Reklama

Tuzemská elektrotechnika na vzestupu

05. 03. 2001

Průmysl 4.0 & Vzdělávání, Výroba a technologie

Přidat do záložek

Odstranit záložku

Po registraci (zdarma) a přihlášení bude stránka přidána do záložek

Elektrotechnika dnes prostupuje mnoha obory, strojírenství nevyjímaje - bez řídicí a automatizační techniky prostě ve světové konkurenci nelze obstát.

Hlavní téma březnového vydání našeho časopisu lze charakterizovat pojmy automatizace výrobních procesů, elektrotechnika, měření a regulace. Proto jsme požádali o rozhovor inženýra Františka Hýbnera, ředitele Českomoravské elektrotechnické asociace.

Reklama

MM: Pane řediteli, i když předpokládáme, že většina čtenářů Českomoravskou elektrotechnickou asociaci zná, mohl byste ji alespoň v krátkosti představit?

Ing. Hýbner: Naše asociace funguje jako samostatný právní subjekt od ledna roku 1992, kdy byla ministerstvem vnitra registrována jako sdružení elektrotechnických firem a zaměstnavatelský svaz. Jsme partnerem Odborového svazu KOVO a v ČR za odvětví elektrotechnického průmyslu vyjednáváme tzv. kolektivní smlouvu vyššího stupně. V podnikatelské části máme mnoho aktivit a také navazujeme na činnost Svazu průmyslu a dopravy ČR, který je členem tripartity; touto cestou připomínkujeme za podnikatele v našem odvětví legislativu a materiály pro vrcholové státní vedení a parlament. Naše působnost postihuje firmy elektrotechnického a elektronického průmyslu, zdravotní a informační techniky a také některé strojírenské firmy. I když v ČR se elektrotechnikou zabývá více než 1200 firem, členem asociace je cca 80 podniků, které ale vyrábějí více než 2/3 elektrotechnické produkce. Patří k nám firmy podnikající jak pod tradičními českými značkami, např. Tesla, ZPA, OEZ, tak i firmy, které se sem vrátily nebo zde po roce 1990 investovaly, jako Siemens, ABB, Schneider Electric, Matsushita, AVX (Kyocera) a další.

MM: To jsou všechno známá jména. Mohl byste ale všeobecně charakterizovat, jak se u nás elektrotechnickým firmám daří?

Ing. Hýbner: Mohu říct, že v ČR je řada schopných podnikatelů. Všichni prošli obdobím, které nebylo lehké. Významnou roli pro restrukturalizaci elektrotechniky sehrál proces privatizace. Elektrotechnika měla tu výhodu, že většina podniků byla privatizována již v rámci tzv. první vlny. Ty schopnější firmy byly buď rozebrány zahraničními investory, nebo o ně bojoval stávající management. Někde se to podařilo, někde ne. Řada elektrotechnických firem se v té době dostala do likvidace. Co mě osobně mrzí, je to, že mezi nimi byly firmy, které měly v tehdejším Československu nejmodernější technologie. V těchto případech byla firma přeinvestovaná, drahá, a nebyla možnost ji zprivatizovat. Jako příklad mohu uvést firmu ZPA Křižík v Jinonicích, Teslu Raspenava, Aritmu aj. Druhou ranou pro českou elektrotechniku byl pád obranného průmyslu. V letech 1993 a 1994 jsme klesli cca na 40 % produkce roku 1989. V té době si řada našich firem sáhla na dno, ale mnohé, které si buď dokázaly nalézt partnery nebo dobrý program, nebo se úměrně zeštíhlily, většinou dokázaly nalézt novou cestu, která pro ně byla úspěšná. V elektrotechnice u nás nyní pracuje více pracovníků než dříve v celém Československu, řádově je to 130 až 140 tisíc zaměstnanců. Obzvláště dobré byly ekonomické výsledky let 1997/98, kdy nárůst výroby přinesl elektrotechnice druhé nevyšší místo v oblasti zpracovatelského průmyslu, hned za výrobou osobních automobilů.

MM: Domníváte se, že tomuto rozvoji elektrotechnických firem napomohly zahraniční investice?

Ing. Hýbner: Já jsem o tom přesvědčen. Dnes je přes 40 % produkce vyráběno v tzv. aktivním zušlechťovacím styku. Někdo tento režim zušlechťovacího styku může hodnotit pouze jako práci ve mzdě. To je ale velmi nepřesný výklad. Především jde o celní režim, způsob, jak na našem území efektivně zpracovávat zboží pro zahraničí. Je to výhodné v případech, kdy hmotné vstupy jsou malé nebo přicházejí ze zahraničí a do zahraničí je určena převážná část produkce. Ukázal bych na nejvýznamnější představitele. Je to například zmíněná společnost AVX Kyocera, která vyrábí snad již třetinu světové produkce tantalových kondenzátorů, ale jsou to i další nové firmy, například Panasonic, Lexmark, Alps nebo Celestica. K Celestice - to je firma, která působí v Ráječku na Blanensku. V podstatě vyrostla na zelené louce a dodává předním světovým počítačovým a IT firmám hardware. Její současná technologie patří mezi nejlepší na světě a v rámci interních auditů kvality předstihuje i řadu firem v západní Evropě.

Co se týká zahraničních investic, přišla sem nejen nová technologie, zaměstnanost, ale ještě další dvě věci. Nové firmy kolem sebe vytvářejí řetězec satelitů, od nichž odebírají subdodávky. Není to třeba v takové míře, jak bychom si představovali, ale všechny tyto firmy ovlivňují ostatní tím, že ukazují nový styl práce. Subdodavatelé vědí, že musí dodávat pravidelně, včas a v požadované kvalitě. Většina našich firem je certifikována v rámci kvalitativních systémů ISO 9001, 9002, dnes k tomu přistupují i ekologické audity. To je požadavek náročného trhu, který je dán jak nároky odběratelů ze zahraničí, tak i podnikatelskou kulturou příchozích investorů.

MM: Daří se tedy našim firmám tyto požadavky splňovat a uplatňovat se na trzích doma i v zahraničí?

Ing. Hýbner: Já se domnívám, že ano. Dnes v elektrotechnice málokdy najdete firmu, která by dokázala žít pouze z českého trhu. U většiny firem je podíl vývozu do zahraničí od 40 % až do maxima. A to, že firmy dodávají především na náročné trhy, lze dokladovat tím, že naším největším partnerem je SRN, dále země EU, a potom teprve následují další trhy, jako je Polsko, Slovensko, některé země bývalého východního bloku či vzdálené země USA a Kanada. To svědčí o tom, že jsme se dokázali na náročných trzích zejména v Evropě úspěšně etablovat.

MM: Elektrotechnika zaznamenává v posledních desetiletích bouřlivý vývoj. To znamená, že je potřeba věnovat značné prostředky do vývoje a výzkumu. Myslíte si, že prostředky, které jsou u nás na vývoj a výzkum vynakládány, jsou dostatečné? A hlavně, máme také dostatek odborníků?

Ing. Hýbner: Průmyslový vývoj v ČR nikdy neustal, i když nezůstal v původní centrálně řízené podobě. Například bývalý Výzkumný ústav Tesla A. S. Popova se nepodařilo transformovat do nějakého technologického centra a pracovníci odešli. Buď do nových soukromých firem, nebo do jiných firem, kde se snažili pokračovat v průmyslovém vývoji. Myslím si, že v současné době je největším problémem, že nikdo nemá dostatečně zmapováno, jak je průmyslový vývoj v ČR realizován a kolik pracovníků se mu věnuje. Naše asociace funguje od loňského roku také jako oborové kontaktní centrum pro průmyslový výzkum v elektrotechnice. Toto pracoviště vzniklo na podporu 5. rámcového programu EU a jedním z jeho úkolů je analýza kapacit v oblasti výzkumu v ČR. V rámci našeho kontaktního centra chceme zvýšit informovanost o tom, jaké prostředky lze z různých programů EU na průmyslový vývoj získat. ČR je v těchto programech velmi aktivní. Přesto se někdy ukazuje, že prostředků z EU by mohlo být více, než dokáže naše elektrotechnika účinně nárokovat a absorbovat.

Jsou tu některé firmy, které svůj výzkum a vývoj nikdy nepřerušily. Typickým představitelem je VUES Brno, výzkumný ústav, který se zabývá elektrickými točivými stroji a který si získal vysoké renomé v celém odborném světě. Známý je především svými lineárními motory. Domnívám se, že tato firma je praktickou ukázkou toho, jak se dokáží čeští pracovníci v oblasti elektrotechniky prosadit. Musím říci, že i většina ostatních firem staví na průmyslovém vývoji. Nikdy by nemohla být zachována např. firma OEZ Letohrad, kdyby její výroba neprošla zásadními inovacemi. Také co se týká velkých zahraničních firem, například Siemens si v oblasti motorů ponechal výzkumnou základnu bývalého MEZ a začlenil ji do své výzkumné základny. Tak je tomu i u jiných firem. Dokonce i u nových firem, jako je Matsushita, nově vzniká výzkumné oddělení. Mimo elektrotechnickou asociaci mohu připomenout například firmy v regionu Rožnovska, které spolupracují s Motorolou a zabývají se návrhy integrovaných obvodů.

Ke druhé části otázky: úvodem jsem řekl, že dnes v elektrotechnice pracuje více lidí než v roce 1989. Naše firmy si stěžují, že nemají dostatek odborných pracovníků, především technologů a konstruktérů. Problémem je, že tento nedostatek je soustředěn v místech, kde se vyrábí. Když přicházejí noví absolventi z vysokých škol, převyšuje v některých lokalitách, jako je Praha, nabídka pracovních míst nad poptávkou, ale z dlouhodobého hlediska mezi nezaměstnanými nenalezneme kvalifikované pracovníky z oblasti elektrotechniky.

Měli jsme určitou obavu z toho, jak budou působit tzv. zelené karty z Německa pro informatiky a automatizátory. Myslím si, že i tuto pro nás nepříliš příjemnou záležitost jsme přestáli. Ono je nutné dívat se na ni ze dvou pohledů: neznamená pouze odliv pracovníků, ale i formování mladého odborníka a získávání nových zkušeností. Doufám, že většina z nich se po získání zkušeností vrátí zpět a své kontakty využije k zapojení našich firem do mezinárodní spolupráce.

Domnívám se, že i studenti si dnes uvědomují, které obory jsou nejperspektivnější. Samozřejmě že IT obory mají velkou atraktivitu a je o ně historicky velký zájem. Jsem rád, že mládež se dnes začíná zajímat i o takové nosné obory, jako je automatizace, regulace a podobně, poněvadž, co si budeme namlouvat, bez automatizační techniky bychom nedokázali ve světové konkurenci obstát. Automatizační technika není u nás nějak výrazným oborem z hlediska počtu zaměstnanců nebo objemu produkce. Přesto je Česká republika světové odborné veřejnosti velmi známa. Doufám, že k tomu v poslední době přispívá i naše asociace. Společně s veletržní správou BVV se nám podařilo v rámci loňského veletrhu realizovat při MSV veletržní speciál pod názvem Automatizace. Tato akce měla nebývalý úspěch, čtvrtina návštěvníků přišla na veletrh právě proto, aby navštívila toto nové bienále, které se zařazuje do řetězce automatizačních veletrhů Interkama.

MM: Možná že právě v oblasti automatizace máme určitou výhodu v tom, že nevyžaduje tak velké investice, prodávají se vlastně myšlenky...

Ing. Hýbner: Co se týká automatizace, já bych neviděl v této oblasti jako prioritní potřebu vstupu zahraničního kapitálu. Když si vezmeme, kdo je u nás v této oblasti v popředí, a dáme stranou firmy jako ABB, Siemens a Schneider, potom jsou to vlastně firmy, které působily pod značkou ZPA, ale především bych chtěl jmenovat ZAT Příbram a Unicontrols. Své postavení si získaly díky síle myšlenky, díky tomu, že tu byl potenciál odborníků, který si uměl poradit s problémem. Dnes žádný světový dodavatel nedělá celou škálu automatické a regulační techniky, dnes je zde několik světových systémů, které jsou vzájemně kompatibilní, a prioritní je především dobrá myšlenka a zajištění projekce a realizace. V tom, myslím si, mají české firmy dobrý zvuk v celém světě.

MM: Z průběhu našeho rozhovoru jsem usoudil, že co se týká budoucnosti našeho elektrotechnického průmyslu, jste optimistou. Je to tak?

Ing. Hýbner: Kdybych byl pesimistou, nestál bych u zrodu elektrotechnické asociace. Já se domnívám, že všichni mí kolegové, a především podnikatelé - šéfové firem - byli velmi optimističtí. Samozřejmě, některým ten optimistický úsměv po čtyřech pěti letech zmizel, ale převážné většině zůstal. V každém období jsou těžkosti, ale všichni chceme tu naši elektrotechniku posunout o kousek dál nejen proto, že strojírenství bez elektrotechniky už prostě nemůže existovat, ale i proto, že je to obor, ve kterém podnikáme.

MM: Děkuji vám za rozhovor a přeji hodně dalších úspěchů.

Rozmlouval Pavel Marek

Ing. František Hýbner

Narodil se v roce 1950, je absolventem Fakulty řízení VŠE Praha. Svou profesní kariéru začínal v Českých plynárenských podnicích, poté pracoval jako specialista pro automatizované systémy řízení na ministerstvu všeobecného strojírenství. Po vzniku ministerstva elektrotechnického průmyslu zastával funkci hlavního projektanta ASŘ ministerstva. Externě působil na VŠE Praha a FEL ČVUT. V roce 1990 se stal ve Svazu průmyslu ČR iniciátorem vzniku elektrotechnické sekce, která se v roce 1992 osamostatnila jako právní subjekt, Českomoravská elektrotechnická asociace. Od té doby vykonává funkci ředitele této asociace.

Reklama

Elektrotechnika a regulace Nekonvenční technologie

Vydání #3

Březen 2001

Automatizace výrobních procesů

Kód článku: 10325

Datum: 05. 03. 2001

Rubrika: Management / Rozhovor

Autor:

Firmy

Související články

Harmonizace ve svařování

Mezinárodní harmonizace norem a pravidel pro svařování je důležitá z mnoha důvodů. Primárním důvodem je skutečnost, že svařování je považováno za "zvláštní proces" (EN ISO 9001), při kterém nelze zcela zjistit jakost po skončení procesu inspekcí, ale jakost musí být sledována před i v průběhu celého procesu svařování.

Optimalizace péče o ložiska zabraňuje odstávkám výroby

Ložiska jsou vysoce namáhanými součástmi pohonů, které v průběhu času podléhají opotřebení. S ohledem na to je zvláště důležité zahrnout je do plánů údržby, protože tato strategie pomáhá prodloužit životnost strojů nebo zařízení.

Velmi rychlá dvojčata

SolidCAM a InventorCAM jsou jeden a tentýž CAM program integrovaný v různých CADech (SolidWorks a Autodesk Inventor), proto má smysl mluvit o obou najednou. Neliší se funkčně totiž opravdu vůbec, pouze je uživatel ovládá ve svém oblíbeném CADu.

Aktuální vydání

Duben 2024

Téma měsíce

Laserové a aditivní technologie

Výběr z aktuálního vydání

Inovativní geometrie řezné hrany pro hliník Nepovinná certifikace jako priorita Stavme na pozitivním a fungujícím Se zvednutým praporem

Související články

Opřít se o silného partnera

V dnešní době hospodářského růstu mnoho firem přemýšlí o rozšíření výroby. To se však neobejde bez úvah o tom, kde získat prostředky na nové stroje a zařízení. Řešení má jméno SGEF.

Reklama

Související články

Chytré stroje přivádějí továrny k životu

Bezpečné balicí stroje připojené k Ethernetu zvyšují produktivitu, zlepšují flexibilitu, snižují komplexnost konstrukce a řeší problémy pracovníků v provozu.

Integrovaný obvod o tloušťce jedné molekuly

Lidstvo již zvládlo přeměňovat světlo na elektřinu a vytvořit akumulátory, v nichž nedochází k chemickým reakcím. Problémem však je, že tyto přístroje mají velmi nízkou účinnost. Nejlepších parametrů by se dosáhlo při použití polovodičů o tloušťce jediné molekuly. A ty se nyní naučili vyrábět vědci z ruského institutu MISiS, který je partnerem ruské korporace pro atomovou energii Rosatom.

Novinky ze světa 3D tisku

V uplynulém měsíci se v české kotlině seběhlo několik akcí, jejichž společným jmenovatelem byl průmyslový 3D tisk. Představeny byly nové produkční 3D tiskárny, profesionální tiskové materiály a zapomenout nesmíme ani na největší z těchto akcí, výstavu a konferenci 3dexpo.

Nanovlákenná membrána v oknech ochrání stroje i pracovníky

Zatímco o smogu v ulicích se vedou časté debaty, znečištěný vzduch v interiéru patří k opomíjeným tématům. A to i přesto, že podle Světové zdravotnické organizace stojí život 4,3 milionu lidí ročně a v průmyslových objektech ohrožuje jak zdraví pracovníků, tak samotný provoz. Díky rozvoji moderních technologií nyní interiér účinně ochrání nanovlákenná okenní membrána.

Pomocník pro plánování výroby

Většina lidí dnes ví, že žádná firma, která chce být konkurenceschopná, neobejde bez kvalitního ERP. Díky němu lze především řídit procesy, a to doslova všechny. Ne každý si však uvědomuje, jak velké mohou být rozdíly mezi systémy pro jednotlivé oblasti podnikání. Asi nejsofistikovanější ERP najdeme bezesporu ve výrobních firmách.

Novinky značky IMAO pro upínání obrobků

V dnešní době je velká poptávka po efektivní produkci různorodých výrobků v malém objemu a klíčem k vyšší produktivitě je použití přípravků, které lze flexibilně přizpůsobit mnoha různým obrobkům. Upínací prvky ONE-TOUCH se vyrábějí v mnoha různých provedeních, snadno z nich lze vybrat prvky vhodné pro upnutí požadované součásti. Upnutí a odepnutí součásti je jednoduché, bez použití dalšího nářadí a rychlé, zkracuje se čas potřebný pro manipulaci s obrobkem a tím i celkové náklady na výrobu.

Komplexní řešení pro vysledovatelnost: Plně automatizované značení za rozumnou cenu od Brady

Přesvědčte se, jak praktická může být integrace automatizované identifikace PCB. Podívejte se na přehlednou infografiku od společnosti Brady!

Siemens na MSV představí digitální řešení pro celý životní cyklus stroje

Společnost Siemens ČR se již po 60. představí na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2018. Představí komplexní řešení pro zvýšení efektivity výroby, které pokrývá celý životní cyklus výrobku od jeho návrhu přes výrobu až po servis. Pod heslem „Digitální dvojče zrychlí vaši výrobu“ prezentuje jedinečný, 15x zmenšený model horizontální vyvrtávačky HCW 4S od Škoda Machine Tool a jeho digitální dvojče. Siemens ukáže také přínos aditivní výroby a ve veletržní premiéře uvede platformu pro internet věcí MindSphere.

Ohřevné skříně Amarc - skladujte své sudy v teple a bezpečí

Připravili jsme pro Vás přehledný web s ohřevnými prvky společnosti Amarc. www.ohrevneprvky.cz. Naleznete zde kompletní nabídku topných plášťů pro sudy a průmyslové (IBC) kontejnery i podlahové topné desky v klasickém a EX provedení pro výbušné prostředí.

Jak přispívají opakovaně použitelné čisticí utěrky k ochraně životního prostředí

Dne 5. června 1972, v den zahájení první světové konference o ochraně životního prostředí ve Stockholmu, inicioval program ochrany životního prostředí Spojených národů (United Nations Environment Programme, UNEP) oficiální světový den životního prostředí. Od té doby se každo-ročně 5. červen slaví jako mezinárodní den životního prostředí. Opakovaně použitelný systém čisticích utěrek MEWA k tomu každý den v dílnách a výrobních halách přispívá: Čistí stroje a zařízení a podporuje ochranu zdrojů.

Reklama

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem.

Proč jsme nejlepší?

Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici
Vysoký podíl redakčního obsahu
Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

Předplatit