Témata
Reklama

Vstup do EU není vstupenkou k lepším zakázkám!

12. 03. 2003

Tajmac-ZPSSplečnost se zabývá výrobou vertikálních a horizontálních obráběcích center, vícevřetenových automatů a produkcí odlitků. Ing. František Lambert, generální ředitel

MM: V roce 2004 má Česká republika vstoupit do EU. Jak ovlivní tato skutečnost chod vámi řízené firmy, a to nejen z hlediska marketingu a obchodu, ale i technické úrovně, výroby a v neposlední řadě i logistiky?

Ing. Lambert: Nijak zásadně. Společnost Tajmac-ZPS vyváží cca 80 % svých výrobků po celém světě. Více než polovina exportu končí v zemích EU. Z toho vyplývá, že se na trzích EU již dávno pohybujeme a tento fakt pro nás není novinkou. Vstupem se nám nijak nezmění přístup k marketingovým a obchodním informacím, k technickým poznatkům, výrobě. Informace z otevřených zdrojů zpracováváme dostatečně již dnes a v případě nutnosti nakupujeme specializované informace od marketingových agentur z celého světa. V tom se nelišíme od žádného významného výrobce obráběcích strojů v Evropě, ani ve světě. Pro výrobce obráběcích strojů z tohoto regionu jsme významnou konkurencí a dál jí budeme, stejně jako oni vůči nám. Nikdo nám nic zadarmo nedá!
Dá se jistě očekávat, že bychom z velké části mohli být osvobozeni od kurzových rizik a fluktuace koruny. Zjednoduší se určitě celní problematika.
Existuje pochopitelně možnost, že po vstupu do EU a plném otevření rozvojových programů dojde ke vzniku nebo rozšíření nových podnikatelských aktivit, které by sekundárně mohly posílit poptávku po obráběcích strojích a službách od technologie až po výrobu. Objem takto vzniklého trhu je jen velmi obtížné predikovat. Tajmac-ZPS má však dostatek zkušeností i kapacit, aby případně pokryl takto vzniklou poptávku. Na její existenci nebo neexistenci ale do budoucnosti nejsme závislí, neboť nové podnikatelské aktivity v současně rozvíjíme, stejně jako naše nejlepší světová konkurence, především v oblasti Asie a Ruska.
Rovněž předpokládám, že rozvojové programy z oblasti výchovy a vzdělávání poskytnou více prostoru rozvoj technického školství, což je významný předpoklad budoucnosti a další existence kvalitního strojírenství.
Reklama
Reklama
Reklama

MM: Jaký dopad bude mít pro váš podnik větší otevření konkurenci a naopak, jak se zvýší vaše exportní možnosti?

Ing. Lambert: Jak jsem v předcházející odpovědi uvedl, již dnes jsme si vzájemně velkými konkurenty. Co se týká exportu, respektive prodeje, vstup do EU není vstupenkou k lepším zakázkám, obchodům atd. O každého zákazníka a každý obchod budeme dál s konkurencí tvrdě bojovat!
Trh s obráběcími stroji je trhem globálním a superkonkurenčním a míra otevření každé společnosti je diktována trhem. Vývoj a výroba obráběcích strojů patří mezi komodity, pro něž je bez nadsázky tržním prostorem celý svět. I z tohoto pohledu nedojde v rámci vstupu do EU k žádným změnám, natož revolučním.
Proto nelze žít v představě, že nám vstup do EU přinese něco zadarmo, že nás někdo ze zemí naší konkurence bude proti svým firmám dotovat nebo že by nám snad naše konkurence vyklidila své trhy a dala nám je k dispozici.

MM: Po vstupu Irska do Společenství evropských států započala následně v této zemi masivní podpora vědy a výzkumu ze strany státu. Myslíte, že se dá něco podobného očekávat i u nás?

Ing. Lambert: Pokud bude převládat v našem státě stávající myšlení, obávám se, že ne. Přitom toto je jediná budoucnost strojírenství v této zemi. Mnohokrát jsem již uvedl, že mě děsí budoucnost země, která bude jen kooperačním dodavatelem pro okolí! Jednoznačně se musíme orientovat na "výchovu a udržení mozků", což do budoucnosti dává záruku významnějšího postavení ČR ve světě.
Jako příklad je možné uvést slibně se rozvíjející Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii při ČVUT, které bylo založeno v roce 2001 a které má za sebou dobré a kvalitní výsledky. Na jeho založení a financování má významný podíl stát, i když částka, kterou do Centra dává, je velmi malá například proti skutečnostem, které do vývoje a výroby stále nových a nových obráběcích strojů musí ročně investovat rozhodující výrobci v této zemi.
Bohužel již dnes se uvažuje, že by po roce 2004 mělo být financování z pozice státu významně omezeno nebo zastaveno a mělo by přejít na podnikatelskou sféru...
Na druhé straně je třeba uvést, že v ČR existují další projekty na podporu vývoje. Například Tajmac-ZPS je v současné době zapojen do programu Konsorcia.
Kdyby tyto "vlaštovky" po vstupu do EU přerostly do podoby Irska, byla by to "značka Ideál"!

MM: Domníváte se, že stát změní svoji daňovou politiku vůči výrobcům nejen zvýhodněním nákladů na vývoj, ale i novou odpisovou politikou pro urychlení inovace a modernizace výrobní základny (podobně jako v Itálii či v poslední době v USA)?

Ing. Lambert: Osobně bych okamžitě doporučil, tak jak jsem uvedl v předcházející odpovědi, razantní podporu přesně definovaného a konkrétního vývoje, výzkumu, technického školství. Je nutné se podívat, jakým způsobem se dnes strojírenství podílí na ekonomice země a na jejím exportu. To by měl být základ rozhodování kompetentních státních činitelů. Ne "všem dáme něco", ale soustředíme se na nosné obory, které doposud v tržních světových podmínkách uspěly a mají šanci tento trend do budoucnosti udržet nebo rozvinout.
Zároveň je třeba připomenout finanční podporu prodeje, čímž především myslím dlouhodobé financování našich zakázek, například v Asii a v Rusku. V této oblasti financování za naší konkurenci dlouhodobě zaostáváme a máme nesrovnatelné podmínky. Ne že by na našem trhu neexistovaly společnosti nebo instrumenty, které se zabývají financováním exportu a jeho jištěním. Samozřejmě že ano a my s nimi také spolupracujeme, ale míra rizika, kterou jsou ochotny nést, je podstatně nižší než riziko, které musí výrobci a prodejci obráběcích strojů každodenně při svých obchodech podstupovat. Jít do několikrát zajištěné a přejištěné akce, na které ještě finanční společnosti dobře vydělají, není zrovna ideální podpora...

MM: Ve které zemi - a nemusí být pouze na evropském kontinentě - si myslíte, že jsou nejvýhodnější podmínky pro podnikání ve vaší komoditě?

Ing. Lambert: Na takto obecně položenou otázku se dá velmi těžko odpovědět, ale určitě největší perspektiva podnikání v našem oboru je na východních trzích, zejména v Rusku a jihovýchodní Asii.

MM: Jak byste v krátkosti shrnul klady a zápory vstupu do EU nejen z pohledu vrcholového manažera firmy, ale též občana ČR?

Ing. Lambert: Rozhodující je, že naše země a naše ekonomika si nemůže dovolit nebýt v EU! Musí ale dbát na skutečnost, aby si udržela důstojné postavení.
Všechny praktické i teoretické zápory jsou bezpředmětné k výše uvedenému kladu.

Děkujeme vám za rozhovor

Reklama
Vydání #3
Kód článku: 30396
Datum: 12. 03. 2003
Rubrika: SST představuje / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Stavme na pozitivním a fungujícím

Česko patřilo ke konci roku 2023 k zemím, jejichž ekonomika stále nedosáhla předcovidové úrovně. Hospodářský růst bude podle většiny ekonomů i v tomto roce velmi pomalý. Situaci komplikují nepříliš optimistické faktory, jako je nestabilita veřejných financí, výroba postavená na subdodávkách, nedostatečná infrastruktura a další. Když k tomu připočteme vnější geopolitické okolnosti, není situace příliš příznivá. A o tom, jak toto vše ovlivňuje automobilový průmysl a jak se zbavit stigmatu subdodavatelské země, jsme hovořili s Petrem Knapem, odborníkem společnosti EY pro automobilový průmysl.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Související články
Je něco shnilého ve státě dánském

Historička ekonomie Antonie Doležalová tvrdí, že to, co prožíváme, je příležitostí. Čas prý ukáže, jestli bude promarněná, nebo využitá. My Češi jsme byli obdivováni pro svůj podnikatelský zápal. Jak jsme pilní a pracovití. Jak jsme jednotní a soudržní. Jak umíme odhodit své osobní zájmy ve prospěch celku. Jak jsme kulturní a vzdělaní. Jaká je ale současná realita?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Kvalitní subdodavatelé se nemusí bát o zakázky

Energetická krize a válka na Ukrajině zasáhla především evropskou ekonomiku. Hospodářské kormidlo se den ze dne otočilo a jednotlivé státy začaly posilovat svoji obranyschopnost. Průmysl je více soustředěn na oblast obranného a bezpečnostního charakteru, a subdodavatelé tak mají šanci svůj byznys diverzifikovat. Co se podařilo a co by mohlo být lepší, v tomto zajímavém segmentu podnikání, jsme diskutovali s prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřím Hynkem.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Jiří Mašek, ČZU v Praze

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Jiřího Maška, děkana Technické fakulty ČZU v Praze.

Matematiku považuji za základ všeho

O problémech s výukou matematiky na českých základních a středních školách, o českých vysokoškolácích, kteří mají vynikající výsledky v oblasti informatiky, kybernetiky, robotiky a umělé inteligence, ale také o budoucnosti energetických zdrojů, jsme diskutovali s rektorem Českého vysokého učení technického v Praze doc. RNDr. Vojtěchem Petráčkem, CSc.

Musíme mít dovednosti orientačního běžce

S krizovým manažerem Petrem Karáskem, viceprezidentem České asociace interim managementu, jsme se sešli po pěti letech od posledního otevíracího rozhovoru pro náš časopis. Zajímalo nás, jakými turbulencemi z pohledu krizového manažera český průmysl za tu dobu prošel. Zda majitelé firem mění směr a portfolio svého podnikání. Zda se za pětileté období navýšil počet produktů s tuzemskou přidanou hodnotou, a jaké jsou aktuální podmínky pro podnikání v ČR.

Modulárne mikrofabriky a modulárne roboty

V sieti Inovato vzniklo medzinárodné zoskupenie, ktoré vyvíja koncept modulárnej mikrofabriky. Mikrofabrika je malé až stredne veľké, vysoko automatizované a technologicky vyspelé výrobné zoskupenie so širokou škálou procesných možností. Mikrofabrika vyžaduje menej energie, menej materiálu a malú pracovnú silu, a to vďaka high-tech automatizovaným procesom.

Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

Průmysl a jeho lidé: Nikdy nepolevující zodpovědnost

Jen málo firem dnes disponuje tolika lidmi a takových profesí, které potřebuje, a to včetně pozic vrcholových manažerů. Přitom bez fundovaných lidí se žádná firma neobejde. Jak je získat a jak udržet? O své názory se s námi podělila Lucie Teisler, CEO společnosti Anderson Willinger.

Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Žijeme na dluh dalších generací

Petr Novák aktuálně zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit