Fakt, že simulační programy jsou funkční po technické stránce, byl již mnohokrát dokázán, ale ještě nikdo se nezabýval tím, zda je úspora, které používáním těchto programů dosáhneme, dostatečná pro zajištění návratnosti investice. Rozhodující totiž není odpověď, zda něco funguje, ale zda a jak to poslouží podniku.
Přínosy využití simulačního softwaru byly dokumentovány porovnáním nákladů na výrobek, u něhož je příprava výroby nejprve provedena klasickou cestou a posléze za pomoci počítačové simulace. Jedná se o tři skutečně vyráběné odlitky, jež jsou zároveň reprezentativními odlitky, které pokrývají výrobní sortiment slévárny. Ve slévárně se provádí zejména lití hliníku do písku, průměrný počet kusů v sérii je 150, průměrná velikost odlitku je 25 kg, objem roční produkce je 212 tun hliníkových odlitků. Slévárna zaměstnává 60 pracovníků.
Z porovnání kalkulací (viz tabulka) vyplývá, že příprava výroby s použitím počítačové simulace je levnější u všech tří odlitků. Počet nově zaváděných odlitků ročně je cca 45. Po započtení faktu, že tyto tři odlitky tvoří pouze část výroby slévárny, činí předpokládaná úspora při používání simulačních softwarů přibližně půl milionu korun za rok.
Návratnost investice do simulačního softwaru závisí na:
velikosti slévárny (čím větší slévárna, tím rychlejší návratnost investice);zavádění nových výrobků do výroby (čím více je nových výrobků, tím rychlejší je návratnost investice);počtu kusů v zakázce (čím více kusů v zakázce, tím je úspora menší);složitosti výrobků (u složitějších výrobků je návratnost rychlejší);dodatečných úpravách modelového zařízení a druhu těchto úprav (je-li nutno upravit model, nebo jenom přidat chladítka).Případní zájemci z řad sléváren, kteří by chtěli být zapojeni do tohoto projektu, mohou kontaktovat autory článku (e-mail:
hermana@fsid.cvut.cz, tel.: 02/24 35 27 52, 24 35 26 29).