Témata
Reklama

Trhy států EU nelze považovat za homogenní

12. 03. 2003

KOVOSVIT MAS- Výroba společnosti pokrývá oblast vertikálních obráběcích center, CNC a univerzálních hrotových soustruhů, jednovřetenových soustružnických automatů a otočných vrtaček.Ing. Jiří Konůpek, generální ředitel

MM: V roce 2004 má Česká republika vstoupit do EU. Jak ovlivní tato skutečnost chod vámi řízené firmy, a to nejen z hlediska marketingu a obchodu, ale i technické úrovně, výroby a v neposlední řadě i logistiky?

Ing. Konůpek: Společnosti Kovosvit MAS, a. s., a Kovosvit DS, a. s., jsou základem holdingu Kovosvit, a. s. Kovosvit MAS, a. s., jako největší subjekt skupiny již 64 let vyrábí obráběcí stroje se zaměřením na technologie soustružení, vrtání, vyvrtávání a frézování. Postavení na trhu a kooperační podíly s nejlepšími světovými výrobci obráběcích strojů ji řadí k evropské špičce. Za dobu své existence si výrobky pod značkou MAS vydobyly dobré jméno u spokojených zákazníků ve více než 80 zemích světa.
Podle konjunkturní situace vývozy představují 50 - 65 % z celkového objemu tržeb. Rozpad východních trhů na konci 80. let donutil naši společnost přeorientovat se na trhy západní. Evropská unie tak představuje hlavní cílové teritorium vývozu. V žádném případě ji však nelze považovat, tím méně po vstupu nových zemí, za homogenní trh. Proto i nadále budeme svůj marketing, obchod i logistiku přizpůsobovat obchodním zvyklostem, jazykovým a kulturním odlišnostem, kupní síle či specifikám oboru v jednotlivých cílových zemích.
Působení na jednotném vnitřním trhu usnadní zakládání poboček či vysílání našich pracovníků, aby působili co nejblíže konečnému zákazníkovi. Již dnes musíme být schopni skloubit jeho představy o kvalitě a technologických možnostech výrobku s přísnými požadavky EU. Náklady související s přebíráním acquis communautaire neseme již nyní, jsem si ovšem plně vědom, že na náročném evropském, resp. světovém trhu mohou uspět jen ti výrobci, kteří si za podnikatelskou filozofii zvolili neustálý vývoj a zkvalitňování všech klíčových procesů ve společnosti.
Reklama
Reklama
Reklama

MM: Jaký dopad bude mít pro váš podnik větší otevření konkurenci a naopak, jak se zvýší vaše exportní možnosti?

Ing. Konůpek: Po vstupu do EU neočekávám zásadní změny. Naše výrobky jsou vystaveny silné konkurenci již dnes, neboť země EU patří mezi nejvyspělejší a nejnáročnější trhy světa. Konkurenceschopnost kovosvitské produkce je dána zejména cenou, technickou vyspělostí, kvalitou a úrovní doprovodných služeb. Přínos otevřeného přístupu do soutěží o veřejné zakázky posoudí čas.

MM: Po vstupu Irska do Společenství evropských států započala následně v této zemi masivní podpora vědy a výzkumu ze strany státu. Myslíte, že se dá něco podobného očekávat i u nás?

Ing. Konůpek: Nemohu hodnotit změny v Irsku kolem roku 1973, kdy vstoupilo do EU, v té době jsem problematiku vývoje nesledoval. Naopak v čerstvé paměti mám rok 2000, udělování zelených karet a investice do vzdělání a vývoje.
Rozhodně si myslím, že by úroveň podpory výzkumu a vývoje měla odpovídat EU. Pokud jde o zmiňované Irsko, podíl věnovaný podpoře vědy k HDP se dle dostupných informací s českým v zásadě shoduje. Z toho vyplývá, že vládní pomoc výzkumu a vývoji v České republice existuje již dnes, jen je třeba lépe a více využívat zdrojů státního rozpočtu i dostupných fondů Evropské unie.
Naše společnost zmíněných prostředků využívá, mimo jiné je zapojena do programu nazvaného Konsorcia Podporu státu v oblasti výzkumu a vývoje vítám, stejně jako aktivitu Svazu výrobců a dodavatelů strojírenské techniky pro zvýšení informovanosti o připravovaných projektech.

MM: Domníváte se, že stát změní svoji daňovou politiku vůči výrobcům nejen zvýhodněním nákladů na vývoj, ale i novou odpisovou politikou pro urychlení inovace a modernizace výrobní základny (podobně jako v Itálii či v poslední době v USA)?

Ing. Konůpek: Vezměme si příklad Itálie, kde premiér Berlusconi prosadil svůj záměr podpořit investice do nového výrobního zařízení, resp. zvýšení kvalifikace pracovní síly v letech 1996 a 2001/2002, vždy v době potřeby oživit národní hospodářství. Výsledky můžeme hodnotit kladně. Obecně otázka zdanění, resp. odpisového režimu u investičních statků, jež nelze pořídit vlastním vývojem, je veřejně diskutovaná delší dobu a pro naši společnost stejně důležitá jako podpora výzkumu a vývoje. Předpokládám, že i tímto směrem se bude fiskální politika našeho státu do budoucna ubírat, bez ohledu na začlenění do EU, a přispěje tak k rozvoji a zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu.

MM: Ve které zemi - a nemusí být pouze na evropském kontinentě - si myslíte, že jsou nejvýhodnější podmínky pro podnikání ve vaší komoditě?

Ing. Konůpek: Domnívat se, že nejlepší podmínky nabízejí země s levnými zdroji, daňové ráje či uzavřené ekonomiky, je iluzorní. Každý výrobce by v zájmu zvýšení své konkurenceschopnosti na stále náročnějším světovém trhu měl vyhledávat takovou zemi, kde nejen stabilně funguje politický a institucionální systém a je dostatek výrobních vstupů, ale hlavně se orientovat podle úrovně aplikovaného výzkumu a vývoje, vzdělávací soustavy, přítomnosti konkurenceschopných dodavatelů i náročných zákazníků. Lákat by ho měla hospodářská politika zdůrazňující otevřenost oboru konkurenci, ochraňující pravidla hospodářské soutěže, směřující ke stále větší liberalizaci zahraničního obchodu.
Proto nemohu bezvýhradně volit třeba Čínu nebo Rusko jako nejvýhodnější místo podnikání, vím však, kde podmínky nejvýhodnější nejsou.

MM: Jak byste v krátkosti shrnul klady a zápory vstupu do EU nejen z pohledu vrcholového manažera firmy, ale též občana ČR?

Ing. Konůpek: V krátkosti - přístup na jednotný trh přinese více šancí, ale i rizik vyplývajících z volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu. Ale Evropská unie nerovná se pouze koordinovaná hospodářská politika, jde rovněž o hledání konsensu v oblasti zahraniční politiky a spolupráci v trestních věcech. Proto se Česká republika vstupem do EU stane integrální součástí vyspělé Evropy. Na každém z nás záleží, jak využije příležitostí, jež evropská integrace nabízí.

Děkujeme vám za rozhovor

Reklama
Vydání #3
Kód článku: 30395
Datum: 12. 03. 2003
Rubrika: SST představuje / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Stavme na pozitivním a fungujícím

Česko patřilo ke konci roku 2023 k zemím, jejichž ekonomika stále nedosáhla předcovidové úrovně. Hospodářský růst bude podle většiny ekonomů i v tomto roce velmi pomalý. Situaci komplikují nepříliš optimistické faktory, jako je nestabilita veřejných financí, výroba postavená na subdodávkách, nedostatečná infrastruktura a další. Když k tomu připočteme vnější geopolitické okolnosti, není situace příliš příznivá. A o tom, jak toto vše ovlivňuje automobilový průmysl a jak se zbavit stigmatu subdodavatelské země, jsme hovořili s Petrem Knapem, odborníkem společnosti EY pro automobilový průmysl.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Související články
Je něco shnilého ve státě dánském

Historička ekonomie Antonie Doležalová tvrdí, že to, co prožíváme, je příležitostí. Čas prý ukáže, jestli bude promarněná, nebo využitá. My Češi jsme byli obdivováni pro svůj podnikatelský zápal. Jak jsme pilní a pracovití. Jak jsme jednotní a soudržní. Jak umíme odhodit své osobní zájmy ve prospěch celku. Jak jsme kulturní a vzdělaní. Jaká je ale současná realita?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Kvalitní subdodavatelé se nemusí bát o zakázky

Energetická krize a válka na Ukrajině zasáhla především evropskou ekonomiku. Hospodářské kormidlo se den ze dne otočilo a jednotlivé státy začaly posilovat svoji obranyschopnost. Průmysl je více soustředěn na oblast obranného a bezpečnostního charakteru, a subdodavatelé tak mají šanci svůj byznys diverzifikovat. Co se podařilo a co by mohlo být lepší, v tomto zajímavém segmentu podnikání, jsme diskutovali s prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřím Hynkem.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Jiří Mašek, ČZU v Praze

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Jiřího Maška, děkana Technické fakulty ČZU v Praze.

Matematiku považuji za základ všeho

O problémech s výukou matematiky na českých základních a středních školách, o českých vysokoškolácích, kteří mají vynikající výsledky v oblasti informatiky, kybernetiky, robotiky a umělé inteligence, ale také o budoucnosti energetických zdrojů, jsme diskutovali s rektorem Českého vysokého učení technického v Praze doc. RNDr. Vojtěchem Petráčkem, CSc.

Musíme mít dovednosti orientačního běžce

S krizovým manažerem Petrem Karáskem, viceprezidentem České asociace interim managementu, jsme se sešli po pěti letech od posledního otevíracího rozhovoru pro náš časopis. Zajímalo nás, jakými turbulencemi z pohledu krizového manažera český průmysl za tu dobu prošel. Zda majitelé firem mění směr a portfolio svého podnikání. Zda se za pětileté období navýšil počet produktů s tuzemskou přidanou hodnotou, a jaké jsou aktuální podmínky pro podnikání v ČR.

Modulárne mikrofabriky a modulárne roboty

V sieti Inovato vzniklo medzinárodné zoskupenie, ktoré vyvíja koncept modulárnej mikrofabriky. Mikrofabrika je malé až stredne veľké, vysoko automatizované a technologicky vyspelé výrobné zoskupenie so širokou škálou procesných možností. Mikrofabrika vyžaduje menej energie, menej materiálu a malú pracovnú silu, a to vďaka high-tech automatizovaným procesom.

Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

Průmysl a jeho lidé: Nikdy nepolevující zodpovědnost

Jen málo firem dnes disponuje tolika lidmi a takových profesí, které potřebuje, a to včetně pozic vrcholových manažerů. Přitom bez fundovaných lidí se žádná firma neobejde. Jak je získat a jak udržet? O své názory se s námi podělila Lucie Teisler, CEO společnosti Anderson Willinger.

Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Žijeme na dluh dalších generací

Petr Novák aktuálně zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit