Smyslem udílení Zlatých medailí MSV v Brně je podpořit technickou úroveň zde vystavovaných exponátů. Tradují se od doby, kdy ekonomika státu podléhala centrálnímu plánování a převzetí významných ocenění bylo předpokladem pro získání větší části rozpočtovaných státních prostředků. Motivace k účasti tedy byla jednoznačná – soutěžily stovky exponátů a oceňovány byly desítky z nich.
Transformace ekonomiky z plánované na tržní však diametrálně posunula hodnocení kvality produkce a v podstatě „odsoudila“, resp. předurčila k existenci pouze výrobky kvalitní, protože jiné v silné konkurenci neobstály. Vzhledem k odlišným podmínkám a potřebám doby vzniku soutěže Zlatých medailí se Veletrhy Brno v roce 2009 rozhodly pro radikální transformaci způsobu hodnocení exponátů s ohledem na potřeby doby dnešní, tedy z dřívějšího ponejvíce odborně intuitivního na odborně objetivizující.
Následující text vychází z rozhovoru, který v roce 2009 MM Průmyslové spektrum realizovalo s tehdejším předsedou komise ZM a jedním z tvůrců nové koncepce soutěže Radkem Knoflíčkem z FSI VUT v Brně.
Při nastavení nové metodiky hodnocení byla snahou nalézt taková pravidla, která odpovídají následujícím hlavním požadavkům. Jednak přizpůsobit parametry soutěže současným potřebám výstavnictví a technice, jednak definovat kritéria hodnocení především nových oceňovaných kategorií, kdy se hodnotí inovativní produkt. Dále pak objektivizovat hodnocení exponátů použitím sice menšího počtu kritérií, ale jednoznačně prokazatelných a vyhodnotitelných, a v neposlední míře snížit počet ocenění, aby se zvýšila prestiž.
Objekty hodnocení v soutěži o ZM jsou inovační exponáty, čímž se rozumí komerční produkty (výrobky, technologie, služby) určené pro trh, které jsou představeny na veletrhu a jsou srovnatelné se světovou úrovní a nebo světovou úroveň převyšují. Cílem hodnocení exponátů v soutěži o ZM je ocenit ty výsledky tvůrčí práce, které nejlépe zhmotnily výsledky výzkumu a vývoje do inovace – inovačního exponátu – konkurenceschopného komerčního produktu na trhu.
Zásadními kritérii hodnocení exponátů v soutěži o ZM jsou:
- novost exponátu, kdy přihlašovatel doloží a komise hodnotí novost exponátu: 1. podle zákona; 2. podle autorizované rešerše na novost; 3. podle stupně novosti vnímané zákazníkem a nebo výrobcem;
- míra invence v exponátu, kdy invencí se chápe originalita tvůrčího přínosu do návrhu – myšlenkového základu inovace. Přihlašovatel v komentáři popíše a komise hodnotí míru invence obsaženou v exponátu: převzetí vzoru, přizpůsobení vzoru, přetvoření vzoru, vytvoření nového vzoru;
- řád inovace exponátu, kdy přihlašovatel v komentáři popíše velikost změn v exponátu od dosavadního stavu techniky a komise hodnotí dosažený inovační řád exponátu – vystavované výrobní technologie (regenerace, kvantifikace, intenzifikace, reorganizace, adaptace) anebo vystavovaného výrobku (nová: varianta, generace, druh, rod, kmen);
- dalším hlediskem je odlišnost hlavní funkce exponátu, kdy přihlašovatel popíše a komise posuzuje odlišnost hlavní funkce od hlavní funkce srovnatelného konkurenčního produktu na trhu;
- posledním nově přijatým kritériem je odlišnost doplňkových funkcí exponátu.
Ačkoliv se posuzují přihlášené exponáty podle předem známých pravidel, která jsou obsažena ve stanovách soutěže o ZM, není během náročného celodenního hodnocení opomenut ani názor odborníků, kteří tvoří početnou komisi hodnotitelů, jež pracuje pod vedením předsedy a dvou tajemníků. Komise mívá každý rok zhruba 15 až 20 významných specialistů z praxe, z technických vysokých škol, ale jsou v ní i zástupci profesních svazů a odborného tisku.