Profil hloubky zbytkového napětí od povrchu přes kalenou vrstvu. HV1 profil hloubky tvrdosti od povrchu přes kalenou vrstvu.
Při pohledu na příčný profil povrchového napětí je vidět, že na obrobeném (soustruženém) povrchu jsou tahová napětí vysoká. Při tahovém zatížení takové součástky (v našem případě hřídele nápravy) během provozu dochází ke sčítání obou typů tahových napětí (od obrábění a od zatížení) a může snadno dojít ke vzniku iniciační trhliny. V kalené oblasti jsou tlaková napětí na úrovni 200 MPa, která naopak snižují úroveň napětí od vnějších sil a tím zvyšují odolnost proti vzniku trhlin. V dřívějších experimentech bylo prokázáno, že vyšší rychlost kalení s nižším tepelným zatížením vzorku vede k vyšším zbytkovým napětím a lepší únavové odolnosti. Dále únavové zkoušky tříbodovým ohybem prokázaly, že kalený materiál vykazuje vyšší nebo shodnou únavovou pevnost než výchozí materiál v původním nezakaleném stavu. Rychlé procesy laserového kalení prakticky eliminovaly rozptyl a zvýšily únavovou odolnost v celém rozsahu zatížení. Tento efekt může souviset s relativně vysokými tlakovými zbytkovými napětími, která byla detekována strukturními rentgenovými metodami na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Zejména tam, kde se únavové trhliny vytvářejí z povrchových nebo podpovrchových mikrostrukturních defektů, je jejich růst v počáteční fázi krátkých trhlin narušen nebo dokonce zastaven tlakovým zbytkovým napětím.