„Pokud se k němu připojí skutečný NC systém, řídicí obrazovka a klávesnice, tak je pracovník schopen vše uvést do provozu, vyzkoušet si všechny na stroji možné situace, ověřit poruchové a kolizní stavy,“ říká Tomáš Kopeček. „Virtuálně. Nepotřebuje mít stroj vyrobený. Smyslem je eliminovat práci, která se dosud musela dělat fyzicky – vyzkoušet stroj, zjistit chyby, opravit je, vyrobit to znovu... Nyní se to vše udělá v počítači, a tím se ušetří spoustu času a problémů, a tím také financí. Pro první virtuální dvojče jsme zvolili horizontku, která je už dokonale vyvinuta, pro kterou bychom tedy nepotřebovali virtuální model, ale cílem bylo se projektování na bázi virtuálního modelu stroje naučit. A pokud budeme horizontku do budoucna upravovat, rozšiřovat, měnit, výborně to využijeme. Ale neděláme jen horizontky, nýbrž i soustruhy a speciální zařízení, u nichž má tato možnost velký význam. Prostřednictvím virtuálního dvojčete se dá vlastně odladit všechno. PLC program, vlastní technologické programy, nasimulovat veškeré kolize, bezpečnost stroje, jestli jsou správně nadimenzovány pohony atd. Nejedná se nám o konkrétní stroj, ale schopnost moderně a efektivně projektovat. Jakmile budeme vyvíjet nějaké nové zařízení – stroj nebo část stroje, tak už půjdeme touto cestou. Zjednodušujeme si práci, zkvalitňujeme práci, zrychlujeme práci. Zlevňujeme práci.“
Hana Janišová, Plzeň
hana.janisova@mmspektrum.com