Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Zlepšovatelská hnutí českých průmyslových podniků - ŽĎAS
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Zlepšovatelská hnutí českých průmyslových podniků - ŽĎAS

Inovace jsou skloňovaným heslem napříč všemi obory. Jsou důležité pro zvyšování konkurenceschopnosti společnosti. Ale ty, které vznikají na pracovišti, vedle konkurenceschopnosti ještě zvyšují pracovní pohodlí i sebevědomí pracovníků. Ti tak přímo dokazují svoji důležitost pro firmu a navíc jsou za to odměňováni.

Do našeho pravidelného seriálu tentokrát přijal pozvání vedoucí oddělení Technický servis společnosti Žďas Bc. Radek Příhoda. Ptala jsem se mimo jiné, jak funguje systém zlepšováků ve Žďasu. Čtěte níže.


Vedoucí oddělení Technický servis společnosti Žďas Bc. Radek Příhoda

MM: Jaká je vaše pozice ve společnosti Žďas?

R. Příhoda: V akciové společnosti Žďas působím na pozici vedoucího oddělení Technický servis.

MM: Jaké jsou vaše pracovní zkušenosti?

R. Příhoda: Ve firmě pracuji od roku 2006. V průběhu let jsem získával zkušenosti v oblastech provozu vyhrazených technických zařízení, správy nemovitostí, managementu bezpečnosti práce a environmentálního managementu. Za poslední významnou zkušenost považuji působení v oddělení Technický servis.

MM: Co v tomto oddělení máte na starosti?

R. Příhoda: Stěžejní pracovní náplň našeho týmu zahrnuje právo průmyslového vlastnictví, ES prokazování shody, technickou normalizaci a reprografické služby. V rámci zlepšovatelství jsem odpovědný za vytváření platformy, jež bude zaměstnance motivovat k předkládání inovativních návrhů v oblasti výroby, provozu technických zařízení, bezpečnosti práce či ekologie.

MM: Kdy se ve společnosti Žďas začala zlepšovatelství věnovat pozornost, kdo byl u jeho zrodu? Co bylo motivací pro jeho založení?

R. Příhoda: Zlepšovatelství má v naší společnosti hlubokou tradici. Jeho počátek sahá takřka až doby založení firmy, do roku 1951. Smyslem podpory zlepšovatelství bylo zvýšení produktivity práce, úspora energií a aplikace inovací do praxe. Těžiště zlepšovatelství tedy v každé době spočívalo (a stále spočívá) v inovaci.

MM: Mohl byste uvést nějaký příklad zlepšováku z té doby – pro názornost, jak se doba mění?

R. Příhoda: Mám za to, že srovnání soudobého zlepšovacího návrhu a zlepšováku datovaného do 50. let minulého století by nebylo zcela objektivní. Je zapotřebí brát v úvahu rozdíl mezi sofistikovaností zařízení a procesů v minulosti a v současnosti. Nicméně jmenovatel je stále společný: inovace mající za cíl zefektivnění nebo usnadnění lidské práce a úspory.


Obr. Díky nedávnému zlepšovacímu návrhu již nemusejí být odpady z elektroocelárny nákladně ekologicky likvidovány, ale firma je může naopak dále prodávat jako druhotnou surovinu.

 

MM: Jak systém zlepšováků u vás ve společnosti funguje?

R. Příhoda: Mechanismus zlepšovatelství je řízen interní směrnicí. Směrnice představuje nástroj implementace práv a povinností obsažených v platné právní úpravě (zákon o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích) do našich podmínek. V letošním roce na základě rozhodnutí vedení společnosti došlo ke zvýšení podpory zlepšovatelství a k úpravě systému odměňování. Nový management firmy klade na zlepšovatelství opravdu velký důraz a usiluje o obnovení a zvýšení aktivity a iniciativy zaměstnanců v podávání zlepšovacích návrhů. Za podání smysluplného zlepšovacího návrhu náleží zlepšovateli automaticky jednorázová peněžní odměna ve výši 500 Kč. Následná odměna se pak odvíjí od celkového přínosu zlepšováku. Peněžní odměnu obdrží rovněž útvar, který pro daný zlepšovací návrh zpracoval posudek. Například v nedávné době byla vyplacena odměna bezmála 270 000 korun za zlepšovací návrh na separaci odpadů. Další novinku představuje roční vyhodnocování útvarů, kterým je ve vazbě na počet a přínos zlepšovacích návrhů také vyplácena peněžní odměna.

MM: Kdo a jak může přispívat svými zlepšováky?

R. Příhoda: Zlepšovací návrh může podat zaměstnanec nebo kolektiv zaměstnanců.

MM: Mají zaměstnanci zájem si nad zlepšováky lámat hlavu? Přicházejí nápady spíše z výroby, nebo z vyšších pozic?

R. Příhoda: Kroky podniknuté v této oblasti vedou k aktivizaci potenciálu zaměstnanců; jsou založeny na motivaci k přemýšlení o své práci tak, aby společnost díky inovacím zefektivnila výrobu a ve výsledku zvýšila svou konkurenceschopnost. Pro zaměstnance z takového zlepšení plynou peněžní odměny. Zaměstnanci ve výrobě nahlížejí na problematiku spíše prizmatem dílenské praxe. Co se týče technických pozic – i zde se na ověřené koncepci najde prostor pro inovaci. Náměty tedy přicházejí jak ze strany dělnických, tak technických profesí a tvoří kompaktní celek.

MM: Jak probíhá zpracování, hodnocení a uvedení do praxe podaného návrhu?

R. Příhoda: Celý proces, jak již bylo uvedeno, podléhá dikci směrnice a je charakteristický svou transparentností. Za účelem stanovení konkrétních odměn, vyhodnocení přínosů zlepšovacích návrhů a ročního vyhodnocení útvarů byla zřízena Komise průmyslově právní ochrany. Komise coby kolegiální orgán rozhoduje hlasováním v souladu se stanovenými pravidly o přijetí nebo nepřijetí zlepšovacího návrhu a následné výši odměn.

MM: Jsou všechny nápady opravdu užitečné či věcné? Kolik z podávaných návrhů je zamítnuto?

R. Příhoda: Valná většina, asi 90 %, představuje progres. Příčinou zamítnutí bývá spíše existence obdobného řešení.


Integrovaný kovací soubor s lisem CKV 1250/1600 a kovářským manipulátorem QKK 8 představuje novou koncepci zařízení Žďas. Kovací soubor rozšířil jak vlastní produktovou řadu zařízení pro volné kování, tak i výrobní možnosti v oboru kovaných výkovků akciové společnosti Žďas.

 

MM: Mohl byste se s našimi čtenáři podělit o realizaci nějakého zlepšováku, který pomohl společnosti ušetřit nemalou finanční částku?

R. Příhoda: Za zmínku jednoznačně stojí zlepšovák uvedený v život před dvěma lety. V průběhu výrobního procesu na elektroocelárně naší společnosti vzniká nezanedbatelné množství odpadů. Tyto odpady byly v minulosti ekologicky likvidovány, což představovalo významnou ekonomickou zátěž. Navrhované řešení spočívalo v úpravě technologického procesu umožňující následnou separaci odpadů v místě jejich vzniku, tzn. zabránění jejich mísení. V důsledku této inovace je možné odpady nikoliv nákladně ekologicky likvidovat, ale naopak prodávat jako druhotnou surovinu. Roční úspora, resp. zisk z prodeje se pohybuje ve výši cca 4,5 mil. Kč.

MM: Děkuji za rozhovor a přeji hodně úspěšných zlepšováků.

Eva Buzková

Eva.buzkova@mmspektrum.com

Další články

Inovace
Hutnictví/ Slévarenství

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: