Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Ze života (ne)úspěšných firem (5) - Diogenův syndrom
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.
Nomenklatura: Management a řízení

Ze života (ne)úspěšných firem (5) - Diogenův syndrom

Zřejmě jste se už s Diogenovým syndromem v nějakém článku nebo reportáži setkali. Je to totiž odborný termín pro označení chorobného hromadění věcí a zvířat. Hezky česky tomu také říkáme křečkování.

Zřejmě jste se už s Diogenovým syndromem v nějakém článku nebo reportáži setkali. Je to totiž odborný termín pro označení chorobného hromadění věcí a zvířat. Hezky česky tomu také říkáme křečkování.

V dnešní době digitálních technologií už se můžete setkat i s výrazem digitální hromadění. Možná si vybavíte pracovní plochu monitoru některého ze svých kolegů a vzpomenete si, jak jste přemýšleli, jak je možné, že se v tom množství zástupců aplikací a dokumentů vůbec dokáže vyznat. A to je pracovní plocha sotva špičkou ledovce a zdaleka neukazuje úplný stav věcí schovaných v útrobách datových úložišť.


Petr Schaffartzik je spolumajitelem a ředitelem systémové integrace ve firmě K2 atmitec, která vyrábí, prodává a nasazuje ERP systém K2. Již dvacet let tak úspěšným manažerům „kouká pod ruce“. A vidí jejich úspěchy, i zbytečné cesty do slepých uliček.

Digitální hromadění

Na rozdíl od fyzického hromadění věcí je to digitální obvykle nevědomé a nepředstavuje duševní poruchu. Prostě jen logicky vyplývá z podstaty technologií. V individuální rovině pravděpodobně sběratelská vášeň pro nepotřebné aplikace, dokumenty a maily nepředstavuje zásadní problém. Zkusme se ale na celou věc podívat z perspektivy firmy.

Centrálním systémem pro zpracování dat v organizaci je ERP systém. Do tohoto systému vkládají data jeho uživatelé, z těchto dat jsou vytvářeny reporty. Mnohá data také vznikají automaticky při monitoringu činnosti systému a uživatelů. Nebo jsou do ERP systému předávaná z jiných aplikací.

Co kdyby se to jednou hodilo

Můžeme tak shromažďovat, protože hardwarové vybavení se vyvíjí dostatečně rychle na to, abychom mohli zaplatit za prostor a výkon. V čem je tedy problém?
Setkávám se docela často s tím, že uživatelé nevědí, proč zadávají do systému data. Nebo si dokonce myslí, že jsou nuceni zapisovat věci úplně zbytečně, protože tato data nikoho nezajímají. Manažeři často v ERP systému hromadí reporty a nutí uživatele zadávat data a fungovat v procesech, které už nemají žádné opodstatnění a nejsou pro výsledek firmy ve své podstatě vůbec důležité.

Procesy běží, často jako dědictví předchozích manažerů, sestava obsahuje přehledné informace a pěkné grafy, dokonce i finanční výsledky v nich vypadají skvěle, tak proč jít do rizika a pouštět se do neprozkoumaného terénu zpochybnitelných změn a s nimi spojených hypotetických přínosů? Domnívám se, že i zde lze vysledovat určitou analogii s věcmi – tam také můžete slýchat reakce typu „co kdyby se to jednou hodilo“.

Smysluplnost se nedá předstírat

Já se na ERP systém dívám jako na prostředek pro motivaci lidí. Měl by lidem ve firmě poskytnout informace a zpětnou vazbu v tom, že dělají správné věci správně. A to je, podle mého názoru, mnohem důležitější než práce na dvacetistránkovém barevném reportu pro vedení, který nakonec nikoho nezajímá.
Smysluplnost se z dlouhodobého hlediska nedá předstírat, buď ji do firmy zakořeníte, nebo musíte hledat jiné alternativy, jak ji zaměstnancům vynahradíte. A to většinou bývá velmi nákladné.

K2 atmitec

Hana.Pradkova@k2.cz

www.k2.cz
 

Další články

Management a řízení

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: