 i zde export klesl o 3,1 %, přičemž se nejeví známky zlepšení. Z cenových důvodů se ale část světové produkce strojů přesouvá do Asie, především do Číny, Koreje a Indie, přes společné podniky a partnerství. Zlepšení se očekává výrobou strojů pro nové zpracovatelské technologie jako rotomoulding, MuCell vstřikování, TFC proces, strojů pro nové obalové materiály, mikrotechniku, recyklační technologie apod.
I zde dochází ke koncentraci výroby. V minulém roce prodal ThyssenKrupp svoji výrobu osvědčených vyfukovacích strojů švýcarské skupině SIG, skupina Graham Machinery získala firmy Hesta, IMBP a WTR Systems, skupina Georg Fischer získala firmy Werner & Pfleiderer, Buss a Waeschle. Skupina Milacron získává stále nové akvizice výroby vstřikovacích strojů, zatímco Mannesmann Plastics je na prodej.

Dobré vyhlídky východní Evropy a Číny

Z pohledu amerických a evropských investorů by se při probíhající expanzi do Asie neměl ztrácet zájem o země východní Evropy, a to ze tří hlavních důvodů: směr expanze technologických inovací, trhy východní Evropy jako dobrý základ pro udržení růstu v Evropě a blízkost trhů, které mohou tento růst absorbovat.
Podle údajů uvedených na tiskové konferenci ke K 2001 prognózy spotřeby plastů na hlavu pro východní Evropu ukazují nejvyšší růst. Zatímco pro spotřebu v západní Evropě (v roce 2000 se uvádí 92 kg), v Severní Americe (105 kg), v Japonsku (86 kg) se počítá nárůst 35 - 45 %, v Latinské Americe (19 kg) 60 %, v jihovýchodní Asii (12,5 kg) přes 80 %, ve střední a východní Evropě se počítá až 110 %, ze současných podprůměrných 10,5 kg. Pro německý plastikářský průmysl je přijetí kandidátských zemí do EU výhodné i přesto, že se zde neočekává vznik nových kapacit výroby plastů, ale protože je v těchto zemích již pevně zakotven, především v obalové technice.
Na rozdíl od sousedního Japonska, které ztrácí krok, Čína zaznamenává po zotavení rekordní růst, patrný z expanze kapacit. Čína, v současnosti největší světový dovozce plastů, svou šíří projektů, růstem kapacit a rozsahem zahraničních investic směřuje k soběstačnosti v nedaleké budoucnosti.
Reklama
Vydání #1,2
Kód článku: 20104
Datum: 06. 02. 2002
Rubrika: Trendy / Automatizace
Autor:
Firmy
Související články
Modulární a flexibilní ochranné zábrany

S nově vyvinutými ochrannými zábranami podle EN ISO 14120 nabízí společnost Engel významné plus z hlediska bezpečnosti. Jejich modulární koncepce přináší zvlášť jednoduchou konfiguraci a snadnou montáž. Široký výběr ochranných panelů a funkčních prvků, jako jsou prostupy, rozváděče, kabelové kanály, otočné a posuvné dveře, umožňuje rovněž úspornou realizaci individuálních provedení.

Automatizované pracoviště elektroerozivního obrábění

Společnost Mesit foundry má za sebou šedesátiletou zkušenost z výroby odlitků metodou vytavitelného voskového modelu a více jak padesátiletou historii výroby vstřikovacích forem. V současnosti je dodavatelem kvalitních vstřikovacích forem pro plasty a forem pro přesné lití kovů, které využívají zákazníci, například při dodávkách největším světovým automobilkám.

Inteligentní řešení pro vstřikování plastů

Automatizace, výrobní technologie, optimalizace procesů a služby jsou nedílnou součástí filozofie rakouské společnosti Engel. Ta svá systémová řešení v oblasti zpracování plastů představila v říjnu pod mottem „více než stroj“ na veletrhu Fakuma 2015 v německém Friedrichshafenu.

Související články
Laserová i optická řešení a mnohem více

Pravidelné podzimní dny otevřených dveří uspořádala pro své současné i potenciální zákazníky koncem září společnost Lascam systems. Po tři dny mohli zájemci o laserové technologie navštěvovat showroom dceřiné společnosti Elya Solutions v Horních Počernicích, kde bylo v provozu více než sedm různých aplikací dceřiných i zastupujících společností. Jednotlivá stanoviště prezentovala široké portfolio aplikací a služeb, jež integrátorská společnost Lascam nabízí.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Rodinné podnikání v přesné strojařině

Brněnská firma VKV Horák se zabývá konstrukcí, vývojem a výrobou přístrojové mechaniky, přípravků, jednoúčelových strojů, forem pro vstřikování plastů, lití polyuretanových dílů a vakuovému tváření plastů. S jejím zakladatelem, panem Zdeňkem Horákem, jsme si povídali o aspektech podnikání v českém prostředí, o vzdělávání, kvalitě škol, průmyslu budoucnosti.

Evropskou veletržní sezónu 2019 opět zahájí Lipsko

Lipské průmyslové veletrhy Intec a Z otevřou brány výstaviště pro svůj další ročník již ve dnech 5. až 8. února 2019. Výhodný termín konání hned na začátku roku znamená pro vystavovatele a návštěvníky z České republiky ty nejlepší předpoklady pro navázání či prohloubení obchodních kontaktů na mezinárodní strojírenské a subdodavatelské scéně.

20 milionů lakovaných klik pro všechny značky automobilů

Moderní doba přináší moderní technologie také do automobilového průmyslu i samotných automobilů. Bezdotykové otvírání např. zadních dveří se již u některých modelů automobilů různých značek objevuje, avšak doba ještě nedospěla k úplnému odstranění vnějších klik k mechanickému otevírání vozu. Společnost WITTE Automotive se orientuje na výrobu zámků a zámkových aretací pro automobily snad všech světových výrobců. V novém závodě v Ostrově u Karlových Varů nedávno uvedla do provozu také velmi moderní lakovací linku právě pro vnější lakované kliky automobilů.

Příprava pracovníků pro výrobu technologií vstřikování plastů

Následující příspěvek představuje jeden ze způsobů přípravy pracovníků ve firmách, jejichž hlavní pracovní náplní je technologie vstřikování plastů

Jedině CO2 laser pro opracování plastů? Dnes už ne

Implementace a nahrazování mechanických střihadel funkčními celky s CO2 lasery je již dlouhou dobu etablovaný proces pro odstraňování vtokových soustav. Ale co když chceme výrobek z plastu kompletně opracovat? Zjednodušit tvar formy a snížit tak náklady ve výrobě? Musíme kupovat drahé 3D CO2 laserové celky? Není možné laserovou technologii integrovat do technologie stávající?

Automatizační řešení pro kratší doby cyklů

Díky nové funkci active vibration control rozpoznají lineární roboty Engel viper nejen své vlastní vibrace, ale mohou také reagovat na vibrace, které jsou způsobeny vnějšími vlivy. Aktivní kompenzace kmitání během běžícího procesu zvyšuje rychlost nastavení polohy a zkracuje dobu cyklu.

Plasty a robot – jde to dohromady?

Žijeme v době, kdy nás plasty provázejí na každém kroku. Možná si ani neuvědomujeme, kde všude nám pomáhají, kde nás ovlivňují. Od tužky či propisky přes klávesnici, u které sedíme skoro každý den, po stravování a umělohmotné vařečky, které nahradily ty dřevěné, jež používaly naše babičky. Snažíme se usnadnit si život. Těžké díly ze železa vyměnit za lehčí, plastové. Stejně tak i tvůrci softwaru se snaží zjednodušit výrobu.

Programování a obsluha robotů usnadněny

Automatizační řešení s průmyslovými roboty se dostávají v plastikářském průmyslu stále silněji do popředí. Základem úspěchu je jednoduchá integrace strojů a robotů.

Roboty zjednodušily soustružení plastových dílů

Firma Linatex vyrábí plastové díly pro mnoho různých průmyslových odvětví. Její produkty nacházejí uplatnění prakticky všude, od umělých kloubů až po letecké a větrné turbíny. To vyžaduje výrobní zařízení, které je snadno a lehce přeprogramovatelné, aby bylo schopno plnit širokou škálu různých úkolů.

Platforma pro edgecomputing a průmyslový internet věcí

Systém FIELD (FANUC Intelligent Edge Link and Drive) je platforma určená pro propojení provozních zařízení, která umožňuje rychlý a spolehlivý přístup k výrobním datům s cílem využít je k naplnění koncepce chytré, propojené výroby. Dovoluje realizovat edge computing, tedy shromažďovat a zpracovávat data přímo v provozu, nikoliv až v cloudu, a umožňuje tak činit rozhodnutí, která se týkají jednotlivých strojů a zařízení, mnohem rychleji než u cloudových aplikací. Přitom zůstává zachována možnost, nikoliv povinnost, předem zpracovaná data přenášet k centralizovanému zpracování v informačním systému podniku nebo v cloudu. Účelem je nejen monitorovat, ale i aktivně zasahovat do výrobního procesu ve smyslu regulační smyčky se zpětnou vazbou.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit