Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Úspory naruby
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Úspory naruby

Poté, co již máme jasno, jak je to s úsporou v případě úsporných světelných zdrojů. Víme čím, jak a kde svítit, přinášíme další díl seriálu Úspory naruby. Tentokrát se podíváme na zoubek spotřebičům v domácnosti.

LŽI O ÚSPORÁCH V DOMÁCNOSTECH

Nejvíce omílanými jsou lživá tvrzení o starých neúsporných chladničkách a mrazácích, které je třeba v zájmu vysokých úspor nahradit novými, úspornějšími. Přitom skoro všechny jsou umístěny ve vytápěném prostoru, tedy po dobu topné sezony (v Praze 250 dní, jinde i přes 350 dní v roce) jde vlastně o přímotopná elektrická topidla, ve kterých se prakticky celý elektrický příkon nakonec promění v teplo. A o toto množství tepla pak můžeme snížit výkon ostatních vytápěcích zařízení, tedy kotlů, kamen a krbů, u přímotopů a elektrokotlů je spotřeba elektřiny dokonce zcela totožná. Takže konečné výsledné úspory mohou být ve výši maximálně 115/365 nebo i jen 15/365 neboli cca 30 % v Praze a jen 5 % na Šumavě. Tak o jaké „závratné“ úspory energie se zde jedná?

Vůbec nejhorším argumentem pro nahrazování starých chladniček novými je navádění spotřebitelů prodejci a výrobci k jejich využívání v rekreačních chalupách a chatách. Tam jsme totiž většinou v létě, kdy není potřeba topit, ale naopak často dokonce chladit, takže jedině tam je opravdu jejich příkon ztrátovým teplem, které nepotřebujeme a pouštíme ho bez užitku do vzduchu. Pokud bychom tedy chtěli opravdu šetřit energii, tak bychom si měli doma naopak ponechat staré chladničky a mrazáky a na chalupu si koupit ty nové, úspornější a tišší.

Tím vším však nechci v žádném případě zpochybňovat technický pokrok u nových chladniček a mrazáků, ale argumentem pro jejich nahrazování novými, „úspornějšími“ nemohou být jen úspory energie, ale design, snadnější údržba, antibakteriální úprava, nižší hluk a jiné vychytávky. Stejně tak jejich pravidelné odmrazování a čištění tepelného výměníku v zadní stěně neděláme jen kvůli pofiderním úsporám energie, ale kvůli vyššímu výkonu chlazení a nižšímu opotřebování kompresoru a tím zvýšení životnosti. Proto samotné rozhodování o koupi nové chladničky či mrazáku je třeba ponechat plně na prioritách a finanční úrovni uživatelů a nevnucovat jim řešení s pomocí falešných argumentů.

Ostatní domácí elektrické spotřebiče

O nich platí prakticky to samé, byť jejich doba chodu bývá kratší, ale často zase s vyšším příkonem. A je jedno, zda jde o elektrický vařič (lhostejno jaký), elektrickou troubu, nebo jen o rychlovarnou konvici či kávovar, potažmo o klasickou elektrickou nebo mikrovlnnou troubu či pekárnu domácího chleba. Podobně skoro nic neušetříme ani s „úspornou“ žehličkou, pračkou, sušičkou prádla či sušičkou ovoce, toustovačem, topinkovačem, mixérem, domácím robotem, vysavačem. A stejné je to i s televizí, domácím kinem, rádiem, přehrávači, kopírkami či s počítači a jejich tiskárnami.

To vše, i kdyby nakrásně mělo nově poloviční, tedy jen 50% příkon, tak z něj ušetříme, stejně jako u chladniček podle místa, kde bydlíme, jen těch 5 až 30 % – tedy výsledné úspory mohou být po vynásobení jen ve výši pouhých 2,5 % až 15 %, to znamená maximálně pár korun ročně! Jako příklad může posloužit nová televize, která když bude mít spotřebu o 20 W nižší, tak při denním provozu 5 hodin jde o 100 Wh denně, a pokud bydlíme např. na Vysočině či na Šumavě, kde netopíme jen cca 50 dní v roce, tak po vynásobení jde o úsporu 5 kWh ročně (v Praze není třeba topit 115 dní, takže úspora je 11,5 kWh), což při ceně elektřiny bez paušálních poplatků 3 Kč/kWh dělá 15 Kč, resp. v Praze 35 Kč za rok.


Náhrada starých spotřebičů novými, úspornými, nemusí vždy přinést deklarovanou úsporu. (Foto: Gorenje)

Návratnost těchto investic do „úspor energií“ je tedy v řádu nikoliv let, ale přinejmenším staletí až tisíciletí, takže jejich zbrklé nahrazování podle bombastických reklam v televizi i jinde, argumentujících především úsporami energie, je třeba si vždy velmi dobře rozmyslet, i s ohledem na to, zda ty starší přístroje již opravdu dosluhují, či je možné je dál bez problémů používat a chránit tak naše životní prostředí od zbytečných škodlivých emisí z výroby nepotřebných nových spotřebičů. A stačí se podívat na naše sousedy do Rakouska, kde existují již desítky let sběrny starších elektrospotřebičů, v nichž je bez ohledu na jejich vyšší spotřebu elektrické energie opraví a následně předají či prodají méně majetným občanům. Jsou snad Rakušáci chudší než my, nebo naopak moudřejší a odpovědnější k životnímu prostředí?

Tiší žrouti energií

A ke smíchu, kdyby to nebylo téměř tragické, jsou důrazná upozornění na tzv. „tiché žrouty“ elektřiny a na možnosti „velkých úspor“ jejich důsledným vypínáním. Jde nejen o všechny ty dálkově ovládané spínače televizí, rádií, přehrávačů, počítačů či světel, které musejí být stále pod proudem i ve vypnutém stavu (tzv. standby stav), aby mohly zareagovat na dálkový bateriový ovladač, ale i všechny ty malé transformátorky zapojené do zásuvek nebo položené na policích a sloužící k ovládání či dobíjení akumulátorových spotřebičů, tedy nejen např. mobilů, ale i meteostanic, teploměrů, hodin, budíků, rolet, alarmů, domácích telefonů, antén, routerů, předzesilovačů, regulátorů vytápění, elektrických vrátných, vjezdových bran, garážových vrat a spousty dalších přístrojů. Mívají příkon sice jen pár wattů, ale mohou jich být současně pod napětím, tedy v zapnutém stavu, i desítky.

Oproti tvrzením výrobců a distributorů ani zde totiž nedochází k žádným masivním ztrátám energie, i tyto přístroje nám pomáhají vytápět obytné místnosti (stačí si na ně sáhnout, jak příjemně hřejí), takže jejich důsledným vypínáním vytahováním ze zásuvky či pomocí speciálních zásuvkových lišt s tzv. zásuvkami master-slave (kde jedna zásuvka při vypnutí vypíná i všechny další na liště nebo je celá lišta spínaná dálkově) příliš energie neušetříme – opět jen jako v předešlém odstavci pouhých 2,5 % až 15 %. Takže jejich vypínání má smysl spíše jako preventivní ochrana před přepětím, bleskem či zkratem, který by mohl způsobit požár domácnosti či u starších instalací bez proudových chráničů i úraz elektrickým proudem.

Oběhová topenářská čerpadla

A vůbec největším nesmyslem, vnuceným nám nařízeními Evropské komise o snižování energetické náročnosti je, že všechna nová oběhová čerpadla musejí být tzv. úsporná, tedy minimálně ve třídě A. Mají je všechny rodinné domky či chalupy a chaty s ústředním topením, tedy miliony uživatelů v celé ČR. A ti všichni jsou vystrašeni, že pokud se jim čerpadlo pokazí nebo si staví nový domek, tak si budou muset koupit nové, úsporné, tedy elektronicky řízené oběhové čerpadlo. A samozřejmě mnohem dražší – zatímco to dosavadní, řízené mechanicky přepínáním vinutí, stojí jen cca 2 500 Kč, tak ta nová, elektronicky řízená, stojí i třikrát více! A užitek prakticky žádný.

Je sice pravda, že mají cca poloviční spotřebu elektrické energie oproti těm klasickým, ale protože jsou chlazena protékající topnou vodou a zvnějšku bývají už všechna „zabalena“ do tepelněizolačního výlisku z pěnového polyuretanu, tak všechna „ztrátová“ energie tohoto čerpadla přechází do topné vody a o tuto hodnotu je možné snížit tepelný výkon kotle na pevná paliva či plyn, teplovodního krbu nebo tepelného čerpadla či elektrokotle. A protože tato čerpadla oproti výše uvedeným spotřebičům běží jen v topné sezoně, tak ty úspory energie jsou oproti nim dokonce naprosto nulové!

Samozřejmě poněkud jiná situace je v případě, kdy tato čerpadla jsou umístěna mimo vytápěnou část obydlí a nejsou tepelně izolována, tam pak k úsporám energií skutečně dochází, byť ani zde ne v té výrobci deklarované výši.

Hlavní výhodou drahých, elektronicky řízených čerpadel tedy není jejich nižší spotřeba energie, ale právě možnost jejich regulace, což má význam především u tzv. smart budov, kde je možné programem či přes internet dálkově ovládat všechny radiátory a výměníky, k čemuž je třeba mít kromě příslušných elektronických radiátorových ventilů a řídicích jednotek i čerpadla, která dovedou automaticky tomuto režimu přizpůsobit svůj výkon. Úspora energie tím nastává nikoliv v samotném čerpadle, ale v energeticky úsporném řízení vytápění či chlazení budovy, což je však něco zcela jiného – a to by měl být hlavní argument jejich výrobců a dodavatelů, byť i zde ty úspory dosahují pouhých několika procent.


JUDr. Ing. et Ing. Mgr. Petr Měchura

mechura.p@gmail.com

Další články

Ekologie
Elektrotechnika a regulace
Energetické strojírenství

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: