Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Trhy států EU nelze považovat za homogenní
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.
Nomenklatura:

Trhy států EU nelze považovat za homogenní

KOVOSVIT MAS- Výroba společnosti pokrývá oblast vertikálních obráběcích center, CNC a univerzálních hrotových soustruhů, jednovřetenových soustružnických automatů a otočných vrtaček.Ing. Jiří Konůpek, generální ředitel

MM: V roce 2004 má Česká republika vstoupit do EU. Jak ovlivní tato skutečnost chod vámi řízené firmy, a to nejen z hlediska marketingu a obchodu, ale i technické úrovně, výroby a v neposlední řadě i logistiky?

Ing. Konůpek: Společnosti Kovosvit MAS, a. s., a Kovosvit DS, a. s., jsou základem holdingu Kovosvit, a. s. Kovosvit MAS, a. s., jako největší subjekt skupiny již 64 let vyrábí obráběcí stroje se zaměřením na technologie soustružení, vrtání, vyvrtávání a frézování. Postavení na trhu a kooperační podíly s nejlepšími světovými výrobci obráběcích strojů ji řadí k evropské špičce. Za dobu své existence si výrobky pod značkou MAS vydobyly dobré jméno u spokojených zákazníků ve více než 80 zemích světa.
Podle konjunkturní situace vývozy představují 50 - 65 % z celkového objemu tržeb. Rozpad východních trhů na konci 80. let donutil naši společnost přeorientovat se na trhy západní. Evropská unie tak představuje hlavní cílové teritorium vývozu. V žádném případě ji však nelze považovat, tím méně po vstupu nových zemí, za homogenní trh. Proto i nadále budeme svůj marketing, obchod i logistiku přizpůsobovat obchodním zvyklostem, jazykovým a kulturním odlišnostem, kupní síle či specifikám oboru v jednotlivých cílových zemích.
Působení na jednotném vnitřním trhu usnadní zakládání poboček či vysílání našich pracovníků, aby působili co nejblíže konečnému zákazníkovi. Již dnes musíme být schopni skloubit jeho představy o kvalitě a technologických možnostech výrobku s přísnými požadavky EU. Náklady související s přebíráním acquis communautaire neseme již nyní, jsem si ovšem plně vědom, že na náročném evropském, resp. světovém trhu mohou uspět jen ti výrobci, kteří si za podnikatelskou filozofii zvolili neustálý vývoj a zkvalitňování všech klíčových procesů ve společnosti.

MM: Jaký dopad bude mít pro váš podnik větší otevření konkurenci a naopak, jak se zvýší vaše exportní možnosti?

Ing. Konůpek: Po vstupu do EU neočekávám zásadní změny. Naše výrobky jsou vystaveny silné konkurenci již dnes, neboť země EU patří mezi nejvyspělejší a nejnáročnější trhy světa. Konkurenceschopnost kovosvitské produkce je dána zejména cenou, technickou vyspělostí, kvalitou a úrovní doprovodných služeb. Přínos otevřeného přístupu do soutěží o veřejné zakázky posoudí čas.

MM: Po vstupu Irska do Společenství evropských států započala následně v této zemi masivní podpora vědy a výzkumu ze strany státu. Myslíte, že se dá něco podobného očekávat i u nás?

Ing. Konůpek: Nemohu hodnotit změny v Irsku kolem roku 1973, kdy vstoupilo do EU, v té době jsem problematiku vývoje nesledoval. Naopak v čerstvé paměti mám rok 2000, udělování zelených karet a investice do vzdělání a vývoje.
Rozhodně si myslím, že by úroveň podpory výzkumu a vývoje měla odpovídat EU. Pokud jde o zmiňované Irsko, podíl věnovaný podpoře vědy k HDP se dle dostupných informací s českým v zásadě shoduje. Z toho vyplývá, že vládní pomoc výzkumu a vývoji v České republice existuje již dnes, jen je třeba lépe a více využívat zdrojů státního rozpočtu i dostupných fondů Evropské unie.
Naše společnost zmíněných prostředků využívá, mimo jiné je zapojena do programu nazvaného Konsorcia Podporu státu v oblasti výzkumu a vývoje vítám, stejně jako aktivitu Svazu výrobců a dodavatelů strojírenské techniky pro zvýšení informovanosti o připravovaných projektech.

MM: Domníváte se, že stát změní svoji daňovou politiku vůči výrobcům nejen zvýhodněním nákladů na vývoj, ale i novou odpisovou politikou pro urychlení inovace a modernizace výrobní základny (podobně jako v Itálii či v poslední době v USA)?

Ing. Konůpek: Vezměme si příklad Itálie, kde premiér Berlusconi prosadil svůj záměr podpořit investice do nového výrobního zařízení, resp. zvýšení kvalifikace pracovní síly v letech 1996 a 2001/2002, vždy v době potřeby oživit národní hospodářství. Výsledky můžeme hodnotit kladně. Obecně otázka zdanění, resp. odpisového režimu u investičních statků, jež nelze pořídit vlastním vývojem, je veřejně diskutovaná delší dobu a pro naši společnost stejně důležitá jako podpora výzkumu a vývoje. Předpokládám, že i tímto směrem se bude fiskální politika našeho státu do budoucna ubírat, bez ohledu na začlenění do EU, a přispěje tak k rozvoji a zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu.

MM: Ve které zemi - a nemusí být pouze na evropském kontinentě - si myslíte, že jsou nejvýhodnější podmínky pro podnikání ve vaší komoditě?

Ing. Konůpek: Domnívat se, že nejlepší podmínky nabízejí země s levnými zdroji, daňové ráje či uzavřené ekonomiky, je iluzorní. Každý výrobce by v zájmu zvýšení své konkurenceschopnosti na stále náročnějším světovém trhu měl vyhledávat takovou zemi, kde nejen stabilně funguje politický a institucionální systém a je dostatek výrobních vstupů, ale hlavně se orientovat podle úrovně aplikovaného výzkumu a vývoje, vzdělávací soustavy, přítomnosti konkurenceschopných dodavatelů i náročných zákazníků. Lákat by ho měla hospodářská politika zdůrazňující otevřenost oboru konkurenci, ochraňující pravidla hospodářské soutěže, směřující ke stále větší liberalizaci zahraničního obchodu.
Proto nemohu bezvýhradně volit třeba Čínu nebo Rusko jako nejvýhodnější místo podnikání, vím však, kde podmínky nejvýhodnější nejsou.

MM: Jak byste v krátkosti shrnul klady a zápory vstupu do EU nejen z pohledu vrcholového manažera firmy, ale též občana ČR?

Ing. Konůpek: V krátkosti - přístup na jednotný trh přinese více šancí, ale i rizik vyplývajících z volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu. Ale Evropská unie nerovná se pouze koordinovaná hospodářská politika, jde rovněž o hledání konsensu v oblasti zahraniční politiky a spolupráci v trestních věcech. Proto se Česká republika vstupem do EU stane integrální součástí vyspělé Evropy. Na každém z nás záleží, jak využije příležitostí, jež evropská integrace nabízí.

Děkujeme vám za rozhovor

Další články

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: