Energetická sláma bývá při využití ve vlastním podniku hodnocena cenou mezi 200 - 500 Kč/t, při prodeji zprvu 600 - 700 Kč/t, ale v současné době se prodává také za 1000 až 1200 Kč/t. U dřevní štěpky a pilin jakéhokoliv původu je situace obdobná. Situaci zde však zhoršuje skutečnost, že u těchto paliv je vysoký obsah vody (až 55 %), a to znamená, že se srovnatelná cena pohybuje v přepočtu na sušinu vysoko přes 1000 Kč/t. U biopaliv, které jsou produktem účelového pěstování, je situace ještě obtížnější. Na víceleté a zejména jednoleté energetické rostliny, včetně rychlerostoucích, "padají" plně celé výrobní náklady. U stébelnin (obilniny, miscantus, čirok apod.) se výrobní náklady pohybují v rozpětí mezi 1200 až 2500 Kč/t. Suchá topolová štěpka z rychle rostoucích topolů dosahuje ceny až 3000 Kč/t. U tvarovaných biopaliv, briket a pelet vyráběných z vlhkých pilin od katru, které se musí před zpracováním uměle sušit, dosahují náklady 2500 Kč/t a prodejní cena kolem 3000 Kč/t (a v době zvýšené poptávky až 4500 Kč/t). To platí např. i pro polínkové dříví nabízené u čerpacích stanic za cenu kolem 4000 Kč/t, i když polenové palivové dřevo od lesních správ stojí 500 - 600 Kč/t.
S těmito cenami, které mohou zvyšovat ještě dopravní, skladovací a manipulační náklady a někdy i náklady na sušení, není možno na trhu paliv úspěšně soutěžit s hlavním energetickým zdrojem - hnědým uhlím, jehož cena se pohybuje od cca 400 Kč/t (energetické) přes 1000 Kč/t v blízkosti těžby (Mostecko) do cca 1500 Kč/t i více ve vzdálenějších oblastech republiky. I do velkých balíků lisovaná suchá řepková a pšeničná sláma s výhřevností kolem 14 GJ/t byla s cenou 600 Kč/t v Tušimické elektrárně odmítnuta s poukazem na to, že při jejím využívání by se zvýšila výrobní cena elektřiny, neboť elektrárna využívá uhlí z dolu Nástup v ceně do 380 Kč/t (i když s výhřevností do 10 GJ/t). O nákladech na externality, útlumy, odsíření, rekultivace a rekvalifikace v souvislosti s uhlím je zatím lépe nehovořit.